Rukola je skvělý zdroj kyseliny listové v těhotenství (100 g čerstvé rukoly má 97 µg kyseliny listové). A není skvělá jen pro těhotné ženy, díky svým nutričním hodnotám hraje roli i v mužské plodnosti. Obsahuje mnoho důležitých antioxidantů, vitamínů a minerálních látek, čerstvý salát z rukoly je velmi dobrým zdrojem folátů. 100 g čerstvých listů má jen 25 kalorií.
Zdroj: článek Rukola
Použití rukoly (rokety) je značně variabilní, skvěle se doplňuje s jinými ingrediencemi v salátech, výborně poslouží jako doplněk ke steakům nebo udělá delikatesu z obyčejného toastu. Rukolu lze připravit i stejným způsobem, jako se připravuje špenát. Při nákupu vybírejte vždy čerstvou rukolu, která má tmavé a svěží lístky. Je však nezbytné rukolu řádně umýt v čisté vodě, než začnete s jejím zpracováním nebo konzumací. Neomytá rukola může obsahovat škodlivé bakterie a parazity, které mohou způsobit onemocnění, jako je toxoplazmóza nebo listerióza.
Ingredience: 125 g rukoly, 4 vejce uvařená natvrdo, 1 konzerva sardelových řezů, několik cherry rajčátek, sůl, citronová šťáva, čerstvě mletý bílý pepř
Postup: Rukolu omyjeme a osušíme. Promícháme se solí (solíme jen velmi málo, protože sardelky jsou slané dost). Zakápneme citronem a jemně promícháme se sardelovými řezy. Na talíři ozdobíme rajčátky, vejci a mírně opepříme. Salát je pikantní a osvěžující.
Ingredience: 2 polévkové lžíce stolního oleje, 1 špetka černého mletého pepře, 4 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 2 rajčata, 60 g rukoly, špetka soli, 100 g šunky od kosti, 40 g parmazánu, 1 balení těsta na pizzu
Postup: Těsto na pizzu připravíme dle návodu. Těsto dobře vypracujeme a rozdělíme na 2 části. Plech vymastíme olejem a vložíme na něj dvě připravená těsta. Těsto potřeme rajčatovým protlakem. Přidáme na plátky nakrájená rajčata a přidáme špetku soli a pepře. Vložíme do trouby předehřáté na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Poté obložíme pizzy rukolou, strouhaným parmazánem a šunkou pokrájenou na nudličky a vše vložíme ještě na 5 minut do trouby.
Zdroj: článek Rukola
Rukola má stejně jako všechny jarní zelené rostliny mnoho preventivních a ozdravných účinků na lidský organismus. Konzumací rukoly se na konci zimy a začátkem jara dá významně snížit únava, protože ve velkém množství obsahuje vitamín C, betakaroten a další zdraví prospěšné látky. Velmi důležitý je vyšší obsah chlorofylu, které má pročišťující účinky a pozitivně ovlivňuje činnost jater a trávicího ústrojí. Vzhledem ke všem vitamínům a ostatním látkám rostlina posiluje celkovou obranyschopnost a imunitu organismu, podporují trávení a čistí krev. Odvar z listů má mírně močopudné a projímavé účinky.
Lístky rukoly mají vzhledem k obsahu vitamínů a dalších prospěšných látek mnoho pozitivních účinků na lidský organismus:
Konzumace lístků nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucí účinky.
Zdroj: článek Rukola
V pouzdrech jsou ve dvou řadách hnědá až načervenalá kulovitá hladká semena, velká asi 2,5 mm. Pro výrobu oleje ze semen se ve středoevropských podmínkách pěstovat nevyplatí - průměrné výnosy semene jen do 1 t/ha (řepka ozimá 3 t/ha). Pro technické účely se na největších plochách rukola pěstuje v Indii.
Zdroj: článek Rukola
arugula /əˈruːɡələ/, rocket salad, rucola, rucoli, rugula, colewort, roquette
Zdroj: článek Rukola
Rukola roste na záhonech velmi bujně. Na začátku jara se vysévá pro brzkou letní sklizeň, v polovině srpna pro sklizeň podzimní. Pokud se vysévá později na jaře nebo v létě, brzy vykvete a nevyroste na ní tolik zelených lístků. V teplejším počasí mohou mít lístky přechodně až nepříjemně hořkou chuť. Pěstování je možné i ve vnitřním prostředí celoročně v květináčích se substrátem. Lístky se sklízejí už za 6 až 8 týdnů po zasetí.
Tato rostlina, rozmnožující se výhradně semeny, je nenáročná, postačí jí dostatek vláhy jen v období klíčení a krátce nato. Má krátkou vegetační dobu, jen tři až čtyři měsíce. Pro přímou konzumaci jsou nejvhodnější mladé rostlinky vysoké okolo 15 cm, sklízené asi za 6 až 8 týdnů po vysetí, které mají pikantní ředkvičkovou chuť. Ze starších rostlin, které je možné ve venkovních podmínkách pěstovat až do zámrazu, lze konzumovat mladší listy. Rovněž se může rychlit obdobně jako řeřicha setá za okny na buničině. Pro výrobu oleje ze semen se ve středoevropských podmínkách pěstovat nevyplatí, dává průměrné výnosy semene jen do 1 t/ha (řepka ozimá 3 t/ha). Pro technické účely se na největších plochách pěstuje v Indii.
Zdroj: článek Rukola
Wikipedie rukolu popisuje jako středně vysokou, bohatě větvenou a olistěnou bylinu se světle žlutými květy, čímž vlastně charakterizuje jediný druh rodu, který v České republice roste - roketu setou (Eruca sativa).
Druh pochází ze Středozemí a navazujících oblastí v jihozápadní Asii a Makaronézii. Vyrůstal jako plevelná rostlina v porostech obilnin i lnu a byl s jejich semeny rozšířen až na indický subkontinent a do jihovýchodní Asie, jižní Afriky, Severní Ameriky a také do Austrálie. Upřednostňuje teplé a suché klima, vzrostlá rostlina však snese suchý mráz do -4 °C. Vyrůstá nejčastěji na místech ovlivněných lidskou činností, a pokud se dostane do výživné zeminy, odmění se mohutným růstem. V Česku je roketa setá hodnocena jako poměrně mladý, nepříliš rozšířený neofyt, poprvé byla v české přírodě zaznamenána v roce 1900. V devatenáctém století byla z oblastí okolo Středozemního moře dovážena do českých zahrad, kde se začínala pěstovat jako pochutina, a odtud unikala do volné přírody.
Tato variabilní rostlina je původně známa jako Eruca vesicaria s více poddruhy. Poddruh Eruca vesicaria subsp. sativa rostoucí ve střední Evropy z ní byl ale vydělen a uznán samostatným druhem Eruca sativa.
Roketa setá je jednoletá, lysá nebo jen řídce chlupatá rostlina, jejíž přímá a obvykle rozvětvená lodyha rostoucí z tenkého vřetenovitého kořene dorůstá průměrně až do výše 60 cm. Listy mají světlezelenou barvu a vyrůstají jak v přízemní růžici, tak i na lodyze. Jsou dlouhé 7 až 15 cm a široké od 3 do 5 cm. Bývají jednoduše až dvojitě lyrovitě peřenoklané, křídlaté, vejčité segmenty mají zubaté nebo laločné a na vrcholu jsou tupé nebo okrouhlé, lodyžní listy bývají i přisedlé. Různotvarost listů je poměrně veliká.
Čtyřčetné oboupohlavné květy, velké v průměru 15 až 20 mm, vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, jejich barva je žlutá s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.
Plody jsou obvykle na
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Rukola
Doporučená denní dávka vitaminu K: muži = 80 µg, ženy = 70 µg. Pokud jeho příjem potravou kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.
Potraviny s obsahem vitaminu K:
Zdroj: článek Warfarin a vitamín K
I malé množství česneku může aktivovat jaterní enzymy, které pomáhají vyplavovat toxiny z těla. Česnek obsahuje také dvě přírodní látky Allicin a Selen, které pomáhají v jaterním čištění.
Obsahuje vysoké množství vitaminu C a antioxidantů. Grapefruit zvyšuje přírodní čistící procesy v játrech. Malá sklenička čerstvě vymačkané grapefruitové šťávy vám pomůže zvýšit produkci enzymů při detoxikaci jater, což vede k odstranění karcinogenů a dalších toxinů.
Řepa a mrkev obsahují extrémně vysoké množství rostlinných flavonoidů a beta-karotenu. Jedení řepy a mrkve pomáhá stimulovat a zlepšovat celkovou funkci jater.
V zeleném čaji je obsaženo velké množství antioxidantů. Zejména obsahuje speciální antioxidant, kterým je katechina. Katechina pomáhá celkové funkci jater. Zelený čaj je nejen chutný ale je to také ideální způsob, jak zlepšit celkovou stravu.
Listová zelenina patří mezi jeden z nejlepších způsobů v očistě jater. Listová zelenina je dobrá jak syrová, vařená nebo její šťávy. Obsahuje vysoké množství chlorofylu, díky čemuž neutralizuje toxiny z krevního oběhu. Také neutralizuje těžké kovy, chemické látky a pesticidy. Listová zelenina má silný ochranný mechanismus pro játra. Mezi ideální druhy listové zeleniny patří hořká tykev, rukola, pampeliška zelená, špenát, hořčice a čekanka. Tyto potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku, jelikož zvyšují tvorbu a tok žluči, látky, která odstraňuje odpad z orgánů a krve.
Avokádo pomáhá tělu produkovat glutathion, který je nezbytný pro jaterní očistu od škodlivých toxinů. Při pravidelném jedení avokáda se zlepšují játra.
Jablka na čistá játra
Jablka obsahují chemické složky, které jsou potřebné pro očistu těla. Díky těmto složkám uvolňují toxiny z trávicího traktu. Pro játra je jednodušší zpracovat toxické zatížení během čistícího procesu.
Olivový, lněný a konopný olej je vhodný pro játra. Tedy pokud je použit s mírou. Pomáhá tělu tím, že poskytuje lipidovou základnu, která odstraňuje škodlivé toxiny z těla. Olej odlehčí játra, protože rychleji zbavuje tělo toxinů, což je pro játra odlehčení.
Zrna hnědé rýže jsou bohaté na B-komplex vitamínů a živin. Je známo, že zlepšují metabolizaci tuku, funkci jater a o
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Potraviny na detoxikaci jater
Müsli připravujeme ze špaldy, ječmene, ovesných vloček, ovoce, medu nebo javorového sirupu a nasekaných mandlí a rozinek. Obiloviny přivedeme ve vodě k varu a necháme 30 minut bobtnat, poté přidáme přísady dle chuti.
Ingredience: 100 g krůtích prsou, 1 polévková lžíce olivového oleje, 125 g listů pampelišky nebo rokety seté (rukola)
Salátová zálivka: 2 polévkové lžíce olivového oleje, 2 polévkové lžíce citronové šťávy, 1 polévková lžíce vody, špetka jodizované soli, špetka cukru, 1 polévková lžíce drobně nakrájené pažitky, 1 polévková lžíce drobně nasekané petrželky
Postup: Krůtí maso nakrájíme na proužky a opečeme na olivovém oleji, uchováme v teple. Listy pampelišky omyjeme a důkladně vyždímáme, aby byly suché. Z uvedených přísad připravíme salátovou zálivku. Salát dáme do mísy, přelijeme ho zálivkou a rozložíme na něj proužky krůtích prsíček.
1 porce obsahuje: 636 kJ, 152 kcal, 12,5 g tuku, 6,3 g bílkovin, 3,6 g uhlohydrátů, 1 g balastních látek
Doba přípravy: 35 minut
1 BIO jogurt smícháme se 100 g rýžových burizonů
Ovoce nakrájíme na malé kousky, smícháme a dochutíme vlašskými ořechy a medem.
Zdroj: článek Hubnutí pro lidi s krevní skupinou 0
Hořká zelenina, bylinky či odvary s kořínky se objevovaly v jídlech podstatně častěji, než je tomu dnes. Hořká jídla by měla být nedílnou součástí pestré stravy. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, a proto se řadí k přírodním spalovačům tuku! Nahořklá chuť bývá bohužel v moderním zemědělství často vytlačována, zjemňována. Hořkou chuť má čekanka, rukola, smetanka, artyčoky, ledový salát, hořké okurky, řeřicha, urologický čaj, grep, pomelo, bílá slupka na citrusových plodech, mandle. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům, jídla kořeňte často hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, kerblík, kurkuma, meduňka lékařská. Tyto potraviny ve větším množství zanechávají hořký pocit na jazyku. Ovšem jsou pro náš organismus nepostradatelné. Při konzumaci těchto potravin můžete docílit i redukce váhy, protože receptory v ústech po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Dále tyto potraviny působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!
Právě na pocitu hořkosti v ústech byla založena takzvaná hořká dieta – hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení lehce nahořklé chuti způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat.
Zdroj: článek Hořko v ústech
Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví.
Podle významných světových autorů totiž téměř není možné onemocnět, dokážeme-li udržet správnou acidobazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění.
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci, zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.
Kyselost nebo zásaditost jakékoliv tekutiny se udává v takzvaném pH (zkratka od „potential of hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Tato jednotka jednoduše řečeno udává, jestli je v tekutině více kyselých nebo zásaditých látek, případně zda jsou v rovnováze a tekutina je neutrální. Neutrální tekutina je ta, která má pH kolem hodnoty 7. Lidské tělo je navrženo tak, aby bylo mírně zásadité, je to pro něj doslova životně důležité, aby po celou dobu mělo pH krve na hodnotách kolem 7,4.
Cévy a vůbec jakékoliv tkáně uvnitř lidského organismu nejsou stavěny na průchod kyselé směsi. Víceméně cokoliv kyselého, co prochází lidskou tkání, nenávratně poškozuje tyto tkáně. Lidský organismus se ve snaze přežít snaží procesem demineralizace dosáhnout mírně zásadité hodnoty pH, problém je ovšem v tom, kde má tyto látky a materiály vůbec brát. A tak tělo, protože nemá na vybranou, si vápník a další zásadotvorné materiály bere z kostí, zubů, kloubních chrupavek a podobně. Ve výsledku to tedy znamená, že tělo pod hrozbou daleko větších škod oslabuje samo sebe. Získaný vápník a další materiály se naváží na kyseliny v cévní stěně a ta postupně
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Způsobuje zelená káva překyselení organismu
Jak již bylo popsáno, květy jsou čtyřčetné a oboupohlavné, velké v průměru 15 až 20 mm. Vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, mají žlutou barvu s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.
Zdroj: článek Rukola
Zásadní složkou jídelníčku ovlivněnou užíváním Warfarinu jsou potraviny obsahující vitamin K. Ten v hojném množství najdeme například v listové zelenině (brokolice, kapusta, zelí, špenát, salát), v různých natích a zelených rostlinách (rukola, čekanka, kopr, řeřicha), dále v zeleném čaji, luštěninách, vnitřnostech nebo kuřecím a telecím mase. Jak už bylo řečeno, účinná látka warfarin blokuje funkci vitaminu K, zvýšený příjem tohoto vitaminu proto bude působit jako antagonista léku a tlumit jeho účinky (čím více vitaminu K, tím menší vliv warfarinu). Ovšem bez životně důležitého vitaminu K náš organismus nemůže fungovat, proto je nutné, aby organismus dostával stále jeho dostatečný příděl. Při takzvané warfarinové dietě je tedy třeba nalézt rovnováhu mezi příliš malým a naopak příliš vysokým příjmem vitaminu K. Ideální je denně zkonzumovat přibližně stejné množství, cca 250 mg. Je tedy nezbytné vyhýbat se nárazové konzumaci potravin, které mají zvýšený obsah vitaminu K. Do svého jídelníčku je sice zařadit můžete, ale opravdu omezeně a ne moc často.
Příklad jídelníčku:
pondělí
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Dieta při Warfarinu
Vepřové maso a ryby konzumujte dle zásad správné výživy. U drůbeže, hovězího a telecího masa pozor, obsah vitamínu K záleží totiž na tom, čím je zvíře krmeno – doporučuje se tedy raději malý příjem tohoto masa.
Lze je konzumovat v libovolném množství kromě jogurtů, ty pouze v malém množství – obsahují živé bakterie podporující růst bakterií v tlustém střevě, které podporují tvorbu vitamínu K.
Bílky je možné konzumovat bez omezení, žloutky pouze 1 kus denně.
Řepkový, slunečnicový olej a máslo obsahují jen malé množství vitamínu K, ale olivový a sójový olej je nutné používat pouze v nepatrném množství.
Vitamínové doplňky s výtažky ginkgo biloba, se zeleným čajem a vitamínem K nejsou povoleny.
Ovoce je povoleno v jakémkoliv množství kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin. Maliny se konzumují jen v malém množství.
Kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev), rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, to vše lze jíst denně v malém (denně stejném) množství.
Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp nejsou povoleny.
Bez omezení.
Dodržovat příjem pravidelného množství luštěnin.
Bylinné čaje pít pouze výjimečně, a to v malém množství (1 šálek denně). Zelený čaj není povolen. Ovocné čaje, černý čaj lze pít bez omezení. Ostatní nealkoholické nápoje pít bez omezení.
Je povoleno pít 1 nápoj denně (0,5 l piva, nebo 2 dl vína, nebo 0,5 dl destilátu). Při pití většího množství alkoholu hrozí riziko nebezpečného krvácení!
Všechny druhy povoleny, vysoký obsah vitamínu K je jen v petrželové nati a v řeřiše.
Zdroj: článek Jídelníček při užívání Warfarinu
Konzumace červené řepy v podobě šťávy je povoleno. Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství. Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp nejsou povoleny vůbec. Nejdůležitější však je přijímat zhruba stejné množství zeleniny denně.
Zdroj: článek Jaký čaj se smí při užívání Warfarinu