Téma

Slivovice do ucha: kdy může uškodit a co dělat bezpečně

Slivovici do ucha raději nekapejte. Alkohol může podráždit citlivou kůži zvukovodu, silně pálit a při poraněném nebo prasklém bubínku se může dostat do středního ucha, kde hrozí zhoršení bolesti, závratě nebo poškození sluchu. Při bolesti, výtoku, horečce, zalehnutí ucha nebo zhoršeném sluchu je bezpečnější použít běžné léky proti bolesti a nechat ucho vyšetřit lékařem.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
slivovice do ucha
slivovice do ucha

Když někdo hledá slivovice do ucha, většinou za tím nebývá zvědavost, ale konkrétní trápení: bolí ucho, je zalehlé, svědí, po koupání v něm šplouchá voda, nebo se doma vzpomnělo na starou radu od babičky. Jako sestra jsem za roky v domácí péči slyšela podobnou větu mnohokrát: „Sestřičko, já jsem si tam kápl trochu slivovice, vždyť alkohol dezinfikuje.“ Rozumím tomu. Člověk chce rychlou úlevu, nechce čekat, bolest ucha umí být protivná, ostrá a v noci až nesnesitelná. Jenže u ucha je potíž v tom, že nevidíme, co se uvnitř děje.

Největší problém není samotné slovo slivovice, ale nejistota, jestli je bubínek celý. Pokud je bubínek neporušený, látka zůstává ve zvukovodu. I tam ale může pálit, vysušovat a dráždit zanícenou kůži. Pokud je bubínek prasklý nebo je v něm zavedená ventilační trubička, může se tekutina dostat do středního ucha. To už není stejné jako potřít si alkoholem odřený loket. Střední ucho je citlivý prostor spojený se sluchem, rovnováhou a zánětem. V praxi to může znamenat prudké pálení, zhoršení bolesti, závrať, nevolnost, pískání v uchu nebo větší strach pacienta, že si něco poškodil.

Praktické pravidlo: do bolavého, tekoucího, zalehlého nebo čerstvě poraněného ucha nepatří slivovice, líh, parfém, peroxid ani žádné domácí kapky bez jistoty, že je bubínek v pořádku.

Typický první scénář z praxe: muž po koupání cítí zalehlé ucho a má pocit, že mu tam zůstala voda. V diskuzi by to popsal větou: „Kápl jsem si slivovici a ucho se jako uvolnilo.“ U takového příběhu může jít o prostou vlhkost ve zvukovodu, ale také o začínající zánět zevního zvukovodu. Alkohol sice může vodu vysušit, ale zároveň vysuší a podráždí ochrannou kožní bariéru. Když je kůže zvukovodu už narušená, vznikne začarovaný kruh: svědění, šťourání, vatová tyčinka, drobné ranky, pálení a další otok.

Druhý scénář: maminka řeší dítě, které v noci pláče, sahá si na ucho a má teplotu. Tady už by mě jako sestru vždycky zvedlo ze židle, kdyby někdo radil slivovici. U dětí je častý zánět středního ucha, kdy se za bubínkem hromadí tekutina a tlak. Bolest vzniká zevnitř, ne na kůži zvukovodu. Kapka alkoholu zvenku příčinu nevyřeší. Pokud by navíc došlo k prasknutí bubínku a objevil se výtok z ucha – fotografie, domácí kapání může uškodit.

Třetí scénář vidím často u dospělých po rýmě. Člověk říká: „Ucho mám zalehlé, slyším jako přes vatu, ale nebolí to moc.“ V diskuzích se objevuje vzorec: „Zkus slivovici, mně to pomohlo.“ Jenže zalehnutí po rýmě často souvisí s Eustachovou trubicí, tedy s tlakem mezi nosem, nosohltanem a středním uchem. Slivovice nakapaná do zvukovodu se k této trubici nedostane. Praktický dopad je jednoduchý: místo zbytečného dráždění ucha má smysl řešit rýmu, šetrné uvolnění nosu, bolest a sledovat varovné příznaky.

Čtvrtý scénář: starší člověk s naslouchadlem má svědění, šupinky, zarudnutí a bolest při dotyku boltce. Tady může jít o zevní zánět zvukovodu, ekzém, plíseň, podráždění naslouchadlem nebo mazovou zátku. Vizuálně může být patrné zarudnutí a otok zvukovodu – fotografie, ale laik to doma spolehlivě nerozliší. Slivovice může krátce „vypálit“ svědění, ale také zhoršit suchost, prasklinky a bolest. Zkušenost pacientů bývá podobná: „Nejdřív se mi ulevilo, druhý den to pálilo víc.“

V diskuzích se opakují tři vzorce chování. První je testování bolesti: člověk si kápne trochu alkoholu a podle pálení usoudí, že to „funguje“. Jenže pálení není důkaz léčby, je to signál podráždění nervových zakončení. Druhý vzorec je odkládání lékaře: několik dní se střídá slivovice, vatová tyčinka, nahřívání a kapky „co zbyly doma“. Třetí vzorec je podcenění výtoku: lidé berou tekutinu z ucha jako maz nebo vodu, i když může jít o hnis či známku prasklého bubínku.

Moje praktická syntéza je tato: odborně víme, že některé alkoholové roztoky se mohou používat v přesných situacích, hlavně k vysušení zvukovodu po vodě a jen při jistotě celého bubínku. Zkušenosti pacientů z diskuzí ale ukazují, že doma se alkohol často používá právě ve chvílích, kdy člověk neví, co se v uchu děje. Typická věta „bolelo mě ucho, tak jsem tam dal slivovici“ je proto riziková. Bezpečnější je bolest tlumit vhodným lékem, ucho nešťourat, chránit před vodou a při zhoršení nebo výtoku vyhledat lékaře.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč lidé kapou slivovici do ucha a kdy je to neškodné jen zdánlivě

Lidová logika říká: alkohol dezinfikuje, slivovice je silná, ucho bolí, tak se tam kápne. Klinicky je ale potřeba rozlišit nejméně dvě různé situace. Zevní zvukovod je kožní kanálek před bubínkem. Může svědit, bolet po koupání, po šťourání nebo při zánětu. Střední ucho je prostor za bubínkem, kde bolest často vzniká tlakem při infekci po rýmě. Slivovice zvenku nemá jak vyřešit tlak za bubínkem, a pokud je bubínek poškozený, může se dostat tam, kam nepatří.

Spíše méně nebezpečné situace, ale stále s opatrností

  • Pocit vody v uchu po koupání, bez bolesti, bez výtoku, bez teploty a bez poruchy sluchu. I zde je bezpečnější ucho jen naklonit, nechat vyschnout a nešťourat.
  • Krátké svědění po vlhkosti, pokud není zvukovod poraněný. Slivovice ale může kůži vysušit a svědění dlouhodobě zhoršit.
  • Historická zkušenost bez komplikací, kdy někomu „to kdysi pomohlo“. To není důkaz bezpečnosti pro dnešní potíže, protože příčina bolesti může být jiná.

Vážné nebo rizikové situace

  • Bolest ucha s horečkou, zejména po rýmě nebo u dítěte, může znamenat zánět středního ucha.
  • Výtok, krev nebo zápach z ucha může ukazovat na hnis, poranění nebo prasklý bubínek.
  • Náhlé zhoršení sluchu, motání hlavy nebo pískání jsou příznaky, u kterých se domácí alkoholové pokusy nehodí.
  • Bolest po čištění vatovou tyčinkou může být oděrka, zatlačený maz nebo poranění bubínku.
Rozhodovací věta z praxe: pokud ucho jen trochu svědí po vodě, nekapala bych slivovici; pokud ucho bolí, teče nebo hůř slyší, nekapala bych už vůbec nic bez vyšetření.

Konkrétní příklad: pacient po bazénu má druhý den bolest při zatažení za boltec. To ukazuje spíš na zvukovod. Kdyby si do podrážděné kůže nalil slivovici, může bolest zhoršit. Jiný pacient po viróze slyší tlumeně, má tlak a v noci pulzující bolest. Tam se problém pravděpodobně odehrává za bubínkem. Praktický dopad je zásadní: stejná domácí rada může u dvou podobně popsaných bolestí znamenat buď zbytečné pálení, nebo skutečné riziko.

Doporučuji také podívat se na článek Bolest ucha.

Kdy kvůli uchu k lékaři a kdy slivovici vůbec nezkoušet

K lékaři je vhodné jít vždy, když bolest ucha není jen krátké podráždění po vodě, ale trvá, sílí nebo se přidávají další příznaky. Ucho je malý prostor, kde otok rychle zvyšuje tlak. Kůže zvukovodu se může bolestivě napnout, bubínek se může vyklenout a při středoušním zánětu může dojít i k jeho prasknutí. Prakticky to znamená, že člověk může jeden večer řešit „jen zalehlé ucho“ a druhý den už má výtok, silnou bolest nebo poruchu sluchu.

  • Okamžitě nekapte slivovici, pokud z ucha vytéká tekutina, hnis nebo krev.
  • Vyhledejte lékaře, pokud je bolest silná, pulzující, budí ze spaní nebo se rychle zhoršuje.
  • U dítěte buďte opatrnější, pokud pláče, sahá si na ucho, má horečku, zvrací, je spavé nebo špatně reaguje.
  • Nečekejte, pokud se objeví motání hlavy, porucha rovnováhy, výrazné pískání v uchu nebo náhlé zhoršení sluchu.
  • Zvláštní opatrnost platí u diabetiků, lidí s oslabenou imunitou, po operaci ucha a u osob s ventilačními trubičkami.

Jeden praktický příklad: paní po sprchování cítila zalehnutí a použila vatovou tyčinku. Ucho pak začalo bolet a večer si chtěla kápnout slivovici. Tady už vzniká podezření na podráždění nebo poranění zvukovodu, případně zatlačení mazu. Alkohol by mohl pálit jako čert a nevyřešil by příčinu. Bezpečnější je ucho nechat být, netlačit do něj vatu a domluvit vyšetření, pokud bolest neustoupí.

Druhý příklad: muž po rýmě má tlak v uchu, slyší tlumeně a najednou mu z ucha vyteče tekutina. Někdy se po prasknutí bubínku bolest paradoxně na chvíli zmírní, protože tlak povolí. To ale není signál k domácím kapkám. Naopak, je to situace, kdy je potřeba vyšetřit bubínek. Vizuálně mohou lékařské fotografie ukazovat prasklý bubínek při zánětu – fotografie, ale doma bez otoskopu to člověk neuvidí.

Critical trust block: alkohol do ucha nikdy nepatří při výtoku, krvácení, podezření na prasklý bubínek, po ušní operaci, u ventilačních trubiček, při závrati ani u malého dítěte s horečkou.

Z praxe domácí péče vím, že lidé často čekají příliš dlouho, protože se stydí říct, že zkusili lidový prostředek. Lékaři je ale důležité říct pravdu: co jste do ucha kapali, kdy bolest začala, jestli byl výtok, jestli jste použili vatovou tyčinku a jestli se zhoršil sluch. Praktický dopad je jednoduchý: čím přesnější informace, tím bezpečnější volba kapek nebo jiné léčby.

Za přečtení také stojí článek Zánět nosohltanu.

Jak se zjistí, proč ucho bolí, pálí nebo je zalehlé

Diagnostika bolesti ucha začíná rozhovorem a pohledem do ucha. Lékař se ptá, jestli potíže začaly po koupání, po rýmě, po letu, po čištění ucha, po úrazu nebo po použití kapek. To není formalita. Každá odpověď mění pravděpodobnou příčinu. Bolest po zatažení za boltec ukazuje častěji na zevní zvukovod, tlak po rýmě spíš na střední ucho, svědění a šupení na ekzém nebo plíseň, náhlé zalehnutí po čištění na mazovou zátku.

Základní vyšetření se dělá otoskopem. Lékař se podívá na zvukovod a bubínek. Hodnotí, zda je zvukovod zarudlý, oteklý, zúžený, zda je v něm maz, hnis, šupiny, cizí těleso nebo poranění. U bubínku sleduje barvu, vyklenutí, zatažení, jizvy, dírku nebo tekutinu za bubínkem. Pro pacienta to znamená, že správné kapky se nevybírají podle babské rady, ale podle toho, co je vidět. Pokud není bubínek dobře vidět kvůli otoku nebo sekretu, je právě to důvod k větší opatrnosti.

Co člověk cítíMožná příčinaProč je slivovice problém
Bolest při dotyku boltceZánět zevního zvukovoduMůže dráždit zanícenou kůži a zhoršit pálení
Tlak po rýmě a horší sluchStředoušní zánět nebo porucha tlakuNedostane se k příčině za bubínkem
Výtok z uchaInfekce nebo prasklý bubínekMůže proniknout do středního ucha
Svědění a šupinyEkzém nebo plísňové postiženíVysušení může zhoršit kožní bariéru

Konkrétní klinický příklad: pacientka říká, že ji ucho „jen svědilo“, ale při vyšetření má zvukovod oteklý tak, že bubínek není vidět. To je přesně situace, kde laik nemá jistotu celého bubínku. Kapání slivovice by bylo zbytečné riziko. Jiný pacient přijde se zalehnutím a ukáže se pevná mazová zátka. Alkohol ji nerozpustí bezpečně a může zvukovod podráždit. Praktické řešení je odborné odstranění nebo doporučený změkčující postup podle stavu ucha.

U dětí se diagnostika opírá i o chování: pláč vleže, sahání na ucho, teplota, neklid, horší pití nebo zhoršená reakce na zvuk. Malé dítě neřekne, že slyší tlumeně nebo že se mu motá hlava. Proto je domácí kapání alkoholu zvlášť nevhodné. Pokud by dítě mělo prasklý bubínek, rodič to nemusí poznat hned. V praxi je bezpečnější podat vhodné analgetikum podle věku a hmotnosti, sledovat teplotu a kontaktovat lékaře.

Co očekávat u lékaře: otázky na začátek potíží, vyšetření otoskopem, posouzení bubínku, někdy vyčištění zvukovodu, doporučení vhodných kapek nebo léků proti bolesti a kontrolu při zhoršení.

Důležité je také říct, jestli už byly do ucha použity domácí prostředky. Alkohol může změnit vzhled kůže, zvýšit podráždění a ovlivnit popis obtíží. Není to ostuda. Lékař ani sestra nepotřebují pacienta poučovat s výčitkou, ale vědět, co se stalo. Zkušenost z praxe říká, že upřímná informace často zabrání tomu, aby se omylem přidaly další dráždivé kapky na už podrážděný zvukovod.

Článek Jak vyrobit bylinnou tinkturu by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Co dát místo slivovice do ucha a jak se bolest bezpečně léčí

První bezpečná pomoc u bolesti ucha není kapání slivovice, ale tlumení bolesti a ochrana ucha. U dospělého se obvykle zvažuje paracetamol nebo ibuprofen, pokud je člověk může užívat vzhledem ke svému zdraví, lékům a žaludku. U dětí se dávkování řídí věkem a hmotností. Praktický dopad je velký: bolest ucha často žene člověka k riskantním pokusům, ale když se bolest rozumně ztlumí, je snazší počkat na vyšetření a nepoškodit si zvukovod.

Domácí postupy, které jsou šetrnější

  • Do ucha nic nestrkat, hlavně ne vatové tyčinky hluboko do zvukovodu. Ty mohou zatlačit maz, poškrábat kůži nebo poranit bubínek.
  • Ucho chránit před vodou, dokud není jasné, co se děje. Při sprchování dávat pozor, ale neucpávat bolestivé ucho agresivně vatou hluboko dovnitř.
  • Bolest tlumit běžným analgetikem, pokud pro něj nejsou kontraindikace.
  • Při rýmě řešit nos a tlak, protože zalehlé ucho po viróze často souvisí s nosohltanem, ne s nečistotou ve zvukovodu.
  • Sledovat vývoj: bolest, teplotu, výtok, sluch, závrať a celkový stav.

Teplý obklad může některým lidem subjektivně ulevit, ale nesmí nahrazovat vyšetření při varovných příznacích. Konkrétní příklad: dospělý má po rýmě tlak v uchu bez výtoku a bez vysoké horečky. Může si vzít lék proti bolesti, odpočívat, šetrně pečovat o nos a sledovat stav. Pokud se přidá výtok nebo se bolest zhoršuje, domácí režim končí. Slivovice by zde nic nevyřešila, protože problém je pravděpodobně v tlaku za bubínkem.

Lékařská léčba podle příčiny

U zánětu zevního zvukovodu může lékař doporučit vhodné ušní kapky, někdy kapky s protizánětlivou složkou, antibiotikem nebo antimykotikem podle nálezu. Někdy je nutné zvukovod šetrně vyčistit, protože přes hnis, maz a otok se kapky nedostanou tam, kam mají. U zánětu středního ucha se rozhoduje podle věku, závažnosti, délky obtíží a celkového stavu, někdy stačí léčba bolesti a sledování, jindy jsou potřeba antibiotika.

Velmi důležité je, že ne všechny ušní kapky jsou vhodné při podezření na porušený bubínek. Některé látky mohou být rizikové pro střední ucho. Proto je domácí přístup „něco tam kápnu“ nebezpečný. Slivovice není sterilní léčivo, nemá přesné složení pro ušní použití a není určena k léčbě zánětu. Její alkoholový efekt může vytvořit falešný pocit dezinfekce, ale neřeší otok, hnis, tlak za bubínkem ani příčinu bolesti.

Praktické shrnutí léčby: bolest tlumit bezpečným lékem, ucho nešťourat, nekapkat alkohol, sledovat varovné příznaky a při bolesti, výtoku, horečce nebo zhoršeném sluchu nechat ucho vyšetřit.

Zkušenost pacientů bývá poučná. Jeden typický diskusní výrok zní: „Slivovice mě nejdřív zaštípala a pak jsem měl pocit úlevy.“ Druhý den ale stejný člověk často popíše větší pálení, suchost a bolest při dotyku. To odpovídá tomu, že alkohol podráždil kožní bariéru. Jako sestra bych proto řekla lidsky: ucho je příliš cenné na experimenty. Když bolí, zaslouží si klid, úlevu od bolesti a správné vyšetření, ne domácí vypalování.

Podívejte se také na článek Kočičí svrab, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k tomu, proč slivovice do ucha není bezpečná domácí léčba

U dotazu slivovice do ucha je potřeba pracovat velmi opatrně, protože lidová rada může na první pohled vypadat logicky: alkohol vysušuje, pálí, dezinfikuje a někdo si pamatuje, že mu „kapka něčeho ostrého“ kdysi ulevila. Jenže ucho není kůže na ruce. Zvukovod je úzký, citlivý, může být podrážděný, oteklý, poraněný vatovou tyčinkou nebo napojený přes prasklý bubínek na střední ucho. Právě proto jsem vybírala zdroje, které pomáhají rozlišit zevní zánět zvukovodu, zánět středního ucha, bolest od tlaku, výtok, poranění bubínku a bezpečnost kapek.

  • NICE doporučení k léčbě akutního zánětu zevního zvukovodu jsem vybrala proto, že jde o praktický klinický zdroj pro rozhodování u bolestivého, svědivého a podrážděného zvukovodu. Pro běžného člověka je důležité hlavně to, že léčba se neřídí pocitem „něco tam nakapat“, ale stavem zvukovodu, bolestivostí, otokem, rizikem nežádoucích účinků a tím, zda je bezpečné použít konkrétní lokální přípravek. Zdroj podporuje hlavní sdělení článku: bolest ucha vyžaduje nejdřív rozlišit příčinu, ne automaticky použít alkohol.

  • Merck Manual k akutnímu zánětu zevního zvukovodu a prevenci po plavání je užitečný proto, že zmiňuje směs alkoholu a kyseliny octové v prevenci po plavání, ale jen za jasné podmínky, že bubínek je neporušený. To je pro laika klíčové: i když existují odborné situace, kde se alkoholový princip používá, neznamená to, že domácí slivovice je vhodná léčba bolesti, hnisu nebo zalehlého ucha. Slivovice má jiné složení, jinou koncentraci, není sterilní léčivý přípravek a neřeší zánět středního ucha.

  • Mayo Clinic k příznakům zánětu středního ucha jsem zařadila kvůli srozumitelnému popisu příznaků, jako je bolest, horečka, horší slyšení, neklid u dětí nebo tekutina vytékající z ucha. Pro domácí rozhodování je zásadní, že výtok může souviset i s protržením bubínku. V takové situaci je kapání alkoholu do ucha rizikové, protože se látka může dostat tam, kam se běžné domácí prostředky dostat nemají.

  • MSD Manual k příčinám bolesti ucha pomáhá vysvětlit, proč bolest ucha nemusí vždy znamenat stejnou nemoc. Může jít o zevní zvukovod, střední ucho, tlak po rýmě, čelistní kloub, zuby, dutiny nebo barotrauma. To je pro běžného člověka praktické: když nevíme, odkud bolest přichází, slivovice do ucha je slepý zásah. Může pálit, překrýt příznaky a zdržet správnou léčbu.

  • RACGP přístup k zánětu zevního zvukovodu v praktické medicíně je cenný hlavně tím, že upozorňuje na problém hodnocení celistvosti bubínku. V praxi totiž oteklý zvukovod, bolest, maz nebo sekret často brání tomu, aby se bubínek dobře viděl. Pro laika z toho plyne jednoduché pravidlo: pokud si nejsem jistý, že je bubínek v pořádku, nebo ucho bolí, teče, hůř slyší či se motá hlava, do ucha se alkoholické domácí prostředky nekapou.

Společné ponaučení ze zdrojů je jasné: ucho se má léčit podle příčiny. Alkohol může mít velmi omezené místo v prevenci vlhkosti ve zvukovodu po koupání, ale ne jako univerzální domácí léčba bolesti ucha. Pro běžného člověka je nejbezpečnější pamatovat si větu: slivovice patří do skleničky, ne do bolavého, tekoucího nebo zalehlého ucha. U bolesti, výtoku, horečky, poruchy sluchu nebo podezření na prasklý bubínek je správná cesta vyšetření, ne pálení alkoholem.

FAQ ke slivovici do ucha a bezpečné úlevě od bolesti

Může slivovice v uchu pomoci při zalehnutí po koupání?

Teoreticky může alkohol vysušovat vlhkost, ale slivovici bych do ucha nekázala. U zalehnutí po koupání nevíte, zda nejde o podráždění zvukovodu, mazovou zátku nebo začínající zánět, a domácí alkohol může citlivou kůži zbytečně podráždit.

Bezpečnější je naklonit hlavu, nechat vodu volně vytéct, ucho nešťourat a několik hodin sledovat stav. Pokud se přidá bolest, svědění, výtok, horší sluch nebo bolest při dotyku boltce, už nejde jen o obyčejnou vodu v uchu. V takové chvíli má smysl vyšetření, protože léčba zevního zánětu zvukovodu se volí podle nálezu a podle toho, zda je bubínek bezpečně neporušený.

Co se může stát, když si kápnu slivovici do bolavého ucha?

Slivovice může způsobit prudké pálení, podráždění a vysušení zvukovodu. Pokud je bubínek poraněný nebo prasklý, může se alkohol dostat do středního ucha, což je mnohem rizikovější než běžné podráždění kůže.

Problém je v tom, že doma většinou nepoznáte, zda je bubínek celý. Bolest po rýmě, výtok, náhlé zhoršení sluchu nebo úleva po vytékání tekutiny mohou ukazovat na problém za bubínkem. V takovém případě slivovice neřeší příčinu a může situaci zhoršit. Ucho je citlivý orgán a bolest je signál k opatrnosti, ne k experimentování s alkoholem.

Je slivovice vhodná při zánětu středního ucha?

Ne, při podezření na zánět středního ucha slivovice vhodná není. Tento zánět bývá za bubínkem, často po rýmě, a projevuje se tlakem, bolestí, horším sluchem, horečkou nebo neklidem u dětí.

Kapka alkoholu ve zvukovodu se k příčině za bubínkem nedostane. Pokud je bubínek vyklenutý nebo prasklý, může být domácí kapání navíc nebezpečné. Správný postup je tlumit bolest vhodným lékem, sledovat teplotu a celkový stav a při silné bolesti, výtoku, zhoršeném sluchu nebo potížích u dítěte kontaktovat lékaře. Léčba se potom řídí nálezem, věkem a závažností příznaků.

Co je nejlepší domácí první pomoc při bolesti ucha?

Nejlepší první pomoc je nekapkat slivovici ani jiné domácí tekutiny, ucho nešťourat a bolest tlumit bezpečným lékem, který běžně můžete užívat. Důležité je sledovat výtok, horečku, zhoršení sluchu a závrať.

U dospělých se často používá paracetamol nebo ibuprofen, pokud nejsou zdravotní důvody, proč je neužívat. U dětí se dávka musí řídit věkem a hmotností. Ucho chraňte před vodou a vatovou tyčinku nepoužívejte hluboko do zvukovodu. Pokud bolest trvá, sílí, budí ze spánku, objeví se výtok, krev, horečka, motání hlavy nebo náhlé zhoršení sluchu, je vhodné lékařské vyšetření.

příběhy k tomuto tématu
zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


lagosa nežádoucí účinky
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
uvolnění eustachovy trubice
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.