PRIUSNICE je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Tento článek pojednává o onemocněních, která je obvykle lepší prodělat v dětství, protože v dospělosti mohou člověku způsobit různé problémy.
PŘÍUŠNICE
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
U spousty lidí (zhruba u poloviny) probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U ostatních pacientů se nejprve objevují neurčité příznaky. Nemocní jsou unavení, slabí, mohou mít pocit napětí v oblasti slinných žláz, častokrát mívají také nechutenství, jsou unavení a mívají zvýšené teploty. Postupně dochází k otoku slinných žláz, který způsobuje bolestivost v oblasti tváří, ale i podčelistní a podjazykové oblasti. Bolest se zvýrazňuje při otevírání pusy a kousání. V tomto stadiu už nebývají jen zvýšené teploty, ale horečky. V ústní dutině bývají zduřelé vývody slinných žláz. Otok příušních žláz bývá většinou zpočátku jednostranný, v odstupu jednoho až čtyř dnů dochází ke zduření i druhostranných žláz, popřípadě také podčelistních a podjazykových. Typicky bývá otok nejvýraznější v oblasti tváří před ušními boltci, kde se nachází parotidy, tedy příušní žlázy. Žlázy bývají zvětšené zhruba tři až sedm dní, pak otok povoluje. Na pohmat bývají žlázy měkké, citlivé až bolestivé. Kůže na povrchu bývá jakoby napjatá a spíše bledá, ne červená.
Příušnice v těhotenství mohou způsobit vady u dítěte v podobě rozštěpu rtu, poruch sluchu či mentálních vad, v těžších případech pak potrat či předčasný porod. Plod těhotné ženy je ohrožený především v prvním trimestru.
Příčinou bolestí varlat u chlapců může být úraz, jízda na kole, tříselná kýla nebo také příušnice. Příušnice obvykle proběhnou jako lehké onemocnění, ve vzácných případech se však mohou objevit komplikace, především zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní, zánět varlat nebo zánět vaječníků. Zánět varlat může postihnout buď jedno, nebo obě varlata a může ve vzácných případech vést až k neplodnosti, buď dočasné, nebo i trvalé. Komplikace v podobě zánětu varlat je možná v jakémkoli věku, ale u chlapců do 10 let se vyskytuje jen velmi vzácně. V každém případě, pokud u svého dítěte zjistíte bolestivost, citlivost nebo abnormality, navštivte pediatra.
Léčba zahrnuje klidový režim na lůžku, podávání léků snižujících teplotu a bolest (antipyretika, analgetika), podávání obkladů. Žádný lék, který by byl určen proti viru parotitidy, není k dispozici. V případě zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) je nutné dodržovat dietu (obvykle dieta shodná s takzvanou žlučníkovou dietou, tedy s omezením tuků). Při zánětu varlat (orchitidě) se dávají chladné obklady a ordinují se glukokortikoidy (léky tlumící zánětlivou reakci). Léčba trvá obvykle 5–14 dní. Otoky mohou v některých případech způsobovat problémy s přijímáním potravy, strava by proto měla být kašovitá a nedráždivá. Příušnice obvykle proběhnou bez komplikací a nezanechávají žádné následky. Pokud však léčba příušnic neproběhne včas a není zcela účinná, může dojít k rozšíření zánětu do dalších částí těla a způsobit jisté komplikace.
Nemoc začíná horečkou s 38–40 °C a zduřením příušní žlázy (hmatatelný otok v místě před a pod ušním lalůčkem). Otok je bez zarudnutí, může být bolestivý (nemusí být!) a může se rozšířit jak na druhou příušní žlázu, tak může postihnout i další velké slinné žlázy, tedy žlázu podčelistní a podjazykovou. Obvykle otok začíná jednostranně a po 2–3 dnech postihne i druhou žlázu, případně na jedné straně může otok ustoupit a objevit se na straně druhé. Podle závažnosti onemocnění trvají příušnice 5–14 dnů, poté horečka i další příznaky ustupují. V některých závažnějších případech se může přidružit zánět mozkových blan (meningititida) s vysokou horečkou, zvracením a bolestmi hlavy, u části nemocných tento stav může zanechat jednostranné postižení sluchu až hluchotu.
Nemocný je infekční zhruba 3–14 dní před propuknutím onemocnění (maximální infekčnost se uvádí 48 hodin před objevením se prvních příznaků) a dále přibližně 7–14 dní po vyléčení. Měl by proto být po tuto dobu izolován od zdravých jedinců.
V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
Droserin je bioinformační regenerační krém s vyváženým bylinným komplexem a vysokým obsahem termální vody z vřídla Podhájska. Součástí krému jsou vysoce účinné látky jako lipozomy, AHA kyseliny, vitamíny či výtažky z rašeliny. Droserin je vyhledávaný pro svůj silný antibakteriální a antivirový efekt.
Droserin ovlivňuje a harmonizuje především energetickou dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, srdce, jater a žaludku.
Jednou z hlavních oblastí, kde se Droserin výborně uplatní, je oblast hrdla a průdušek při kašli, škrábání v krku, prochladnutí nebo zánět horních cest dýchacích. Droserin zmírní palčivý pocit v hrdle a vzhledem k obsahu zázvoru a tymiánu prokrví a prohřeje postižená místa. Díky divizně, podbělu a lékořici usnadní vykašlávání. Droserin v podstatě působí jako „antimikrobiální mast“, kterou je vhodné použít především ihned v počátcích bakteriální nebo virové infekce, ale zároveň je možné používat jej i preventivně, zvláště při pohybu ve společnosti většího počtu lidí.
Kuřáci by měli Droserin (ideálně v kombinaci s Ruticelitem) používat preventivně vždy při potížích s dechem. Chemické látky z cigaretového kouře plíce velmi zatěžují, a proto je vhodné soustavně podporovat právě jejich regeneraci.
Při celoroční nebo chronické rýmě a při hrozícím nebezpečí, že by se zánět mohl rozšířit i do dutin (tzv. sinusitida), je třeba aplikovat Droserin na tváře a okolo nosu (respektive nad všechny obličejové dutiny). Droserin má díky yzopu a islandskému lišejníku protizánětlivé účinky a obsahuje éterické oleje, které usnadní dýchání. Lze jej využít i při horečce, neboť přítomné výtažky z kurkumy a chininovníku mají vliv na snižování teploty. Zima ale nemusí obtěžovat jen prostřednictvím rýmy a nachlazení, často nepříjemně dráždí pokožku na tvářích, které jsou mrazu a změnám počasí vystaveny neustále a většinou bez větší ochrany. Chladem podrážděná pokožka se následně projevuje vysušenými červenými skvrnami zvláště na tvářích. Právě na ty působí Droserin velmi dobře. Především u malých dětí se Droserin osvědčuje v počátečních stadiích onemocnění horních cest dýchacích. Aplikuje se na oblast průdušek (stejně jako dříve používané psí sádlo), regeneraci je vhodné doplnit vnitřním používáním Drags Imunu (u dětí spíše Vironalu). V počátečních stadiích všech typicky dětských virových onemocnění (neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, ...) je vhodné aplikovat Droserin opakovaně. Zmírní a zkrátí průběh onemocnění, předejde vysokým teplotám i následkům na kůži a umožní tělu vytvořit si dostatečné množství protilátek, které zabezpečí přiměřenou obranyschopnost v dospělosti.
Nejčastějšími příčinami bolesti v krku jsou bakteriální a virové infekce, svou roli hraje i alergie, znečistěné ovzduší, suchý vzduch a tabákový kouř. Viry vyvolané nachlazením napadají sliznici v hrdle přímo, v případě alergie vzniká bolest v krku následkem přítomnosti většího množství hlenu a otoku sliznic. Při virové infekci bývá nástup bolestí prudký, ale bolest v krku také rychleji odchází a její průběh je mírnější. Bakteriální infekce je vždy těžší, způsobuje silnou bolest v krku, obtíže při polykání a je provázena horečkou.
Častokrát je bolest v krku způsobena virovou infekcí:
nachlazení;
infekce hlasivek;
mononukleóza (virová infekce, která má tendenci způsobit přetrvávající bolest v krku);
jiné virové infekce, například příušnice nebo chřipka.
Bakteriální infekce způsobující bolest v krku:
zánět nebo infekce mandlí (angína);
zánět epiglottis (epiglititida);
zánět čípku;
ve vzácných případech může být způsobena pohlavně přenosnými chorobami (kapavka nebo chlamydie).
Mezi další příčiny bolesti v krku patří dráždivé poranění, které trvá déle než týden:
podráždění hrdla z důvodu nízké vlhkosti, kouření, znečištění ovzduší, křiku nebo vysušení nosní dutiny;
dýchaní ústy, zejména při alergii nebo při ucpaném nosu;
pálení žáhy;
poranění zadní části krku;
chronický únavový syndrom (onemocnění, které způsobuje extrémní únavu).
Hlavní prevencí spalniček je plošná vakcinace obyvatelstva. V případě, že se dítě navzdory očkování nakazí, zabraňuje vakcinace plnému rozpuku choroby a zmírňuje její projevy. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky. Očkuje se ve dvou dávkách pomocí injekce. Poprvé v 15. měsíci života dítěte. V 15. měsíci proto, že dítě přestávají ochraňovat protilátky získané od matky. Druhá dávka se pak očkuje 6 měsíců po té první. Někdy se může po očkování objevit trochu zvýšená teplota, kašel či náznaky vyrážky. Tyto symptomy se projeví v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí. Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě později nakazí. V případě objevení nemoci je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
Před jakoukoliv domácí léčbou je nejlepší určit, o kterou chorobu se nejpravděpodobněji při našem bolení v krku jedná. Sice je dobré navštívit lékaře, ale velmi často podle některých příznaků můžeme to nejdůležitější zjistit sami, vyrážky a pupínky jsou docela jasným znakem, ale u dalších nemocí to nemusí být na první pohled úplně samozřejmé. Pokud máme teplotu kolem 38 stupňů (i když jsou lidé, kteří mají nad 37, a už je to problém) a rýmu, kašel, bolest hlavy či svalů (měly by se objevit souběžně alespoň dva tyto znaky), tak jde nejpravděpodobněji o nějaké klasické virové nachlazení. Zvýšená teplota a oteklý a bolestivý krk mezi koncem čelistí a ušima nejpravděpodobněji znamená příušnice. Teplota převážně normální, ale pro změnu pocit sucha a bolest při polykání jsou převážně prvními příznaky zánětu hrtanu. No, a pokud má člověk s bolestí v krku navíc ještě zarudlé a zvětšené mandle, na kterých se může objevit bílý povlak či bělavé skvrnky, tak jde nejpravděpodobněji o nějakou angínu, případně jiné onemocnění způsobené streptokoky. Na virová onemocnění, jejichž jedním z průvodních jevů je i bolest v krku, převážně přírodní léky neexistují a organismus se s nimi musí poprat sám (i když eliminace choroby s asistencí lékaře a případně i moderních léčiv nemusí být tak úplně nesmyslným přístupem, vše záleží od síly onemocnění). Ale to neznamená, že by člověk měl být úplně pasivní nebo že by musel polykat chemikálie i na zjemnění problémů přímo s krkem. Tady totiž může pomoci přírodní léčba a podpořit vaše zdraví docela úspěšně. Při bolesti v krku bychom také neměli zapomínat na udržování přirozené vlhkosti vzduchu v místnosti, protože příliš suché ovzduší může bolest v krku vyvolat anebo zesílit.
Mezi nejčastější onemocnění exokrinní složky patří záněty (akutní a chronická pankreatitida). Většinou se nejedná o záněty infekční (ten často doprovází příušnice), ale příčinou bývá reakce na některé toxické látky (alkohol), poranění, nebo ucpání vývodných cest (nejčastěji žlučovými kameny). Velmi závažné a bohužel v poslední době stále častější je nádorové onemocnění (karcinom) pankreatu. Příčina není známá, ale vznik je dáván do souvislosti s kouřením, alkoholem a chronickou pankreatitidou. Karcinom pankreatu patří mezi nádorová onemocnění s nejhorší prognózou.
Onemocnění endokrinní části pankreatu vede ke vzniku cukrovky (diabetes mellitus), v případě typu I jde o autoimunitní zánět namířený proti buňkám produkujícím inzulin, v druhém případě (typ II) je vznik onemocnění komplexnější. Problematické je postižení pankreatu při cystické fibróze, která postihuje exokrinní žlázy obecně a postižení pankreatu pak tuto základní nemoc komplikuje. Jejich léčbou se zabývá gastroenterologie, chirurgie a diabetologie.
Priorix injekční stříkačka je vakcína, která se používá k ochraně dětí ve věku od 9 měsíců života, mladistvých a dospělých proti nemocem způsobeným viry spalniček, příušnic a zarděnek. Když je jedinec očkován vakcínou Priorix injekční stříkačka, imunitní systém (přirozená obrana těla) si vytvoří protilátky, které chrání proti nemocem způsobeným viry spalniček, příušnic a zarděnek. Vakcína Priorix obsahuje živé viry, které jsou příliš slabé na to, aby vyvolaly spalničky, příušnice a zarděnky u zdravých lidí. Vakcína Priorix se podává pod kůži nebo do svalu.
Bolest varlat je příznak, který by rozhodně neměl být opomíjen, ačkoliv se velmi často jedná o relativně nezávažné stavy. Je nutné si uvědomit i fakt, že některé bolesti situované do varlat mohou ve skutečnosti vycházet z jiné části těla.
Příčiny
Příčinou může být úder do oblasti varlat, stav je doprovázen prudkou nepříjemnou bolestí, která je vedena nervem vedoucím mimo jiné i informace z trávicího traktu, který se podílí na zvracejícím reflexu. Z toho důvodu se může vyskytnout i nevolnost a zvracení.
Častá frekvence pohlavních styků může být mimo jiné provázena i nepříjemnými vjemy v oblasti varlat. Bolest není nijak intenzivní a náhle vzniklá, spíše se postupně objeví a při sexuální abstinenci poměrně rychle ustoupí.
Bolest způsobuje i torze varlete, česky by se tento nebezpečný stav dal označit jako uškrcení varlete. Pokud se varle v šourku nešťastně zrotuje, tento svazek se uškrtí, čímž se zastaví přítok krve a živiny do varlete. Stav se nejčastěji vyskytuje u chlapců do 18 let. Projevuje se náhle vzniklou prudkou bolestí varlete, která může vystřelovat do třísla. Při objevení se takové bolesti je nutné co nejrychleji navštívit urologa. Pokud urolog pojme podezření na torzi, provede se operační zákrok, při kterém se varle derotuje. Pouze toto operační řešení provedené do několika hodin od objevení obtíží může tkáň varlete zachránit. V opačném případě dochází k jeho nevratnému poškození a odumření.
Infekční záněty postihují zejména tkáň nadvarlete (tento zánět se odborně označuje jako epididymitida), což je žláza nacházející se v šourku na horním pólu varlete. Následně vznikají nepříjemné bolesti varlat (přesněji řečeno šourku), které bývají doprovázené zvýšenou teplotou. Z infekčních původců zánětů nadvarlat hrají prim zejména sexuálně přenosné choroby (například kapavka či infekce chlamydiemi). Existuje nicméně infekční zánět, který postihuje přímo tkáň varlete (odborně vzniká takzvaná orchitida) – jedná se o virové příušnice, které se dnes díky očkování vyskytují jen zřídka.
Možnou příčinou mohou být i kameny v močových cestách, které způsobují takzvanou ledvinnou koliku. Tato nepříjemná přerušovaná bolest břicha může vystřelovat u muže směrem do varlat.
Varikokéla souvisí s poruchou odtoku žilní krve z varlete. Objevuje se nepříjemný pocit, který někdy přechází v málo intenzivní tahavou bolest.
Jakoukoliv bolest varlat a podbřišku by měl vyšetřit urolog. Kromě pohledu a pohmatu lze varlata relativně spolehlivě vyšetřit ultrazvukem, který prokáže jejich chorobné změny. Další vyšetření mohou již být doporučena dle předběžné diagnózy – vyšetření krve na přítomnost infekce v těle, rentgen břicha či ultrazvuk na přítomnost močových kamenů a podobně.
