TRADICE je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Čerstvá dýně obsahuje draslík, vitamín A a železo. Šťáva z čerstvé syrové dýně je součástí několika diet a také detoxikačních kůr, které vyznávají původní přírodní stravu. Dýně se odšťavňuje i se semeny a s kůrou. Jakmile jste dýni prohnali přes výkonnou odšťavňovačku, tak může být podávána samostatně jako detoxikační dietní nápoj nebo jako směs s jinými složkami. Šťáva z dýně se také používá při pečení nebo při vaření do polévky.
Co je to dýně
Dýně patří do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae), tedy do příbuzenstva okurek, cuket a melounů. Jsou to vlastně popínavé liánovité jednoleté rostliny, které pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Semena příbuzných druhů objevené v Mexiku pochází z doby 7000 až 5500 let před naším letopočtem. Dýně jsou skoro zaručeným zahrádkářským úspěchem, rostou snadno, rychle a dosahují mnohdy neuvěřitelných rozměrů. Když se ale zeptáte kolegů nebo přátel, jestli jim dýně chutná, většinou jen pokrčí rameny. Jíst dýni u nás rozhodně není tradice. Pokrmy jako dýňový koláč nebo dýňová marmeláda, pro nás mají mírně exotickou, nikoli ale 100% lákavou příchuť.
Velikonoční půst, zejména během postní doby, je křesťanská tradice reflexe a přípravy. Zahrnuje zdržování se jídla nebo určitých druhů jídla, nebo dokonce určitých činností, po určitou dobu, často 40 dní, vedoucí k Velikonoční neděli. Tato praxe odráží Ježíšových 40 dnů půstu a pokušení na poušti, jak je popsáno v evangeliích.
Velikonoční půst
40denní období před Velikonocemi, které dodržuje mnoho křesťanů. Nazývá se postní doba.
Účel půstu
Půst během postní doby je způsob, jak si připomenout Ježíškovu oběť, praktikovat sebekázeň a zaměřit se na duchovní růst prostřednictvím modlitby a reflexe.
Jak se křesťané postí
Půst může zahrnovat zdržování se určitých potravin, jako je maso, snížení celkového příjmu potravy nebo vzdání se určitého zvyku či činnosti.
Biblický základ
Postní praxe před Velikonocemi má kořeny v biblických zprávách o Ježíšově půstu na poušti a o 40 dnech putování Izraelitů pouští.
Další pravidla
Post zahrnuje i další praktiky, jako je modlitba, konání dobrých skutků a zvýšené zaměření na čtení Písma svatého.
Víte, proč je ostropestřec mariánský vhodný při kocovině? Chrání játra před toxickými škodlivinami, jako je alkohol. Kromě pomoci při nepříjemných alkoholových stavech se ostropestřec používá dlouhodobě k léčbě jaterních potíží. Tradice používání ostropestřce sahá do 16. století, kdy tehdejší léčitelé objevili jeho účinky na potíže související s játry. Dnes víme, že za léčivé účinky ostropestřce může takzvaný sylimarin, který je obsažen v semenech této byliny.
Adolf Pleskač radí na všemožné neduhy byliny v různých formách, přičemž klade důraz na odkyselení organismu a očistu těla. Když se v těle objeví nějaký problém, je možné, že došlo k překyselení organismu, což není dobré, neboť to může vyvolat i ty nejhorší choroby, např. rakovinu, artritidu. Pleskač proto doporučuje pořídit si lakmusové papírky (v lékárně) a změřit si v moči své pH (jeho hodnota se má pohybovat od 7,35 do 7,4). Na odkyselení doporučuje půlhodinovou koupel nohou v lavoru, kdy se do 1/2 l vody (přesná teplota vody není stanovena, koupel musí být člověku jednoduše příjemná) vysype 1 sáček sody. Dále pan Pleskač doporučuje vysypat oprané pyžamo sodou a poté se v něm jednu noc vyspat. Na překyselení rovněž radí pití citronové vody, která působí zásaditě, či konzumaci šťávy z červené řepy (pokud možno ze syrové). Dobrá je i nastrouhaná syrová červená řepa smíchaná s bílým jogurtem a doplněná celozrnným pečivem.
Kromě toho je vhodná i konzumace lněného semínka, beta-karotenu, všech bylinkových čajů, jež jsou zásadité, a brokolice (nejlépe syrové nebo dělané jen v páře).
Výborné jsou i jeho Vilcacora kapky obsahující kočičí dráp ( Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Tato bylina má silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Chrání organismus před nepříznivými vlivy prostředí a umožňuje mu se s nimi vypořádat.
Počátky vilcacory jako léčivé rostliny spadají přibližně do doby před 2 000 let. Po mnoho století se udržovala tradice jejího používání především u domorodých kmenů pocházejících z oblasti dnešního Peru, i když oblast rozšíření je poměrně rozsáhlá. Moderní historie užívání vilcacory však začíná teprve v 60. letech 20. století. Od té doby známe první etnofarmakologické způsoby užití a tehdy proběhlo první stanovení obsahu aktivních látek. K první komplexní studii druhu, která měla za následek prodej prvních extraktů z vilcacory, a to v Rakousku a SRN, došlo teprve na počátku 70. let. Rychle se šířící zvěsti o jejím téměř zázračném působení podnítily zájem o tuto rostlinu u farmaceutických firem po celém světě. V USA zaregistrovali několik patentů týkajících se extrakce řady alkaloidů a jejich imunostimulační aktivity. V roce 1994 uspořádala Světová zdravotnická organizace (WHO) první mezinárodní konferenci zaměře
Sladkou javorovou šťávu objevili původní obyvatelé Kanady již před staletími a zpracovávali ji na sirup nebo na pevný cukr. Postup výroby je na pohled velmi jednoduchý. Stačí navrtat otvor do kůry javorového stromu, nasbírat šťávu, svařit ji a plnit do nádob. Pokud ale chcete získat skutečně kvalitní výrobek, je třeba přísně dodržovat osvědčené postupy a recepty. Ty se dědí jako součást rodinné tradice z generace na generaci. Přírodní javorová šťáva je řídká a mírně nasládlá. Typickou barvu a chuť dostane až po svaření. Její objem se přitom sníží na čtyřicetinu původně zachyceného množství. Prvním problémem je stanovit správnou dobu pro začátek sběru. Obvykle ji avizují první houfy vracejících se havranů. Dalším znamením jsou mouchy nazývané „cukrové“.
Nejvýznamnějším centrem sběru javorového sirupu je oblast La Beauce na quebeckém jihovýchodě. Tam jsou údajně nejvhodnější klimatické podmínky pro pěstování javoru cukrového (Acer saccharum). Právě tento druh s typickými ostře vykrajovanými listy, jak je známe z kanadské státní vlajky, je zdrojem žádané cukrové šťávy. Téměř v každém javorovém lesíku zde nalezneme cabane a sucre neboli cukrovou chýši zbudovanou k výrobě javorového sirupu. Většina výrobců dnes svádí šťávu od stromů přímo do „cukrové chýše“, takže se během transportu vůbec nedostane do kontaktu se vzduchem a zůstává čirá. Pouze někteří tradicionalisté zůstávají u staršího systému menších sběrných nádobek. Dvakrát denně pak vyjíždějí na saních s koňským potahem, aby sebrali výtěžek do větší bečky. Obsah se pak odpařuje na pánvích nad ohněm z dřevěných polen. Na odpařovací pánvi se sirup musí často míchat, jinak se přichytává. Vzniklá pěna se během odpařování odebírá, aby výsledný produkt byl co nejčistší. Výroba javorového sirupu přitahuje turisty, kteří se do La Beauce sjíždějí hlavně v březnu během pětidenních sirupových slavností. Stromům se odebírá pět až deset procent šťávy, to je v průměru čtyřicet litrů z každého stromu za jednu sezonu. Tak se stromy mohou dožít v plné svěžesti i dvou set padesáti let. Samotná výroba spojuje tradiční vědomosti s moderními přístroji.
Detoxikace není moderním vynálezem vědců. V lidském organismu probíhá neustálá přirozená detoxikace. Během přirozené detoxikace se vylučováním odstraňují toxické a organismus zatěžující látky spolu s nadbytečnými látkami.
Týden před začátkem detoxikace se doporučuje vyloučit maso, mléčné výrobky, pšenici, sladkosti, uzeniny a polotovary. Vhodné je konzumovat hlavně sójové výrobky (tofu, tempeh), žitné a ovesné obiloviny, luštěniny (čočka, fazole, cizrna), mnoho zeleniny, ovoce, semínka a za studena lisované oleje (lněný, konopný, mandlový a podobně). Samozřejmostí je vyloučit alkohol a nekouřit. Očista se začíná vždy od střev. Zde se tvoří první linie obrany proti rakovině a dalším nemocem, protože v zanešeném střevě vznikají ty nejhorší toxiny otravující tělo, škodliviny vyvolávající křeče našich cév a ničící naše ledviny.
Problém zahnívajících látek naschlých na střevní stěně, starých několik let nebo dokonce i několik desítek let, má takové destruktivní dopady na zdraví člověka, že je velmi důležité je ze střeva odstranit. A tím nejšetrnějším prostředkem je voda. Voda působí jako odlupovač všech naschlých látek na jakémkoliv povrchu. To, že na krátkou dobu vypláchneme i zdravou střevní mikroflóru, vůbec nevadí. Tu pak znovu osídlíme probiotiky. Zdravá strava a návyky zdravého životního stylu pak střevo uvedou do správně fungujícího orgánu. Klystýry jsou technikou užívanou už od dávných dob. Moderním způsobem očisty je takzvaná hydrocolonoterapie, která je nejen pohodlnější, ale i mnohdy méně časově a psychicky náročnou alternativou. Bez očisty střeva totiž nemají další detoxikační postupy skoro žádný význam.
Moderní trend zvaný hydrocolonoterapie představuje výplach střev velkým objemem vody a provádí se ve specializovaných pracovištích. Nezoufejte, i doma si můžete sami provést výplach střev, a to pomocí irigátoru. Irigátor neboli střevní sprcha je staronová metoda čištění střev, která vychází z tradice staroindické medicíny. Odstraňuje z hrubého střeva nahromaděnou a stagnující stolici, taktéž hnilobné části.
Irigátor je možné použít u stejné osoby při správném čištění několikanásobně. Irigaci si můžete po jednoduchém zácviku vykonat sami. Flexibilní zaváděcí hadička umožňuje důkladné vypláchnutí a vyprázdnění střev.
Postup:
Nádobu naplňte vlažnou vodou z vodovodu (přísady, například heřmánkový odvar, jsou vhodné u zánětlivých onemocnění střev). Konec zaváděcí hadičky potřete neutrální mastí či lékařskou vazelínou.
V poloze na boku zaveďte hadičku pomalu do análního otvoru a opatrně zasuňte asi 20 cm dovnitř.
Případný odpor nepřekonávejte silou, ale hadičku mírně povytáhněte a potom opět opatrně zasouvejte.
Marně si lámete hlavu, co darovat novorozenému dítěti, aby to byl dárek na památku? Anebo byste rádi věnovali hodnotný a symbolický dárek děvčátku či chlapci k jeho narozeninám nebo k jiné významné příležitosti? Pak si určitě přejete, aby to byl dárek krásný a jedinečný. Nejlépe dárek ze zlata či stříbra s trvalou uměleckou i finanční hodnotou. Mezi takové dárky patří samozřejmě šperky, ale mohou to být například i zlaté či stříbrné pamětní mince a medaile.
Zvyk darovat peníz pochází již z počátku 16. století. Mince a medaile měly závěsná ouška a nosila je nejdříve šlechta, později i bohatí kupci a měšťané. V pozdější době měly mince již jinou funkci. Sloužily jako mince vínkové, které dostával novokřtěnec od svých kmotrů do peřinky. Jednalo se většinou o drobnější mince od grošíku až po čtvrttolarové mince. Děvčata tyto mince nosila zavěšena na krku mezi korály nebo českými granáty, někdy též u růžence. Mládenci nosili vínkové peníze na řetízku u hodinek. V 19. století pominul zvyk darovat minci ke křtu. Církev u nás zavedla speciální křestní medaile a také byly raženy medaile na první biřmování.
V současnosti u nás stoupá počet křtěných dětí a také roste obliba zlatých mincí darovaných při příležitosti narození dítěte či jeho křtu. Zlaté dukáty naši předkové dávali dětem do kolébky, aby jim přinesly zdraví, štěstí a blahobyt. A tato krásná tradice pokračuje i ve 21. století. Věnovat dítěti můžete i stříbrný tolar.
Dítěti můžete darovat i stříbrný nebo zlatý medailon se symboly štěstí. Je to krásný dárek, který bude neustále připomínat významnou událost, jakou je právě narození dítěte. A také bude neustálou připomínkou toho, kdo novorozeňátko obdaroval, mohou to být například prarodiče, příbuzní, kmotr či kmotra, rodinní přátelé. I v dospělosti se člověku při doteku s medailonem vybaví vzpomínka na babičku. Oblíbené jsou také stříbrné medaile zobrazující znamení zvěrokruhu. Krásným dárkem jsou rovněž stříbrné pamětní medaile s dětskými motivy.
Stuhy pro starší osoby se doporučují v barvě černé či hnědé. Pro muže středního věku vyberte šedou nebo zelenou stuhu. Pro ženy středního věku spíše fialovou, vínovou nebo šedou stuhu. Pro mladší osoby jsou vhodnější bílé, světle žluté nebo šedé smuteční stuhy. Smuteční stuha je rozdělena na dvě části: pravý a levý cíp. Text můžete volit zcela dle svého přání. Chcete-li se držet tradice, do levého cípu umístěte obecný text obsahující vzkaz zemřelému. Příkladem může být: Poslední sbohem, Na rozloučenou, Myslíme na Tebe, Se vzpomínkou, S láskou a podobně. Do pravého cípu je potom nejvhodnější uvést osoby, od nichž smuteční květina je. Například jsou to texty jako: rodina Novákova, dcera Jana s rodinou a podobně.
Dle tradice je vhodné na levý cíp umístit samotný vzkaz zemřelému nebo jeho oslovení. Na pravý cíp pak napsat váš vztah k zemřelému – například Dcera s rodinou.
Koupele s přídavkem manganistanu draselného podporují a urychlují hojení ran, odřenin a pálení u dospělých, dětí a kojenců. Má dezinfekční a adstringentní účinek (svírá tělesné tkáně). Krystaly hypermanganu je třeba nejprve rozpustit ve sklenici vody a výsledný roztok pak nalít do vany naplněné vodou. Krystaly by se neměly házet přímo do vany nebo dětské vaničky, protože nerozpuštěné krystaly mohou způsobit podráždění. Stojí za to připomenout, že koupel v manganistanu draselném způsobuje hnědé zbarvení kůže a nehtů, proto se před důležitou událostí nevyplatí koupat se s jeho přidáním.
Sedací koupele jsou specifické koupele, do kterých jsou ponořeny pouze rozmnožovací orgány a konec řitního otvoru. Podle lidové tradice babičky často doporučovaly koupele při různých intimních infekcích. Lékaři mohou koupele v hypermanganu doporučit po provedených procedurách, ale nejsou nutné. Při infekci je nutné pečlivě dbát na hygienu infikovaného místa, aby nedošlo k rozvoji infekce. Za zmínku stojí, že u žen s rakovinou reprodukčních orgánů, které prošly ozařováním orgánů reprodukčního systému, jsou sedací koupele zcela zakázány pro možnost zvýšeného krvácení.
Dávkování hypermanganu do koupele je v množství 250 mg hypermanganu na litr vody ve vaně. Průměrná vana má objem 150 litrů, takže budete potřebovat cca 37 gramů hypermanganu rozředěného ve vodě.
Smuteční řeč v kostele by měla být klidná, důstojná a duchovně povzbudivá. Může být krátká nebo delší, ale vždy by měla reflektovat prostředí kostela a nabídnout přítomným jistotu, klid a naději. Vzory řečí lze upravit podle osobnosti zesnulého, míry víry rodiny i konkrétní církevní tradice.
Upravování nebo úplné odstranění pubického ochlupení se stalo v mnoha kulturách běžné či zvykem. V islámských společenstvích je odstraňování pubického ochlupení náboženstvím podporovanou praktikou. Odstraňování pubického ochlupení se označuje jako depilace (pokud jsou odstraňovány pouze viditelné chloupky) či epilace (pokud je odstraněno ochlupení i s kořínky). Toto upravování a odstraňování však není pouze doménou žen, ale existuje i u mužů. Mezi důvody odstraňování pubického ochlupení patří hygiena, estetika, tradice, náboženství a sexuální praktiky.
Panna cotta je italsky pro vařenou smetanu a často se podává o svátcích. Je to tradice i v jiných středomořských zemích. Muškátový oříšek dodává tomuto receptu hřejivý, sváteční pocit.
Ingredience
2 lžíce teplé vody;
1 1/2 lžičky neochucené želatiny;
1 šálek 2% mléka;
2 lžíce cukru;
1 lžička citronové kůry;
2 lžičky čistého vanilkového extraktu;
1 lžička mletého muškátového oříšku;
2 hrnky nízkotučného podmáslí;
2 lžíce stévie;
1/2 hrnku slazených sušených brusinek;
2 hrnky vody;
28 g hořké čokolády.
Postup
Vložte 2 lžíce teplé vody do malé misky a posypte želatinou. Dejte stranou.
Mléko, cukr, med, citronovou kůru, vanilkový extrakt a muškátový oříšek dejte do teflonové pánve na střední teplotu. Přiveďte k varu a snižte na mírný plamen a vařte asi 2 minuty. Sundejte z plotny a nechte vychladnout.
Během chlazení vmíchejte želatinu, dokud se dobře nesmíchá.
Když je mléčná směs vlažná, přidejte podmáslí a stévii a prošlehejte.
Vyložte 6 malých ramekinů plastovým obalem. Mléčnou směs rozdělte mezi 6 vyložených ramek. Zakryjte a dejte do lednice alespoň na 4 hodiny.
Zatímco mléčná směs chladne, vložte brusinky do teflonové pánve s vodou. Směs přiveďte k varu a snižte plamen na mírný var. Vařte asi hodinu, dokud nezbude jen asi 1/4 hrnku tekutiny.
Sundejte z plotny a nechte vychladnout. Asi po 10 minutách přidejte čokoládu pouhým položením tyčinky do pánve na brusinkovou směs. Po dalších 10 minutách by čokoláda měla změknout a můžete ji vmíchat do brusinkové směsi.
Panna cottu podávejte tak, že na ramekin položíte talíř. Otočte talíř a dezert vyskočí z ramekinu. Jemně odlepte plastový obal a nalijte dvě lžíce omáčky.
