Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

RUBEOLA


RUBEOLA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Tento článek pojednává o onemocněních, která je obvykle lepší prodělat v dětství, protože v dospělosti mohou člověku způsobit různé problémy.


ZARDĚNKY

Zarděnky zvané také rubeola či růžovka je virové onemocnění, pro které je typická vyrážka na kůži.

Příznaky a průběh

Inkubační doba je zhruba 17 dní. Toto onemocnění se projevuje vyrážkou, která obvykle začíná v oblasti obličeje a šíří se na celé tělo, zároveň k ní patří i zduřování mízních uzlin. Součástí nemoci mohou být průjmy a zimnice.

Obrázek zarděnek

Příznaky této nemoci si můžete prohlédnout zde: zarděnky foto.

Léčba

Přesná léčba této nemoci neexistuje. Pokud se jedná o mírnou formu onemocnění, není ani výrazná léčba nutná. Pokud se ale objeví horečka či záněty kloubů, tak se tyto příznaky musí mírnit.

Zarděnky v těhotenství

Pokud se těhotná žena dostane do kontaktu s tímto onemocnění, je třeba, aby se podrobila testu, který ukáže, jestli je chráněná před touto nemocí, pokud by žena nebyla chráněná, hrozí infekce a postižení plodu.

Zarděnky u dospělých

I dospělí lidé mohou touto chorobou onemocnět, u nich je průběh této nemoci často komplikován právě průjmy a zimnicí.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí

Zarděnky latinsky

Zarděnky se odborně nazývají rubeola. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které je způsobeno virem z rodu rubivirus.

Zdroj: článek Zarděnky

Zarděnky v těhotenství

Zarděnky bývají často zmiňovány v souvislosti s těhotenstvím, protože rubeola patří mezi onemocnění, která mohou velmi poškodit plod. Nejzávažnější je nákaza v prvních čtyřech měsících těhotenství. Plod je v tomto období velmi citlivý a v této době může dojít k potratu nebo k poškození plodu. U miminka s vrozenými zarděnkami se vyskytuje takzvaný Gregův syndrom. To je soubor příznaků, které se u těchto dětí objevují. Velmi častá bývá hluchota a vývojové vady oka až po slepotu. Závažné je poškození srdce – vývojové srdeční vady mohou být různé, od méně závažných až po neslučitelné se životem. Objevuje se také postižení mozku a míchy se všemi svými důsledky, jako jsou poruchy hybnosti a citlivosti a mentální retardace. Méně vážné jsou změny tvaru zubů. Na kůži bývají různé skvrny a podlitiny jako důsledek sníženého počtu krevních destiček, které jsou nezbytné pro krevní srážlivost. Mezi pozdní následky patří vznik cukrovky v dětském věku, hormonální poruchy a zánět mozku. U těhotné ženy, která se setká se zarděnkami a hrozí riziko, že by se mohla nakazit, je nutné provést odběr krve a zjistit přítomnost protilátek, popřípadě zvážit ukončení těhotenství.

Zdroj: článek Zarděnky

Příušnice u dospělých

V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.

Zdroj: článek Příušnice

Vyšetření plodu během těhotenství

Vstupní gynekologická vyšetření

Po potvrzení těhotenství následuje vstupní gynekologické vyšetření, které zahrnuje následující:

  • Pečlivé zjištění anamnézy – pacientka je dotázána na důležité údaje týkající se zdravotního stavu v období před tímto dotazováním.
  • Gynekologické vyšetření, většinou včetně odběrů kultivace z pochvy a moči.
  • Vyšetření čípku – odběry onkologické cytologie (není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok) a kolposkopie.
  • Zevní měření pánevních rozměrů s rozvahou pozdějšího možného přirozeného porodu.
  • Kontrola prsů ženy, kdy se lékař snaží vyloučit nádorový proces, eventuálně poučí ženu o péči v případě plochých či vpáčených bradavek (je možné koncem těhotenství masáží bradavek, použitím formovačů bradavek docílit bradavek schopných normálního kojení).
  • Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekce typu syfilis, HIV, hepatitida typu B a základní biochemické vyšetření včetně moči.
  • Výběrová vyšetření u rizikových pacientek – míru rizika stanoví lékař na základě informací z předchorobí pacientky – jsou provedeny krevní testy na další možné infekce (toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry).
  • Vyšetření k vyloučení těhotenské cukrovky – provádí se screeningově z krve u všech těhotných žen nad 25 let mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U těhotných s vysokým rizikem (obezita, užívání léků, například steroidů) se krevní testy k vyloučení těhotenské cukrovky provádějí ihned.

Vyšetření pomocí ultrazvuku

Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti. Další vyšetření ultrazvukem se provádí za účelem screeningu vývojových vad a provádí se trojstupňově.

První stupeň probíhá mezi 11.–14. týdnem těhotenství se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí takzvaná datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvouvaječná, případně jednovaječná dvojčata, vícerčata). Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhalit, a to buď přímo, nebo nepřímo, podle některých ultrazvukových známek (ztluštění šíjového projasnění plodu, chybění nosní kůstky), lze i stanovit větší míru rizika vývojové vady a doporučit provedení podrobného vyšetření plodu. To zahrnuje odběr plodové vody, odběr vzorků choriové tkáně (část placenty) ke&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Těhotenské vyšetření

Rozdíly mezi zarděnkami a spalničkami

Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.

Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.

Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.

Zdroj: článek Spalničky

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová

 Bc. Jakub Vinš


rty spálené sluncem
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
rubeola u dospělých
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.