TENZNI PNEUMOROTAX je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Pneumotorax je stav, kdy se v pohrudniční oblasti hromadí plyn, nejčastěji vzduch, a dochází zde ke zrušení podtlaku. Plíce mají tendenci kolabovat. Příčinou pneumotoraxu může být poranění hrudní stěny, tak zvaná díra v plicích. Pro pneumotorax je charakteristická silná bolest na hrudi a zhoršení dýchání, proto je nutné jej zavčas diagnostikovat a ihned zahájit léčbu, nejčastěji odsátím přebytečného vzduchu v pleurální dutině.
Ventilový neboli tenzní pneumotorax vzniká takzvaným ventilovým mechanismem, kdy při nádechu proniká do pleurální dutiny vzduch a při výdechu se defekt uzavírá, čímž se vzduch hromadí v dutině. Tento typ pneumotoraxu je nejvíce nebezpečný, protože vzduch hromadící se v dutině hrudní postupně utlačuje všechny orgány mediastina na nepostiženou stranu, čímž se utlačuje i druhá plíce, zhoršuje funkce srdce a hrozí poškození velkých cév.
Zdroj: článek Pneumotorax
Jedním z nejčastějších důvodů bolesti hlavy vzadu je přetížení nebo ztuhnutí šíjových svalů. K tomu dochází při dlouhé práci u počítače, sezení v předklonu, stresu nebo spánku na nevhodném polštáři.
Krční páteř je častým zdrojem bolesti, která se může šířit do zadní části hlavy. Může jít o blokádu obratlů, degenerativní změny nebo výhřez ploténky.
I když se migréna typicky pojí s bolestí na jedné straně hlavy, může začínat také v oblasti týlu. Často ji provází nevolnost, citlivost na světlo a zvuky.
Bolest hlavy vzadu může být jedním z příznaků vysokého krevního tlaku, zejména pokud se objevuje ráno nebo při fyzické zátěži.
Tenzní bolest hlavy je způsobena celkovým napětím svalů hlavy a krku. Často je spojena se stresem a psychickým zatížením.
Tento stav vzniká podrážděním týlního nervu, který prochází od páteře do pokožky hlavy.
Zdroj: článek Bolest hlavy vzadu – co to může znamenat
Bolest hlavy vzadu je tenzní bolest (propagace obtíží z krční páteře): bolest na vrcholu hlavy, ztuhlá šíje a zkrácené trapézové svaly, pocit tlaku v hlavě, někdy nevolnost a zvýšená citlivost na světlo.
Zdroj: článek Bolest hlavy
Jde o tupou či svíravou bolest s maximem ve spáncích, na čele a temeni hlavy. Pacienta nevyřazuje z normálního života, je nepříjemná, ale snesitelná. Trvá desítky minut až dny. Na jejím vzniku má značný podíl psychika – vnitřní napětí, únava, úzkost, které vedou ke zvýšené tenzi šíjového svalstva. Léčí se mírnými analgetiky, konkrétně kyselinou acetylosalicylovou (acylpyrin) nebo paracetamolem (paralen). Při recidivujících bolestech tohoto typu je vhodné pokusit se o prevenci – řešení krizových situací, psychoterapie, autogenní trénink, nácvik relaxačních technik. Mnohdy prospěje úprava životosprávy zahrnující více odpočinku, umírněný sport, méně nikotinu, kofeinu a alkoholu.
Zdroj: článek Bolest hlavy
Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární a sekundární. Primární bolesti se vyskytují samy o sobě a na jejich vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny se řadí migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o takzvané cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.
V podstatě se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spoušťové body. Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.
Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví. Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.
Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké subokcipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, ale také v m. trapezius či m. levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či za oči. Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.
K rozvoji cervikokraniálního syndromu přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1–C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.
Zdroj: článek Krční páteř - problémy a příznaky