Hřebíček byl v dávných dobách ceněn jako zlato. Zasloužil si to právě díky svým bohatým vlastnostem, které jsou dodnes využívány nejen v léčitelství, ale i pro přípravu nejrůznějších pokrmů. Hřebíček je usušené poupě hřebíčkovce vonného, což je tropický zelený strom s kuželovitou hustou korunou, dosahující výšky asi 20 metrů. Jeho květy se sbírají těsně před rozkvětem a následně se suší. Poté mají silnou aromatickou a hořkou příchuť.
Hřebíčekzahradní
Hřebíčekzahradní (Dianthus caryophyllus) se s úspěchem pěstuje venku, je mrazuvzdorný. Bohatě kvete, ale neobnovuje květenství. Používají se hlavně sorty nižšího vzrůstu ze skupiny 'Grenadiny', 'Chabaud', 'Klatovské' a 'Vídeňské'. Nesnášejí větrné polohy, na chráněných stanovištích kvetou velmi dlouho. Takto vypadá hřebíček zahradní.
Uveďme si výběr potravin podle jiného kritéria, a sice podle toho, zda nás zasytí. Každý snáší pocit hladu jinak: někdo má teprve při něm pocit, že pro snížení své váhy něco dělá, a tak si jej užívá. A jiný zase z tohoto pocitu už sahá po čemkoli k snědku.
K nízkokalorickým potravinám, po jejichž konzumaci by pocit hladu neměl nastat dříve než za dvě tři hodiny, patří:
drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, meloun,
káva,
knäckebrot,
polévky (rozhodně ale ne ty „z pytlíčku“),
libové maso a některé ryby,
pečené brambory,
quinoa,
salát,
vejce,
řecký jogurt,
ořechy,
skořice.
1. Drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, vodní meloun
Ovoce má obecně vysoký obsah vody a vlákniny, a právě tím je dán pocit nasycení, který nám může vydržet až několik hodin.
Drobné ovoce (bobule nebo souplodí) – rybíz, angrešt, borůvky, jahody, maliny, ostružiny – je i velmi sladké. Když touhu po sladkém ukojíme např. jahodami, budeme mít kaloricky lepší skóre než např. po sušenkách.
Hrušky a jablka obsahují velké množství vody a ve slupce vlákninu. Proto je výhodnější jíst celé ovoce než loupané, nebo než pít jen ovocné šťávy. A navíc: žvýkáním spálíte více kalorií než jen polykáním.
Grapefruit zasytí s minimem kalorií, to proto, že obsahuje opravdu hodně rozpustné vlákniny, která se dlouho tráví. Navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi, jak jsme již zmínili výše, čili příznivě ovlivňuje látkovou výměnu (metabolismus).
Vodní meloun obsahuje 90 až 93 % vody, dále fruktózu, vitamin A a C, kyselinu listovou... Působí jako antioxidant. Vysoký obsah vody signalizuje tělu, že je nasyceno. Vynikající letní svačina.
Ovoce je nejpřínosnější jíst syrové, před konzumací je však vždy omyjte v čisté vodě.
2. Káva
Káva stimuluje metabolismus, a tím může přispět svou „trochou do mlýna“ při snižování nadváhy. Na druhou stranu, cukr a mléko opět doplní ztracené kalorie, a jsme zase na svém...
3. Knäckebrot
Knäckebrot jsou žitné celozrnné chlebíčky. Jsou bohaté na vlákninu a živiny rostlinného původu a neobsahují prakticky vůbec tuk. Důležité ovšem je nepřehnat to s konzumovaným množstvím. A také nemusí zahnat pocit hladu u každého. Je tedy třeba vyzkoušet, zda to bude zrovna nám s knäckebrotem fungovat.
4. Polévky
Polévka (vývar) je vlastně voda, která zasytí, a přitom je kaloricky níže než jakékoli hlavní jídlo. Před hlavním jídlem vás zaplní a vy pak nemáte potřebu toho sníst tolik. Polévky se však mohou stát jediným nízkokalorickým jídlem, obohatíme-li je např.
Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.
Jalovec
Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.
Kopřiva
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.
Bříza
Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.
Petržel
Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.
Vyzkoušejte například skvělou pivní lázeň, která vaši pokožku vyživí a zvláční. Uvařte si odvar ze sušených chmelových šištic, sceďte a přidejte do koupele. Pro lepší efekt ještě nalijte láhev piva nebo 0,5 l točeného piva a lžičku medu. Po koupeli se už nesprchujte. Doba koupele je cca 20–25 minut. Pivo je plné vitamínů skupiny B, obsahuje také stopové prvky a minerály. Ty pomáhají regeneraci pokožky a zvyšují její odolnost vůči negativním vlivům životního prostředí. Chmel pokožku zvláční, zklidní a pročistí.
Vhodná je rovněž olejová bylinková koupel. Do uzavíratelné sklenice dejte 80 g heřmánku, levandule, rozmarýnu, šalvěje a tymiánu, přidejte 1/4 l panenského olivového oleje tak, aby byly bylinky ponořené, případně přilijte ještě olej. Nechte 4 týdny luhovat na světlém místě, ne na slunci, poté sceďte a nalijte do tmavé sklenice. Na 1 koupel použijte asi 1 lžíci bylinkového oleje.
Další tipy: Kůži potírejte vepřovým sádlem, do kterého můžete přidat měsíček zahradní. Nebo suchou pokožku skvěle hydratuje maska z rozmixovaného měkkého avokáda.
Na bolest v krku při zánětu nosohltanu je dobré slané kloktadlo. Do skleničky vody dejte asi jednu lžičku soli, rozmíchejte a nechte stát v koupelně na umyvadle. Kdykoli půjdete kolem koupelny, zastavte se tam, vezměte doušek vody do úst, vykloktejte a jděte dál, Tak to dělejte celý den a bolest většinou ustoupí.
Bylinné čaje
Zázvorový kořen silně prohřívá, odhleňuje a má protizánětlivé účinky. Připravte si čaj: půl čajové lžičky sušeného zázvoru, špetku pepře, 3 hřebíčky a zelený čaj přelijte 250 ml vroucí vody. Nechte 10 minut louhovat. Pijte po doušcích. Po dvou až třech doušcích pocítíte úžasné vnitřní teplo, které se bude rozlévat po celém těle. Pořádně se vypotíte.
Prášek ze šalvějových listů má stejný účinek jako čaj, uvolňuje hleny při zánětu dýchacích cest. Rozpusťte ho ve vodě a vypijte nebo jej přidávejte do pokrmů (hlavně u malých dětí, které odmítají bylinné čaje). Při dýchacích potížích pak koná dobrou službu divizna velkokvětá: 10–15 g květů divizny vařte asi 10 minut v 0,5 l vody, 10 minut vyluhujte, poté sceďte. Pijte 3x denně 1 šálek.
Tinktury
Rakytník řešetlákový velmi dobře pomáhá v léčení zánětů sliznic. Kupte si tinkturu nebo sirup v obchodě s bylinkami a užívejte ho alespoň měsíc.
Užívejte třapatku nachovou (echinaceu), která je k dostání ve formě tinktury v každé lékárně. Tato bylina stimuluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči infekcím.
Tinktury z česneku medvědího a z klanoprašky čínské (schizandry) jsou také protizánětlivé. Tinktury lze i kombinovat. Zakoupíte je v obchodě s bylinkami.
Inhalace
Majoránka zahradní a dobromysl obecná jsou velmi dobré na pročištění dýchacích cest. Používají se k inhalaci. Uvařte 1 hrst majoránky, případně dobromysl, v 1,5 l vody 3 minuty a inhalujte vodní páry. Pomoci může také bylina zvaná rýmovník. Rýmovník účinně působí na dýchací cesty, stačí prý uštípnout list, zlomit ho a přičichávat. Nejlépe před spaním, ale i během dne. Při nástupu rýmy můžete lísteček nosit s sebou v kapse a opakovaně přičichávat, trvá velice dlouho, než začne uvadat. Astmatikům určitě neuškodí, když lístek v nádobě s vodou položí na noc na topení. Řada pěstitelů doporučuje i vnitřní užívání – čaj z jednoho lístku si prý můžete dát při bolesti hlavy, vysokém tlaku, nachlazení nebo třeba při trávicích problémech.
Mazání
Mladé jedlové šištice naložte na několik dnů do lihu a získaným extraktem natírejte hrudník a záda mezi lopatkami.
Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.
Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou.