ROŠTY

Co je propolis

Propolis je přírodní látka, kterou rostlina vylučuje a potahuje jí své zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy), čímž se chrání před přírodními úkazy, jako je vítr, voda, vysušení, ale i před mechanickým poškozením a škůdci. Čerstvě nanesený propolis je tuhá masa. Barva je závislá na místě, kde byla tmelová pryskyřice sbírána, ale také na stáří. Může mít hnědou barvu, která přechází do červené, někdy až černé nebo zelenavé barvy. Chuť je terpentýnově hořká, vůně příjemně jemná, připomínající vanilin.

Včely propolis získávají z pupenů stromů a rostlin produkujících pryskyřičné látky, dále jej zpracovávají a přidávají k němu vlastní biologické látky (výměšky hlavových žláz). V úlech jej využívají jako stavební a ochranný materiál. Tmelem utěsňují vzniklé štěrbiny ve stěnách úlu, lepí rámky, vystýlají a vyztužují buňky plástů, upravují velikost česna (vletový otvor) a obalují jím cizorodé předměty (například těla uhynulých živočichů). Včely bohatě tmelí svá obydlí převážně na podzim, aby v zimním období snížily tepelné ztráty.

Získat propolis ze včelstev je poměrně pracné. Seškrabává se ze stropu úlu a z rámků. Propolis je významně obsažen i ve voskových víčkách, jimiž včely uzavírají medové buňky, a proto se med i přes dlouhé skladování nezkazí. Mnohem více propolisu je možné vytěžit pomocí speciálních pomůcek, proto se do úlu vkládají rošty nebo síta. Nejkvalitnější propolis se dá sklidit v létě, po skončení hlavní snůšky. Od jednoho včelstva lze získat 50–100 g propolisu za sezónu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Tím, že propolis ztvrdne a zkřehne, je jeho oškrábání snadnější. Získaný surový propolis se musí očistit od nečistot a vosku. Propolis by se neměl čistit plavením ve vodě ani přetavovat, neboť dochází ke ztrátám látek v něm obsažených. Měl by se skladovat na chladném a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách, mikroténových sáčcích a podobně. Pokud je správně skladován, udrží si svoji účinnost až 5 let. Nejvíce účinný je surový propolis, který je uchováván ve vzduchotěsném prostředí.

Použití propolisu vnitřně může u člověka alergického na propolis vyvolat krvácení z ledvin a močového měchýře. Dosud není známo, jak propolis v lidském těle účinkuje. Zevní použití propolisu je také spojené s rizikem alergie, i když takové případy jsou řídké, přesto jsou možné. Alergii na propolis zjistíte nanesením slabé vrstvy propolisu ve formě tinktury nebo masti na kůži (dlaňová strana zápěstí). Tento test opakujte po dva dny, a pokud nedojde k reakci – zčervenání kůže, pupínky, svědění, otok, můžou se výrobky z propolisu užívat.

Složení propolisu:

• pryskyřice 50–60 %;
• včelí vosk 30 %;
• tříslovina 12–40 %;
• makro- a mikroprvky z popela 18–20 %;
• balzámy a éterické oleje 10 %;
• mechanické příměsi a pyl 5 %;
• skořicový alkohol a kyselina skořicová;
• vitamín B1 (thiamin), vitamín PP (kyselina nikotinová), provitamín A;
• minerální látky jako železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné;
• mohou se v něm vyskytovat i flavonoidy, které jsou zodpovědné za posílení imunity, právě díky nim je propolis účinný v boji s bakteriemi, plísněmi či viry;
• kyselina ferulová, která zajišťuje antibakteriální účinek propolisu.

Zdroj: článek Propolis a jeho využití

Krájení a zrání

Po 24 hodinách mýdlo můžete nakrájet, případně vyklopit ze silikonových forem a nechat jej na dobře větraném místě na dřevěných roštech (rošty nemusí být nutně dřevěné) odpočívat další cca 3–4 týdny (dle velikosti mýdla), dokud mýdlo zcela „neuzraje“ a nezmění své původně vysoké pH na pH okolo 7–9. Mýdlo se takto zbaví přebytečného a žíravého NaOH, který se v průběhu zrání z mýdla zcela vytratí.

Ingredience:

• 500 g olivového oleje (pro zjemnění možno přidat 50 g ricinového oleje namísto 50 g olivového – mýdlo se velmi zjemní)
• 310 g kokosového oleje
• 190 g palmového oleje
• 125 g hydroxidu sodného
• 380 ml destilované vody
• 1–3 % boraxu

SAP (saponifikačná hodnota) olejů určuje, kolik miligramů 100% hydroxidu draselného (KOH) je potřeba na zmýdelnění 1 gramu oleje. Každý olej má jinou hodnotu SAP.

Olivový olej: SAP KOH je 189,7; SAP NaOH je 135,3. Čisticí schopnost je dobrá a výživný efekt na pokožku je výborný.

Palmový olej: SAP KOH je 199,1; SAP NaOH je 142,0. Čisticí schopnost výborná a výživný efekt na pokožku je průměrný.

Kokosový olej: SAP KOH je 268,0; SAP NaOH je 191,1. Čisticí schopnost je výborná, pokožku však vysušuje.

Zdroj: článek Boraxové mýdlo

Grilovaná kuřecí prsa

Příprava kuřecích prsou podle tohoto receptu spočívá v tenkém nakrájení – čím tenčí, tím lepší! Tenčí kuřecí řízky se rychleji vaří a díky své tenčí velikosti umožňují marinádě lépe proniknout a získáte tak chutnější kuřecí pečínku. V tomto receptu se kuřecí prsa marinují v řepkovém oleji, česneku, červeném vinném octu a sušených bylinkách. Tato grilovaná kuřecí prsa jsou dokonale propečená a chutná. Jde o jednoduché zdravé jídlo s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem bílkovin. A tak všestranné, že si ho můžete připravit dopředu! Přidejte ho do salátů nebo salátových misek, sendvičů nebo jako hlavní jídlo se zeleninou. Proces grilování dodává kuřeti lehce pečenou chuť, která je nepopiratelně lahodná. Nemáte doma gril? Vyzkoušejte tato šťavnatá kuřecí prsa na vzduchové fritéze! Nebo pro obměny vyzkoušejte toto grilované kuře marinované v jogurtu.

Ingredience

• Vykostěná kuřecí prsa bez kůže, fungují i ​​vykostěná kuřecí stehna;
• Kuřecí marináda: řepkový olej, rozmačkaný česnek, sušené provensálské bylinky nebo podle chuti použijte sušené oregano, červený vinný ocet, sůl a černý pepř;

Volitelné varianty: Přidejte česnekový prášek, cibulový prášek, uzenou papriku nebo vyměňte ocet za citronovou šťávu.

Postup

Začněte s tenkými kuřecími řízky. Nařezejte kuře na rovnoměrnou tloušťku asi půl centimetru.

Marinujte. Smíchejte olej, česnek, sušené bylinky a ocet ve velkém mikroténovém sáčku. Kuře z obou stran osolte a ochuťte černým čerstvě mletým pepřem a poté přidejte do marinády. Ujistěte se, že jsou rovnoměrně potažené marinádou. Vytlačte všechen vzduch a marinujte v lednici alespoň 30 minut, ale raději 2 hodiny nebo přes noc pro lepší chuť.

Předehřejte si gril. Zahřejte gril nebo grilovací pánev na středně vysokou teplotu. Pokud používáte gril na dřevěné uhlí, počkejte, až uhlí pokryje bílý popel.

Jakmile je váš gril rozpálený, naolejujte grilovací rošty a přidejte kuře. Kuře grilujte asi 2–3 minuty z každé strany, nebo dokud nezhnědne a vnitřní teplota nedosáhne 74 °C. Protože řízky máte tenké, tak se uvaří rychle. Dávejte ale pozor, abyste je nepřevařili, protože kuřecí může být při příliš dlouhém vaření suché.

Nechte odpočinout a podávejte. Po uvaření nechte kuře před podáváním několik minut odpočinout. To umožňuje, aby se šťáva znovu vsákla do všech kousků, takže je pak křehčí a chutnější.

Zdroj: článek Pečené kuře při žlučníkové dietě