STRABISMUS je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Strabismus je medicínský název pro vadu zraku – šilhání či šilhavost. Šilhavost je stav, kdy oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru. Ve většině případů jedno oko hledí rovně a druhé směřuje nejčastěji dovnitř. Při šilhání může ale oko směřovat ven, dolů či nahoru. Touto vadou zraku se zabývá oftalmopedie (tyflopedie).
Šilhání u kojenců
Kojenci mohou až do půl roku svého života šilhat, než se jim zraková ostrost vyvine natolik, že jsou již schopni sami fixovat správnou polohu svých očí. Pokud i po dosažení jednoho roku dítě stále šilhá, může se velmi pravděpodobně jednat o dioptrickou vadu, kterou je třeba vyšetřit a následně korigovat. Pokud by se refrakční vada nekorigovala brýlemi, zalepením očíčka případně jinými způsoby, je velmi pravděpodobné že dojde k rozvoji tupozrakosti (amblyopie). Pokud se vidění v dětství správně nevyvine, v dospělosti je to již velmi obtížně řešitelné. Operace strabismu v dospělosti není vyloučená. Ale po opakovaných operacích v minulosti je třeba zvážit veškerá rizika, včetně možného dvojitého vidění, které při přehnaném narovnání očí hrozí.
Zdroj: článek Strabismus
Šilhání a mikrošilhání
Zjevné šilhání mají asi každé dva lidé ze sta. Tyto vady řada z nás vnímá jen jako kosmetickou vadu (nerovnoběžné postavení očí). Avšak jedná se o složitější problém, kdy dochází také k poruše prostorového vidění. U mikrošilhání, což je drobná, často neviditelná odchylka od správného postavení očí, si navíc ani narušenou rovnováhu postavení očí nemusíte uvědomovat. S potížemi se pak můžete setkat třeba u míčových her náročných na periferní vidění. Zjevné šilhání i mikrošilhání lze úspěšně řešit, a to pomocí ojedinělého zákroku – tzv. metody nastavitelných stehů (adjustable sutures). Při operaci šilhání dochází k úpravě délky okohybných svalů nebo místa jejich uchycení na povrchu oční koule. Jedinečnost tohoto zákroku spočívá v tom, že po ukončení operace můžeme postavení očí doladit jemným dotažením nebo povolením stehů, a tak upravit pozici okohybných svalů, nejen pro dokonalý kosmetický, ale také funkční efekt. Metoda je vhodná i pro pacienty v minulosti neúspěšně operované.
Zdroj: článek Strabismus
Na šilhání brýle nebo laser?
U dětí bývá šilhání velmi často způsobeno nekorigovanou dioptrickou vadou - dalekozrakostí. Tím, že dojde ke korekci této vady brýlemi, dojde i k úpravě šilhání. Toto je nezbytné proto, aby se vidění správně vyvinulo a nedošlo ke vzniku tupozrakosti. S tím, jak dítě roste, rostou i jeho oči, a tak se může s věkem postupně počet dioptrií snižovat a šilhání zmenšovat. Proto jsou nezbytné pravidelné kontroly u dětského oftalomologa-strabologa, který vždy posoudí, zda-li stávající korekce je stále vyhovující a nebo předepíše nové brýle. Nošením brýlí se dioptrická vada rozhodně zhoršovat nemůže. K laserové korekci můžeme přistoupit v okamžiku, kdy je již vada stabilní, což v případě dalekozrakosti může být před dosažením 18. roku. Před laserovým zákrokem je nezbytné provést odborné strabologické vyšetření.
Zdroj: článek Strabismus
Tupozrakost
Amblyopie je často nazývána jako „líné oko“. Pokud je během dětství mozek zbaven kvalitního zobrazení skutečnosti, tak správně nezraje a ztrácí potenciál dobrého vidění. Každý problém oka, který významně snižuje kvalitu obrazu, vzniká na sítnici (vrozený katarakt) a může způsobit amblyopii. Strabismus (šilhavost) může být také příčinou tupozrakosti. Jestliže nejsou oči v souladu, mozek má potíže zkoordinovat různorodé obrazy z obou očí. Aby zabránil dvojímu vidění, může mozek ignorovat vstup z jednoho oka a odpovídající část zrakové kůry nebude vyvíjena správně. Extrémní, neopravné, refrakční chyby jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus mohou být také příčinou amblyopie. Rovněž pacienti s různými refrakčními vadami očí mají velkou šanci na vývoj tupozrakosti jednoho oka.
Zdroj: článek Akupunktura na tupozrakost
Vitamín D3 5000 IU
Vigantol
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Léková forma: Perorální kapky, roztok, (čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý viskózní roztok).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vitamín D3
Albinismus očí
U očí představuje toto onemocnění značné komplikace. Oči mají nádech načervenalé barvy. Pigment v oku světlo odklání, ale pokud chybí, světlo proniká přímo do oka, což u postižených jedinců způsobuje světloplachost a v nejhorších případech může dojít až k oslepnutí. Kromě toho se může připojit i spousta dalších očních poruch. Mezi nejčastější zrakové problémy spojené s albinismem patří fotofobie (světloplachost), nystagmus (mimovolné pohyby oka), strabismus (šilhání), zúžení zorného pole, snížená zraková ostrost, porucha trojrozměrného vnímání, výpadky v zorném poli a další. Takto postižení lidé se obecně označují jako „slabozrací“. Ke zvládání některých poruch pomáhají dioptrické brýle, ale ty neřeší každý výše zmíněný problém. Například nystagmus se projevuje nedobrovolnými záškuby očí. Člověk s touto poruchou nedokáže správně zafixovat zrak. Pozorovatel u postiženého sleduje rychlé kmitání očí většinou ze strany na stranu (horizontální), ale občas i nahoru dolu (vertikální), nebo pohyb úhlopříčný (diagonální) či krouživý. Dále se u nystagmu dají rozlišovat amplitudy (drobné/střední/hrubé kmity), frekvence (rychlá/střední/pomalá) – střední hodnoty jsou 250 až 300 kmitů za minutu – a stupeň (1–3). Stupeň 1 odpovídá rychlému pohybu ve směru pohledu, stupeň 2 kmitání při přímém pohledu a nejméně častý stupeň 3 popisuje rychlý kmit proti směru pohledu. Tyto záškuby se nedají vůlí nijak ovlivnit. Některé nystagmy jsou celý život neměnné, jiné trvají týdny a měsíce a pak mizí. Vše záleží na vyvolávající příčině (vrozený, oční/ušní/nervový původ, nystagmus horníků a podobně). Při nystagmu dochází k rozostření vidění a „kmitání“ obrazu. K nápravě se používají brýle nebo čočky. Je zde i možnost operativního napravení, ale léčba je málo účinná. Dost spornou metodou je aplikace botulotoxinu. Nepatrný efekt mají i vizuální akupunktury. Další velice nepříjemná porucha je fotofobie (světloplachost). Kvůli chybějícímu pigmentu v duhovce, řasnatém tělísku a pigmentovém epitelu sítnice dochází u daného člověka k oslnění. Zdravému člověku chvíli trvá, než se vyrovná s přechodem ze tmy na světlo (opačně to trvá delší dobu), ale nemocnému to může trvat i třikrát déle. Oslnění také způsobuje astenopické potíže. Postižená osoba je rychleji unavená a trpí častou bolestí očí či hlavy, čímž se zkracuje doba vhodná pro práci či učení. Ke zvládání tohoto problému neexistuje žádná terapie, snad kromě takzvané „oční gymnastiky“, kdy se jednoduchým cvičením protahují okohybné svaly. Žádná studie, která by potvrdila příznivé účinky tohoto cvičení, však neexistuje.
Řešení světloplachosti není vůbec levná záležitost. Na ochranu před sluníčkem se nejlépe h
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Albinismus
