Odblešení kočky není tak jednoduché. A zvláště u venkovních koček jsou blechy poměrně časté. Ve střední Evropě se u koček vyskytuje převážně blecha kočičí. Napadá je ale také blecha psí, blecha králičí, blecha ježčí a další druhy. Dospělé blechy se živí krví. Nejčetnější napadení blechami jsou ve střední Evropě zaznamenávána zejména koncem léta a během začátku podzimu.
Doporučované produkty
Stronghold: Jedná se o pipety s účinnou látkou selamectin. Selamectin je adulticidní, larvicidní a ovicidní, to znamená, že zabíjí jak dospělce, tak vajíčka a larvy. Jeho přidanou hodnotou je fakt, že působí také na jiné parazity, jako jsou všenky, ušní a celotělový svrab, oblí červi a měchovci. Nepůsobí na tasemnice a naše klíšťata. Stronghold se zvířeti nakape do kůže a působí 4 týdny, na vajíčka pouze 3 týdny. Výhodou Strongholdu je jeho velmi dobrá snášenlivost kočkami. Aplikovat se může kočkám od 6. týdnů stáří. Neměl by se nikdy používat bez předešlé konzultace s veterinářem. Před jeho aplikací zejména u koťat se doporučuje zvíře nejdřív odčervit pastou (ideálně Flubenol nebo Banminth). Na trhu je Stronghold dostupný ve třech sílách: pro kočky do 2,5 kg, pro střední kočky od 2,6 kg do 7,5 kg a pro velké kočky od 7,6 kg do 10 kg. V zahraničí se prodává pod názvem Revolution.
Advocate: Jde o podobný preparát jako Stronghold. Liší se účinnými látkami – v Advocatu je kombinace látek imidacloprid a moxidectin. Spektrum účinku je totožné jako u Strongholdu. Účinek proti blechám je rovněž 4týdenní. Aplikuje se koťatům od 9 týdnů stáří, také vždy po konzultaci s veterinárním lékařem. Občas se po aplikaci může vyskytnout svědění v místě podání. Je možná i lokální alergická reakce, ale obecně je preparát velmi dobře snášen. Na trhu je Advocate ve dvou verzích: pro kočky do 4 kg a pro kočky od 4 kg do 8 kg. Je trochu levnější než Stronghold.
Comfortis: Jsou tablety, které nastupují v řádu minut. Účinnou látkou je spinosad. Spinosad účinkuje pouze proti blechám, má účinek adulticidní a ovocidní. Efekt trvá 4 týdny. Tablety se podávají s trochou jídla nebo po nakrmení. Není dobré je podávat na lačno – jednak se tím může zkrátit účinek léku, jednak to může někdy vyvolat zvracení. Nevýhodou je, že ho lze aplikovat až od 14 týdnů věku, respektive kočkám nad 1,2 kg. Jeho aplikaci u epileptiků konzultujte vždy s ošetřujícím lékařem. Z nežádoucích účinků se vyskytuje zvracení po podání na lačno, občas průjem, nechutenství nebo slinění. Většinou ale rychle odezní a nevyžadují další terapii. Pro kočky je Comfortis na trhu v 5 sílách dle hmotnosti. Výhodou je jeho cena, je nejlevnější ze všech uvedených preparátů. Nevýhodou je velikost tablety, takže pokud máte problém s podáním tablety u kočky, tak zvolte rozhodně jiný produkt.
Bravecto pipety: Jsou přírůstkem mezi protiblešími preparáty. Na trhu jsou od 1. ledna 2017. Přípravek Bravecto obsahuje léčivou látku fluralaner.
Stronghold na svrab chrání kočky proti blechám, klíšťatům i otodektovému svrabu. Stronghold plus pro kočky chrání také proti všem druhům klíšťat.
Léková forma: roztok pro nakapání na kůži – spot-on
Doporučená dávka: Jde o jednorázový spot-on. Používá se pipeta k nakapáním na kůži. Dávka odpovídá minimální dávce 6 mg/kg selamektinu a 1 mg/kg sarolaneru.
Kde koupit: Veterinární léčiva na předpis jsou zde uvedena pouze z informačních důvodů jako přípravky na kočičí svrab a lékárna vám je nemůže vydat bez příslušného receptu, respektive lékařské zprávy.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Na kočičí svrab se používají samočisticí kapky, také fungují antiparazitika aplikovaná na kůži za krk (spot-on nebo také pipetky). Jedna speciální lihová pipetka účinkuje jak proti svrabu, tak i proti blechám, klíšťatům (Advocate i Frontline combo), případně i oblým červům (Stronghold). Účinná látka antiparazitika se prostřednictvím kůže dostává do těla, aby likvidovala parazity. Někdy je nutné aplikaci opakovat. Aplikace či prodej některých konkrétních veterinárních přípravků (Stronghold) přísluší jen veterináři.
Na svrab koček účinkují také antiparazitární spreje proti blechám (lék na kočičí svrab). Pozor, kočky mají speciální přípravky proti parazitům. Sprej (či jakýkoliv jiný přípravek) proti blechám určený pro psy by mohl kočce těžce ublížit.
V pokročilém stadiu se ušní svrab u koček léčí i injekčními přípravky (Ivomec, Dectomax). Někdy se léčba neobejde ani bez antibiotik.
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách.
Svrab se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Můžete se setkat se psím svrabem, i když ne tak často jako s ušním svrabem u koček. U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná, na rozdíl od svrabu psího. U psa se svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání jsou typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví v dolních partiích zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab u psů obtížně diagnostikuje. Svrabem mohou trpět i hospodářská zvířata, jako například prasata, králíci nebo ovce. Jako prevence je dobré se vyvarovat kontaktu s cizími neznámými zvířaty a zejména s toulavými psy. A kontrolovat svá zvířata zvláště na místech méně ochlupených, okolo uší, slabin, okolo ocasu a konečníku.
Prvními příznaky jsou malé, zato velmi svědivé léze. Zvíře si je přirozeně začne zuřivě drbat nebo lízat. Jak už to ale bývá, právě tímto konáním si onemocnění roznáší víc a víc. Vzniknout z toho může hluboký zánět kůže. Je-li zvíře alergické, příznaky jsou samozřejmě ještě horší. Nakonec se může stát, že zvíře začne o srst pomalu ale jistě přicházet. A to opravdu velmi trýznivým způsobem. Svrab byl dříve považován za nemoc špíny, ale není tomu tak. Ohrožené je každé zvíře, ať žije v sebevětším pohodlí a čistotě. Čím je ale více špíny, tím větší pravděpodobnost nákazy. A pozor! Zákožka si skutečně nevybírá. Ze zvířete klidně přeskočí na člověka.
Parazity je nutné usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-onů neboli pipet, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad. Tedy na místo, ze kterého si zvíře léčivou látku neslízá. Někdy se musí aplikace zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamektin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate.
Pozor! U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.
Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy. V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.
Nutná je léčba všech zvířat, které jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné.
Parazité se mohou přenášet také chovatelskými pomůckami, jako jsou hřebeny, kartáče a podobně. Tyto předměty je nutno řádně vyčistit. Zákožky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.
V boji s blechami si musíme uvědomit hlavně fakt, že nebojujeme pouze s blechami na kočkách samotných, ale hlavně s blechami v prostředí (je jich mnohem víc). Základem úspěšného vymýcení blech jsou tedy dva hlavní body: zbavit se blech v prostředí a zbavit se blech na zvířatech.
Naštěstí existuje spousta přípravků proti blechám. Některé jsou volně prodejné v drogerii či v lékárně, některé jsou dostupné pouze u veterináře. Jedná se o šampony, pudry, spreje, obojky, spot-ony (pipety) a tablety. Jak jsme již zmínili, blechy jsou velmi rezistentní. Před 20 lety je člověk zabil prakticky čímkoliv, ale dnes je situace daleko komplikovanější, jelikož jsou blechy odolnější.
Mějte na paměti, že volně prodejnými preparáty se blech nikdy nezbavíte. V podstatě pouze zbytečně vyhazujete peníze a plýtváte energií.
U koček jsou v současnosti pouze 4 spolehlivě působící produkty. Jsou to pipety Stronghold, Advocate, Bravecto a tablety Comfortis. Jakýkoliv jiný přípravek je pouze kompromisem, který nevede k úspěchu.
Léčbu vždy řídí veterinární lékař. Moderní terapie je velmi účinná a bezpečná.
Nejčastěji používané přípravky:
Selamektin – spot-on přípravky (např. Stronghold),
Moxidektin – spot-on (např. Advocate),
Milbemycin – tablety (Milbemax, Milpro),
Isoxazoliny – Bravecto, NexGard, Simparica.
U ušního svrabu se používají speciální ušní kapky s akaricidním účinkem. Součástí léčby bývá i řešení sekundárních bakteriálních nebo kvasinkových infekcí.
Starší metody (Amitraz, koupele v síře) se dnes používají spíše výjimečně nebo jako doplněk.
Na rozehřáté pánvi (s nepřilnavým povrchem) rozpustíme na oleji za stálého míchání droždí až do opětovného sražení. Přidáme vejce, osolíme a mícháme do zahoustnutí. Těsně před koncem přidáme kostičky z rohlíku. Směs klademe na talíř pokrytý listy salátu a zdobíme posypem sekané petrželky. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleným čajem.
Brambory uvaříme doměkka, oloupeme je a nastrouháme na jemném struhadle. Nejlépe, když jsou uvařené již den předem. K nastrouhaným bramborám přidáme olej, sůl (kdo může, tak i trochu pepře). Vše promícháme a dochutíme kečupem, sladkou paprikou, hořčicí. Pomazánku pořádně promícháme a můžeme podávat. Kdo snáší česnek, může přidat 2 stroužky. Recept je pro 4 osoby.
Blesková pomazánka
4 vajíčka vařená natvrdo, 25 dkg měkkého salámu, 2 větší kyselé okurky, 1 menší cibule, sůl, pepř, 1 malá majonéza
Vajíčka, salám, okurky a cibuli nastrouhat na hrubém struhadle, smíchat s majonézou, osolit, opepřit a namazat na plátky veky, ozdobit rajčetem, plátkem salátové okurky, zelenou petrželkou.
Pomeleme 50 dkg měkkého salámu (dietní, šunkový), případně nakrájíme na nudličky. Pokrájíme nadrobno 2 okurky a 1 cibuli. Přidáme vlastní majonézu (viz výše) a dochutíme (sůl, pepř, chilli). Podáváme na vece nebo jako jednohubky.
Dršťková polévka z hlívy
Na zpěněné cibulce podusíme nadrobno nakrájenou polévkovou zeleninu. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu. Podusíme doměkka. Zaprášíme sladkou červenou paprikou. Zalijeme 1–1,5 l vývaru z masoxu. Vše přivedeme k varu, ochutíme pepřem, rozetřeným česnekem a hlavně majoránkou. Můžeme a nemusíme zahušťovat jíškou.
Cuketová polévka
Polovina větší cukety, 3 papriky, 4–5 rajčat, kelímek zakysané smetany, balkánský sýr (asi 100 g), kousek feferonky, vegeta, sůl
Oloupanou cuketu nakrájíme na kousky, zalijeme vodou, přidáme trochu vegety, feferonku a mírně osolíme. Vaříme asi 10 minut. Přidáme papriku nakrájenou na menší kostičky, rajčata rozkrájená na osminky a povaříme. Přidáme zakysanou smetanu, na kostičky nakrájený balkánský sýr a necháme přejít varem. Doporučená příloha je rohlík nebo celozrnné pečivo.
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice.
Uprostřed řapíkatého celeru je takzvané srdíčko, které je nejkřehčí a má nejjemnější chuť. To se nejlépe hodí na vitamínový salát s řapíkatým celerem. Čím jsou stonky řapíkatého celeru světlejší (ideálně až bílé), tím bude jeho chuť jemnější.
Postup: Jablka oloupeme, stonky celeru oloupeme a pokrájíme. Smícháme majonézu a zakysanou smetanu, kápneme citron a opepříme, osolíme dle chuti. Smícháme s jablky a celerem. Necháme v chladu odstát.
Postup: Nahrubo nastrouhanou mrkev smícháme s nastrouhanou kedlubnou a na tenké plátky nakrájenými stonky celeru. Promícháme a posypeme semínky. Salát přelijeme zálivkou z mléka a pomerančové šťávy a ozdobíme lístkem celeru.
Salát z řapíkatého celeru s tuňákem
Ingredience: 1 menší řapíkatý celer, 1 vařené vejce, 3 rajčata, 3 stroužky česneku, citron, sůl, tuňák ve vlastní šťávě
Postup: Celer omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky, přidáme rajčata nakrájená na kostky, vejce také na kostičky a česnek na slabounké plátky. Pokud chceme mít salát „silnější“, dáme o stroužek nebo dva více. Nakonec vmícháme tuňáka, zakapeme citronem a osolíme. Tento recept je vhodný jako lehký oběd či večeře s tmavým pečivem.
Ingredience na zálivku: 1 kelímek kysané smetany, 125 g majonézy
Postup: Celer nakrájíme na nudličky. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky spolu s měkkým salámem. Ananasový kompot a sterilovanou kukuřici scedíme. Ananas můžeme pokrájet na drobnější kousky. Uvařená vejce a salám nakrájíme na kostičky. Kysanou smetanu smícháme v misce s majonézou. Všechny ingredience promícháme se zálivkou. Salát z řapíkatého celeru je chutnější, když jej vychladíme v lednici. Servírujeme do misek a jako přílohu podáváme pečivo.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť.
