POKOJOVÁ KALA

Ortopedie

Ortopedické oddělení pracuje rovněž od zahájení provozu roku 1958. Původní lůžková kapacita 47 lůžek se během let snížila na stávajících 27 lůžek. V roce 1994 byla zavedena laparoskopická diagnostika onemocnění kloubů, o 2 roky později se operativa rozšířila o totální endoprotézu kyčelních i kolenních kloubů.

Lůžkové oddělení ortopedie se nachází ve 4. patře hlavní budovy nemocnice. Disponuje 20 lůžky. Je držitelem akreditace Ministerstva zdravotnictví. Zajišťuje péči pacientům s onemocněním pohybového aparátu, především nosných kloubů. Nedílnou součástí oboru je traumatologie pohybového ústrojí. Oddělení pracuje v součinnosti s chirurgií a traumatologií. Operace jsou prováděny na moderně vybavených operačních sálech. Časná rehabilitace hospitalizovaných pacientů je zajištěna přímo na oddělení ve vlastní tělocvičně.

V průběhu prvních dvou měsíců roku 2016 rozšířilo ortopedické oddělení Nemocnice Boskovice s.r.o. operační spektrum o dva nové operační postupy, které pomohou pacientům s onemocněním nosných kloubů dolních končetin.

Prvním jsou miniinvazivně zaváděné fixační implantáty v operativě osových deformit v oblasti kolene firmy Newclip-Technics. Korigovaná osová deformita je zajištěna implantátem z minimálního kožního přístupu při šetření měkkých tkání v okolí kosti. Pooperační hojení probíhá rychleji s časným návratem do běžných aktivit.

V oblasti kloubních náhrad kolene se implantoval nový tištěný umělý kolenní kloub RT plus modular, Smith Nephew, který umožňuje reparovat nejenom kolenní kloub s těžkou artrózou, ale i výraznou osovou deformitou, přičemž standardní implantáty tento stupeň onemocnění nemohou vyřešit.

Dostupná je rovněž implantace náhrad kolenního kloubu technologií VISIONAIRE.

Následná rehabilitační péče je realizována především na rehabilitačních odděleních Nemocnice Blansko, OLÚ Jevíčko a Nemocnice Letovice.

Na plánované operace je čekací lhůta 1–2 měsíce, na operace velkých kloubů asi ¾ roku, rozhodující je však samozřejmě klinický stav a rtg nález. Oddělením ročně projde asi 1 000 přijatých pacientů, ročně se zde provádí 900 operací (pětinu tvoří kloubní náhrady). Průměrná ošetřovací doba se pohybuje kolem 5 dnů. Cílem oddělení je individuální přístup, komplexní a standardizovaná péče.

Kontakty

• 516 491 391
• Primář oddělení: MUDr. Bedřich Kala ml. – atestace II. stupně v oboru ortopedie, licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru, diplom celoživotního vzdělávání
• Zástupce primáře: MUDr. Jaroslav Laštůvka – vedoucí lékař centrálních operačních sálů, specializovaná způsobilost v oboru ortopedie a traumatologie pohybového aparátu

Lékaři:

• MUDr. Petr Daněk
• MUDr. Bedřich Kala st.
• MUDr. Petr Kučera
• MUDr. Roman Kučera
• MUDr. David Hruška
• MUDr. Roman Pękala – externí spolupracovník
• MUDr. Miroslav Dobiášek – externí spolupracovník
• Vrchní sestra chirurgických oborů: Helena Masaříková
• Staniční sestra: Helena Masaříková

Zdroj: článek Nemocnice Boskovice

Recept na levandulový olej

Výroba levandulového oleje vyžaduje kvalitní rýžový olej 1 litr a 2 kilogramy čerstvých květů a lístků levandule. Principem domácí výroby olejové esence z levandule, ale i z jiných vonných bylin, například z máty, je dostat z byliny její vonné složky. Toho lze docílit, když lístky a květy naložíme na několik dní do oleje. Olej rostlina do sebe natáhne, místo vody, a tím se celá proolejuje. Olej při tom na sebe naváže vonné složky, což jsou děsně složité uhlovodíky, které mají tu vlastnost, že voní. To trvá zhruba tak jeden měsíc. Při tomto procesu je nutné, aby olej pokrýval veškeré bylinné části a byl stále v teplotě 24*C (běžná pokojová teplota). Tím se dosáhne jeho vhodné tekutosti, která je nutná pro dobré a rychlé prostoupení rostlinnými částmi. Po skončení olejové macerace je nesmírně důležité oddělit co nejvíce oleje od byliny. Toho se dosáhne jedině při použití malého dřevěného lisu. Přehledná nabídka dřevěných lisů na lisování oleje a jejich cena je zde.

Zdroj: článek Domácí výroba levandulového oleje

Mučenka

Mučenka (Passiflora L.) je rod vytrvalých, většinou popínavých bylin, ale také keřů z čeledi mučenkovitých. Většina z nich se vyznačuje nápadnými pravidelnými květy neobvyklých tvarů i barev (například Pasiflora racemosa vytváří hrozny červených poupat, která po jednom rozkvétají do asi 10 cm velkých, jasně červených květů). Najdeme ale i druhy s květy zcela nenápadnými (například Passiflora suberosa má nejvýše 2 cm velké květy zelené barvy). Květy vyrůstají z paždí listů a kvetou obvykle jen jeden den. Jejich počet je výrazně závislý na tom, jak se rostlině daří – v ideálních podmínkách není výjimkou, že z paždí listu vyrostou květy hned dva, nebo i čtyři. Poupata je rostlina schopna vytvořit i na úponkách, kterými se přidržuje opory. Celý rod obsahuje přibližně 520 druhů, mučenka modrá se pěstuje po celém světě, v teplejších krajích jako okrasná, jinde jako pokojová rostlina, mučenka jedlá se pěstuje v subtropech kvůli plodům (bobulím).

Význam

Mučenky jsou nejenom okrasné rostliny, ale používají se i v potravinářství a medicíně. Plody řady mučenek jsou jedlé, nejznámější je maracuja (Passiflora edulis) nebo granadilla (Passiflora lingualis). Mezi další známé jedlé druhy patří Passiflora alata, Passiflora quadrangularis, Passiflora laurifolia (známá jako vodní citrón) nebo Passiflora maliformis – jeden z jejích několika lidových názvů by se dal přeložit jako sladká tykev. Aromatické plody se zpracovávají do šťáv, džusů nebo marmelád – často ve směsi s jiným ovocem (multivitamíny). Najdete je například i v ovocných jogurtech a podobně. V lécích se používají pro svoje mírně analgetické, sedativní a spasmolytické účinky (například kombinované fytofarmakum Novo-Passit se používá na léčbu neurotických příznaků). Dále se využívají jako chuťové korigens.

Zdroj: článek Bylinky na spaní

Domácí recepty na proleženiny

Příprava mycího roztoku „saline“ = slaná voda = „fyziologický roztok“ domácí výroby:

• do 1 litru převařené pitné vody (minimálně 5 minut ponechat ve varu) nebo destilované vody přidat 2–3 kávové lžičky kuchyňské soli;
• dobře promíchat, aby se sůl rozpustila;
• připravit si dobře vymytou skleněnou nebo plastovou láhev (nejlépe vymýt horkou vodou);
• před použitím zchladit roztok na pokojovou teplotu, roztok může být skladován při pokojové teplotě v dobře uzavřené skleněné nebo plastové láhvi až 1 týden;
• při aplikaci by měl být roztok vlažný (minimálně pokojová teplota).

Nepoužívat vodu ze studny, destilovaná voda má horší vlastnosti než převařená pitná voda (neobsahuje minerální látky), ale lze ji bez obav použít.

Zdroj: článek Proleženiny

Rady pro péči

• Snažte se nepoužívat látky, které vysušují pokožku, například roztoky s obsahem alkoholu.
• Koupejte se a sprchujte nejvýše jednou denně a používejte nealkalické čisticí výrobky, které kůži šetrně čistí a nadměrně ji neodmašťují.
• Po koupeli dodejte kůži dostatečné množství tuku a hydratace.
• Nepobývejte v přehřátých a suchých místnostech. Ideální je maximální pokojová teplota 20 °C a minimální vlhkost vzduchu 55 %.
• K výraznému zlepšení stavu kůže může přispět také změna klimatu. Především ve výškách nad 1 500 metrů nebo v přímořském podnebí je možno pozorovat zlepšení.
• Pozitivní vliv má také slunění, po poradě s lékařem můžete vyzkoušet ozařování ultrafialovým zářením UVA 1 nebo kombinaci záření UVA a UVB.
• Důležitá je i výživa, která by měla být vyvážená a plnohodnotná, s vysokým podílem čerstvé stravy. Speciální diety se nedoporučují, pokud nejsou jednoznačně prokázány alergie na potraviny.
• U kojenců, kteří mají vysoké dědičné zatížení, doporučují lékaři podle možností kojení po dobu 36 měsíců. Není-li to možné, měla by se používat hypoalergenní kojenecká výživa.
• Dbejte na pitný režim. Dostatečné podávání tekutin zlepšuje stav kůže. Vlivem narušené bariérové funkce kůží se vydává více tekutin, než je obvyklé, proto je obecně vyšší potřeba podávání vody. Alkoholické nápoje mohou onemocnění zhoršovat.
• Tabákový kouř a nikotin mohou vyvolávat svědění, a proto se jim vyhýbejte. Pohyb na vzduchu a pravidelný životní rytmus přispívají ke zmírnění vnitřního napětí.
• Oblečení noste propustné a příjemně měkké. Materiálům živočišného původu, jako je vlna, velbloudí srst, pravá kožešina, se raději vyhýbejte, stejně jako drsným, škrábavým látkám ze syntetických materiálů. Naopak se doporučuje přírodní bavlna nebo hedvábí.

Zdroj: článek Ekzém ve vlasech