Zajímá vás téma PŘIUŠNICE FOTO? Tak právě pro vás je určen tento článek. Tento článek pojednává o onemocněních, která je obvykle lepší prodělat v dětství, protože v dospělosti mohou člověku způsobit různé problémy.
PŘÍUŠNICE
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
U spousty lidí (zhruba u poloviny) probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U ostatních pacientů se nejprve objevují neurčité příznaky. Nemocní jsou unavení, slabí, mohou mít pocit napětí v oblasti slinných žláz, častokrát mívají také nechutenství, jsou unavení a mívají zvýšené teploty. Postupně dochází k otoku slinných žláz, který způsobuje bolestivost v oblasti tváří, ale i podčelistní a podjazykové oblasti. Bolest se zvýrazňuje při otevírání pusy a kousání. V tomto stadiu už nebývají jen zvýšené teploty, ale horečky. V ústní dutině bývají zduřelé vývody slinných žláz. Otok příušních žláz bývá většinou zpočátku jednostranný, v odstupu jednoho až čtyř dnů dochází ke zduření i druhostranných žláz, popřípadě také podčelistních a podjazykových. Typicky bývá otok nejvýraznější v oblasti tváří před ušními boltci, kde se nachází parotidy, tedy příušní žlázy. Žlázy bývají zvětšené zhruba tři až sedm dní, pak otok povoluje. Na pohmat bývají žlázy měkké, citlivé až bolestivé. Kůže na povrchu bývá jakoby napjatá a spíše bledá, ne červená.
Příušnice v těhotenství mohou způsobit vady u dítěte v podobě rozštěpu rtu, poruch sluchu či mentálních vad, v těžších případech pak potrat či předčasný porod. Plod těhotné ženy je ohrožený především v prvním trimestru.
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Příčinou bolestí varlat u chlapců může být úraz, jízda na kole, tříselná kýla nebo také příušnice. Příušnice obvykle proběhnou jako lehké onemocnění, ve vzácných případech se však mohou objevit komplikace, především zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní, zánět varlat nebo zánět vaječníků. Zánět varlat může postihnout buď jedno, nebo obě varlata a může ve vzácných případech vést až k neplodnosti, buď dočasné, nebo i trvalé. Komplikace v podobě zánětu varlat je možná v jakémkoli věku, ale u chlapců do 10 let se vyskytuje jen velmi vzácně. V každém případě, pokud u svého dítěte zjistíte bolestivost, citlivost nebo abnormality, navštivte pediatra.
Léčba zahrnuje klidový režim na lůžku, podávání léků snižujících teplotu a bolest (antipyretika, analgetika), podávání obkladů. Žádný lék, který by byl určen proti viru parotitidy, není k dispozici. V případě zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) je nutné dodržovat dietu (obvykle dieta shodná s takzvanou žlučníkovou dietou, tedy s omezením tuků). Při zánětu varlat (orchitidě) se dávají chladné obklady a ordinují se glukokortikoidy (léky tlumící zánětlivou reakci). Léčba trvá obvykle 5–14 dní. Otoky mohou v některých případech způsobovat problémy s přijímáním potravy, strava by proto měla být kašovitá a nedráždivá. Příušnice obvykle proběhnou bez komplikací a nezanechávají žádné následky. Pokud však léčba příušnic neproběhne včas a není zcela účinná, může dojít k rozšíření zánětu do dalších částí těla a způsobit jisté komplikace.
Nemoc začíná horečkou s 38–40 °C a zduřením příušní žlázy (hmatatelný otok v místě před a pod ušním lalůčkem). Otok je bez zarudnutí, může být bolestivý (nemusí být!) a může se rozšířit jak na druhou příušní žlázu, tak může postihnout i další velké slinné žlázy, tedy žlázu podčelistní a podjazykovou. Obvykle otok začíná jednostranně a po 2–3 dnech postihne i druhou žlázu, případně na jedné straně může otok ustoupit a objevit se na straně druhé. Podle závažnosti onemocnění trvají příušnice 5–14 dnů, poté horečka i další příznaky ustupují. V některých závažnějších případech se může přidružit zánět mozkových blan (meningititida) s vysokou horečkou, zvracením a bolestmi hlavy, u části nemocných tento stav může zanechat jednostranné postižení sluchu až hluchotu.
Nemocný je infekční zhruba 3–14 dní před propuknutím onemocnění (maximální infekčnost se uvádí 48 hodin před objevením se prvních příznaků) a dále přibližně 7–14 dní po vyléčení. Měl by proto být po tuto dobu izolován od zdravých jedinců.
V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
Droserin je bioinformační regenerační krém s vyváženým bylinným komplexem a vysokým obsahem termální vody z vřídla Podhájska. Součástí krému jsou vysoce účinné látky jako lipozomy, AHA kyseliny, vitamíny či výtažky z rašeliny. Droserin je vyhledávaný pro svůj silný antibakteriální a antivirový efekt.
Droserin ovlivňuje a harmonizuje především energetickou dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, srdce, jater a žaludku.
Jednou z hlavních oblastí, kde se Droserin výborně uplatní, je oblast hrdla a průdušek při kašli, škrábání v krku, prochladnutí nebo zánět horních cest dýchacích. Droserin zmírní palčivý pocit v hrdle a vzhledem k obsahu zázvoru a tymiánu prokrví a prohřeje postižená místa. Díky divizně, podbělu a lékořici usnadní vykašlávání. Droserin v podstatě působí jako „antimikrobiální mast“, kterou je vhodné použít především ihned v počátcích bakteriální nebo virové infekce, ale zároveň je možné používat jej i preventivně, zvláště při pohybu ve společnosti většího počtu lidí.
Kuřáci by měli Droserin (ideálně v kombinaci s Ruticelitem) používat preventivně vždy při potížích s dechem. Chemické látky z cigaretového kouře plíce velmi zatěžují, a proto je vhodné soustavně podporovat právě jejich regeneraci.
Při celoroční nebo chronické rýmě a při hrozícím nebezpečí, že by se zánět mohl rozšířit i do dutin (tzv. sinusitida), je třeba aplikovat Droserin na tváře a okolo nosu (respektive nad všechny obličejové dutiny). Droserin má díky yzopu a islandskému lišejníku protizánětlivé účinky a obsahuje éterické oleje, které usnadní dýchání. Lze jej využít i při horečce, neboť přítomné výtažky z kurkumy a chininovníku mají vliv na snižování teploty. Zima ale nemusí obtěžovat jen prostřednictvím rýmy a nachlazení, často nepříjemně dráždí pokožku na tvářích, které jsou mrazu a změnám počasí vystaveny neustále a většinou bez větší ochrany. Chladem podrážděná pokožka se následně projevuje vysušenými červenými skvrnami zvláště na tvářích. Právě na ty působí Droserin velmi dobře. Především u malých dětí se Droserin osvědčuje v počátečních stadiích onemocnění horních cest dýchacích. Aplikuje se na oblast průdušek (stejně jako dříve používané psí sádlo), regeneraci je vhodné doplnit vnitřním používáním Drags Imunu (u dětí spíše Vironalu). V počátečních stadiích všech typicky dětských virových onemocnění (neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, ...) je vhodné aplikovat Droserin opakovaně. Zmírní a zkrátí průběh onemocnění, předejde vysokým teplotám i následkům na kůži a umožní tělu vytvořit si dostatečné množství protilátek, které zabezpečí přiměřenou obranyschopnost v dospělosti.
