Štěnice je malý savý hmyz, který může žít prakticky kdekoliv. Je přitahován tělesným teplem a stejně jako komár se objevuje v noci, aby mohl napadnout nechráněnou pokožku a sát zní krev. Při velmi vysokém stupni zamoření jsou však i přes den na volně přístupných místech (stěny, nábytek, rámy oken a podobně). Bodají hlavně na odhalených (nepřikrytých) částech těla.
Léčba kousnutí
Reakce na kousnutí štěnicí je mezi muži a ženami odlišná. Naštěstí případů těžkých alergií a jiných reakcí není mnoho, většina lidí má menší příznaky doprovázené nepříjemným svěděním a otoky. Léčba následků pokousání obecně závisí na velikosti kožní reakce.
Pokud dojde k pokousání štěnicemi, je třeba mít na paměti, že je velmi snadné zanést do rány infekci. Zvláště děti je třeba ohlídat, aby si svědící ranky nerozškrábaly. Je také důležité začít s léčbou „pupínků“ bez ohledu na skutečnost, že pravděpodobně zmizí po několika dnech. V ojedinělých případech se totiž ranky hojí velmi dlouho a jejich stopy jsou patrné ještě po několika měsících. Pokud jsou příznaky závažné, doporučuje se použít krémy a pleťové vody, které obsahují hydrokortizon. Aplikují se přímo na kousnutí a pomohou vám odstranit pocity svědění a také napomáhají rychlejšímu hojení poškozené kůže.
V některých závažných případech můžete využít antihistaminika. Pomohou vám vypořádat se s bolestí. Zánět a infekce mohou být účinně léčeny protizánětlivými nebo dezinfekčními prostředky. Vždy je vhodné poradit se s kožním lékařem a nezatajovat mu příčinu „vyrážky“. Lékaři jsou dnes již poměrně informováni o problémovém přemnožení štěnic a jistě budou jednat s pochopením. Nicméně pokud nechcete používat léky, je možné vyzkoušet některé osvědčené domácí terapie, jako je tea tree olej, stejně jako přírodní aloe vera.
Hřebíček patří do rodiny Myrtaceae, je původem z Indonésie a používá se od starověku jako koření. Vzrostlé stromy hřebíčku mají ročně až 4 kg sušených poupat. Stromy karafiátu rostou v tropických, teplých a vlhkých přímořských oblastech. Hnědo červené hřebíčky jsou cennější než černý hřebířek. Hnědo červený hřebíček obsahuje až 19 % esenciálního oleje. Hřebíčkový olej se nepoužívá jen jako koření ale i jako lék, zejména při bolesti zubů nebo pokousáníod komárů. A je také používán jako antiseptikum.
Ošetření ran způsobených hmyzem je důležité zejména u dětí – až na výjimky je těžké přimět je, aby si svědící místo neškrábaly. Škrábáním si mohou přivodit infekci. Infekce hrozí zejména při pokousání od muchniček, takové rány se pak obtížně a dlouho hojí, mohou dokonce i hnisat. Jestliže se tak stane, vypravte se raději k lékaři, který vám předepíše antibiotickou mast. Doma můžete ránu ošetřit například Višněvského balzámem.
Při jakémkoli štípanci od komáří samičky často dochází k vysokému procentu výskytu otoků. Při bodnutí komár vypouští své sliny do místa vpichu. Tyto sliny zabraňují srážení krve, takže samičky mohou jednoduše pít. Slinné proteiny komárů jsou následně detekovány imunitním systémem, který reaguje zarudnutím a otokem v místě kousnutí. U některých jedinců může dojít k extrémnímu otoku, zatímco jiní lidé trpí jen mírným otokem. Taktéž může dojít k alergické reakci na kousnutí komárem.
Octový zábal na štípance je oblíbeným řešením při svědění a zarudnutí po bodnutí hmyzem. Ocet pomáhá neutralizovat svědění a může zmírnit lokální otok.
Při štípancích od komárů se nejčastěji používá zředěný ocet nanesený vatovým tamponem nebo krátký obklad. Tento postup je vhodný zejména tehdy, pokud hledáš rychlé řešení jak na štípance od komárů bez nutnosti léků.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Pokousání nebo zamoření hmyzem (vši, svrab) může také vyvolat vyrážku, stejně jako kousnutí od včely, vosy, moskytů a blech.
Jakmile se podaří určit diagnózu, začne lékař léčit primární příčinu vyrážky, například infekci. K běžným lékům tlumícím příznaky vyrážky patří antihistaminika, která zmírňují svědění, a uklidňující masti nebo roztoky proti svědění a nepříjemným pocitům.
Využití epsomské soli v domácnosti je také pestré a nezanedbatelné. Je možné ji využít třeba na níže uvedené problémy.
Na hmyzí kousnutí – obklad s epsomskou solí vám pomůže při pokousání hmyzem, pobodání od včel. Smíchejte 2 lžíce epsomské soli s 1 šálkem teplé vody. Namočte do směsi čistou látku a přitiskněte na postiženou oblast za účelem zmírnění bolesti, pálení a svědění.
Odstraňování třísek – zbavit se třísky bývá občas záludná a bolestivá činnost. Zapomeňte na jehlu. Ponořte místo, kde máte třísku, do lázně s epsomskou solí. Epsomská sůl třísku vytáhne bez porušení kůže.
Čištění dlaždiček – špína na obkládačkách v kuchyni a v koupelně se těžko čistí. Silné přípravky na dlaždičky jsou nejen drahé, ale často navíc obsahují škodlivé chemikálie. Připravte si tedy svůj vlastní účinný prostředek na odstraňování špíny z kachliček: smíchejte stejný díl tekutého mycího prostředku na nádobí a epsomské soli. Drhněte dlaždičky houbičkou a pak je pořádně opláchněte vodou.
Hubení hmyzu – smíchejte ¼ šálku epsomské soli se 2 šálky vody a roztok nalijte do rozprašovače. Nastříkejte směs na rostliny v domácnosti a bezpečně odradíte hmyz, aniž byste museli sáhnout k použití chemických insekticidů.
Hnojení trávníku a rostlin – epsomská sůl je výborné hnojivo na trávník a pokojové rostliny. Chcete-li mít trávu zelenější, přidejte epsomskou sůl do vody v poměru 1 šálek na necelé 4 l vody a pokropte tímto roztokem trávník. Při hnojení pokojových rostlin prostě stačí nasypat jednou týdně trochu epsomské soli na půdu v místech, kde rostlina vyrůstá ze země – kolem její základny. Tato metoda hnojení také výborně funguje u rajčat a jiné zeleniny.
Vyrážka se u člověka projeví během 24 až 96 hodin po přímém kontaktu s postiženým zvířetem. Vyrážka může být podobná té, která je způsobena lidským svrabem, s tou výjimkou, že u psího svrabu nejsou žádné chodbičky. Příznaky pak trvají asi 14 až 21 dní, pokud nedojde k opakovanému kontaktu s postiženým zvířetem.
Pro absolutní potvrzení diagnózy je nezbytné vyšetření kožní léze mikroskopem, která jasně ukazuje tyto psí roztoče. Psí svrab je nevýznamný problém veřejného zdraví, ale jde o diagnózu, kterou by měl být schopen stanovit certifikovaný dermatolog. Mikroskopické vyšetření se doporučuje provést, když člověk trpí generalizovanou ekzematoidní erupcí, nezvladatelným svěděním a anamnézou kontaktu se zvířetem, které má svrab.
Tento stav je velmi vzácný, a kožní lékař uvidí za svou praxi jen hrstku případů. Mnoho dermatologů nemusí vidět případ psího svrabu na člověku ani jednou ve své kariéře. Vzhledem k vzácnosti tohoto onemocnění nebylo dosud provedeno mnoho výzkumů v oblasti psího svrabu postihujícího lidi a prakticky nejsou k dispozici žádné nové způsoby léčby.
Existuje případ manželů středního věku, z nichž každý vykazoval šestitýdenní výskyt celkové tělesné vyrážky a svědění. Pár měl dva psy na klíně, kteří měli nezvladatelné svědění a šupinatou vyrážku po stejnou dobu. Pacienti uváděli, že jejich svědění bylo tak silné že je v noci probudilo ze spánku. Nikdo z jejich příbuzných ani známých toto svědění neměl a nebylo známo žádné komunitní ohnisko lidského svrabu.
Oba pacienti měli difuzní sekundárně exkoriovanou ekzematózní erupci a mnohočetné, krustované erytematózní papuly velikosti 2 mm až 5 mm vytvořené na krku, trupu, horních a dolních končetinách, rukou a nohou. Na kůži nebyly žádné chodbičky. Při zvětšeném vyšetření byly na zápěstích a v meziprstních prostorech přítomny vezikuly o průměru 1 mm. Mikroskopické vyšetření preparátu z jednoho z váčků na zápěstí byl pozitivní na roztoče. Podobný roztoč byl izolován z vyrážky šupin u obou jejich psů.
Na úlevu od otoků je účinné Aloe vera. Aloe vera se aplikuje na postiženou oblast. Může být použito ve formě krému nebo gelu přímo z listu. Velmi účinné jsou i banánové slupky, které se přikládají na postiženou oblast. Nejlepší je použít čerstvě oloupaný banán. Účinná je i jedlá soda. Nejlepší je ve směsi s vodou. Tato směs se aplikuje na postižené místo a nechá se působit po dobu 15 až 20 minut.
Dobrou prevencí je použití sítí do oken nebo odpuzovačů hmyzu, které se dávají do zásuvky. Na trhu jich je několik. Uvolňují páry chemických prostředků, které v místnosti, odkud nemá hmyz možnost úniku, usmrtí hmyz do velikosti komára. Na terasu, balkon či v altánu se hodí insekticidní spirály. Jsou z rostlinných materiálů a zapalují se. Hmyz odpuzují, nezabíjí, protože ten stačí odlétnout. Podobné účinky mají i insekticidní svíčky. Obtěžujících živočichů vás zbaví i rostlinné preparáty. Například levandulový parfém nebo olej hmyz nejen odpuzuje, ale i zabíjí. Zejména proti komárům má podle lidových rad zabírat i myrta, bazalka a blahovičník. Efekt je sice přirozený, ale zdaleka ne tak účinný jako u chemických preparátů.
Typickými příznaky bodnutí hmyzem jsou svědění a izolované pupínky. Kousavý hmyz, jako jsou blechy, štěnice, klíšťata, komáři, černé mouchy, pakomáry, nebo koňské mouchy, zanechávají kožní poranění, kolem kterých se pak tvoří svědivé puchýře.
Například kousnutí od černé mouchy. Někteří lidé jsou alergičtí na kousnutí černé mouchy. U lidí bez alergií bude kousnutí mouchou vypadat jako velké kousnutí komárem s malými pupínky a pustuly - puchýře podlité vodou, respektive hnisem. Charakteristickým znakem pro kousnutí mouchou je, že místo ještě chvíli krvácí. Moucha totiž vstříkne do rány protisrážecí činidlo, což má za následek, že se krev nesrazí v muším sosáku a neucpe ho. Ráně po kousnutí mouchou pak ještě chvíli trvá, než ta její blitinka přestane působit a krev tedy ještě chvilku z rány vytéká.
Dalším příkladem může být zanícené kousnutí komárem. Příznaky zahrnují svědění a otok. V Česku jsou nejčastější pouze mírné lokální reakce na kousnutí komárem (Culicidae). Tato komáří štípnutí vyvolají asi u tří čtvrtin populace okamžitou alergickou reakci, která se v místě štípnutí projeví kopřivkou. Příčiny reakcí v místě kousnutí nepocházejí ze speciálních jedovatých žláz, ale kůže reaguje na komáří sliny, které se kousnutím dostanou do tkáně, a to silným svěděním, zarudnutím a otokem. Přibližně polovina všech lidí také reaguje na kousnutí komárem takzvanou alergií pozdního typu v podobě malých puchýřků, které mohou být podlité vodou. Jiné reakce na kousnutí hmyzem jsou velmi vzácné. Kousnutí od komárů nebo jiného hmyzu sajícího krev vede k dalším potížím nebo onemocněním na našem území jen výjimečně.
Zánětlivé reakce po bodnutí hmyzem lze také léčit přirozeně. Tyto domácí prostředky se osvědčily:
Sedmikrásky uklidňují
Sedmikrásky rostou hojně v zahradách, parcích a na pastvinách. A jsou již dlouho známé jako přírodní prostředek k léčbě kousnutí komárem, stejně jako kousnutí jiným hmyzem. Protože tyto spíše nenápadné květy obsahují silice a hořčiny. Mají protizánětlivý účinek, zmírňují bolest a svědění. Kousnutí od komárů si můžete ošetřit sami rozdrcením květů a stonků a nanesením výsledné šťávy na postižené místo.
Zábal z pálenky chladí
Nemusí se jednat o léčivý alkohol, pálenka má také chladivý a uklidňující účinek. Protože odpařovací chlazení odvádí teplo a tím zklidňuje pokožku. A takto můžete ošetřit kousnutí komárem: Namočte hadřík do vysoce odolné vody, vyždímejte ho a omotejte kolem postiženého místa. Nechte působit přibližně 15 minut. Poté ošetřujte pokožku olejem, protože alkohol ji vysušuje.
Citron dezinfikuje
Citrusové plody rychle poskytují úlevu od nepříjemného svědění způsobeného štípnutím komárem. Dezinfikuje, chladí a zklidňuje. Chcete-li to provést, položte na místo vpichu čerstvý plátek citronu a nechte jej tam pět minut. Nebo opakovaně pokapeme trochou citronové šťávy. Mimochodem: Komáři nemají rádi vůni citronů. Rozmístěte kolem domu několik rozpůlených plodů posypaných hřebíčkem, abyste je odradili. Pak nebudete muset prvoplánově ošetřovat kousnutí komárem nebo jiným hmyzem.
Cibule léčí
Na půl rozkrojená cibule desinfikuje, chladí a zklidňuje včelí bodnutí.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
