Prevencí proti spalničkám je plošná vakcinace, která je povinná. Poprvé se děti očkují v 15. měsíci života, a to ve dvou dávkách. Druhá dávka se aplikuje 6 měsíců po první. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky.
Někdy se může po očkování objevit reakce, která se projevuje zvýšenou teplotou, kašlem či vyrážkou. Tyto projevy se objevují v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí.
Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě nakazí.
V případě objevení se choroby je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Darina.
Děkuji, co mě hodně zaujalo, že tento přípravek můžu aplikovat preventivně před vznikem problému. Objednala jsem si ho v Benu lékárně. Těším se, že pomůže.
V diskuzi ROTAVIRY U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šeinerova katerina.
dobry den,my mame rotaviry uz po druhe,v kratke dobe,male je 16 měs.a tentokrat jsme měli daleko horší průběh,zvracení,průjem,neklid.to vše asi týden.myslim si,že je to i reakcet na očkovani,priorixem.mame i oslabenou imunitu.teď jsem ulehla ja a protoze stale kojim,je to opravdu náročne.nevim jak ji pomoci.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V rámci pravidelného očkování se podává MMR vakcína, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. První dávka se podává po 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování.
Spalničky se léčí pomocí léků, kterými se snižuje teplota, podobně jako u chřipky. Pokud teplota neklesá, používají se zábaly a omývání. Léky na spalničky mají za úkol podporu imunitního systému nemocného. V rozvojových zemích, kde se u dětí často vyskytuje nedostatek vitamínů, se podává jako součást léčby i vitamín A, který zmírňuje projevy nemoci. Je třeba také dohlédnout na dostatečný přísun tekutin. Většina nemocných se uzdraví během 10 až 14 dní a po uzdravení má člověk doživotní imunitu vůči tomuto onemocnění.
V diskuzi BŘIŠNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dufkova vera.
Proč lékař po zjištění kýly nepošle pacienta na operaci,jen se zeptá -"tak co ta vaše kýla?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den,mám operovanou kylu před 12 roky a nyní jsem zjistil že jí mám opět zvětšenou . Je nutná opět operace ? Je to kýla pupeční .Děkuji předem za odpověď!!!
V České republice je pravidelné očkování proti spalničkám zavedené od roku 1969. Do roku 1975 se očkovalo jen jednou dávkou. Dnes se očkuje dávkami třemi. Je možné se navíc nechat znovu naočkovat proti spalničkám, pokud se člověk chystá na cestu do zahraničí, kde by mu toto onemocnění mohlo hrozit. Toto očkování výrazně napomohlo snížit počet nemocných. Epidemie spalniček se občas objeví, ale obvykle jsou způsobené tím, že si je lidé přivezli z cest do zahraničí, kde je toto onemocnění běžnější. Větší počet dětí onemocněných spalničkami mohou také způsobovat rodiče, kteří se snaží očkování vyhnout.
Po očkování se u dětí mohou během několika dnů (až 14 dní) objevit komplikace spojené s očkováním, a to zvýšená teplota, únava, drobná vyrážka atd.
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
V naší poradně s názvem ROUPY U DOSPĚLÝCH LIDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel If.
Dobrý den dostala jsem roupy asi od psa a nemůžu se jich zbavit ale kojím co můžu užít abych tím neohrozíla dítě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řešením by bylo použít Vermox. Vermox je léčivo na lékařský předpis a obsahuje mebendazol, který spolehlivě zničí všechny roupy a jejich zárodky. U mebendazolu je výhoda, že může být použit i v průběhu kojení, protože se do mateřského mléka absorbuje pouze asi 2% až 10% perorální dávky a díky tomu je množství léčiva vylučovaného do mléka pod úrovní detekce a zdá se, že je klinicky nevýznamné. Dohodněte se se svým gynekologem, jak nejlépe tuto situaci řešit.
V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování. První očkování se provádí společně s očkováním proti zarděnkám a spalničkám v takzvané „triple vakcíně“ v 15. měsíci, přeočkovává se ve 21.–25. měsíci, tedy 6–10 měsíců po první vakcíně. Imunita zůstává celoživotní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Spalničky začínají jako běžné virové onemocnění spojené s rýmou, zánětem spojivek a kašlem. Až poté se objevuje typická spalničková vyrážka. Jedná se o takzvané Koplikovy skvrny, což jsou červené makuly, které jsou v centru modrobílé, vybledlé. Nacházejí se na vnitřní straně tváří – na bukální sliznici. Po třech až pěti dnech se na kůži vytvářejí jasné červené makuly, hlavně na čele, za ušima a na krku. Vyrážka se dále šíří na trup a končetiny. Odeznívá po několika dnech ve stejném sledu, jako se objevila. Po prodělaných spalničkách zůstává dlouhodobá imunita. V době vyrážky se mohou přidat i průjmy, nechutenství a zvětšení mízních uzlin. Nemoc trvá 7–10 dní.
U dospělých jedinců se mohou vyskytnout komplikace respiračního traktu, otitis media a trombocytopenie.
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Hlavní prevencí spalniček je plošná vakcinace obyvatelstva. V případě, že se dítě navzdory očkování nakazí, zabraňuje vakcinace plnému rozpuku choroby a zmírňuje její projevy. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky. Očkuje se ve dvou dávkách pomocí injekce. Poprvé v 15. měsíci života dítěte. V 15. měsíci proto, že dítě přestávají ochraňovat protilátky získané od matky. Druhá dávka se pak očkuje 6 měsíců po té první. Někdy se může po očkování objevit trochu zvýšená teplota, kašel či náznaky vyrážky. Tyto symptomy se projeví v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí. Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě později nakazí. V případě objevení nemoci je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.