Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.
Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.
Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).
V diskuzi MAST PROTI METLIČKOVÝM ŽILKÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suri.
No a kde je teda uvedeno, že je to na metličkové žilky? Viděla jsem nohy některých lidí, co celý život v práci stáli, pokud nemají velké vystouplé křečáky, mají nohy celé obalené metličkovými fialovými žilkami. Jak jim pomoct netuším. Skořice má tu vlastnost, že prohřívá tkáň, jestli to je ale účinné i na mizení metličkových žilek, nevím. Už jsem se taky dověděla, že lžíce skořice se nedá polknout neb všechny sliny absorbuje. Zřejmě na sebe váže tekutiny. Možná to souvisí nějak i s těmi ledvinami. Přesto bych řekla, že tu není žádné pořádné léčivo na ty žilky, na to, že to má každý druhý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.
Čau Suri, mast ze skořice metličkové žilky ani křečové žíly neléčí! Jediná metoda, kterou se dají křečové žíly a metličkové žilky spolehlivě zlikvidovat najednou, při jedné maximálně dvou návštěvách u lékaře, se nazývá metoda komplexní sklerotizace. Po tomto výkonu není nutná pracovní neschopnost, nevznikají žádné jizvy, zákrok je nebolestivý a časově nenáročný, trvá přibližně 1 hodinu a dá se zvládnout i v průběhu pracovního dne. Pro úspěšné dokončení komplexní sklerotizace, aby zcela zmizely křečové žíly a metličkové žilky, musí pacient nosit kompresní punčochy po dobu 2 až 6 týdnů od zákroku. Metoda komplexní sklerotizace odstraní najednou jak velké křečové žíly tak i malé metličkové žilky. Zákrok se provádí po celý rok, kromě letních měsíců. Metoda komplexní sklerotizace se dělá v rámci estetické chirurgie a bližší info, cena a průběh zákroku se dá najít zde: www.sklerotizace.cz/…
III. stupeň: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
IV. stupeň: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).
Při léčbě I.–II. stupně artrózy se používá konzervativní terapie a pro stupně III.–V. už je určena výhradně operační léčba.
Pokud se ponechá hemangiom bez ošetření (sklerotizace nebo excize), hrozí jeho postupný nárůst. Když dojde k chirurgickému odstranění, tak se hemangiom na daném místě nevytvoří, může se ale vytvořit na jiném místě.
Ze začátku se nemusí artróza kolene projevovat vůbec nijak. Čas od času pacient registruje bolest kloubů, ale nevěnuje tomu žádnou pozornost. To je ale obrovská chyba. Pamatujte si, že pokud se bolesti vrací, je dobré navštívit lékaře. Postupem času dochází k výskytu bolesti kloubů často – až při každém pohybu. Snižuje se také pohyblivost kloubů, lidé mají pocit, jako by byl kloub vysušený, objevit se může zarudlá kůže nad kloubem či otok kloubů. Tyto příznaky se postupem času zhoršují, nakonec může dojít k tomu, že osoba není schopná pohybu.
Stadií vývoje artrózy je několik a záleží na tom, v jakém systému je hodnotíme. Nejčastější rozdělení je na základě radiologického vyšetření, kdy se artróza dělí na 4 stupně, přičemž 1. stupeň je nejmírnější, artróza kolene 3. stupně a 4. stupně je nejrozvinutější.
Stadium I: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
Stadium IV: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).
IIA znamená druhý stupeň degenerativních změn. Při artróze dochází k postupnému zužování, zmenšování kloubní štěrbiny, vznikají nejrůznější výrůstky na přilehlých kostech – to vše vede k bolestem při pohybu a ke zhoršené funkci kloubu. Subchondrální osteoskleróza znamená degenerativní postižení kosti, která těsně přiléhá ke kloubu.
Odstranění metličkových žilek je možné například pomocí laseru. Paprsek laseru prochází kůží a jeho energie je pohlcována v cílové struktuře, v tomto případě v rozšířené cévce. Ta je destruována, aniž by přitom došlo k poškození okolní tkáně. Léčba laserem probíhá někdy i v několika etapách v intervalu 3–4 týdny, což závisí na rozsahu změn. Komplikací výkonu mohou být pigmentové změny v místě zákroku, které jsou naštěstí jen přechodného rázu a obvykle maximálně po 14 dnech vymizí. Ve srovnání s jinými užívanými metodami je toto riziko však podstatně menší. Navíc léčba laserem nepředstavuje bolestivý výkon. Na přání klienta je nadto možné použít povrchové znecitlivění gelem.
Sklerotizace metličkových žilek je časově nenáročnou a klienta nezatěžující metodou. Sklerotizace je rychlá a nebolestná metoda jak zneviditelnit metličkové žilky na nohou. Jde o ambulantní zákrok, který nevyžaduje pracovní neschopenku. Funguje to jednoduše: tělu se podá nitrožilně sklerotizační roztok a následujících 24 hodin je noha zabalena ve speciální bandáži. Celý proces způsobí, že se žilky v podstatě zalepí. Sklerotizace žilek také vhodně doplňuje předcházející operaci křečových žil. Pacientům se doporučuje pro dosažení lepšího efektu opakovat sklerotizaci alespoň 2krát. Před první sklerotizací je třeba nejprve vyšetřit povrchový žilní systém. Sklerotizaci žilek není vhodné provádět u žen v prvotním či naopak hodně pokročilém stadiu těhotenství. V řádu několika týdnů se doporučuje nošení kompresních elastických punčoch.
Po doporučení lékaře je možno léčit hemangiomy steroidy, laserovou nebo chirurgickou terapií a nově také kryoterapií. Až na výjimky tyto cévní nádory nepředstavují vážnější problém. Jedná se především o kosmetickou záležitost, která často časem sama úplně odezní.
V menší míře se vyskytují hemangiomy nekosmetického charakteru. Ty mohou omezovat funkci jiného orgánu, nebo dokonce způsobovat krvácení. I takové hemangiomy jsou ale operabilní, takže se není čeho obávat. Pokud však skvrnka neohrožuje funkci orgánů, neznamená těžký kosmetický defekt nebo není infikovaná, vůbec se neléčí.
K chirurgickému zákroku se přistupuje v případě rychlého růstu a obtíží, které plynou z lokalizace hemangiomu, a pak u kavernózních hemangiomů. Odstranit znaménko lze vyříznutím skalpelem nebo je možné jej odstranit laserem.
Někdy je nabízena i sklerotizace, což znamená zmenšení velikosti útvaru na základě aplikace léčiva a jeho následné vyříznutí, případně jeho úplné zmizení. Někteří psi na tento způsob léčby však nemusí reagovat, proto musí dojít k chirurgickému zákroku.
Příčiny vzniku hyperurikémie jsou značně různorodé, v 90 % případů je způsobena nadměrným příjmem purinů v potravě, sníženým vylučováním kyseliny močové ledvinami nebo kombinací těchto faktorů. Ve zbylých případech se jedná o endogenní nadprodukci kyseliny močové. Pokud dosáhne zvýšení hladiny v tělních tekutinách nasycení nad určitý limit, může docházet k formování krystalů natriumurátu, které se převážně ukládají v periferních kloubech. Během asymptomatického období se krystaly formují především ve vnějších vrstvách kloubní chrupavky, v subchondrální kosti a fibrózní periartikulární tkáni, mohou být ale také klinicky detekovatelné jako subkutánní tofy, které se nalézají nejčastěji v oblasti drobných ručních kloubů, olekranu, ušních boltců nebo Achillovy šlachy.
Mezi rizikové faktory vedoucí k formování krystalů patří: mužské pohlaví, věk nad 40 let, zvýšený příjem potravy bohaté na puriny, obezita, genetické faktory, metabolický syndrom, hypertenze, poškození ledvin nebo léky snižující funkci ledvin. Za určité situace pak dojde u některých pacientů k uvolnění krystalů do kloubního prostoru s následným rozvojem zánětlivé odpovědi, klinicky se manifestující jako akutní dnavá artritida.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Onemocnění dna má několik klinických obrazů a s tím jsou spojeny i různé projevy.
Dělení:
asymptomatická hyperurikemie
akutní dnavý záchvat
období interkritické dny
chronická tofózní dna
Asymptomatická hyperurikemie: Riziko vzniku dnavé artritidy se zvyšuje s hladinou urikemie, při vysoké urikosurii roste riziko litiázy (tvorby kamenů).
Zvláště vysoké riziko záchvatu je při urikemii nad 540 µmol/l.
Akutní dnavý záchvat: Objeví se prudká, nesnesitelná, narůstající bolest v kloubu, vzniklá nejčastěji v noci. Kůže nad kloubem je horká, lividní, napjatá a lesklá. Po odeznění záchvatu se často olupuje. Nejčastěji je postižen kořenový kloub palce nohy, dále je častý výskyt dnavé artritidy v TC kloubu a v kolenním kloubu. Obvykle se jedná o postižení monoartrikulární. Akutní záchvat trvá několik dní až 6 týdnů.
Období interkritické dny: Jedná se o období mezi záchvaty. Zpravidla platí, že čím mladší je pacient při první atace, tím těžší je průběh onemocnění (vyšší frekvence záchvatů, polyartrikulární postižení). Frekvence záchvatů je u jednotlivců velmi rozdílná.
Chronická tofózní dna: Je charakterizována přítomností tofů obsahujících depozita natrium urátu. Tofy mohou být lokalizovány v měkkých tkáních (ušní boltec, kořenový kloub palce nohy, ulnární okraj předloktí, lokty, v okolí drobných ručních kloubů, Achillovy šlachy). V kostech jsou lokalizovány v subchondrální kosti a jsou průkazné na rentgenovém snímku (vytvářejí typická cystická projasnění). Tofy mohou být přítomny i v kloubní chrupavce a synoviálním pouzdře, poté dochází ke chronické synovitidě a destruktivní artropatii. Sekundárně vzniká osteoartróza. Tyto změny mohou vést k rozvoji těžkých deformit. Někdy se tofy mohou provalit ven a vyprazdňují se křídovité hmoty, sekundárně se tofy mohou infikovat.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).
Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.
