Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Točení hlavy u dětí je jedna z těch potíží, které rodiče dokážou pořádně vyděsit, protože dítě často neumí přesně popsat, co cítí. Jedno řekne „motá se mi hlava“, druhé „padá mi pokoj“, třetí „je mi divně v břiše“ a čtvrté jen zbledne, chytí se maminky a sedne si na zem. Z praxe zdravotní sestry vím, že právě u dětí je potřeba nejdřív rozlišit, zda jde o pocit na omdlení, skutečné vertigo, tedy dojem otáčení okolí, poruchu rovnováhy, únavu, úzkost, nebo stav při horečce a infekci. Praktický dopad je velký: dítě, které se motá po rychlém vstání a přes den málo pije, potřebuje jiný postup než dítě, které náhle zvrací, nejistě chodí a má poruchu řeči.
V běžném životě vídám čtyři typické klinické scénáře. První je školák, který ráno nestihne snídani, ve škole má tělocvik, pije málo a kolem poledne se mu při postavení začne motat hlava. Mechanismus bývá jednoduchý: nižší příjem tekutin a energie zhorší udržení krevního tlaku při změně polohy, mozek na pár vteřin dostane méně prokrvení a dítě popíše slabost, mžitky nebo houpání. Prakticky to znamená sednout, napít se, doplnit jídlo a sledovat, zda se stav neopakuje. Druhý scénář je dítě po viróze nebo se zánětem středního ucha, u kterého se přidá nejistota, tlak v uchu, nevolnost a někdy i viditelné cukání očí při nystagmu – fotografie. Tady už hraje roli vestibulární systém ve vnitřním uchu, který mozku posílá zkreslenou informaci o poloze těla.
Třetí scénář zná mnoho rodičů z diskuzí: „Dcera se najednou zastavila, říkala, že se jí točí pokoj, a za dvě minuty byla zase úplně v pořádku.“ U menších dětí může takový obraz připomínat benigní paroxysmální vertigo dětství nebo migrenózní mechanismus, i když dítě ještě nepopisuje klasickou bolest hlavy. Odborný fakt je, že migréna u dětí nemusí vypadat jako migréna dospělého; někdy převládá závrať, nevolnost, světloplachost, únava nebo bolest břicha. Reálná zkušenost rodičů z diskuzí tomu odpovídá: často píší, že dítě po epizodě usne, nechce světlo, vadí mu hluk nebo se stav vrací po únavě.
Čtvrtý scénář je nejdůležitější nepřehlédnout: dítě se motá, padá na jednu stranu, má nejistou chůzi a poruchu rovnováhy – fotografie, opakovaně zvrací, má silnou bolest hlavy, poruchu vidění, zmatenost, slabost končetiny, křeče nebo potíže vznikly po úrazu hlavy. Tady už nejde o domácí „pozorování do rána“, ale o vyšetření. Prakticky rodičům říkám: když dítě nevypadá jako samo sebe, nejde bezpečně, hůř komunikuje nebo se stav zhoršuje, neřešte internetové rady, ale lékaře.
Nejdůležitější domácí pravidlo: zapište, kdy se točení hlavy objevilo, jak dlouho trvalo, co mu předcházelo, zda dítě jedlo a pilo, zda mělo horečku, bolest ucha, bolest hlavy, úraz, bušení srdce, zvracení, poruchu chůze nebo ztrátu vědomí. Tento jednoduchý zápis je pro pediatra často cennější než dlouhé hledání diagnózy podle jedné věty.
Diskuzní vzorce jsou poměrně stálé. Rodiče popisují věty typu „motá se mu hlava jen ráno“, „dělá se jí špatně v autě“, „po skákání se chytá stěny“, „po nemoci je nejistý“, nebo „říká, že se mu houpe postel“. Tyto popisy nejsou banální; ukazují na spouštěč. Ranní obtíže mohou souviset s nízkým příjmem tekutin, delším ležením a rychlým vstáním. Potíže v autě ukazují na citlivost vestibulárního systému. Zhoršení po viróze může ukazovat na podráždění rovnovážného aparátu, únavu nebo dehydrataci. Pacientské zkušenosti také ukazují, že některé děti se začnou bát další epizody, omezí sport, odmítají školu v přírodě nebo se drží rodiče při chůzi po schodech. To je praktický dopad, který nesmíme přehlížet: i benigní závrať může dítěti zúžit běžný život.
Jako sestra bych rodičům nikdy neřekla, že každé točení hlavy je neškodné. Řekla bych ale, že nejčastěji se dá rozumně rozplést podle kontextu. Pomáhá otázka: je dítě po epizodě rychle normální, nebo zůstává nápadně jiné? Dítě, které po napití, jídle a odpočinku ožije a normálně chodí, obvykle vypadá jinak než dítě s neurologickou poruchou, arytmií nebo vážnou infekcí. To neznamená stanovit diagnózu doma, ale znamená to bezpečněji rozhodnout, kdy sledovat, kdy volat pediatra a kdy jet akutně.
Čtěte dále a dozvíte se:
Nejčastější příčiny točení hlavy u dětí a proč vznikají
Točení hlavy u dětí má často jednoduchý spouštěč, ale stejný příznak může vzniknout několika mechanismy. Klinicky je důležité rozlišit, zda je problém v prokrvení mozku, rovnovážném aparátu, migrénovém nastavení nervového systému, infekci, metabolismu, srdci nebo psychické zátěži. Praktický příklad: dvě děti řeknou stejnou větu „motá se mi hlava“, ale jedno ráno nesnídalo a druhé má po pádu z kola zvracení a nejistou chůzi. Stejný popis proto nesmí vést ke stejné reakci.
Spíše neškodné a časté příčiny
- Nedostatek tekutin a jídla: dítě má menší rezervu než dospělý, při horku, sportu, horečce nebo průjmu rychleji ztratí tekutiny. Prakticky se objeví slabost, mžitky, bolest hlavy, únava a někdy bledost dítěte – fotografie.
- Rychlé vstávání: krev se po postavení krátce stáhne do dolních končetin a tělo nestihne hned zareagovat. Dítě si sedne, říká, že „vidí černo“, a za chvíli je lepší.
- Únava, přetížení a stres: nervový systém dítěte reaguje citlivěji, zvlášť při nedostatku spánku, hluku, obrazovkách, soutěžním sportu nebo školní zátěži.
- Cestovní nevolnost: oči a rovnovážný aparát posílají mozku nesouhlasné informace. Dítě bývá bledé, je mu na zvracení a úleva přichází po zastavení nebo spánku.
- Migrenózní mechanismus: u dětí může být závrať výraznější než bolest hlavy. Typicky vadí světlo, hluk, dítě chce ležet a epizody se vracejí po únavě.
Vážnější příčiny, které je nutné vyloučit
- Zánět ucha, vestibulární neuritida nebo labyrintitida: rovnovážný aparát posílá chybný signál, dítěti se může točit okolí, zvrací a nejistě chodí.
- Srdeční arytmie nebo synkopa: nebezpečnější je stav při námaze, s bušením srdce, bolestí na hrudi nebo skutečným omdlením.
- Neurologická příčina: varuje porucha řeči, slabost končetiny, dvojité vidění, křeče, zmatenost, silná bolest hlavy nebo zhoršující se chůze.
- Úraz hlavy: točení hlavy po pádu se zvracením, spavostí, poruchou paměti nebo nerovnováhou patří k akutnímu zhodnocení.
Praktické rozdělení: krátká závrať po vstání u dítěte, které málo pilo, je jiná situace než opakované točení hlavy s pády, zvracením, poruchou chůze nebo bušením srdce. U dětí vždy hodnotíme celý obraz, ne jen samotné slovo „závrať“.
Doporučuji také podívat se na článek Točení hlavy: příčiny, kdy je nebezpečné a co dělat.
Kdy s točením hlavy u dítěte k lékaři a kdy akutně
K lékaři je vhodné jít vždy, když se točení hlavy u dítěte opakuje, rodič nevidí jasný spouštěč, dítě kvůli potížím omezuje běžné fungování, nebo se přidají další příznaky. Prakticky to znamená: jednorázové zatočení po rychlém vstání v horku lze po zlepšení sledovat, ale opakované ranní motání, pády, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce nebo nejistá chůze už patří k pediatrovi. Jako sestra rodičům radím nečekat, až se vytvoří „typický“ obraz nemoci. U dětí bývají začátky nenápadné a dobrý popis prvních epizod pomůže lékaři nejvíc.
- Volat lékaře ještě tentýž den, pokud se točení hlavy vrací, trvá déle než několik minut, dítě má bolesti hlavy, zvrací, má horečku, bolest ucha, poruchu sluchu, pískání v uchu, výraznou únavu nebo rodič cítí, že dítě není ve své kůži.
- Vyhledat akutní péči, pokud je přítomná porucha vědomí, omdlení při námaze, bolest na hrudi, výrazné bušení srdce, křeče, slabost jedné strany těla, porucha řeči, dvojité vidění, silná náhlá bolest hlavy, opakované zvracení, úraz hlavy nebo neschopnost bezpečně chodit.
- Neodkládat vyšetření, pokud se stav objevil u malého dítěte, které neumí popsat potíže, ale náhle padá, drží se stěn, má divné pohyby očí, odmítá chodit nebo je nápadně spavé.
Velmi důležité je omdlévání. Když dítě zbledne, začne se potit, je mu na zvracení, hučí mu v uších a pak se mu uleví vleže, může jít o vazovagální mechanismus. Přesto je nutné zpozornět, pokud se to stane při běhu, plavání, fotbale, tanci nebo jiné zátěži. Klinicky totiž platí, že zátěžové omdlení a závratě s palpitacemi mohou ukazovat na srdeční problém. Praktický příklad: dospívající dívka, která omdlí po dlouhém stání na školním vystoupení, je jiný scénář než chlapec, který se skácí při sprintu a předtím cítí prudké bušení srdce.
| Situace | Co může znamenat | Doporučený postup |
|---|---|---|
| Motání po rychlém vstání, málo tekutin | Ortostatická reakce, dehydratace, hlad | Posadit, napít, najíst, sledovat návrat do normálu |
| Závrať s bolestí ucha nebo po infekci | Ušní nebo vestibulární příčina | Pediatr nebo ORL podle tíže a trvání |
| Točení hlavy s nejistou chůzí | Vestibulární nebo neurologický problém | Vyšetření, při náhlém vzniku akutně |
| Omdlení při námaze, bušení srdce | Možná srdeční příčina | Akutní vyšetření, často EKG |
Bezpečnostní věta z praxe: pokud dítě po epizodě není rychle „zase svoje“, nejde normálně, opakovaně zvrací, má poruchu vědomí nebo se potíže staly po úrazu hlavy, nečekejte na domácí zlepšení a kontaktujte lékaře akutně.
Za přečtení také stojí článek Točení hlavy ze stresu: proč vzniká a jak si pomoci.
Jak se točení hlavy u dětí vyšetřuje a co čekat u pediatra
Diagnostika začíná rozhovorem, který může vypadat obyčejně, ale je klinicky zásadní. Pediatr se bude ptát, kdy přesně se točení hlavy objevilo, jak dlouho trvalo, zda dítě stálo, běželo, leželo, vstávalo, cestovalo autem, mělo horečku, virózu, bolest ucha, bolest hlavy, úraz nebo stres. Praktický dopad je jasný: dobře popsaný příběh často rozhodne, zda se půjde cestou režimových opatření, ORL vyšetření, neurologie, EKG nebo krevních testů. Rodičům doporučuji přinést jednoduchý záznam epizod, protože v ordinaci se detaily rychle pletou.
Lékař dítě prohlédne celkově: změří teplotu, tlak, tep, někdy tlak vleže a po postavení, poslechne srdce, zhodnotí hydrataci, barvu kůže, chůzi, rovnováhu, koordinaci a orientačně neurologický stav. Klinicky se tím hledá rozdíl mezi stavem „slabo z nízkého tlaku“ a stavem „porucha rovnovážného systému nebo nervové soustavy“. Praktický příklad: dítě, které po postavení zrychlí tep, zbledne a točí se mu hlava, může mít ortostatickou intoleranci nebo dehydrataci; dítě, které nedokáže jít rovně, padá do strany a má zvracení, potřebuje jiné vyšetření.
- Orientační neurologické vyšetření: sleduje řeč, hybnost, citlivost, chůzi, koordinaci, stabilitu a pohyby očí.
- Vyšetření uší: hledá zánět středního ucha, tekutinu za bubínkem, poruchu sluchu nebo známky vestibulárního podráždění.
- EKG: dává smysl hlavně při omdlévání, bušení srdce, zátěžových potížích nebo rodinné zátěži náhlým srdečním úmrtím.
- Krevní odběry: mohou řešit chudokrevnost, zánět, poruchy minerálů, glykemii, dehydrataci nebo jiné metabolické souvislosti.
- Oční vyšetření: připadá v úvahu při bolestech hlavy, poruchách vidění, dvojitém vidění nebo podezření na problém s očima.
U opakovaných záchvatů, které připomínají vertigo nebo migrénu, může následovat neurologické nebo ORL vyšetření. ORL lékař se zaměřuje na sluch, rovnováhu, nystagmus a funkci vestibulárního aparátu. Neurolog řeší migrénové projevy, záchvatovité stavy, poruchy koordinace a varovné neurologické příznaky. U některých dětí se doporučí vestibulární rehabilitace, u jiných deník bolestí hlavy a závratí. Prakticky to rodičům vysvětluji tak, že cílem není „udělat všechna vyšetření“, ale udělat ta, která odpovídají příběhu dítěte.
Užitečný je domácí deník. Zapisujte datum, čas, délku epizody, jídlo, pití, spánek, pohyb, stres, obrazovky, menstruaci u dívek, cestování, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, bolest ucha, pískání v uchu, bušení srdce a návrat do normálu. Jeden konkrétní příklad: pokud se u dítěte objevuje točení hlavy vždy po škole, po vynechaném obědě a ve dnech s tělocvikem, vyšetřování půjde jiným směrem než u dítěte, které má náhlé rotační vertigo i v klidu a poruchu sluchu. Takto vedený deník šetří čas a snižuje riziko, že se přehlédne vzorec.
Co čekat: pediatr nebude hodnotit jen hlavu, ale i tlak, tep, hydrataci, uši, chůzi, neurologické projevy, srdeční příznaky a okolnosti epizody. U dětských závratí je příběh často polovina diagnózy.
Článek Motání hlavy od krční páteře: příčiny a řešení by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co pomáhá při točení hlavy u dětí doma a jak probíhá léčba
Domácí pomoc závisí na tom, jak dítě vypadá. Pokud se mu krátce zatočí hlava po vstání, ale je při vědomí, normálně mluví, nemá úraz, nepadá, nezvrací opakovaně a rychle se zlepšuje, první krok je bezpečnost. Dítě posaďte nebo položte, nenechte ho stát, dejte mu napít po malých doušcích a po odeznění nabídněte lehké jídlo. Klinicky tím snížíte riziko pádu a podpoříte návrat krevního oběhu k normálu. Praktický příklad: školák po sportu a bez svačiny často potřebuje klid, tekutiny a jídlo, ne hned složitou intervenci.
- Při podezření na hlad nebo dehydrataci: voda, rehydratační roztok při průjmu či zvracení, polévka, banán, pečivo nebo běžná svačina podle tolerance.
- Při rychlém vstávání: učit dítě vstávat pomalu, nejprve si sednout na posteli, rozhýbat nohy a až potom stát.
- Při cestovní nevolnosti: sedět po směru jízdy, koukat dopředu, nejíst těžké jídlo před cestou, větrat a dělat pauzy.
- Při migrenózním vzorci: klid, tma, ticho, spánek, pravidelný režim, dostatek tekutin a vedení deníku spouštěčů.
Lékařská léčba se řídí příčinou. Zánět středního ucha se řeší podle nálezu a věku dítěte, někdy stačí tlumení bolesti a sledování, jindy je potřeba další léčba. Vestibulární potíže po infekci se často zlepšují postupně, někdy pomáhá cílená rehabilitace rovnováhy. U migrenózních závratí bývá základem režim: spánek, pravidelné jídlo, tekutiny, omezení přetížení, práce se stresem a podle tíže léčba vedená lékařem. U omdlévání a ortostatických potíží se řeší pitný režim, sůl jen po doporučení lékaře, fyzická kondice, pomalé vstávání a někdy kardiologické vyšetření.
Důležité je neléčit dítě „naslepo“ léky proti závrati určenými pro dospělé. Některé tlumivé léky mohou dítě uspávat, zhoršit pozorování neurologického stavu nebo překrýt zhoršování. Prakticky rodičům říkám: u dítěte je mnohem bezpečnější nejdřív zajistit polohu, tekutiny, klid a vyhodnotit varovné příznaky než podávat náhodný lék z domácí lékárničky. Pokud má dítě opakované zvracení, poruchu chůze, silnou bolest hlavy nebo úraz, domácí podání léku nesmí oddálit vyšetření.
| Pravděpodobný scénář | Domácí krok | Kdy lékařsky řešit |
|---|---|---|
| Krátké motání po postavení | Posadit, napít, jídlo, pomalé vstávání | Když se opakuje, je s omdlením nebo úrazem |
| Závrať po viróze nebo s bolestí ucha | Klid, tekutiny, sledovat teplotu a bolest | Při zvracení, poruše sluchu, bolesti ucha nebo nejisté chůzi |
| Migrenózní vzorec | Ticho, tma, spánek, deník spouštěčů | Při častých epizodách nebo neurologických příznacích |
| Točení hlavy při námaze | Ukončit zátěž, posadit nebo položit | Akutně při omdlení, bolesti na hrudi nebo palpitacích |
Praktická zkušenost: nejvíc se zlepší děti, u kterých rodina upraví pití, snídani, spánek a vstávání, ale současně nepřehlíží varovné příznaky. Dobrá péče není ani panika, ani zlehčování.
Podívejte se také na článek Motání hlavy: nejčastější důvody a kdy zbystřit, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k tomu, proč se dětem točí hlava a kdy zpozornět
U dětského točení hlavy je pro rodiče nejtěžší rozlišit, zda jde o běžnou reakci na hlad, dehydrataci, únavu nebo rychlé vstávání, nebo o stav, který má řešit pediatr, ORL lékař, neurolog či kardiolog. Proto jsem vybrala zdroje, které se vzájemně doplňují: jeden řeší neurologické varovné příznaky, druhý synkopu a omdlévání, třetí vestibulární a migrenózní příčiny, čtvrtý praktickou péči pro rodiče a pátý dětské benigní záchvaty vertiga. Taková kombinace dává článku oporu pro bezpečné rozhodování v domácím prostředí i v ambulanci.
Doporučení NICE pro rozpoznání závratí a neurologických varovných příznaků u dětí jsem vybrala proto, že velmi prakticky odlišuje izolovanou závrať od závrati s dalšími příznaky. Zdroj zdůrazňuje, že samotné točení hlavy bez dalších příznaků nebývá typickým projevem nádoru mozku, ale opakované potíže nebo přidružené neurologické projevy už vyžadují vyšetření. Pro rodiče je přínosné hlavně to, že se nemusí hned děsit nejhorší diagnózy, ale zároveň mají jasněji chápat, proč je důležité sledovat bolest hlavy, poruchu chůze, zvracení, poruchy vidění nebo změnu chování.
Klinické doporučení Royal Children’s Hospital k synkopě u dětí je důležité pro situace, kdy se točení hlavy podobá stavu na omdlení. V praxi domácí péče jsem viděla, že rodiče často říkají „motá se mu hlava“, ale dítě přitom bledne, potí se, sedá si na zem a má mžitky před očima. Tento zdroj pomáhá myslet na vazovagální kolaps, ortostatickou reakci, ale také na srdeční arytmie. Běžnému člověku přináší jednoduchou logiku: záleží na okolnostech, například zda se stav stal po dlouhém stání, při cvičení, s bušením srdce, nebo po rychlém postavení.
Přehledová studie o vertigu a závratích u dětí je cenná tím, že ukazuje šíři příčin: vestibulární migréna, benigní paroxysmální vertigo dětství, poruchy vnitřního ucha, následky úrazů, úzkostné obtíže i poruchy rovnováhy. Vybrala jsem ji proto, že potvrzuje zkušenost z ordinací: dítě často neumí přesně říct, zda se mu „točí svět“, „motá hlava“, „ujíždí zem“ nebo je mu jen slabo. Pro laika je přínosem vysvětlení, že stejná věta od dítěte může znamenat několik různých mechanismů, a proto je přesný popis epizody pro lékaře někdy důležitější než samotné slovo závrať.
Rady Americké pediatrické akademie pro rodiče dětí se závratí a omdléváním jsem zařadila kvůli praktickým doporučením: tekutiny, pravidelné jídlo, omezení kofeinu, sledování krevního tlaku a reakce na dlouhé stání. Právě tyto jednoduché věci v rodinách často rozhodují, zda se potíže zlepší. Zdroj nepodsouvá rodiči složitou diagnózu, ale vede ho k pozorování spouštěčů. V článku díky němu zdůrazňuji, že u části dětí je nejdůležitější režim, dostatek tekutin, snídaně a pomalé vstávání, nikoli hned léky.
Informace dětské nemocnice CHOP o benigním paroxysmálním vertigu dětství doplňují článek o častý scénář: dítě má náhlé krátké epizody závratě, vypadá vyděšeně, ale po chvíli je zase normální a hraje si. Tento zdroj jsem vybrala proto, že pomáhá rodičům pochopit, proč opakované krátké záchvaty u menších dětí mohou souviset s migrenózním spektrem, i když dítě nemá typickou bolest hlavy. Přínosem je hlavně uklidnění bez zlehčování: stav bývá benigní, ale opakování, pády nebo nejasný průběh patří k pediatrovi.
Společné ponaučení ze zdrojů je jasné: točení hlavy u dětí není jedna diagnóza, ale příznak. Bezpečný postup začíná popisem situace, délky trvání, spouštěče, doprovodných příznaků a návratu dítěte do normálu. Rodičům vždy říkám: nehledejte doma název nemoci za každou cenu, ale zapisujte okolnosti. Právě takový zápis často rozhodne, zda stačí režimová úprava, nebo je potřeba EKG, krevní odběr, ORL vyšetření, neurologie či vestibulární rehabilitace.
FAQ k točení hlavy u dětí
Je točení hlavy u dětí vždy nebezpečné?
Ne, točení hlavy u dětí často vzniká po rychlém vstání, při nedostatku tekutin, hladu, únavě, cestovní nevolnosti nebo po viróze. Nebezpečnost se hodnotí podle doprovodných příznaků, délky trvání, opakování a celkového vzhledu dítěte.
Rodič by měl sledovat, zda se dítě po krátkém odpočinku vrátí do normálu, normálně chodí, mluví, reaguje a nemá zvracení, silnou bolest hlavy, úraz, bušení srdce nebo poruchu vědomí. Pokud je dítě po epizodě unavené, zmatené, padá, motá se opakovaně nebo se potíže vracejí bez jasného důvodu, je rozumné kontaktovat pediatra. U dětí je bezpečnější popsat situaci včas než čekat na výrazné zhoršení.
Co dělat, když se dítěti zatočí hlava při vstávání?
Dítě posaďte nebo položte, aby nespadlo, uvolněte mu těsné oblečení, nabídněte vodu a po zlepšení lehké jídlo. Rychlé vstávání, málo tekutin a vynechané jídlo jsou u dětí častým spouštěčem krátké slabosti.
Pomáhá naučit dítě vstávat postupně: nejdříve se posadit na okraj postele, chvíli hýbat nohama a teprve potom se postavit. Pokud se motání opakuje, dítě omdlí, má bušení srdce, bolest na hrudi, potíže při sportu nebo se přidá výrazná únava, je nutné pediatrické vyšetření. Lékař může zkontrolovat tlak, tep, hydrataci, krevní obraz a podle situace také EKG.
Může točení hlavy u dítěte souviset s migrénou?
Ano, u dětí může migréna vypadat jinak než u dospělých. Někdy nepřevládá bolest hlavy, ale závrať, nevolnost, únava, světloplachost, citlivost na hluk nebo potřeba spánku po epizodě.
Typické je opakování podobných epizod, souvislost s nevyspáním, stresem, vynechaným jídlem, přetížením, delší obrazovkou nebo rodinným výskytem migrény. Pediatr nebo neurolog může doporučit deník potíží, režimová opatření a podle tíže další léčbu. Rodiče by měli zapsat délku záchvatu, spouštěč, bolest hlavy, zvracení, citlivost na světlo a to, zda se dítě po spánku zlepší.
Kdy je točení hlavy u dítěte důvodem k akutnímu vyšetření?
Akutní vyšetření je nutné při poruše vědomí, omdlení při námaze, bolesti na hrudi, výrazném bušení srdce, křečích, slabosti končetiny, poruše řeči, dvojitém vidění, úrazu hlavy, opakovaném zvracení nebo neschopnosti chodit.
Varovné je také náhlé silné točení hlavy s nejistou chůzí, zmateností, neobvyklou spavostí, silnou bolestí hlavy nebo stavem, kdy rodič jasně vidí, že dítě „není svoje“. V takové situaci není vhodné čekat, zda se potíže do druhého dne uklidní. Dítě posaďte nebo položte, nenechte ho samotné chodit a kontaktujte akutní zdravotní službu podle závažnosti stavu.