Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.
Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovací schéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.
Zpočátku bylo doporučené očkovací schéma 3+1, zjistilo se však, že dobře funguje i 2+1. To znamená, že se první rok aplikují 3 nebo 2 vakcíny a v druhém pak další. Pokud chcete očkovat druhým způsobem, je nutné se domluvit s pediatrem.
Schéma 2+1 není sice legislativní, ale je doporučené výrobcem této vakcíny, proto má pediatr možnost toto schéma použít, ale zase závisí na dohodě s rodiči. Takže je na rodičích, jak se domluví s pediatrem, zda je ochotný akceptovat 2+1, a to i s razítkem pro přijetí do školky.
Jak se očkuje? Nejdřív po ukončeném třetím měsíci (lépe až po půl roce) první dávka, poté po 2 měsících další, booster klasicky po dalším půlroce. Rozestupy mezi prvními dvěma dávkami musí být 2 měsíce a déle.
Nehormonální metody antikoncepce lze před 50. rokem věku ukončit po 2 letech amenorey, po 50. roce po 1 roce amenorey. Metody obsahující pouze gestageny lze používat až do věku 55 let nebo po padesátce přejít na nehormonální metodu, která se ukončí po 1 roce amenorey. Stejně je tomu u metod obsahujících estrogeny, pokud nejsou přítomny kardiovaskulární rizikové faktory.
Obecné metody antikoncepce:
Přirozené – nejlevnější, nevyžadují žádné pomůcky, ovšem nejméně spolehlivé (přerušovaná soulož, metoda plodných a neplodných dnů).
Chemické – využívají látky, které při kontaktu ničí spermie nebo omezují jejich pohyblivost (spermicidy ve formě vaginálních čípků nebo gelu).
Hormonální – umělé hormony zabraňují dozrávání a uvolňování vajíčka (ovulaci) a ztěžují pronikání spermií do dělohy; patří mezi nejspolehlivější (kombinovaná pilulka, minipilulka, nitroděložní hormonální systém – Mirena, náplast, injekce, podkožní tyčinka, vaginální kroužek).
Nitroděložní tělísko – působí mechanicky, chemicky a aktivací obranných mechanismů proti uhnízdění vajíčka.
Sterilizace – chirurgický zákrok, při němž dojde k přerušení vejcovodů u ženy nebo chámovodů u muže.
Hormonální antikoncepční pilulka je jednou z nejčastějších antikoncepčních metod a v dnešní době ji užívá přibližně 100 milionů žen. Po spolknutí pilulky se do těla dostávají hormony, které vyvolají stav podobný těhotenství, a tím pádem nedochází k ovulaci. Vajíčko se tedy z vaječníku neuvolní a spermie nemají co oplodnit. Pilulka tímto způsobem „ošidí“ i děložní sliznici, která normálně vyzrává a po přerušení užívání tabletek se odlučuje v podobě menstruačního krvácení. Vlastní krvácení v tomto případě vypadá úplně stejně, je snad jenom o něco slabší a někdy trvá kratší dobu.
Jak se pilulky užívají:
Schéma 21/7: Naprostá většina tablet se užívá jednou za 24 hodin po dobu tří týdnů, pak následuje v užívání sedmidenní přestávka, během které se většinou dostaví menstruační krvácení.
Schéma 22/6: Systém užívání 22 tablet + 6denní pauza. Oproti předchozímu se mění pouze to, že žena končí i začíná užívat pilulky ve stejný den v týdnu.
Schéma 28/0: U schématu 28 tablet žena nic nevynechává a pokračuje bez přestávky hned balením dalším. Princip je ale pořád stejný.
Žena je před otěhotněním dokonale chráněna nepřetržitě, i během sedmidenní přestávky v užívání!
Kdy nejpozději očkovat? Zde je základní očkovací schéma dle vyhlášky č. 299/2010 Sb. u hexavakcín spočívá v podání čtyř dávek:
1. dávka se očkuje v době od započatého 9. týdne. U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování hexavalentní očkovací látkou provede od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze.
Druhá a třetí dávka se podává v průběhu prvního roku života dítěte, přičemž interval mezi dávkami je nejméně jeden měsíc.
Čtvrtá dávka se podává nejméně 6 měsíců po 3. dávce, nejpozději však před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Povinnost očkovat u nás stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb., konkrétně § 46, který odkazuje na prováděcí vyhlášku (537/2006 Sb.). Ta určuje, co se má očkovat. O hexavakcíně se dočteme v § 4. Očkování má proběhnout hexavalentní látkou – konkrétně o Infanrixu hexa zde není ani zmínky. Dle § 47 zákona o ochraně veřejného zdraví má pacient právo na volbu vakcíny. Hexavalentní látka má být naočkována od 9. týdne do 18. měsíce. Není tu přesná specifikace, kdy máte očkovat, jen odkdy dokdy má očkování proběhnout. Tudíž abyste stihli naplnit vyhlášku, můžete klidně odložit očkování do pozdějšího věku. Pokud vám na naplnění vyhlášky opravdu záleží, a chcete očkovat v normě, můžete začít „až“ mezi 6–10. měsícem věku dítěte (starší děti vakcínu lépe snášejí). Pediatr vás musí poslechnout, spíše vás bude ale zastrašovat tak dlouho, až vás zastraší. Už při hledání pediatra je dobré si s ním popovídat o jeho postoji k očkování, zda nemá problémy s vámi na toto téma komunikovat bez vyhrožování.
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
Vakcína Rotarix se podává ve dvou dávkách přímo do úst, tedy bez nutnosti vpichu, což je pro děti šetrné. Očkování lze provést od šestého týdne věku dítěte a je důležité, aby druhá dávka byla podána před ukončeným 24. týdnem. Vakcínu Rotarix plně hradí rodiče a jedno očkovací schéma stojí asi 3 700 Kč. Některé pojišťovny na očkování přispívají.
Kniha Cesta ke zdraví je krátkou kompilací předešlých knih Je možné žít 150 let, Vyléčit nevyléčitelné (první díl) a Vyléčit nevyléčitelné (druhý díl). V knize nenaleznete konkrétní schéma léčby daného jedince, a to z toho důvodu, že neexistuje univerzální recept na zdraví. Všechny rady a doporučení je třeba vidět komplexně v rámci individuálních problémů.
V knize nenajdete žádné příkazy nebo zákazy. Cestu ke zdraví si pomocí této knihy můžete najít sami. Díky nepatrným změnám ve způsobu vlastního života docílíte lepšího zdraví. Autor knihy je přesvědčený, že lidský organismus je schopen žít dvakrát déle, než je náš průměrný současný věk.
Kniha Cesta ke zdraví je krátkou kompilací předešlých knih Je možné žít 150 let, Vyléčit nevyléčitelné (první díl) a Vyléčit nevyléčitelné (druhý díl). V knize nenaleznete konkrétní schéma léčby daného jedince, z toho důvodu, že neexistuje univerzální recept na zdraví. Všechny rady a doporučení je třeba vidět komplexně v rámci individuálních problémů.
Kniha je rozdělena do devíti kapitol:
Co je nemoc?
Nepochopení vlastního organismu
Nedostatek pozitivního přístupu k životu
Zanedbaná páteř
Příčiny onemocnění pohybového ústrojí
Očista organismu
Nedokysličení organismu
Voda – jed, nebo lék?
Nesprávné stravování
Kniha nabízí 215 stran poutavého čtení pro ty, kteří chtějí změnit svůj životní styl a své potravinové návyky.
ARNICA MONTANA se začíná brát 6 týdnů před porodem. Homeopatikum připraví tělo na porod, ale nevyvolá ho. Homeopatikum se užívá i po porodu pro lepší hojení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH při přípravě na porod: 5 granulí denně 14 dní před porodem. Použití: pro dobrou funkci svalů a cév, prevence vzniku krvácení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH po porodu: 5 granulí 2x denně. Použití: urychlení hojení, vstřebání hematomů, odstranění pocitů zhmoždění; lék má specifický účinek na svaly a kapiláry. Užívání arniky při kojení má navíc příznivý vliv i na novorozence.
Léčebné schéma určuje gynekolog nebo lékař homeopat, pokud je průběh těhotenství fyziologický.
Obvyklá dávka je 1 tableta přípravku Klacid 500 dvakrát denně každých 12 hodin. Tablety se polykají celé. Vztah mezi jídlem a užíváním přípravku nemá významný vliv na vstřebávání podaného přípravku.
Dávkování u pacientů s tuberkulózní infekcí vyvolanou Mycobacterium avium komplexem (MAC): Doporučená počáteční dávka u dospělých je 1 tableta přípravku Klacid 500 (500 mg) dvakrát denně každých 12 hodin. S léčbou diseminovaných infekcí vyvolaných MAC u pacientů s AIDS je nutno pokračovat tak dlouho, dokud se neprojeví klinický a mikrobiologický účinek léčby. Klarithromycin je nutno podávat v kombinaci s dalšími přípravky působícími proti mykobakteriím. Profylaktická dávka pro MAC infekce je 500 mg dvakrát denně.
Dávkování u léčby pro potlačení Helicobacter pylori: Pro potlačení přítomnosti H. pylori ve dvanáctníku určí dávkovací schéma a případnou kombinaci s dalšími léky odborný lékař – gastroenterolog. Doporučené dávkovací režimy jsou trojkombinace Klacid 500 tablety: 500 mg (1 tableta) 2x denně každých 12 hodin spolu s lansoprazolem 30 mg 2x denně a amoxicilinem 1 000 mg 2x denně po dobu 10 dní. KLACID 500 tablety: 500 mg (1 tableta) 2x denně každých 12 hodin spolu s amoxicilinem 1 000 mg 2x denně a omeprazolem 20 mg 2x denně po dobu 7 až 10 dní.
Dvojkombinace: Klacid 500 tablety: 500 mg (1 tableta) 3x denně každých 8 hodin spolu s omeprazolem 40 mg 1x denně po dobu 14 dní s následným podáváním omeprazolu 20 mg nebo 40 mg 1x denně dalších 14 dní. Klacid 500 tablety: 500 mg (1 tableta) 3x denně každých 8 hodin spolu s lansoprazolem 60 mg 1x denně po dobu 14 dní. Pro úplné vyléčení vředů je obvykle nutná léčba léky tlumícími žaludeční sekreci.
Jestliže jste užili více přípravku Klacid 500, než jste měli, nebo při náhodném požití většího množství tablet, a to zejména dítětem, vyhledejte ihned lékaře!
Přípravek je nutné užívat v pravidelných časových intervalech podle doporučení lékaře. I při rychlém ústupu obtíží je nezbytné, aby byla dodržena celková předepsaná doba užívání! Při vynechání jedné nebo více dávek se o dalším postupu poraďte s lékařem.
Při užívání antibiotiky Klacid 500 se můžete stravovat zcela normálně, vstřebávání účinné látky tohoto antibiotika není ovlivněno potravou, kávou a podobně. Antibiotikum užívejte v pravidelnou denní dobu po jídle, řádně zapijte.
Gynekomastie je zvětšení prsu u muže. Rozlišujeme gynekomastii pravou a nepravou. Pravou gynekomastií nazýváme zvětšení mléčné žlázy. Je charakterizovaná epiteliální hyperplazií a hyperplazií fibroblastů periduktálního stromatu prsní žlázy. Při dlouhodobém průběhu dochází k fibrózní (vazivové) přestavbě tkáně, která je již trvalá. Nepravou gynekomastií rozumíme zduření podkožní oblasti mužské mammy jiným procesem. Nejčastěji se jedná o tuková depozita, záněty nebo nádory.
Dnes se nejvíce v léčbě těchto problémů používá tamoxifen, který má přímý vliv na funkci estrogenního receptoru v prsu a vede ke zlepšení steroidogeneze cestou ovlivnění hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy. Doporučované léčebné schéma tamoxifenem je alternativní podání, kdy pacienti užívají 1. měsíc, 2. měsíc vynechají a 3. měsíc opět užívají. Principem léčby je zlepšení endogenní steroidogeneze v gonádách, čehož se v tomto intervalu dosáhne, a lokální vliv antiestrogenní léčby je dostatečně dlouhý k blokádě estrogenního receptoru v prsu k dosažení redukce velikosti gynekomastie a ústupu mastodynie. Léčba nemá komplikace, estrogenní vlastnosti tamoxifenu se u mužů negativně neuplatňují. U starších mužů se zavedenou léčbou hyperplazie prostaty je tamoxifen lékem první volby. Recidivy v pubertě nebývají časté, vždy se pátrá po genetické odchylce nebo toxické příčině (marihuana).
Léčba Non-Hodgkinova lymfomu je závislá na rozsahu onemocnění. Ve většině případů spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií. Každý typ lymfomu má své přesně dané léčebné schéma, které se zakládá na rozsáhlých celosvětových terapeutických zkušenostech. Chemoterapie je založena na aplikaci cytostatik, jako je metotrexát, cyklofosfamid, etopozid, adriamycin či vinkristin. Jejich účinek spočívá v blokádě množení a růstu nádorových buněk. Bohužel se tato léčba neobejde bez nežádoucích účinků, kromě nádorových buněk jsou totiž zasaženy i buňky zdravé. V rámci prevence šíření nádoru do mozku a páteře se podávají cytostatika také do páteřního kanálu. Radioterapie je lokální, kdy se ozařují místní nádorové masy. Léčba je vždy individuální dle stavu pacienta.
K poškození nebo oslabení střevní mikroflóry dochází především při užívání antibiotik, při průjmových onemocněních nebo naopak zácpách, při nadýmání a jiných zažívacích obtížích. Jak již bylo řečeno, největším a zároveň nejčastějším zabijákem střevní flóry jsou antibiotika. Ničí totiž zároveň se škodlivými patogeny také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je vhodné ihned následně nasadit probiotika, která novým osídlením střev užitečnými bakteriemi významně pomohou. Probiotika se doporučují užívat v poslední třetině antibiotikového cyklu. Což je u antibiotik s dvanáctihodinovým cyklem osm hodin po podání. V šest ráno je podána dávka antibiotik, poté ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin antibiotika a ve dvě hodiny ráno probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik zmírní negativní dopady antibiotik na složení střevní mikroflóry. Také se sníží riziko průjmů, ke kterým bývají malé děti náchylnější.
Warfarin částečně blokuje účinek vitamínu K v játrech. Vitamín K se podílí na tvorbě bílkovin nezbytných pro srážení krve. Vitamín K se přirozeně vyskytuje v různých potravinách (například v listové zelenině). Warfarin jednak snižuje schopnost těla vytvářet bílkoviny krevní srážlivosti, čímž zabraňuje vzniku patologických sraženin, jednak urychluje přirozený proces těla, při kterém se odbourávají sraženiny již vzniklé (přímý vliv na rozpouštění sraženin Warfarin nemá). Warfarin začíná snižovat rychlost srážení krve do 24 hodin od podání léku. Plný účinek Warfarinu by se pak měl dostavit do 72 až 96 hodin od podání léku. Během celé léčby je bezpodmínečně nutné dodržovat lékařem stanovené dávkovací schéma, aby nedocházelo ke kolísání hladiny Warfarinu v krvi.
Je vakcína proti difterii (D), tetanu (T), pertusi (acelulární komponenta) (Pa), hepatitidě B (rDNA) (HBV), poliomyelitidě (inaktivovaná) (IPV) a konjugovaná vakcína proti haemophilu typu b (adsorbovaná).
Co je Infanrix hexa
Infanrix hexa je vakcína, která je dostupná ve formě prášku a suspenze k přípravě injekční suspenze. Obsahuje tyto léčivé látky:
toxoidy (chemicky oslabené toxiny) difterie (záškrtu) a tetanu,
části bakterie Bordetella pertussis (B. pertussis, bakterie, která způsobuje černý kašel),
části viru hepatitidy B,
inaktivované polioviry,
polysacharidy (cukry) bakterie Haemophilus influenzae typu b („Hib“, bakterie, která způsobuje meningitidu).
Na co se přípravek Infanrix hexa používá
Přípravek Infanrix hexa se používá k ochraně dětí ve věku do tří let proti záškrtu, tetanu, černému kašli (pertusis), hepatitidě B, dětské obrně (poliomyelitidě) a onemocněním způsobeným bakterií Hib (například bakteriální meningitidě).
Tato vakcína je dostupná pouze na lékařský předpis.
Jak se přípravek Infanrix hexa používá
Doporučené očkovací schéma přípravku Infanrix hexa spočívá v podání dvou nebo tří dávek s odstupem minimálně jednoho měsíce, a to obvykle v průběhu prvních šesti měsíců života. Přípravek Infanrix hexa se podává injekcí hluboko do svalu. Místo vpichu injekce je třeba měnit.
Posilovací dávka přípravku Infanrix hexa nebo podobné očkovací látky musí být podána až po uplynutí nejméně šesti měsíců od data podání poslední dávky v rámci základního očkování. Výběr očkovací látky vychází z oficiálních doporučení.
Přípravek Infanrix hexa lze podat dětem, které byly při narození očkovány proti hepatitidě B.
Jak přípravek Infanrix hexa působí
Přípravek Infanrix hexa je vakcína. Vakcíny působí tak, že „učí“ imunitní systém (přirozený obranný systém těla), jak se bránit proti onemocněním. Přípravek Infanrix hexa obsahuje malé množství:
toxoidů z bakterií, které způsobují záškrt a tetanus,
toxoidů a jiných proteinů získaných purifikací z B. pertussis,
povrchového antigenu (povrchových proteinů) viru hepatitidy B,
poliovirů (typu 1, 2 a 3), které byly inaktivovány (usmrceny), aby nemohly vyvolat žádné onemocnění,
polysacharidů získaných z „pouzder“, která obklopují bakterie Hib; polysacharidy jsou chemicky navázány (konjugovány) na toxoid tetanu jakožto proteinový nosič, neboť tato technika zlepšuje reakci na vakcínu.
Jakmile je vakcína dítěti podána, imunitní systém rozpozná části bakterií a virů jako „cizí“ a vytváří proti nim protilátky. Pokud se očkovaná osoba později dostane do kontaktu s těmito bakteriemi nebo viry, její imunitní systém bude schopen rychleji vytvářet protilátky, což pom
Prevenar 13 je pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína určená k očkování proti invazivním pneumokokovým infekcím u dětí ve věku od 6 týdnů do 17 let a dospělých osob starších 18 let. Prevenar pomáhá chránit proti takovým onemocněním, jako jsou meningitida (zánět mozkových blan), sepse nebo bakterie (bakterie v krevním oběhu), u dětí pak i pneumonie (zánět plic) a infekce ucha, způsobené 13 typy bakterie Streptococcus pneumoniae.
Vakcína obsahuje části z 13 různých typů (polysacharidových obalů) bakterií pneumokoka Streptococcus pneumoniae: 7 typů, které obsahoval původní Prevenar, a navíc šest dalších typů bakterie. Význam Prevenaru 13 tkví tedy v tom, že oproti původnímu Prevenaru sedmivalentnímu chrání proti dalším šesti typům pneumokoků. Prevenar 13 byl vyvinut na vědeckém základě vakcíny Prevenar. I proto mohou děti, které byly očkovány původním Prevenarem, být přeočkovány Prevenarem 13.
Podle výzkumů provedených v Evropě před zahájením očkování Prevenarem se ukazuje, že 13 různých typů bakterie obsažených v Prevenaru 13 (tedy typy 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 23F) vyvolává v závislosti na konkrétní zemi 73–100 % případů závažných onemocnění u dětí mladších 5 let. I když se díky očkování výskyt pneumokokových infekcí v mnoha zemích snížil, objevily se závažné infekce způsobené novými typy pneumokoků. Jde především o typ 19A, který je oproti původnímu Prevenaru v Prevenaru 13 novinkou.
Prevenar 13 se doporučuje očkovat společně hexavakcínou podle následujícího schématu, někdo preferuje každé zvlášť:
Očkovací schéma
2 měsíce (od 9. týdne) věku dítěte: hexavakcína 1. dávka a Prevenar 13 1. dávka
3 měsíce věku dítěte: hexavakcína 2. dávka a Prevenar 13 2. dávka
4 měsíce věku dítěte: hexavakcína 3. dávka a Prevenar 13 3. dávka
