Potní žlázy se dělí na velké a malé. Velké potní žlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potní žlázy. Malé potní žlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potní žlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.
Potní (ekrinní žlázy) žlázy tvoří pot, ten spolu s mazem tvoří ochrannou bariéru, je důležitý pro termoregulaci, exkreci a hydrataci stratum corneum. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Vývod je spirálovitě stočený, ústí v epidermis. Tyto žlázy jsou malé a jsou prakticky všude. Míst, kde nejsou potní žlázy, je opravdu málo, nejsou například v oblasti nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, klitoris, prepucia a labia minora.
Apokrinní žlázy se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně, v prsní bradavce a dvorci. Jedná se o dekapitační sekreci. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží. Apokrinní sekrece je v podstatě to, že se z apokrinní žlázy uvolňuje celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, čímž se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří například některé „aromatické“ potní žlázy a mléčná žláza.
Při nadměrném pocení chodidel se snadno množí bakterie a nedostatek hygieny zápach jen zintenzivňuje. Každé chodidlo má na 250 tisíc potních žláz, a tak produkuje přibližně půl litru potu denně. Právě pocení v kombinaci s vysokým počtem bakterií vytváří zápach. Bakterie, které se tvoří na patách, produkují plyny podobné těm, které se uvolňují při výrobě sýra. Proč některým lidem vylučují potní žlázy víc potu, než by měly, se zatím neví.
Pocení nohou je opravdu nepříjemné – studené, zpocené nohy dokážou spolu se zápachem zcela jistě potrápit nejen svého majitele, ale i jeho okolí. Pocení nohou v noci je také velmi nepřijemné. Prostředky jako deodoranty, kvalitní ponožky a prodyšná obuv sice zmírňují následky nadměrného pocení a zápachu nohou, avšak nikdy nevyřeší jeho bezprostřední příčinu, a tou jsou nadměrně aktivní potní žlázy.
Rada je jednoduchá, zbavte se pocení a zbavíte se i chladu a zápachu nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je schopna dlouhodobě blokovat nadměrně aktivní potní žlázy v chodidlech a tím vyřešit jak pocení, tak z něj vyplývající chlad a zápach nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je zařízení, které dokáže pomocí působení slabé elektrické energie o vhodné frekvenci působit na potní žlázy takovým způsobem, že nemohou po určitou dobu nadměrně produkovat pot. Jednoduchým opakováním procedury jednou za 14 a více dní pak dokážete udržet své nohy v suchu po neomezeně dlouhou dobu. Napětí působící na pokožku je velmi malé, nemusíte se tedy bát žádných negativních důsledků spojených s léčbou tohoto typu. Schválení iontoforézy Electro Antiperspirant jakožto plnohodnotné zdravotnické pomůcky a pohon, který zajišťují obyčejné tužkové baterie (včetně jejich dobíjecí varianty), umocňují už tak vysokou bezpečnost a kvalitu přístroje.
Iontoforéza jako metoda odstraňování nadměrného pocení (hyperhidrózy) je známa již mnoho desítek let, avšak až nejmodernější technologie daly vzniknout přístrojům nové generace, kterým vévodí právě Electro Antiperspirant. V případě tohoto zařízení byla technologie iontoforézy několik let testována a výrazně modifikována tak, aby mohla poskytnout nezbytnou pomoc všem lidem, kteří zažívají problémy s nadměrným pocením kterékoli části těla. V současné době iontoforézu Electro Antiperspirant s úspěchem používají pacienti a lékaři na všech světových kontinentech a její účinky si chválí. Iontoforéza Electro Antiperspirant totiž jako první a jediná na světě dosáhla během klinického testování účinnosti a snášenlivosti u 100 % pacientů!
Electro Antiperspirant ELITE je první pulzní a plně automatický přístroj určený pro nemocnice, kliniky a domácí uživatele, který vás zbaví pocení i&nb
V oblasti zanícené potní žlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícená potní žláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
Při medikamentózní terapii se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí dobře u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování. Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2–4 hodiny po podání. Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým jsou podávány v tabletách.
Přírodní a doplňková léčba
Používají se preparáty podporující imunitu, tedy multivitamíny, a to zejména vitamín C a beta-karoten.
Studené zábaly
Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla. Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popřípadě užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38 °C. Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.
Potní kúra
Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:
Dostatečného přísunu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, například z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství – u dětí 250 ml, u dospělého minimálně 500 ml.
Rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný. Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka. Zábal ponecháme asi 20–30 minut.
Přestože se člověk, který se nadměrně potí, intenzivně věnuje hygieně, používá kvalitní kosmetické přípravky, aby potlačil zápach, jejž vylučuje kůže, často se stává, že potní žlázy pracují tak intenzivně, že se nedají ničím přebít a zamaskovat. Z lékařského hlediska je pocení velice individuální záležitost, která má ale přirozený původ. Muži obecně mají aktivnější potní žlázy než ženy. Více samozřejmě pocení překáží mladým, často velmi aktivním lidem. Pokud se velmi potí osoby na vyšších pracovních pozicích a objeví se mezi svými pracovními kolegy s mokrými skvrnami na košili či blůze, je to téměř neodpustitelné.
Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).
Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.
Mezi kožní žlázy patří žlázy potní, mazové, apokrinní a mléčné. Potní žlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.
Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické kožní onemocnění, které se projevuje tvorbou zánětlivých ložisek především v podpaží a v tříslech. Provází je vznik bolestivých bulek, uzlů a abscesů, především v místech s výskytem potních žláz apokrinního typu, ale také pod prsy, na hýždích a na vnitřní straně stehen, kde dochází ke zvýšenému tření. Onemocnění není infekční ani nakažlivé.
Hidradenitida je dermatology někdy označována jako „acne inversa“ a může se projevovat u každého člověka jiným způsobem. Lehká forma HS má podobu bulek, uzlů nebo několika cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů, z nichž může vytékat tekutina a které mohou nepříjemně zapáchat. Léze způsobené HS jsou velmi nepříjemné a bolestivé a často snižují kvalitu života lidí, kteří tímto onemocněním trpí. I když se onemocnění projevuje na kůži, primárně jde o zánětlivou poruchu způsobenou chybným nastavením imunitního systému. K výskytu může dojít v kterémkoli věku, ale nejčastěji se objevuje po 20. roce života a pak se snižující se pravděpodobností až do 50 až 55 let.
Příčinou je uzávěr některé z potních žláz, což vede k hromadění tekutiny tvořené žlázou a tato tekutina se pak může snadno infikovat bakteriemi. Vyšší riziko vzniku zánětu potních žláz mají ženy, kuřáci a obézní jedinci.
Příznaky
V místě zánětu se objeví svědící, bolestivá, drobná a na pohmat měkká boule, která se nachází těsně pod kůží a může být zarudlá. Nález má tendenci přetrvávat, někdy se může zvětšovat a rozsáhlejší případy se mohou i jizvit. Zánětlivé postižení se nejčastěji týká pachových žláz, což jasně naznačuje, že se potíže obvykle objevují v podpaží, v tříslech v okolí genitálií a u žen pod prsy, kde je ucpaná potní žláza.
Průběh nemoci se postupem času nezhoršuje, ale v některých případech – pokud není správně léčena – se může vracet s narůstající intenzitou. Proto je velmi důležité, aby byla hidradenitida co nejrychleji diagnostikována a léčena. Prvním krokem by tedy mělo být vyhledání dermatologa a časné stanovení správné diagnózy.
Léčba
Základem léčby je kožní hygiena a nošení volného oblečení, aby oblast nebyla drážděna třením s látkou a aby se zabránilo nadměrnému pocení a nedráždily se potní žlázy. Po dobu trvání obtíží se mohou podávat protizánětlivé léky a případně antibiotika v lokální formě (masti, vodičky k aplikaci na kůži). Rozsáhlé a komplikované formy se mohou řešit i chirurgicky v podobě drobné operace s naříznutím tkáně, vypuštěním tekutiny a vyčištěním okolí. Aby se snížilo riziko recidiv, měli by lidé s nadváhou snížit váhu a kuřákům se doporučuje zanechat kouření. Ve velmi ojedinělých případech se provádí inervace. Také je možné použít homeopatické přípravky, jako je Silicea CH9.
O nadměrném pocení se dá hovořit, pokud se člověk potí i v situacích, kdy by normálně neměl, anebo vylučuje příliš velký obsah potu. V extrémních případech se může vyloučit až 1,5 l tekutin za hodinu, což je pro zdraví organismu nebezpečné. Nakolik je pocení úměrné, jde však těžko vyčíslit, protože je to záležitost ryze individuální. Člověk sám nejlépe pozná, kdy se stala v jeho termoregulačním systému nějaká změna, případně kdy jej nadměrné vylučování potu začne obtěžovat a oslabovat.
Lidské ledviny jsou ze své podstaty „projektovány“ na cca 35 000 litrů přijaté tekutiny. Průměrně to tedy vychází na 1,36 litru tekutin denně. Cokoliv nad toto množství znamená zkrácení jejich životnosti. Není třeba hlubokých lékařských znalostí, aby nám to bylo jasné – člověk od prvopočátků své existence neměl neustále k dispozici hrnek s čajem na stole či sladkou limonádu v lednici. Pil, když měl příležitost. Tak se vyvinulo i jeho vodní hospodářství. V posledních dekádách však lidstvo své ledviny soustavně přetěžuje, a tak jsme svědky rostoucího počtu obyvatel planety, kteří v pozdním věku řeší problém selhání tohoto životně důležitého orgánu. Ještě děsivější je však zamyšlení nad tím, proč nám nejsou tyto podstatné informace dostupné. Nápojový průmysl je obrovský byznys. Denně jsou vypity tisíce hektolitrů slazených a přeslazených limonád, které jsou prodávány i s 300% marží. Pro velké štiky tohoto odvětví není žádný problém zaplatit si studie o prospěšnosti konzumace nápojů, naopak o riziku zubního kazu zarytě mlčí. Stejně tak se pod pokličkou udržuje informace o rizicích nadměrného pití. Nebuďme tedy jen stádem ovcí, které si nechá diktovat co pít a v jakém množství. Pijme tak, jak nám to příroda říká již po tisíce let.
Pokud dochází dlouhodoběji či opakovaně k nadměrnému pocení, je třeba to nějakým způsobem řešit. Měla by se vždy vystopovat příčina, kterou lze v mnohých případech léčit či odstranit. Když pomine příčina, pomine většinou i nadměrné pocení. Pokud jde o nějaký funkční problém potních žláz (může být jen u některých), lze jej řešit lokálně přípravky, které tlumí vylučování potu (antiperspiranty), zápach jde eliminovat deodoranty. Je lépe se poradit v lékárně, kde mají kvalitní a specializované zboží. V případě neúspěchu se na mnoha odborných pracovištích aplikují botulotoxinové injekce, které jsou poměrně drahé (několik tisíc korun), ale mohou vyřešit nadměrné pocení až na jeden rok. Nejúčinnějším a také nejkrajnějším řešením je odstranění potní žlázy. Přistupuje se k němu jen v případě, kdy ostatní možnosti selhaly. Operace vyřeší problém nadměrného pocení někdy trvale, někdy jen na
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
V případě opakovaných problémů s nadměrným pocením hlavy se doporučuje časté sprchování. Při sprchování je vhodné nejprve začít sprchovat pravou část těla a posléze až levou stranu.
Velmi vhodné je cvičení na čerstvém vzduchu, protože dochází k posílení imunitního a oběhového systému.
Pijte dostatečné množství vody. To je důležité pro správný oběh, a navíc vás to chrání před bolestí hlavy.
Nedoporučuje se pití kávy.
Konzumujte vyváženou a zdravou stravu bohatou na vitamíny. Velmi negativní je konzumování mastných a těžkých jídel.
Také vám mohou pomoci homeopatické léky určené na bolest hlavy. Tyto léky jsou zároveň vhodné na závratě.
Vliv na pocení má také naše oblečení. Důležité je nosit takové, které odpovídá venkovní teplotě. Samozřejmostí jsou prodyšné a savé materiály, jež zbytečně neaktivují potní žlázy. Oděvy je třeba často měnit, jelikož nadměrné pocení způsobuje maceraci kůže a napomáhá množení rozličných bakterií a kvasinek.
Přesná příčina mílií není dosud známa, ale nejčastěji se objevují, pokud dojde ke špatnému vyvinutí nebo poškození potní žlázy v důsledku nějakého kožního poranění nebo popáleniny. Mezi další příčiny patří fungicidy, mýdla a čisticí prostředky a alergie na výrobky, které mohou způsobit nějaké poškození potních žláz. Tento stav se může objevit i u mikrodermabrazí. U dospělých mohou tyto hrbolky způsobit nebo zhoršit stávající kožní onemocnění, proto je důležitá i jejich léčba. Stejně jako u akné, tak i u mílií může dojít k ucpání pórů. Tyto cysty nejsou neobvyklé, a nijak neohrožují zdraví člověka.
Stručné a jasné vysvětlení se nyní pokusíme poněkud rozvést. Potničky se nejčastěji tvoří v místech s větším počtem potních žláz – najdeme je tedy hlavně v kožních záhybech (zátylek, třísla, zadeček) a také v obličeji (u malých dětí). Potničky tato místa okupují především tehdy, je-li pokožka zapocená a dlouhodobě nevětraná. Svědivé pupínky naplněné čirou tekutinou se někdy slijí do velkých ploch, posléze praskají, po vysušení se olupují.
Dospělí k nim nejčastěji přijdou během mnohahodinové jízdy v rozpáleném autě nebo při letní žhavé jízdě na kole či motorce. Vznik těchto drobných svědivých puchýřků má na svědomí retence vývodu potní žlázy. A tak je někteří cyklisté mohou v horkých letních dnech objevit nejen na svých pozadích, ale také na vnitřní části stehen a v tříslech. Pakliže je po dnu stráveném v opoceném sedle čeká další několikadenní putování, mohou jim potničky připravit horké chvilky, zvláště v případě nedostatečné hygieny, kdy můžete do poškozené pokožky zavléct bakteriální infekci. Tou své sedací partie ohrožujete i tehdy, pokud potničky mačkáte, škrábete, či je prostě opakovaným mechanickým drážděním rozedřete.
Suchost v krku může být projevem zánětu nosohltanu. Zánět nosohltanu začíná vždy zduřením uzlin, pálením v krku, suchým krkem, bolestí hlavy. Jedná se o virový nebo bakteriální původ. Akutní formy onemocnění jsou spojeny s přenosem kapénkovou infekcí, tudíž pobyt v místnosti či dopravním prostředku v blízkosti kýchajících osob lze považovat za rizikový faktor. Léčba akutních forem těchto onemocnění je většinou symptomatická, to znamená, že se léčí pouze příznaky, nikoliv příčina nemoci. V tomto případě bývá shodná s léčbou rýmy. Opatření zahrnují zapařující (Priessnitzovy) obklady, kloktadla, při teplotě léky snižující teplotu, klid na lůžku, příjem horkých tekutin, pobyt v teple, ovšem ne na suchém vzduchu, potní kúry, při nosní neprůchodnosti užívání nosních kapek.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Stresové pocení jistě každý zná z vlastní zkušenosti. Například když jde o důležitý pracovní pohovor, závěrečnou zkoušku na vysoké škole nebo třeba o situaci, kdy se muž chystá požádat partnerku o ruku. Stresové pocení se přisuzuje poplachové reakci organismu, která má svůj základ již v prvopočátcích existence lidstva. Samotné emoce způsobují v našem organismu celý řetězec reakcí, přičemž jejich projevy jsou pro každého člověka individuální. Základ celého procesu spočívá často ve vylučování adrenalinu nadledvinami, což má za následek zvýšení krevního tlaku, tepové frekvence a zrychlené dýchání. Potní žlázy jsou inervovány sympatickým vegetativním nervstvem, které stimuluje vylučování potu. Přenos signálu k vylučování potu ovšem zprostředkovává acetylcholin. Současně je vydán impulz ke zvýšení tvorby potu, a to zejména potním žlázám na dlaních, chodidlech a v podpaží. Tímto způsobem se vlastně lidský organismus uvádí do stavu „zvýšené pohotovosti“ umožňující rychlé jednání v odpověď na danou situaci. Stresové pocení může probíhat i během spánku, zejména v závislosti na snech, kdy se člověk například z velmi nepříjemného či strašidelného snu probouzí propocený doslova skrz naskrz. Některé studie ukazují, že během dne vzniká vlivem emočního pocení až pětkrát více potu než při pocení vznikajícím v závislosti na zvýšení tělesné teploty.
Pokud se potíme kvůli stressovým situacím, může nám pomoci šalvěj. Vhodnější formou než bylinný čaj jsou kapsle, případně dražé s extraktem. U nich je možné ohlídat dostatečné množství účinné látky.
Šalvěj působí na centrální nervovou soustavu. Je-li člověk duševně vyčerpaný, má na něj příznivé účinky. Uvolňuje psychický přetlak, křeče hladkých svalů a snižuje svalové napětí, které odráží napětí psychické.
Pocení z nervově-hormonálních příčin ztrpčuje často život ženám v přechodu. Šalvěj jim může pomoci při mírnějších a středních potížích. Tyto ženy mohou následně hledat pomoc u odborníků. Existuje řada zákroků, jež mohou jejich problémy odstranit nebo aspoň zmírnit. Jedním z nich jsou například injekce s botulotoxinem, které se běžně využívají v estetické medicíně třeba na vyhlazení vrásek. Lékař injekce aplikuje přímo na postižená místa. Účinek se dostaví za dva až pět dnů a vydrží zhruba půl roku. Dalším možným řešením jsou léky, které tlumí psychické napětí, úzkost a další pocity vyvolávající pocení. Méně známou metodou je iontoforéza. Používá se hlavně při nadměrném pocení na rukou nebo na ploskách noh. Ty pacient ponoří do lázně s vodou, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Jedna aplikace dokáže zmírnit potíže na 3 až 4 dny. Hodně radikálním zákrokem je chirurgické odstranění kůže s potními žlázami, nebo odstranění nervových uzlů u páteře, které ovlivňují potní žlázy na rukou. Obě operace jsou sice účinným zákrokem, ale jako většina operací s sebou nesou řadu rizik a případných komplikací.
