Ptačinec obsahuje vitamíny, saponiny, flavonoidy, kumariny, minerály, kyselinu šťavelovou, zinek a esenciální oleje. Nejčastěji se trhá na jaře a v létě, ale je možné ho sklízet po celý rok.
V diskuzi NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Wikipedie uvádí, že černý česnek je typická ingredience asijské kuchyně. Vzniká Maillardovou reakcí (nikoli fermentací), kdy se celé cibule česneku vystaví zvýšené teplotě po dobu několika týdnů, čímž se barva stroužků změní z bílé na černou.[1]
Tento česnek je úplně černý, ale přitom není spálený ani obarvený. Je měkký a mazlavý, proto není vysušený a šťávy má pořád dostatek. Není ostrý, ani štiplavý, má spíše nasládlou umami chuť.
V naší poradně s názvem CO JE MSM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
MSM je organická síra a obsahují ji aminokyseliny methionine a cysteine, které jsou běžně dostupné v přírodních potravinách, jako je maso a mléčná syrovátka. Prvotním zdrojem MSM jsou některé bakterie a řasy, které vypouštějí MSM do vzduchu. To se pak prostřednictvím deště dostane do půdy a odtud přes rostliny do potravního řetězce. Čisté MSM se extrahuje z biologických zdrojů pomocí náročné chemické technologie v domácích podmínkách neproveditné.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
msm:
ch3-so2-ch3
se vyrabi prumyslove - viz wikipedie
nabizi: 4fitness.cz
dodava telu siru, zmensuje bolestivost kloubu a svalu.
Nesnasi se s salicilaty (nevim jak moc)
Název to, pravda, není moc lichotivý (v latině je honosnější: Stellaria media), ale jinak je tahle rostlinka docela užitečná. Určitě ji znáte – to je takový ten věčný plevel, který se špatně pleje, protože není za co ho uchopit a zaplétá se do hrabiček a jeho likvidace je opravdu svízelná. Je zatracován a v lepším případě končí v kompostě, přestože to je jedna z nejvýživnějších rostlin.
Název ptačinec se lidem nemusí moc zamlouvat, ovšem ptáci by měli jiný názor. Lidový název zní: Ptačí salát. Vyzkoušejte to na andulkách nebo slípkách, a uvidíte, jak si ho považují.
Ptačinec omezuje usazování hlenu v plicích, usnadňuje vykašlávání, pomáhá tedy zvládnout kašel, zánět průdušek i zápal plic.: Nať dáme do studené vody, uvedeme do varu a vaříme jednu minutu. Necháme deset minut stát. Užívá se dvakrát denně dvě deci.
Ptačinec coby plevel má jednu nevýhodu. Na záhonu mezi kulturními plodinami spíše živoří, je nízký, může obsahovat kamínky. Ptačinec z městského parku také není ideální - vzhledem k venčení domácích mazlíčků. Je tedy praktické dát si sazenici ptačince do květníku na balkón. Je čistý a vždy po ruce. Stačí ostřihovat špičky a zhodnocovat jimi pokrmy.
Můžeme připravit třeba i špenát. Nebo ptačinec nasekejme na chleba. Nejlépe na sendvič – někteří lidé jsou na zelenou barvu alergičtí, nechť tedy žijí v domnění, že to, co jim chutnalo mezi chleby, byl obyčejný salát...
Z ptačince můžeme udělat i samostatný salát - nejlépe vrchní části lodyh (jsou měkčí než ty dolní) dobře opereme a natrháme nebo nakrájíme na malé kousky. Vhodná je zálivka z citronové šťávy, bylinkové soli a oleje nebo jogurtu. Povrch můžeme ozdobit nakrájeným vajíčkem vařeným natvrdo, nebo navrch dejme hrst opražených semínek, třeba ze slunečnice.
Používá se k obkladům, které zklidňují pokožku. Nebo vyzkoušejte aspoň na obklady šťávu z čerstvé nati – pomáhá při revmatismu. Při ekzémech přikládáme obklady z podrceného ptačince, přesličky a jitrocele aspoň na půl hodiny.
Pozor, nespleťme si ptačinec s drchničkou! Plevel drchnička kvete červenými kvítky, kdežto ptačinec bílými. I drchnička obsahuje cenné látky - glykosidy, saponiny, třísloviny. Bylináři ji doporučují při lehčích poruchách jater a ledvin, zevně na hnisavé a nehojící se rány nebo na bércové vředy. Ve formě sedací koupele se osvědčuje na hemoroidy. Podává se ve formě odvaru vařeného jen asi dvě minuty a denně se jej pije maximálně decilitr. Ovšem pozor: její působení bývá dosti razantní, neboť je řazena mezi drogy mírně jedovaté. Je třeba se vyvarovat předávkování a neužívat ji dlouho!!!
Pokud tuhle rostlinku dobře properete, můžete ji i jíst. Obsahuje hodně minerálů. Draslík, obsažený v ptačinci, tlumí chuť k jídlu. Nálev z ptačince, když si jej dáme třikrát denně, může tedy prospívat při hubnutí. Je příjemnější uvařit si zeleninovou polévku, do níž se kousek ptačince pěkně schová, než pít čaj.
Hořčík je tu též, a o něm by se dalo říci, že je na všechno. Důležité také je, že vápník a hořčík jsou tu v žádoucím poměru, takže třeba i kosti budou spokojené.
Také selen je obsažen v ptačinci. Je to životně důležitý antioxidant, chrání před vnitřním rezivěním, proti rakovině, pomáhá játrům, srdci, slinivce...
Křemík je třeba mimo jiné pro vlasy a nehty. To platí i o síře.
Ptačinec obsahuje i vitaminy C, B1,B2, B6 a dokonce prý i B12. Vitaminy skupiny B pomáhají zlepšit pleť.
Podle Wikipedie je glukan oligosacharid nebo polysacharid složený z opakujících se molekul glukózy. Může být nevětvený (lineární) i různě rozvětvený. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1, 3-glukan a beta-1,6-glukan. Množí se nepohlavně produkcí.
Wikipedie uvádí, že prostatitida je zánět předstojné žlázy, spíše známé pod názvem prostata. Jedná se o nejčastější urologický problém mužů do 50 let. Mezi symptomy tohoto zánětu patří horečka, zimnice, dysurie či sexuální poruchy. K léčbě jsou indikována antibiotika.
Typy prostatitidy:
akutní prostatitida
chronická bakteriální prostatitida
chronická prostatitida – syndrom chronické pánevní bolesti
Nakrájejte vepřové sádlo na kousky a vložte jej do malého hrnce.
Do hrnce přidejte ptačinec, který musí být nasekaný na drobné kousky.
Roztavte vepřové sádlo (při nízké teplotě) a počkejte, dokud se úplně neroztaví.
Přidejte ptačinec, který by měl při zahřátí syčet, protože obsahuje vodu. Dávejte pozor, abyste směs nesmažili, ale pouze jen uvolnili šťávu, která obsahuje léčivou látku.
Vepřové sádlo a ptačinec nechte chvíli na mírném ohni (30 minut).
Obsah hrnce přelijte do hluboké misky. Misku překryjte tenkým hadříkem nebo čajovými filtračními sáčky.
Přebytek tuku přeceďte přes hadřík nebo čajové sáčky.
Ptačinec obsahuje vitamíny, minerální látky a saponiny, které dodávají lidskému tělu vitalitu a pomáhají se zmírněním mnoha nedostatků. Ptačinec je takzvaným diuretikem a má stimulační vlastnosti pro metabolismus, takže je možné ho konzumovat i při dietě a metabolických poruchách, jako je revmatismus a dna. Trávení je stimulováno spotřebou ptačince.
Interní vlastnosti čaje z ptačince
K výrobě čaje může být použit sušený nebo čerstvý ptačinec, který stimuluje metabolismus a zmírňuje revmatické bolesti. Ptačinec v čajové formě je takzvaným jarním lékem. Používá se proti respiračním onemocněním, pomáhá při léčbě kašle a zánětu průdušek, usnadňuje vykašlávání.
Externí vlastnosti čaje z ptačince
Přidává se do přípravků na mytí těla, do koupele a může být použit proti kožním problémům. Zároveň je užitečný proti svědění a ekzému, rozhodně je vhodným lékem na lupénku. Také se používá k léčbě špatně se hojících ran, vředů a abscesů. Ideální jsou obklady z čerstvě rozdrcené byliny.
Krém z ptačince
Již ve středověku si vyráběli léčivou mast z ptačince a sádla, která se používala k léčbě kožních onemocnění.
Květinová esence
Z květů ptačince se vyrábí květinová esence, která je vhodná pro posílení houževnatosti a sebevědomí člověka.
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
Wikipedie uvádí, že tropické ovoce mango je plodem mangovníku. Patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto ovoce. Není znám jeho přesný původ, ale má se za to, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Název ovoce pochází z malajálamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga.
Mango výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu, draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Plody jsou různé barvy, velikosti i tvaru. Největší plody mohou vážit až 2 kg. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Nejlépe je ale nechat ovoce dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Kromě přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí například jako příloha k masům a omáčkám.
