Téma

Sliznice v nose: suchost, otok a kdy zpozornět

Sliznice v nose zvlhčuje, ohřívá a čistí vdechovaný vzduch. Když je podrážděná, může pálit, svědit, krvácet, tvořit strupy, otékat nebo produkovat vodnatý či hlenovitý výtok. Nejčastěji jde o suchý vzduch, virovou rýmu, alergii, kouř, prach nebo časté používání nosních kapek. K lékaři patří jednostranný zapáchající výtok, opakované krvácení, dlouhé ucpání nosu, ztráta čichu, bolest dutin nebo podezření na polypy.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař

Sliznice v nose je jemná, prokrvená výstelka, která se chová trochu jako chytrý filtr. Zachytává prach, pyl, viry, bakterie, chladný vzduch i chemické dráždivé látky. Když funguje dobře, člověk o ní vůbec neví. Jakmile se ale vysuší, oteče nebo zanítí, začne se ozývat pálením, svěděním, škrábáním, krvácením, tvorbou strupů, ucpáním nosu nebo rýmou. V domácí péči jsem často viděla, že lidé řeknou jen: „Mám něco v nose.“ Až při bližším povídání vyjde najevo, že jeden má suché krvavé krusty, druhý alergické kýchání, třetí nadužívané kapky a čtvrtý měsíce nepozná vůni jídla.

Klinicky je důležité, že nosní sliznice reaguje velmi rychle na prostředí. V suchém bytě během topné sezony ztrácí vodu, hlen houstne a řasinky, které mají posouvat nečistoty ven, pracují pomaleji. Praktický dopad je jasný: člověk začne dýchat ústy, ráno má sucho v krku, v nose se tvoří stroupky a při smrkání se objeví nitky krve. Typický scénář z praxe je starší paní, která měla doma přetopeno, spala u radiátoru a několik týdnů si stěžovala na pálení nosu. Nešlo o infekci, ale o vysušenou sliznici, kterou zhoršovalo opakované mechanické odstraňování strupů.

Druhý klinický scénář je alergická sliznice. Ta bývá oteklá, citlivá, vodnatě secernuje a člověk často kýchá v sériích. Pacienti v diskuzích tento vzorec popisují slovy: „Ráno vstanu a desetkrát kýchnu, pak mi teče z nosu jako voda.“ To odpovídá situaci, kdy imunitní systém přehnaně reaguje na pyl, roztoče, zvířecí srst nebo plíseň. Prakticky to znamená, že samotné smrkání problém nevyřeší. Je potřeba hledat spouštěč, upravit prostředí a u delších potíží řešit protialergickou léčbu.

Třetí scénář je virová rýma. Sliznice se zanítí, cévy se rozšíří, nos oteče a tělo vyrábí více hlenu, aby vyplavilo infekci. První dny bývá sekret vodnatý, později hustší. To samo o sobě ještě nemusí znamenat antibiotika. V praxi je důležitější celkový stav, délka trvání, bolest dutin, teplota a zhoršování po počátečním zlepšení. Pacienti často říkají: „Už to bylo lepší, pak se mi znovu ucpal nos a začal tlak pod očima.“ To je vzorec, který už může ukazovat na zánět dutin a stojí za kontrolu.

Čtvrtý scénář je podráždění nosní sliznice kapkami na uvolnění nosu. Krátkodobě přinesou úlevu, ale při dlouhém používání může vzniknout začarovaný kruh: sliznice po odeznění účinku znovu oteče, člověk si kápne další dávku a nos je bez kapek stále méně průchodný. V diskuzích se opakuje formulace: „Bez spreje neusnu.“ To je velmi typické. Praktický dopad je velký, protože člověk má pocit, že lék potřebuje, přitom právě dlouhodobé používání může udržovat chronické ucpání.

Mezi zkušenostmi pacientů se často objevují tři skupiny příběhů. První říká: „Mám v nose strupy a když je odstraním, krvácí to.“ Tady bývá častá suchost, mechanické dráždění, někdy infekce nebo kožní problém v předsíni nosu. Druhá skupina popisuje: „Nos je pořád ucpaný, ale rýma skoro neteče.“ Tam myslíme na otok sliznice, alergii, kapky, polypy nebo anatomickou překážku. Třetí skupina říká: „Teče mi hlen dozadu do krku.“ To může souviset se zadní rýmou, refluxem, chronickou rinosinusitidou nebo alergickým zánětem.

Vizuálně se některé projevy dají orientačně posoudit pohledem, například zarudlá a oteklá nosní sliznice – fotografie, nosní polypy – fotografie nebo suché krusty v nose – fotografie. Fotografie ale nenahradí vyšetření, protože uvnitř nosu člověk doma často vidí jen přední část. Nosní endoskopie u ORL lékaře ukáže i hlubší oblasti, odkud může přicházet hlen, krvácení nebo překážka.

Praktické shrnutí diskuzí je toto: lidé podceňují suchost, přeceňují sílu nosních kapek a často čekají příliš dlouho, když je problém jednostranný. Zkušená sestra by řekla: pokud jsou potíže oboustranné, sezonní, kolísají a souvisí s prostředím, bývá častá alergie nebo dráždění. Pokud je problém jednostranný, krvavý, zapáchající, bolestivý nebo dlouhodobý, už je na místě vyšetření. Nosní sliznice totiž umí být jen podrážděná, ale také může ukazovat na infekci, polyp, cizí těleso, poruchu hojení nebo vzácněji závažnější onemocnění.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč sliznice v nose pálí, otéká, krvácí nebo tvoří strupy

Nosní sliznice je bohatě prokrvená a pokrytá hlenem. Právě proto reaguje na chlad, prach, pyl, kouř, viry i suchý vzduch rychleji než mnoho jiných tkání. Když se podráždí, cévy se rozšíří, do sliznice přestoupí tekutina a vzniká otok. Prakticky to pacient pozná jako ucpaný nos, horší dýchání vleže a nutkání smrkat, i když z nosu nemusí skoro nic vytékat. Konkrétní příklad je člověk, který přijde z mrazu do teplé místnosti a během několika minut mu začne téct z nosu, protože sliznice reaguje na změnu teploty a vlhkosti.

  • Neškodnější příčiny: suchý vzduch, topení, klimatizace, prašné prostředí, časté smrkání, mírná virová rýma, přechodné podráždění po dezinfekci, kouři nebo parfému.
  • Časté zánětlivé příčiny: alergická rýma, virová infekce, zadní rýma, chronické dráždění sliznice, návrat otoku po dlouhodobém používání uvolňujících nosních kapek.
  • Vážnější příčiny: opakované krvácení, chronická rinosinusitida, nosní polypy, cizí těleso u dítěte, jednostranný zapáchající výtok, porucha imunity, komplikovaný zánět dutin nebo vzácnější nádorové změny.

Suchost sliznice vede k tomu, že ochranný hlen zhoustne a přestane dobře klouzat. Potom vznikají krusty. Když je člověk odstraňuje nehtem nebo papírovým kapesníkem, poraní drobné cévky a objeví se krev. Praktický dopad je začarovaný kruh: strup vadí, pacient ho odstraní, ranka krvácí, vytvoří se nový strup a sliznice se hojí stále znovu. U seniorů, lidí na lécích ovlivňujících srážení krve nebo u pacientů s vysokým tlakem může být i malé podráždění výraznější problém.

Rozhodovací věta z praxe: krátkodobá suchost a pálení v obou nosních dírkách po suchém vzduchu bývá obvykle méně závažná, ale jednostranný zápach, krev, bolest, boule, dlouhodobá neprůchodnost nebo zhoršování čichu už patří k lékaři.

Otok sliznice nemusí být vidět zvenku. Pacient jen cítí, že se nadechne hůř, hlavně v noci. U alergie bývá typické svědění, kýchání a vodnatý sekret. U infekce se přidá únava, bolest v krku, teplota nebo tlak v obličeji. U nadužívání kapek je praktickým vodítkem závislost na dávce: jakmile účinek spreje skončí, nos se ucpe ještě víc. Právě tento rozdíl mění léčbu, protože alergická sliznice potřebuje jiný postup než vysušená sliznice se strupy.

Doporučuji také podívat se na článek Boláky v nose.

Kdy se sliznicí v nose jít k lékaři a kdy nečekat

U nosní sliznice je pro bezpečné rozhodování nejdůležitější délka trvání, jednostrannost, krvácení, zápach, bolest a celkové příznaky. Běžná rýma po nachlazení se většinou zlepšuje během několika dnů. Pokud se ale nosní potíže táhnou týdny, vracejí se ve stejném vzorci nebo se přidává ztráta čichu, tlak v obličeji či hnisavý výtok, je vhodné ORL vyšetření. Praktický příklad: pacient má tři týdny ucpaný nos, špatně spí, necítí kávu a cítí tlak mezi očima. To už není jen nepohodlí, ale stav, který může odpovídat zánětu dutin nebo polypům.

  • Vyhledejte lékaře brzy, pokud se opakuje krvácení z nosu bez jasné příčiny, krvácení nejde zastavit běžným stlačením nebo se objevuje při užívání léků na ředění krve.
  • Objednejte se na ORL, pokud je nos ucpaný déle než několik týdnů, potíže jsou jednostranné, zhoršuje se čich nebo máte pocit překážky v nose.
  • Nečekejte u dítěte, pokud má jednostranný zapáchající výtok. V praxi to může znamenat cizí těleso, které dítě do nosu strčilo a už o něm neřekne.
  • Rychlejší kontrola je vhodná, když se přidá otok kolem oka, vysoká horečka, silná bolest hlavy, porucha vidění nebo výrazná bolest dutin.

Červenou vlajkou je také rána v nose, která se nehojí, stále krvácí nebo vytváří jednostranný strup na stejném místě. Většinou nejde hned o vážnou nemoc, často je příčinou mechanické dráždění nebo infekce v předsíni nosu. Ale praktický dopad je zásadní: dokud se místo neprohlédne, nelze bezpečně říci, proč se nehojí. Zvlášť u kuřáků, osob po opakovaných zákrocích v nose nebo u lidí s oslabenou imunitou je lepší nespoléhat na domácí mazání bez kontroly.

Moje sesterské pravidlo: potíže, které se zlepšují, jsou oboustranné a jasně souvisí s prostředím, lze krátce sledovat. Potíže jednostranné, krvavé, zapáchající, bolestivé nebo zhoršující se mají přednost před domácími radami.

Pacienti často váhají, protože se bojí, že budou „obtěžovat s rýmou“. Jenže ORL lékař neřeší jen rýmu, ale průchodnost nosu, stav sliznice, dutiny, polypy, krvácivé místo, anatomické překážky i následky kapek. Prakticky to může změnit celé fungování: člověk začne lépe spát, méně dýchá ústy, zlepší se čich a ubude ranní zahlenění. Když se problém zachytí včas, často stačí šetrná léčba. Když se roky jen kapou uvolňující spreje, bývá cesta zpět delší.

Za přečtení také stojí článek Rady, jak se zbavit suché sliznice nosu.

Jak lékař vyšetřuje nosní sliznici a co můžete čekat

Vyšetření nosní sliznice začíná rozhovorem. Lékař se ptá, jak dlouho potíže trvají, zda jsou na jedné nebo obou stranách, jestli je výtok vodnatý, hlenovitý, hnisavý nebo krvavý, zda se zhoršil čich, jestli používáte nosní kapky a zda máte alergie. Klinicky je to důležité, protože samotný pohled do nosu bez příběhu nestačí. Praktický příklad: dvě osoby mají ucpaný nos, ale jedna má sezonní kýchání po pylu a druhá používá dekongestivní sprej každý večer půl roku. Výsledek je podobný, příčina jiná.

Potom následuje pohled do nosu, často pomocí nosního zrcátka nebo endoskopu. Lékař hodnotí barvu sliznice, otok, sekret, krusty, krvácivé místo, zakřivení přepážky a případné polypy. Nosní endoskopie může být nepříjemná, ale obvykle je rychlá a velmi přínosná. Ukáže oblasti, které doma neuvidíte. Praktický dopad je značný: když se najde polyp, hnisavý sekret ze středního nosního průduchu nebo opakovaně krvácející cévka, léčba se zpřesní a člověk nemusí měsíce zkoušet náhodné spreje.

  • Při podezření na alergii se řeší sezonnost, domácí prostředí, kontakt se zvířaty, případně alergologické testy.
  • Při podezření na zánět dutin se hodnotí délka potíží, tlak v obličeji, čich, charakter sekretu a někdy je potřeba zobrazovací vyšetření.
  • Při krvácení se hledá konkrétní krvácivé místo, kontroluje se tlak, léky na srážení krve a způsob první pomoci.
  • Při chronické suchosti lékař zvažuje prostředí, léky, lokální dráždění, atrofické změny sliznice a přidružená onemocnění.

U dlouhodobých nebo komplikovaných potíží může být doporučeno CT dutin. To se nepoužívá na každou rýmu, ale pomáhá u chronické rinosinusitidy, podezření na polypy, anatomickou překážku nebo před plánovaným zákrokem. Praktický příklad: pacient má opakovaný tlak v jedné tváři, hlen zatéká dozadu do krku a běžná léčba nepomáhá. CT může ukázat zúžené odtokové cesty dutin nebo chronické změny, které při běžném pohledu nejsou vidět.

Co si připravit před vyšetřením: seznam nosních sprejů, délku používání, fotografie nebo poznámky o krvácení, informaci o alergiích, lécích na ředění krve a popis, zda se potíže mění doma, venku, v práci nebo v noci.

Diagnostika nosní sliznice není jen hledání diagnózy, ale i odhalení vzorce. V praxi se často ukáže, že člověk má kombinaci více faktorů: suchý vzduch, alergii a ještě dlouhodobé kapky. Proto někdy nestačí jedna rada. Lékař nebo sestra musí vysvětlit, co se bude léčit hned, co se musí vysazovat postupně a co se bude sledovat. Pro pacienta je nejdůležitější vědět, že cílem není nos „vysušit“, ale obnovit sliznici tak, aby znovu zvlhčovala, čistila a dýchala bez přehnaného otoku.

Článek Stafylokok v nose: jak se zbavit Staphylococcus epidermidis, účinná léčba by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Co pomáhá na podrážděnou nosní sliznici doma a co řeší lékař

Domácí péče má smysl hlavně tehdy, když jde o suchost, mírné podráždění nebo běžnou rýmu bez varovných příznaků. Základem je zvlhčit prostředí, dostatečně pít, šetrně smrkat a používat solné roztoky. Izotonická mořská nebo fyziologická voda pomáhá zvlhčit sliznici a odstranit hlen bez návykového efektu. Praktický příklad: člověk s ranním pálením nosu po topné sezoně často pocítí zlepšení, když sníží přetápění ložnice, přidá zvlhčování vzduchu a přestane mechanicky odlupovat krusty.

  • Domácí opatření: zvlhčování vzduchu, větrání, dostatek tekutin, solné spreje, šetrné výplachy nosu, vyhýbání se kouři, prachu, parfémům a agresivním čisticím prostředkům.
  • Co nedělat: nedloubat strupy, dlouhodobě nepoužívat uvolňující kapky bez porady, nevyplachovat nos nečistou vodou a nestrkat hluboko do nosu vatové tyčinky.
  • Kdy opatrně s mastmi: mastné přípravky se nemají používat hluboko a dlouhodobě bez doporučení, zvlášť u lidí s plicním onemocněním nebo sklonem k vdechnutí.

Solné výplachy mohou být velmi užitečné, ale musí se dělat správně. Voda má být sterilní, převařená a vychladlá nebo určená k výplachům, roztok přiměřeně slaný a pomůcka čistá. Klinický smysl je jednoduchý: výplach mechanicky odstraní hlen, alergeny a krusty, aniž by sliznici chemicky nutil k prudkému stažení cév. Praktický dopad je menší zahlenění, lepší průchodnost a často menší potřeba silnějších sprejů. Když ale výplach pálí, zhoršuje bolest nebo vyvolává krvácení, je vhodné techniku upravit nebo se poradit.

Lékařská léčba závisí na příčině. U alergické rýmy se používají antihistaminika, nosní kortikosteroidy nebo další protialergická léčba. U chronického zánětu dutin se řeší pravidelnost léčby, někdy endoskopie, kultivace, zobrazovací vyšetření nebo zákrok. U opakovaného krvácení může lékař ošetřit konkrétní cévku. U nadužívání kapek je potřeba plán vysazování, protože pacient má reálný strach, že se bez spreje nevyspí. Tady pomáhá vysvětlit, že sliznice potřebuje čas, aby se její cévní regulace uklidnila.

Praktický postup na 7 dnů u běžné suchosti: zvlhčit ložnici, používat solný sprej, nesahat do nosu, omezit dráždivé vůně, hlídat krvácení a zapisovat, zda se potíže zlepšují. Pokud se zhoršují nebo jsou jednostranné, plán ukončit a objednat kontrolu.

Dobrá léčba nosní sliznice není o tom, aby byl nos za každou cenu dokonale suchý a otevřený. Zdravý nos má být přiměřeně vlhký. Hlen je ochranný, ne nepřítel. Problém nastává, když je ho příliš, je hustý, zapáchá, obsahuje krev nebo když sliznice otéká tak, že člověk nemůže normálně dýchat. V praxi pacientům říkám: sledujte trend. Zlepšuje se to, nebo se každý týden přidává nový příznak? Právě trend často rozhodne, zda stačí domácí péče, nebo je čas na odborné vyšetření.

Podívejte se také na článek Regenerace nosní sliznice, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k nosní sliznici, rýmě, suchosti a zánětu

U dotazu sliznice v nose je důležité opřít se o zdroje, které neřeší jen obyčejnou rýmu, ale i suchost, krvácení, alergii, chronický zánět dutin, polypy a nadužívání nosních kapek. Nosní sliznice je malá plocha, ale v praxi domácí péče jsem mockrát viděla, jak výrazně umí ovlivnit spánek, dýchání, chuť k jídlu, čich, tlak v obličeji i psychickou pohodu. Proto jsem vybrala zdroje, které pomáhají běžnému člověku rozlišit, kdy jde o podráždění po suchém vzduchu a kdy už je potřeba ORL vyšetření.

  • Evropské doporučení EPOS 2020 pro zánět nosu, dutin a nosní polypy jsem zvolila proto, že patří mezi klíčové evropské podklady pro rozlišení akutní a chronické rinosinusitidy. Pro článek je důležitý hlavně princip, že zánět nosu a dutin se nehodnotí podle jednoho příznaku, ale podle kombinace ucpání nosu, výtoku, tlaku v obličeji, poruchy čichu a délky trvání. Běžnému člověku tento zdroj přinese praktické ponaučení: pokud potíže se sliznicí trvají týdny, vracejí se, zhoršují čich nebo se přidává tlak v obličeji, nejde už jen o kosmetický problém suchého nosu.

  • Kapesní přehled EPOS k příznakům rinosinusitidy je užitečný pro rychlé klinické třídění. Zdůrazňuje, že rinosinusitida je zánět nosu a vedlejších dutin s nejméně dvěma příznaky, přičemž jedním bývá neprůchodnost nosu nebo výtok. Do textu jsem z něj převzala logiku rozhodování: samotná suchost po topné sezoně se řeší jinak než kombinace ucpaného nosu, hnisavé sekrece, bolesti obličeje a ztráty čichu. Pro pacienta je přínos v tom, že se neučí latinské diagnózy, ale konkrétní vzorec, podle kterého pozná, kdy už má sliznice větší problém.

  • MSD Manual pro lékaře k ucpání nosu a výtoku jsem vybrala pro diferenciální diagnostiku. Pomáhá rozlišit virovou rýmu, alergickou rýmu, nadužívání dekongestivních kapek, cizí těleso u dítěte, nosní polypy, atrofickou sliznici i situace s jednostranným zapáchajícím výtokem. Pro běžného čtenáře je to cenné proto, že stejný pocit ucpaného nosu může vznikat úplně jiným mechanismem. Jednou je sliznice oteklá z alergie, podruhé vysušená, potřetí podrážděná kapkami a počtvrté bráněná mechanickou překážkou.

  • Pacientský přehled MSD Manual k rýmě a zánětu nosní sliznice je vhodný pro laiky, protože jednoduše vysvětluje, že nejčastější příčinou rýmy jsou infekce a alergie. V článku podporuje pasáže o kýchání, vodnaté sekreci, svědění, ucpání nosu a praktickém sledování spouštěčů. Přínos pro běžného člověka je hlavně v uklidnění: ne každá oteklá sliznice znamená nebezpečnou nemoc. Zároveň ale platí, že opakované, dlouhé nebo jednostranné potíže si zaslouží přesnější vyšetření.

  • Mayo Clinic k diagnostice a léčbě chronického zánětu dutin jsem zařadila kvůli praktickým opatřením, jako jsou solné výplachy, nosní kortikosteroidy, vyšetření nosu a cílená léčba podle příčiny. Pro článek je důležité, že domácí péče má smysl, ale musí být bezpečná: zvlhčování, izotonická slaná voda a šetrná hygiena jsou jiné než dlouhodobé samoléčení silnými kapkami. Běžnému člověku zdroj pomůže pochopit, proč léčba chronických potíží nebývá otázkou jednoho spreje, ale kombinace režimu, vyšetření a trpělivosti.

Společné ponaučení z těchto zdrojů je jednoduché: nosní sliznice je ochranný orgán, ne jen mokrý povrch uvnitř nosu. Když je zdravá, ohřívá, zvlhčuje a filtruje vzduch. Když je podrážděná, oteklá, vysušená nebo chronicky zanícená, začne člověk dýchat ústy, hůř spí, ztrácí čich, častěji smrká, krvácí nebo má tlak v dutinách. Dobrá léčba proto nezačíná náhodným sprejem, ale rozlišením, zda převažuje suchost, alergie, infekce, nadužívání kapek, mechanická překážka nebo chronický zánět.

FAQ ke sliznici v nose, suchosti, otoku a rýmě

Proč mě pálí sliznice v nose a tvoří se mi strupy?

Pálení a strupy nejčastěji vznikají při suché nosní sliznici, topení, klimatizaci, častém smrkání nebo mechanickém dráždění. Sliznice ztrácí vlhkost, hlen houstne a drobné ranky se hojí pod krustou.

Typické je ranní pálení, krev na kapesníku a nutkání strupy odlupovat. Tím se ale sliznice znovu poraní. Pomáhá zvlhčit vzduch, používat solný sprej, nedloubat v nose a sledovat, zda se stav lepší. Pokud se krusty tvoří stále na jednom místě, zapáchají, krvácí nebo jsou jen v jedné nosní dírce, je vhodná kontrola u lékaře.

Může být oteklá sliznice v nose z alergie?

Ano, oteklá sliznice v nose velmi často souvisí s alergií, hlavně když se přidává kýchání, svědění, vodnatá rýma a zhoršení v určitém prostředí nebo sezoně. Sliznice reaguje přehnaně na alergen.

U alergie bývá praktické sledovat, zda se potíže zhoršují venku při pylu, doma po úklidu, u zvířat nebo ráno po probuzení. Samotné smrkání nestačí, protože problém je v zánětlivé reakci sliznice. Pomáhá omezení spouštěče, solné výplachy a podle délky potíží protialergická léčba. Při dlouhodobém ucpání nosu je vhodné vyšetření, aby se nepřehlédly polypy nebo chronický zánět dutin.

Jak dlouho mohu používat kapky na ucpaný nos?

Uvolňující kapky a spreje na nos je vhodné používat jen krátkodobě podle příbalové informace. Při delším používání může vzniknout návratový otok sliznice, kdy je nos bez spreje ještě více ucpaný.

Typický příběh je člověk, který začal kapat při rýmě, ale po několika týdnech už bez spreje neusne. Sliznice si zvykne na opakované stažení cév a po odeznění účinku reaguje otokem. Řešením bývá postupné vysazení, solné roztoky, někdy nosní kortikosteroid a kontrola u lékaře. Dlouhodobé samoléčení může zakrýt alergii, polypy, chronický zánět nebo anatomickou překážku.

Kdy je krev ze sliznice v nose nebezpečná?

Malá stopa krve při suché sliznici bývá častá, ale opakované krvácení z nosu, krvácení bez jasné příčiny, jednostranné krvácení nebo krvácení, které nejde zastavit, vyžaduje lékařské posouzení.

Zpozornět mají hlavně lidé užívající léky na ředění krve, pacienti s vysokým tlakem, senioři a osoby, které mají v nose nehojící se ranku. Při krvácení je vhodné sedět, předklonit hlavu a stisknout měkkou část nosu. Zaklánění hlavy není dobré, krev pak stéká do krku. Pokud je krvácení silné, opakované nebo spojené se slabostí, je nutné vyhledat pomoc.

příběhy k tomuto tématu
zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


pomelo a cukr
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
suseni ginko giloby
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.