Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Škytavka (singultus) může být nezávažným příznakem, který zažijeme mnohokráte, málokdy o škytavce uvažujeme jako o projevu stavu, který ohrožuje náš život (při encefalitidách, otravách, nitrolební hypertenzi, zápalu plic, infarktu myokardu a mnoha jiných chorobách). Jedná se vlastně o záchvaty křečovitých stahů bránice vyvolané buď reflexně nervovým drážděním bránice, nebo přímým drážděním dýchacího centra v mozku pomocí různých mediátorů.
Škytavka je souhrn tří jevů: křeče bránice, prudkého vdechu a současně uzávěru hlasivek. Škytání může být pouze krátkodobou záležitostí, která neznamená žádné zdravotní problémy, pokud víme, jak ji rychle zastavit. Může být ale projevem vážných problémů. Jak se rychle a efektivně zbavit škytavky?
Dýcháním. Posaďte se, zhluboka se nadechněte, zadržte dech a přitom ze všech sil tlačte do břicha, jako byste se chtěli vyprázdnit. Podržte to tak dlouho, jak jen můžete. Pak pomalu vydechujte a braňte se vlastním ovládáním bránice zamezit dalšímu stahu. Pokud stále škytáte, tak to opakujte. Většinou to na druhý pokus vyjde.
Poloha. Změňte polohu, sedněte si, lehněte si nebo se předkloňte.
Voda – pití. Napijte se studené vody. Škytavku může způsobit podráždění žaludku objemným jídlem a kořením.
Dýchání do sáčku. Lékaři doporučované je dýchání do sáčku 3–5 minut, kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého.
Bolestivý podnět. Někdy může být velmi účinný nějaký bolestivý podnět. Nechte se od někoho praštit do zad nebo se štípněte do ucha. Tato metoda zabere, pokud byla škytavka vyvolána psychicky.
Cukr a ocet. Zkuste také namočit kostku cukru do octa, poté ji vložte pod jazyk a nechte ji tam rozpustit. Zlehka polykejte, i když to nebude výbornému dobré.
Kombinace všeho. Zhluboka se nadechněte, zadržte dech a přitom se napijte pár loky vody. Pijte v předklonu. Dýchejte nosem. Čichejte různé vůně.
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Škytavka se odborně nazývá singultus a vzniká při nadměrném dráždění bráničních svalů příslušnými nervy, případně i drážděním dýchacího centra v mozku, vyvolaným různými faktory. Následkem toho dochází k samovolným stahům hlavního dýchacího svalu – bránice, které přicházejí náhodně, bez jakéhokoli předchozího varování. Při škytavce se tvoří známý charakteristický zvuk. Dochází k němu vlivem urychleného nasávání vzduchu do plic a současným uzavřením hrtanové příklopky a hlasivek. Tento tělesný projev, viditelný hlavně na hrudi, je známkou probíhající škytavky a stejně jako celé škytání nejde vědomě ovládat.
Škytavka může být vyvolána nejrůznějšími příčinami. Mezi ty nejčastější patří rychlá konzumace potravin, přejedení, konzumace alkoholu, konzumace sycených nápojů či střídání teplých a studených potravin. Vzácně může škytavka vznikat i dehydratací organismu, jako následek pálení žáhy či nedostatkem některých vitaminů. Tyto příčiny jsou pouze přechodné, a tak se i škytavka po jejich odeznění vytrácí. Příčinou škytavky však mohou být i různá závažná onemocnění (například onemocnění plic, jícnu, srdce, aorty, břišní dutiny), která mohou způsobit, že škytavka neodeznívá, nebo se často znovu vrací. Takové stavy, kdy postižený škytá dlouhodobě, mohou být i životu nebezpečné a příčinu škytání je nutné odstranit efektivní odbornou léčbou.
U sportovců, kteří užívají kreatin k podpoře síly a výkonu, můžou jeho vysoké dávky zapříčinit škytavku trvající i několik hodin.
Škytavka je považována za zcela normální jev, který ovšem může vypovídat i o nějakém jiném zdravotním problému a být tak příznakem vážné nemoci. Pokud je škytavka častá, dlouhodobá a nemizí, škytání je vysilující, únavné až úporné, je namístě návštěva lékaře, který člověka vyšetří a na základě vyšetření stanoví diagnózu a léčbu. Škytavku může lékař tlumit léky anebo navrhnout chirurgický zákrok, při kterém dojde k přerušení těch nervů bránice („brániční nervy“), které jsou drážděny. Zákrok je to speciální, ne příliš často užívaný.
Jelikož lymfatický systém čistí celé naše tělo, mohou se příznaky ucpaného systému projevit v mnoha ohledech, proto je důležitá očista lymfatického systému. U očisty lymfatického systému postupujte dle pravidel zdravé výživy a správného životního stylu. Zde je několik rad:
„Vyčistěte“ svůj jídelníček tak, aby vám pomohl očistit lymfatický systém. Zdravá strava produkuje méně odpadu, a tak nezatěžuje váš lymfatický systém. Vyhněte se zpracovaným potravinám, které mají vysoký obsah soli, cukru a konzervačních látek. Vyměňte jednoduché cukry a sacharidy za komplexní sacharidy z ovoce. Vyhněte se ovoci, které u vás vyvolává alergii.
Pijte 2,5 až 4 litry filtrované nebo čištěné vody denně. Vaše tělo potřebuje být dobře hydratované, aby váš lymfatický systém správně fungoval.
Praktikujte hluboké dýchání z bránice a nosem, aby byla vaše lymfa v pohybu.
Pravidelně cvičte. Nejlépe skákejte nahoru a dolů na trampolíně nebo přes švihadlo po dobu 5 minut denně. Další mírné cvičení, jako je chůze a strečink, je také užitečné, pokud jej provádíte pravidelně.
Odpočiňte si v sauně nebo parní lázni a nechte vaše tělo potit, takto se organismus výborně očistí od toxinů.
Noste oblečení, které není příliš upnuté. Těsné oblečení omezuje váš lymfatický systém a přispívá k jeho ucpání. Ze stejného důvodu by se ženy měly vyhnout celodennímu nošení podprsenek.
Vypořádejte se stresem, depresí a jinými emocionálními problémy. Emocionální problémy se totiž mohou snadno stát fyzickými.
Zvažte alternativní terapie. Bylo zjištěno, že akupunktura je velmi prospěšná pro proudění lymfy. Pravidelné ošetření od maséra, který je obeznámen s lymfodrenážní masáží je skvělý způsob, jak udržet celé tělo zdravé a lymfatický systém v běhu.
Detoxikujte své tlusté střevo. Vyberte si detoxikační systém, který zároveň pročišťuje játra, ledviny a slezinu. Pokud jste pod pravidelnou kontrolou lékaře, měli byste vždy s lékařem konzultovat, jaký detoxikační program je pro vás nejvhodnější.
Brániční kýla se od ostatních druhů kýl liší, protože vzniká na oslabeném či otevřeném místě na bránici. Bránice je sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní. Tento druh kýly způsobuje zpětné pronikání žaludečních šťáv do jícnu, což může vést k pálení žáhy, bolesti a poškození jícnu. U velkých bráničních neboli hiátových kýl se mohou vyskytovat i dechové obtíže či tlaky na hrudi. U neléčené brániční kýly hrozí vznik zánětů jícnu, vznik vředů, a hrozí větší riziko vzniku karcinomu.
Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
Játra jsou největší exokrinní žlázou v těle a životně nezbytným orgánem. Díky velké prokrvenosti mohou sloužit především jako centrum zpracování živin z potravy, metabolické a detoxikační centrum, zásobovací sklad glykogenu, bílkovin a lipidů. Svou exokrinní funkcí zajišťují vylučování žluče, která pomáhá v trávení tuků. V embryonálním stadiu jsou také sídlem krvetvorby.
Játra mají tvar trojrozměrného trojúhelníku s dlouhou přeponou z dolní pravé strany na horní levou stranu. U dospělého člověka váží průměrně kolem 1,5 kg a proteče jimi 1,5 l krve/min. Jsou uložena pod pravou částí klenby brániční a svým koncem zasahují přes levou mediální část bránice. Viscerální plochou naléhají na břišní orgány (výrazné otisky), svou horní částí jsou srostlá s bránicí.
Játra jsou uložena v brániční klenbě, dotýkají se při tom:
na pravém laloku s nadledvinou, ledvinou, dvanáctníkem a s flexura coli dextra,
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Jedná se o abscesy, které jsou uloženy v dutině břišní, podle jejich umístění se rozlišuje na abscesy: intraperitoneální (uvnitř dutiny břišní), retroperitoneální (vzadu za pobřišnicí), orgánové. V případě intraperitoneálních abscesů dochází k hromadění zánětlivých látek v oblasti pod bránicí (potíže: horečka, nechutenství, úbytek váhy, kašel, bolest na hrudníku, dušnost, bolest ramene, bolest břicha, problémy s vyprazdňováním), v pánvi v důsledku akutní apendicitidy, zánětu v malé pánvi, v důsledku akutního zánětu tlustého střeva (potíže horečka, bolest v podbřišku, průjmy, potíže při močení, zvýšený počet bílých krvinek), ale i inframesokolické abscesy: důsledek akutní apendicitidy (potíže: horečka, bolest v pravém podbřišku, uzávěr tenkého střeva), problémy s tlustým střevem (potíže: bolest v levém podbřišku, nechutenství, horečka, pocity na zvracení, útvar v levém podbřišku), mezikličkové abcesy (potíže: horečka, zvýšený počet bílých krvinek, bolestivost, vzedmutí břicha). Retroperitoneální abscesy vznikají v důsledku zánětlivých onemocnění orgánů břišní dutiny, hlavními příznaky jsou horečka, bolesti břicha, bolest v třísle, zvracení, úbytek hmotnosti, bolest v noze (kyčli, koleni), zvýšený počet bílých krvinek. Orgánové abscesy postihují slezinu, slinivku břišní a játra. Absces slinivky bývá v důsledku neléčení kteréhokoliv abscesu kdekoliv v těle, v takovém případě se ale neprojeví téměř žádné příznaky, pokud ale k abscesu slinivky došlo v důsledku poranění sleziny a zavlečení sem infekce krví, pak příznaky jsou horečka, bolest v levém boku, levé části hrudníku, v levém rameni, pohmatová citlivost pod levými žebry, na pohmat zvětšená slezina. K abscesu slinivky břišní dochází v důsledku komplikace akutního zánětu (akutní pankreatitidy), bakterie se sem dostávají krví. Příznaky jsou horečka, bolest břicha, zvracení, problémy s vyprazdňováním, na pohmat zvětšená slinivka, vyšší počet bílých krvinek. K abscesům na játrech obvykle dochází v důsledku bakteriální (zánět žlučovodů, záněty zažívacího traktu, poranění jater atd.), nebo parazitární infekce. Mezi příznaky patří horečka, nechutenství, pocit slabosti, úbytek hmotnosti, někdy jsou hmatatelná zvětšená játra, chudokrevnost, zvýšený počet bílých krvinek, zvýšená sedimentace, nevzdušná dolní část pravé plíce, zápal plic, zvýšen poloha pravé bránice.
Příčiny
Většina nitrobřišních abscesů vzniká v důsledku poranění nebo zánětu břišních orgánů, jejichž následkem bývá proděravění trávicí roury. Obvykle tyto abscesy způsobují bakterie pocházející ze střev (bakterie escherichia coli, bacteroides atd.) mezi projevy nitrobřišních abscesů patří horečka, větší množství bílých krvinek v krvi, zvýšená sedimentace, lokalizovaná bol
Délka života a prognóza onemocnění závisí na pacientovi. Základem řešení je ze strany pacienta zanechání kouření. Rozumná životospráva s dostatečným přísunem vitamínů je důležitá i v prevenci infekce dýchacích cest. Zde má své místo protichřipková vakcína. Nepříznivými faktory pro průběh a prognózu onemocnění jsou nejen obezita, ale i podvýživa. Přiměřená dechová a pohybová rehabilitace pomáhá pacientovi udržovat fyzickou aktivitu a svalovou sílu dýchacích svalů, z nichž je nejdůležitější bránice.
Žaludeční šťávy jsou hořké. Zvracení může mít spoustu příčin: zkažené jídlo, infekce, nemoci trávicího traktu. Zvracení je souhrou svalových stahů a uvolnění, které vedou ke zvýšení žaludečního tlaku a vypuzení tráveniny přes jícen a hltan dutinou ústní. Jedná se primárně o obranný reflex. Reflex zvracení tvoří na sebe navazující stahy různých svalů. Nejprve se stáhne bránice, což zmenší objem žaludku. Uvolní se dolní jícnový svěrač, což umožní vytlačení žaludečního obsahu do jícnu. Kromě toho se uzavírá záklopka hrtanová, což brání vdechnutí zvratků. Zvracení je řízeno z mozkového centra v oblasti spodiny čtvrté mozkové komory. Do tohoto centra přichází různé impulzy, které mohou zvracení vyvolat. Do centra přichází informace o rozpětí trávicí trubice, o koncentraci různých sloučenin v krvi (včetně toxických sloučenin) a přichází do něj impulzy z ústrojí rovnováhy vnitřního ucha. Centrum je ve spojení i s centry mozku, která mají na starost emoce a psychiku. Jakékoliv podněty, které podráždí centrum zvracení, mohou reflex zvracení vyvolat.
Speciální problematiku tvoří zvracení krve, zvracení kávové sedliny a zvracení střevního obsahu.
Příčiny zvracení:
Roztažení části trávicího traktu: Dojde-li k roztažení (odborně distenzi) trávicího traktu, vede se tato informace cestou desátého hlavového nervu směrem k mozku. Logickým požadavkem je, aby nebyla přijímána další potrava, proto se objeví pocit nechutenství a někdy nevolnosti. V případě, že se stav neupraví, dojde k podráždění centra zvracení. Zvracení má v tomto případě napomoci uvolnění trávicího traktu. Tato příčina se vyskytuje při přejídání se (roztažení žaludku) či při neprůchodnosti trávicího traktu (cizí tělesa, vrozené vady trávicí trubice, prozánětlivá zúžení v trávicím traktu a podobně). Pochopitelně sem lze zahrnout i krvácení do horních částí trávicí trubice, což vyvolá zvracení krve.
Záněty v trávicím traktu: Infekční zánět žaludeční sliznice (méně přesně označované jako akutní gastritida či střevní chřipka) může vést ke zvracení. Tyto obtíže trvají poměrně krátce a nebezpečné jsou snad jen u malých dětí a starých lidí, kdy hrozí dehydratace. Stejně tak se může zvracení objevit při zánětech jater, slinivky břišní a žlučníku.
Dráždění ústrojí rovnováhy a pohybu: Toto párové drobné ústrojí skládající se ze tří polokruhovitých kanálků se nachází hluboko v lebce ve vnitřním uchu. Umožňuje orientovat se v trojrozměrném prostoru. Jeho podráždění nebo poškození je spojeno s motáním hlavy, nevolností a zvracením. Nejčastěji k tomu dochází při takzvaných kinetózách (dopravní prostředky, kolotoče a podobně), u star