Stárnutí přináší řadu změn, které nejsou na první pohled vidět – jednou z nich je i proměna přirozeného tělesného pachu. To, čemu se běžně říká stařecký zápach, není otázkou hygieny ani zanedbávání péče o sebe, ale souhrou biochemických, hormonálních a zdravotních vlivů, které se s věkem postupně objevují.
Právě pochopení příčin pachů, jejich souvislostí se zdravím a možností, jak je šetrně ovlivnit, pomáhá nejen samotným seniorům, ale i jejich blízkým zbavit se zbytečných obav a studu a nahradit je věcným přístupem a praktickými řešeními.
FAQ – Často kladené otázky
Je stařecký zápach známkou špatné hygieny?
Ne. Jedná se o přirozený důsledek změn v metabolismu a složení kožního mazu.
Lze pach stáří úplně odstranit?
Úplně ne, ale lze jej výrazně zmírnit vhodnou péčí o kůži a úpravou životního stylu.
Kdy je tělesný zápach důvodem k lékaři?
Pokud se objeví náhle, je výrazný nebo je spojen s dalšími příznaky.
Pomáhají deodoranty?
Pomáhají překrýt pach, ale neřeší jeho příčinu.
Má strava vliv na stařecký zápach?
Ano, zejména cukry, alkohol a silně aromatické potraviny.
Je kyselý zápach těla nebezpečný?
Může být signálem stresu nebo metabolických obtíží a neměl by být dlouhodobě přehlížen.
Do určité míry vydává každý z nás nějaký tělesný pach, který je výsledkem metabolismu, činnosti potních a mazových žláz a přítomnosti kožních bakterií. S přibývajícím věkem však dochází ke změnám, které mohou vést k výraznějšímu a charakteristickému odéru, označovanému jako pach stáří nebo pach staroby.
Současné poznatky potvrzují, že významnou roli hraje změna složení kožního mazu. U starších osob se zvyšuje tvorba nenasycených mastných kyselin a jejich oxidací vzniká látka 2-nonenal, která je považována za hlavní zdroj typického stařeckého pachu. Tento proces je přirozený a nelze jej zcela odstranit, pouze zmírnit.
Výraznější zápach může být i příznakem patologických stavů. U starších žen se často uplatňuje inkontinence moči, která při nedostatečné hygieně zanechává typický amoniakální pach. Záněty dutiny ústní, jícnu nebo žaludku mohou způsobovat zápach vycházející primárně z úst, zatímco metabolické poruchy mohou vést k uvolňování aromatických látek i přes pokožku.
Zápach kůže lze zmírnit kombinací správné hygieny, úpravy stravy a vhodných přírodních prostředků. Následující postupy vycházejí z původního článku a zůstávají zachovány:
Jablečný ocet
Jedlá soda
Alkohol
Citron
Dětský pudr
Rozmarýn
Tea tree olej
Doporučení a varování uvedená v původním článku zůstávají nadále platná a tvoří základ prevence nepříjemného tělesného pachu.
Zdravý člověk s vyváženou stravou a pravidelnou hygienou má tělesný pach většinou neutrální. Pokud se však v organismu rozvine onemocnění, může se charakter pachu výrazně změnit a stát se jedním z varovných signálů.
Cukrovka – zápach po acetonu
U diabetu, zejména při špatně kompenzované hladině cukru, se objevuje typický acetonový zápach dechu, potu i moči. Jde o důsledek tvorby ketolátek, které vznikají při nedostatku inzulinu.
Játra a žlučník – zápach po tuku
Při poruchách jater a žlučníku se může objevit tělesný zápach připomínající zteplalý tuk nebo olej. Tento projev často doprovází další příznaky, jako je únava nebo změny barvy kůže.
Nádory mozku – vnímání zápachu spáleniny
U některých neurologických onemocnění a nádorů mozku se může objevit subjektivní vnímání zápachu spálené gumy, který není reálně přítomen v okolí. Přetrvávání tohoto jevu vyžaduje neurologické vyšetření.
Další orgánové souvislosti
Srdce a tenké střevo – pach připáleného jídla
Slinivka a žaludek – vůně pečeného masa nebo těsta
Sirný zápach moči bývá nejčastěji způsoben dehydratací, užíváním vitamínů skupiny B nebo změnou stravy. Může však signalizovat i onemocnění jater, ledvin nebo močových cest. Přetrvávající změny zápachu moči jsou důvodem k lékařskému vyšetření.
Zápach potu po cibuli souvisí s obsahem sirných sloučenin v potravě. Tyto látky se vylučují potem a při kontaktu s kožními bakteriemi vytvářejí výrazný zápach. Nejvýraznější je u stresového potu produkovaného apokrinními žlázami.
Kyselý zápach těla je často spojen se stresem, úzkostnými poruchami nebo dlouhodobým psychickým napětím. Pot produkovaný při stresu má jiné složení a je náchylnější k bakteriálnímu rozkladu.
Významnou roli hraje také strava, zejména vysoký příjem cukrů, alkoholu, kávy a průmyslově zpracovaných potravin. Léky samy o sobě kyselý pot většinou nezpůsobují, ale mohou se podílet na změnách metabolismu.
Důležité je vědět, že nepříjemný pach vzniká až množením bakterií na pokožce. Pot je z 99 % voda a bez bakteriální aktivity by byl téměř bez zápachu.
