ŘÍMSKÝ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Když se řekne heřmánek, snad každý si vybaví rostlinu s bílými kvítky se žlutým středem, kterou dobře zná z našich luk a polí. Díky svému všestrannému použití a také tradici je heřmánek nejoblíbenější bylinou Čechů a neměl by chybět v žádné domácnosti. Již od dávných časů je nejpoužívanější léčivou rostlinou v Evropě a také jednou z nejvíce prozkoumaných bylin z hlediska obsahových látek. I lékárníci a bylináři potvrzují, že heřmánkový čaj mezi lidmi stále vede.
Heřmánek římský
(lat. Chamaemelum nobile)
Nebo také rmenec sličný (lat. Anthemis nobilis). Více je známý pod názvem rmen římský nebo sličný. Rostlina dosahuje výšky 40 – 50 cm. Vzhledově je podobná heřmánku pravému a často se s ním plete. Jeho žluté květní lůžko je ale vyplněno dření, tj. není duté. V přírodě roste na pustých místech, podél cest a polí.
Léčebné účinky
Heřmánek římský obsahuje podobné silice jako heřmánek pravý. Nejsou ale tak silné, a proto ho lze užít při nesnášenlivosti heřmánku pravého. Je používán hlavně pro své protizánětlivé a desinfekční účinky. Zklidňuje žaludek, napomáhá dobrém trávení, užívá se při žaludečních a střevních křečích, je účinný při bolestech v krku a zánětu dutiny ústní, zmírňuje napětí, stres a nespavost. Zevně napomáhá při hojení ran.
Tento lahodný salát obsahuje hodně zeleniny, ovoce a bílkoviny.
Budete potřebovat:
lžičku černého koření
100 gramů kuřecích prsou
1 šálek římského salátu
Kuřecí prsa okořeníme, ogrilujeme. Poté nachystáme salát. Římský salát nakrájíme na proužky, můžeme přidat různou zeleninu, například nastrouhanou mrkev, ředkvičky, hrachové lusky, rajčata, hrášek, červené zelí. Následně přidáme lesní plody (maliny, jahody nebo borůvky). Grilovaná kuřecí prsa nakrájíme na nudličky a poklademe je na salát. Nakonec vše polijeme olejem, nebo octem, či malinovou zálivkou.
Tuňákový salát
Budete potřebovat:
1 balení tuňáka
1 vejce natvrdo, nakrájené na kostičky
celer nakrájený na kostičky
2 lžíce lehké majonézy
šálek římského salátu
Smíchejte tuňáka s vejcem, celerem a majonézou. Pod tuto směs se přidá římský salát, který je možno poklást různými druhy zeleniny (nakrájenými). Nahoru se přidává tuňák.
Zeleninová omeleta
Budete potřebovat:
6 vajec
1 hrnek sladké kukuřice
1 šálek nakrájených paprik (na kolečka)
1 šálek nakrájených rajčat
trochu nakrájené cibule
2 lžíce řepkového oleje
1 čajová lžíce bazalky
trocha nastrouhaného sýru
Lehce promíchejte vejce, přidejte bazalku. Na pánev nalijte řepkový olej a nechte rozehřát na mírném plameni. Když je olej horký, přidejte cibuli a mraženou kukuřici. Smažte po dobu 3 minut za stálého míchání a obracení, poté přidejte rajčata. Smažte dalších 5 minut, pak přidejte vaječnou směs se zeleninou. Jakmile se omeletka usmaží, posypte ji sýrem.
Nejstarší známý důkaz o výrobě mýdla pochází z Babylonu. Recept s letopočtem 2800 let před Kristem byl nalezen během vykopávek. Nápisy na hliněných láhvích prozrazují, že oleje se vařily dohromady s popelem.
O užívání mýdla ve Starém Egyptě je důkazů více. Na papyru Ebers (Egypt, 1550 př. n. l.) se uvádí, že starobylí Egypťané se pravidelně koupali a používali k tomu mýdlo vyrobené z tuků zvířat a rostlinných olejů. Mýdlo je ve starých papyrech rovněž zmíněno v souvislosti s přípravou vlny pro tkaní látek.
Arabové vyráběli mýdlo z olivového oleje a jako první použili k jeho výrobě louh. Od začátku 7. století bylo mýdlo vyráběno v Palestině a jižním Iráku. Arabské mýdlo bylo voňavé a barevné.
Řekové a později Římané využívali k tělesné očistě směs olivového oleje a písku. Umění výroby mýdla se zřejmě naučili od Keltů. Plinius starší, římský spisovatel z 1. století, použil ve svém díle Přírodověda galské slovo saipo, z něhož je údajně odvozen výraz pro mýdlo. V následujících staletích se o mýdle příliš nemluví, i když je známo, že ve středověku se Itálie, Španělsko a Francie staly významnými středisky výroby mýdla. Navzdory snahám o velkovýrobu se zdá, že v Evropě se mýdlo příliš nepoužívalo.
Počátky výroby mýdla
Jeden z prvních receptů na výrobu mýdla se objevuje v dokumentu z 12. století, v němž jsou zapsána obchodní tajemství řemeslníků. Během staletí se chemické postupy při jeho výrobě prakticky nezměnily. Oleje a tuky z nejrůznějších zdrojů se vařily v žíravém zásaditém roztoku a výsledkem bylo surové mýdlo. Je pochopitelné, že kvalita mýdla závisela na materiálu použitém k jeho výrobě. Zpočátku byly základními surovinami popel ze spáleného dřeva a zvířecí tuk. I první američtí osadníci vyráběli z těchto ingrediencí hnědé mýdlo, které mělo konzistenci marmelády a bylo určeno pro každodenní potřebu. Tehdy se nejen mýdlo, ale i svíčky vyráběly z rozpuštěného hovězího nebo ovčího loje. Takzvaní svíčkaři často vyráběli a prodávali oba tyto produkty.
Od ruční výroby mýdla k průmyslové
Když ve 2. stol. n. l. římský lékař Galénos upozornil na očistné vlastnosti mýdla, začalo se mýdlo používat k osobní hygieně a stalo se řemeslem. Ve výrobě mýdla prosluli byzantští mydláři, kteří už v 7. stol. n. l. zásobovali celý svět. Mýdlo nevypadalo moc vábně a vyrábělo se z olivového oleje, vápna (oxid vápenatý) a louhu (hydroxid draselný), který získávali z dřevného popela. Mýdlo bylo mazlavé, nevábné vůně, barvy černé, hnědé nebo nazelenalé. Ale jeho dobré vlastnosti oceňovali králové a velmoži. Ve 14.
Ingredience: 2 hlávky římského salátu, 2 ks kuřecích prsou, olivový olej (na opečení masa), sůl a pepř, 1/2 bagety (na krutony), 1 hrst hoblinek parmazánu (na ozdobu), 4 stroužky česneku (na ochucení krutonů)
Ingredience na zálivku: 2 žloutky, 1 citron (jen šťávu), 2 ančovičky (nebo filátka sardele), 2–3 lžičky dijonské hořčice, 1 lžička worcesterové omáčky, 150 ml olivového oleje, 1 lžička strouhaného parmazánu
Postup: Zdeněk Pohlreich nejprve buď nakrájí, nebo natrhá římský salát na středně velké kousky do salátové mísy. Suroviny na zálivku, ideálně v pokojové teplotě, smíchá a ručním šlehačem nebo mixérem prošlehá tak, aby výsledná zálivka měla hustší konzistenci, aby kousky salátu dobře obalila a ochutila.
Na pánvi přidá do oleje stroužky česneku na ochucení. Česnek poté vyjme a přihodí kostičky z čerstvé bagety, které nechá dozlatova opéct. Do pánve po krutonech vloží osolené a opepřené kuřecí maso nakrájené na tenké plátky (nebo na kostičky).
Salát smíchá těsně před podáváním se zálivkou, poté přidá kousky kuřecího masa a vše vyskládá na talíře. Talíře nakonec ozdobí hoblinkami parmazánu a krutonky.
Tip od Pohlreicha: I když vám v restauracích budou servírovat různé variace tohoto salátu, právě pár kapek worcesterské omáčky spolu s ančovičkami/sardelkami dodá chuť typickou právě a jedině pro salát Caesar. Tento pikantní salát je velmi oblíbený v Kalifornii. Základem originálního receptu je římský salát, nikoliv ledový a podobně.
Postup: Ančovičky rozmačkáme vidličkou a vše dohromady smícháme a dle vlastních chutí dolaďujeme. Kuřecí prsa omyjeme a očistíme, ochutíme solí a pepřem, lehce potřeme olejem. Takto připravené maso opečeme na troše oleje. Poté kuřecí prsa nakrájíme. Natrháme římský salát a vše smícháme.
Toustový chléb položíme na papírem vyložený plech, zakápneme olejem a dáme do trouby opéct. Hotové plátky potřeme česnekem a podáváme k salátu.
Ingredience na 4 porce: 2 stroužky česneku, 4 půlky sušených rajčat z nálevu, 2 lžíce balzamikového octa, 4 lžíce extra panenského olivového oleje, mletý pepř, sůl, 1 římský salát, 4 hrsti rukoly, 2 lžíce černých oliv, 2 lžíce zelených oliv, 8 lžic cizrny (vhodná je cizrna v plechovce)
Postup: Česnek utřeme, rajčata nasekáme najemno a s octem, olejem, pepřem a solí vymícháme dresink. Římský salát nakrájíme na nudličky, smícháme s rukolou, olivami, cizrnou a dresinkem. Pokrm podáváme samotný s bagetkou nebo jako přílohu k masu, rybě či sýrové míse.
Jedná se o hnědou houbu, která roste na dubech v Japonsku a Severní Americe. Houbařská sezóna maitake vrcholí v září a říjnu. Houba parazituje zejména na dubech a v blízkosti kořenů vyrůstají plodnice ve velkých trsech. Najít ovšem maitake divoce v přírodě se rovná malému zázraku. Na rozdíl od maličké houby shiitake, dosahuje maitake hmotnosti až 22,5 kg, za což si vysloužila titul král hub. Podle probíhajícího průzkumu obsahuje maitake takzvané MD-frakce, které mají schopnost potlačit nádorové bujení. Pacienti s rakovinou jater, prsu a plic měli při užívání extraktu maitake zlepšení mezi 58,3–68,8 %. U pacientů s rakovinou žaludku a mozku došlo ke zlepšení mezi 10–20 %.
Zde můžete vidět, jak vypadá houba maitake (Grifola frondosa).
Postup: Cibuli nakrájíme nadrobno, zlehka osmažíme na oleji, přidáme prolisovaný česnek a nadrobno nakrájené houby. Okořeníme a vaříme do změknutí. Smaženice se hodí jako netradiční příloha k rybám či masu.
Postup: Potřebné množství maitake namočíme přes noc do vody. Římský salát opereme a natrháme na kousky. Kuličky hroznového vína rozpůlíme, zbavíme semínek a přidáme k salátu. Na másle orestujeme nasekané ořechy a vymačkanou a pokrájenou maitake. Salát, víno, ořechy a maitake promícháme. Ingredience na zálivku smíchejte a přelijte zálivkou připravený salát. Salát můžete podávat s opečenou bagetou.
Chcete-li se inspirovat japonskou kuchyní, použijte houbu jako jednu z ingrediencí rámenu či miso polévky. Maitake může být třeba společně se shimeji součástí jednoduchého rýžového pokrmu. Stačí dát vařit rýži (ideálně v rýžovaru) a mezitím lehce osmažit ve vyšší pánvi (například typ wok) nakrájenou cibuli a česnek. Poté přidejte houby (tepelná úprava 10–15 minut) a vše promíchejte s rýží (tu si můžete také osmažit v pánvi, máte-li rádi tento typ asijské úpravy). Následně dochuťte za pomoci furikake či jen solí a pepřem.
Dáváte-li přednost české kuchyni, vyzkoušejte maitake jako houbu v bezmasé verzi dršťkové polévky místo klasické hlívy ústřičné. Stejně tak můžete připravit novou verzi houbové omáčky s knedlíky.
Některé byliny a potraviny obzvlášť napomáhají trávení, proto jsou vhodné pro spalování toxinů. Je to zázvor, pepř, fenykl, římský kmín, česnek, koriandr, lněné semínko, kopr, muškát, ricinový olej, Guduchi, Neem, Puškarmul, Punarnava, Tulsi, Vacha, Guggul, koření Trikatu.
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Ingredience: 3 hrnky žitné mouky, 0,5 hrnku oleje, 1–1,5 hrnku vody (podle toho, jak mouka saje, raději přidávat postupně, těsto nesmí být ani husté, ani řídké, spíš takové mazlavé), půl prášku do pečiva (vinný kámen), 3 lžíce perníkového koření, 2 lžíce kakaa, 1 dl jablečného koncentrátu nebo 2–3 jablíčka nastrouhat najemno, slad, rozinky nebo fíky, oříšky, špetka soli
Postup: Smícháme všechny uvedené ingredience a pečeme ve vyhřáté troubě na olejem vymazané a kokosem vysypané formě asi 45 minut při 180 °C. Těsto musí být suché, když do něj píchneme špejlí. Vystydlý moučník namažeme jablko-hruškovými povidly, můžeme polít makrobiotickou čokoládou a posypat kokosem.
Zelňačka
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Orestujeme na sezamovém oleji. Přidáme kysané zelí, které nakrájíme na menší kousky, kedlubnu (místo brambor) nakrájenou na kostičky, bobkový list, sůl a kmín. Pokud nemáme kedlubnu, můžeme použít batáty. Vaříme doměkka. Zahustíme maizenou rozmíchanou v trošce sójové smetany. Pokud se zdá polévka málo kyselá, dochutíme umeoctem. Na talíři ozdobíme nakrájenou petrželkou.
Pickles
Postup: Kysané zelí překrájíme na menší kousky, přidáme nastrouhané jablko, křen a mrkev. Promícháme a chvíli zatížíme.
Azuki fazole
Postup: Fazole azuki namočíme nejlépe přes noc. Vaříme ve vodě s řasou Kombu a stopkami z celeru asi 1 hodinu. Cibuli oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. V hrnci ji orestujeme na sezamovém oleji, přidáme majoránku, prolisovaný česnek a vlijeme uvařené fazolky. Osolíme. Chvíli ještě povaříme. Celerový kořen oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kostičky. Prudce osmažíme ve větší vrstvě oleje. Scedíme a vmícháme do fazolek. Hotové fazolky zdobíme najemno nakrájeným pórkem.
Cizrna v dýňové omáčce
Postup: Cizrnu nebo římský hrách propláchneme a namočíme přes noc. Druhý den vodu slijeme a dáme novou. Přivedeme k varu, posbíráme pěnu, přidáme řasu Kombu a vaříme doměkka buď v tlakovém hrnci 30 minut, nebo v normálním hrnci 1 hodinu. Pokud se voda vyvařuje, přidáváme během varu vždy studenou. Zase přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, až je cizrna měkká a lehce stravitelná. Řasu Kombu nakrájíme na malé kousíčky a přidáme zpět k cizrně. Potom vše vložíme do dýňové omáčky, dochutíme a necháme prolnout chutě. V hrnci osmahneme dozlatova nakrájenou cibuli a přidáme nakrájenou dýni. Povaříme doměkka. Přidáme 2 lžičky sezamového másla Tahini, umeocet nebo šťávu z kysaného zelí, sójovou omáčku a vše rozmixujeme. Poté omáčku smícháme s uvařenou cizrnou. Ozdobit můžeme čerstvou petrželkou.
Pohanka je často užívanou surovinou ve zdravé výživě. Neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Je významným zdrojem rutinu, který léčí problémy s cévami, hemoroidy i křečovými žilami. Vhodná je také pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Posiluje imunitu a využívá se při detoxikaci. Z pohledu makrobiotiky stahuje a vysušuje, proto se doporučuje konzumovat hlavně v zimě, kdy prohřívá organismus.
Jáhly jsou v podstatě proso, tedy historicky naše domácí obilovina, bezlepková, vhodná již od začátku příkrmů. Hodnoty na 100 g jsou následující: 1 514 kJ, 11 g bílkovin, 73 g sacharidů, 4 g tuku, 8,5 g vlákniny. Z minerálních látek je obsažen hořčík, draslík, fosfor, křemík, měď, železo a zinek, z vitamínů pak B1 a B2. Jáhly obsahují vyšší množství sacharidů, přítomná vláknina však snižuje výsledný glykemický index, jehož hodnota je v rozmezí 55–60. Křemík obsažený v jáhlách podporuje růst a zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů, ovlivňuje vzhled a pružnost kůže, svalovou tkáň, vyznačuje se protizánětlivými účinky, urychluje hojení ran, podílí se na syntéze vitamínu B1 a působí blahodárně při osteoporóze. Jáhly jsou lehce stravitelné zásadité potraviny. Díky vyššímu obsahu železa je lze doporučit i anemickým pacientům. Konzumace jáhel má blahodárný vliv na celý gastrointestinální trakt, zejména na žaludek, dále na slinivku břišní a slezinu, ale protože obsahují vlákninu, nejsou vhodné pro kojence, jimž mohou zatěžovat trávicí trakt. Působí rovněž jako jemné diuretikum.
Cizrna je druh hrachu, takže luštěnina, a z luštěnin jedna z výživově nejzajímavějších, obsahuje totiž největší množství minerálů. Cizrna je oblíbená v národních kuchyních arabského světa. Pod názvem římský hrách se v minulosti dostávala i na náš stůl. Je zdrojem nejdůležitějších živin. Lidskému tělu dodá také spoustu energie, jelikož ve 100 gramech je přibližně 360 kcal. V cizrně najdeme sacharidy, železo, proteiny, zinek, vlákninu, draslík, niacin, sodík, kyselinu listovou, vitamín A, vápník, vitamíny B1, B2 a B6, fosfor, vitamín E, hořčík a vitamín C. Díky svému jedinečnému složení podporuje cizrna odolnost vůči stárnutí. Pomáhá totiž s obnovou buněk i regenerací obecně. Také posiluje imunitní systém, který zvláště v dnešní uspěchané době bývá ohrožován mnoha negativními vlivy. Cizrna napomáhá v boji proti vysokému cholesterolu (díky kvalitním tukům a vláknině), čímž pomáhá předcházet arterioskleróze a infarktu myokardu, a v neposlední řadě zvyšuje obranu nervové soustavy před působením stresu (díky vitamínu B), který sužuje téměř každého z nás. Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje velké množství vlákniny, je výrazným činitelem při podpoře správné činnosti trávicího traktu. Opomenout se nesmí ani její vhodnost pro těhotné ženy, a to vzhledem k obsahu kyseliny listové, která uchrání plod před případnými vrozenými vadami nervové soustavy. Cizrna je rovněž výbornou potravinou pro osoby, které nemohou konzumovat potraviny s lepkem. Kromě toho, že je cizrna bezlepková, má velkou výživovou hodnotu a může tak nahradit klasické obiloviny.
Rovněž bylinné léky a přípravek Warfarin na sebe vzájemně působí, tudíž zcela přírodní bylinný výrobek nemusí být ve spojení s Warfarinem bezpečný. Níže je uveden seznam některých interaktivních látek, rostlin, plodů a podobně. Jestliže se rozhodnete nějaký bylinný doplněk užívat, vždy se předtím poraďte s poskytovatelem zdravotní péče.
Řada potravin, ovoce, zeleniny a bylin má nulový (nebo velmi nízký) obsah cholesterolu, a proto je vhodné je konzumovat při snaze snížit cholesterol v krvi.
Byliny vhodné na léčbu vysokého cholesterolu a k jeho snížení podle babských rad: zázvor,
Další vhodné potraviny jsou ryby, rostlinné tuky a oleje, libová masa.
Pro snížení cholesterolu je tedy dobré konzumovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny, s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin a s nižším obsahem tuku. Naopak je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem tuku (maso, sýry, uzeniny, smetany), fastfoodovým jídlům a jídlům s vyšším obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti, sladké pečivo).
Detoxikaci začnete tím, že si k obědu připravíte dušenou zeleninu, kičadi nebo zeleninovou polévku. Večeři už nejezte žádnou a následující den pijte pouze detoxikační vodu. Ta podporuje trávení a čistí organismus. Detoxikační vodu si připravíte následujícím způsobem: 2 litry vody přiveďte k varu, nalijte do termosky a přidejte tři tenké plátky čerstvého zázvoru, 1 lžičku římského kmínu, 1 lžičku fenyklu, 2 kuličky černého pepře a 2 lístky máty. Pijte 1 dl každou půlhodinu. Po 2 hodinách, pokud vás přepadne hlad, vypijte zázvorový čaj. Když budete mít velký hlad, dejte si kičadi. Během dne si na břicho přikládejte termofor s horkou vodou. Před spaním si vezměte detoxikační bylinnou směs Triphala. K dlouhodobějšímu a pozvolnému pročištění a detoxikaci organismu můžete použít bylinné přípravky. Za nejznámější a nejúčinnější detoxikační přípravek je považována právě zmiňovaná Triphala, kterou tvoří kombinace tří bylin: haritaki, bibhitaki a amalaki. Účinkuje jemně na celý trávicí trakt, regeneruje ho a reguluje. Také podporuje činnost močového, oběhového a dýchacího ústrojí, napomáhá vylučovat z těla těžké kovy a odstraňuje z organismu toxiny. Triphala se doporučuje při chronické zácpě, redukční dietě, k regeneraci žaludku a střev. Její užívání by mělo být dlouhodobé, alespoň 3 měsíce.
Postup: Do většího hrnce nalijeme vodu a přivedeme k varu. Zázvor oloupeme a nakrájíme na 4–5 kousků, vložíme do vody, přikryjeme poklicí a necháme vřít na mírném ohni. Mezitím propláchneme rýži a okapanou ji vložíme do polévky, zesílíme oheň a vaříme. Očištěnou pokrájenou zeleninu přidejte k rýži do vody a vařte dalších 10 minut. Dochuťte kořením a můžete konzumovat.
Po detoxikaci organismu byste se měli držet určitých pravidel, aby se vám toxiny v těle nezačaly opět hromadit:
Nejezte brzy po předchozím jídle.
Dodržujte správné kombinace potravin.
Nenuťte se do jídla, pokud nemáte hlad.
Nepřejídejte se.
Jezte stejně velké porce každý den.
Nepijte studené nápoje.
Používejte koření a detoxikační byliny.
Dělejte si pravidelně detoxikační odlehčovací dny.
Potraviny
Některé byliny a potraviny obzvlášť napomáhají trávení, proto jsou vhodné pro spalování toxinů. Je to zázv
Postup: Kluci v akci nakrájí žemle na kostky a ve středně vyhřáté troubě je vysuší dokřupava. Česnek a ančovičky nakrájí najemno. V míse vymíchají žloutky s vinným octem, cukrem, hořčicí, pepřem a solí dohladka a postupně, za stálého míchání, přilévají olej, až získají majonézovou emulzi. Vmíchají ančovičky s česnekem a dají do lednice vychladit.
Kuřecí prsa očistí, ochutí špetkou pepře, kari, solí a lehce zakápnou olejem a vetřou do masa. Maso opečou na troše olivového oleje dozlatova společně s plátky slaniny. Salát natrhají na kousky a promíchají s dressingem.
Na talíř servírují salát, nakrájená kuřecí prsa, slaninu, krutony a zdobí hoblinami parmazánu.
Postup: Troubu předehřejte na 170 stupňů, formu na bábovku vymažte máslem a vysypte strouhankou (hrubou moukou). V míse smíchejte obě mouky, prášek do pečiva, jedlou sodu, sůl a koření. Odložte stranou. Vejce prošlehejte s cukrem, pak přidejte dýňové pyré a olej, dobře zašlehejte. Přisypte moučnou směs a promíchejte do hladkého těsta. Nakonec přidejte ořechy. Těsto nalijte do připravené formy a dejte péct do vyhřáté trouby asi na 50–55 minut. Pokud máte pocit, že se peče příliš rychle, můžete ke konci pečení snížit teplotu. Bábovku nechte chvilku vychladnout ve formě, pak vyklopte na chladicí mřížku. Před servírováním pocukrujte, můžete podávat se zakysanou smetanou nebo bílým jogurtem.
Dýňové pyré
Dýni omyjte, rozpulte a odstraňte semínka. Plech vyložte pečicím papírem a půlky dýni položte řeznou stranou na plech. Dejte péct do trouby vyhřáté na 170–180 stupňů asi na hodinu. Vychladlou dýni pak rozmixujte na pyré. Pokud použijete dýni hokaido, můžete rozmixovat i se slupkou, u jiných typů dýně použijte na pyré pouze dužinu. Před použitím nechte pyré zcela vychladnout. Zbytek pyré můžete pár dnů skladovat v lednici nebo zamrazit.
Postup: Batáty nakrájíme na cca 1cm plátky a asi 7 minut je povaříme ve vodě. Cibuli, rajčata i syrečky nakrájíme na malé kousky. Vejce rozšleháme. Plátky batát vyskládáme do zapékací mísy a pokapeme olivovým olejem. Přidáme všechny pokrájené ingredience, ochutíme, zakryjeme vrstvou batát a zalijeme vejci. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova 15–20 minut. Hotové jídlo ozdobíme nasekanými bylinkami. Podáváme s kyselou okurkou.
Hummus s chlebem a zeleninou
Ingredience: 300 g cizrny (vařené, tedy asi 150 g sušené), 1 lžička sezamové pasty Tahini, 1 lžička olivového oleje, šťáva z 1/2 citronu, 2 stroužky česneku, 1/2 lžičky římského kmínu (mletého), 1/2 lžičky mletého koriandru, studená voda (dle potřeby), sůl, petrželka
Postup: Cizrnu umyjeme a přes noc namočíme do alespoň dvojnásobného m
