SUBCHONDRALNI

Koxartróza stupně

Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.

Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.

• Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
• Stupeň 2.: progrese zúžení kloubní štěrbiny, lehké nerovnosti kloubních ploch, subchondrální sklerotizace.
• Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
• Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).

Zdroj: článek Koxartróza

Co znamená kyčel IIA

IIA znamená druhý stupeň degenerativních změn. Při artróze dochází k postupnému zužování, zmenšování kloubní štěrbiny, vznikají nejrůznější výrůstky na přilehlých kostech – to vše vede k bolestem při pohybu a ke zhoršené funkci kloubu. Subchondrální osteoskleróza znamená degenerativní postižení kosti, která těsně přiléhá ke kloubu.

Zdroj: článek Bolavé kyčle

Co je to polyosteochondróza

Osteochondróza je vývojová porucha kostí a chrupavek, která postihuje zejména oblasti, kde dochází k růstu kostí. Předpona poly znamená, že se tato porucha objevuje vícekrát na více místech. Zahrnuje narušení endochondrální osifikace, procesu, při kterém se chrupavka mění v kost, což vede k potenciálním problémům, jako jsou chrupavčité laloky, uvolněné kostní fragmenty nebo cysty v kosti. Osteochondróza se často vyskytuje u dětí, dospívajících.

Narušení endochondrální osifikace

Hlavním problémem je, že je přerušen normální proces přeměny chrupavky v kost, což se může stát v různých oblastech kostry.

Fokální nekróza

V kloubu může dojít k odumření (nekróze) určité oblasti kostní tkáně.

Regenerace a opětovný růst

Tělo se může pokusit opravit poškozenou oblast, což vede k opětovnému růstu kosti.

Poškození chrupavky

Tento proces může vést k poškození nebo oddělení chrupavky, což může způsobit bolest, otok a omezený pohyb kloubu.

Projevy onemocnění

Mezi časté projevy patří Osteochondritis dissecans (OCD), což je závažná forma, kdy se kus kosti a chrupavky oddělí a může se potenciálně uvolnit v kloubu. Osteochondróza se může také projevit jako chrupavčité laloky, subchondrální kostní cysty a další problémy ovlivňující růstové ploténky kostí.

Často postihuje děti a dospívající, přičemž častým místem je právě koleno.

Možné příčiny

Neexistuje jediná příčina, ale roli mohou hrát faktory jako genetika, rychlý růst, výživa, trauma a biomechanika.

Příznaky

• Bolest: Bolest kloubů je častým příznakem, který může být přerušovaný nebo přetrvávající.
• Otok: Zánět a otok v postižené oblasti kloubu.
• Omezený rozsah pohybu: Obtíže s plynulým pohybem kloubu.
• Kulhání: U zvířat se často pozoruje kulhání.

Léčba

• Záleží na závažnosti: Léčebné přístupy se liší v závislosti na závažnosti onemocnění a postižené oblasti.
• Modifikace odpočinku a aktivity: Může být doporučena ke snížení zátěže kloubu.
• Fyzioterapie: Může pomoci posílit svaly a zlepšit stabilitu kloubu.
• Chirurgický zákrok: V některých případech může být nutný chirurgický zákrok k odstranění uvolněných fragmentů, opravě chrupavky nebo řešení jiných problémů.

Zdroj: článek Bolesti kolene babské rady

Příčiny

Příčiny vzniku hyperurikémie jsou značně různorodé, v 90 % případů je způsobena nadměrným příjmem purinů v potravě, sníženým vylučováním kyseliny močové ledvinami nebo kombinací těchto faktorů. Ve zbylých případech se jedná o endogenní nadprodukci kyseliny močové. Pokud dosáhne zvýšení hladiny v tělních tekutinách nasycení nad určitý limit, může docházet k formování krystalů natriumurátu, které se převážně ukládají v periferních kloubech. Během asymptomatického období se krystaly formují především ve vnějších vrstvách kloubní chrupavky, v subchondrální kosti a fibrózní periartikulární tkáni, mohou být ale také klinicky detekovatelné jako subkutánní tofy, které se nalézají nejčastěji v oblasti drobných ručních kloubů, olekranu, ušních boltců nebo Achillovy šlachy.

Mezi rizikové faktory vedoucí k formování krystalů patří: mužské pohlaví, věk nad 40 let, zvýšený příjem potravy bohaté na puriny, obezita, genetické faktory, metabolický syndrom, hypertenze, poškození ledvin nebo léky snižující funkci ledvin. Za určité situace pak dojde u některých pacientů k uvolnění krystalů do kloubního prostoru s následným rozvojem zánětlivé odpovědi, klinicky se manifestující jako akutní dnavá artritida.

Zdroj: článek Co je hyperurikémie