Úpal je v podstatě nemoc z přehřátí, která se bohužel dostavuje stále častěji už i v našem mírném klimatickém pásmu. Úpal nemusí být způsoben jen působením přímého slunečního záření, stačí i horké a dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Je to takové typické skleníkové počasí, při kterém cítíme určitou malátnost, nejsme schopni ani nějakého velkého duševního nebo fyzického výkonu. Když se pak v tomto horkém počasí přemáháme a snažíme se o větší fyzický výkon nebo o nějakou namáhavou zátěž, tak se může dostavit až mdlobný stav. Mdloby mohou nastat třeba i v přeplněných dopravních prostředcích, když déle stojíme a máme pocit nedostatku vzduchu.
Úpal a úžeh mají jedno společné, většinou k nim můžete přijít v horkém počasí. Jde však o dvě různá onemocnění.
Úpal lze charakterizovat jako přehřátí organismu a selhání vlastní tělesné termoregulace. Riziko vzniku úpalu roste při teplotách nad 35 stupňů, zejména při zvýšené vlhkosti.
Úžeh si přivodíte po dlouhém pobytu na přímém slunci. Zejména, když se nechráníte pokrývkou hlavy. Infračervená složka slunečního záření proniká kůží, podráždí mozek a mozkové pleny. Čím intenzivnější je záření, tím dříve si úžeh můžete přivodit.
Úpal nebo úžeh, tak tyto zdravotní komplikace si mnoho lidí plete, možná i proto, že se často vyskytují společně. Pomůckou pro jejich rozlišení může být následující zjednodušení: slunce sežehne hlavu, následuje tedy úžeh; na úpal ale stačí cokoli, co „pálí“, tedy i teplý vzduch.
Pro vznik úžehu je bezpodmínečně nutné sluneční záření, zatímco úpal může zjednodušeně řečeno vzniknout i v příliš přetopené tmavé místnosti anebo v extrémně vlhkém prostředí.
Jak je zde popsáno, tak hlavním rozdílem mezi úpalem a úžehem je, že úpal může vzniknout i ve stínu při nadměrném horku (třeba i v sauně). Naproti tomu úžeh vzniká výlučně jen z přehnaného slunění v létě na přímém slunci.
Pro úpal je v podstatě typické, že u něho předchází taková ta předzvěst slabosti. Dále se nám zastavuje pocení, máme horkou suchou kůži a v podstatě máme nutkání posadit se někde do chladného místa a nějakým způsobem si odpočinout. Dalším příznakem je, že začíná bolet hlava, což je projev dehydratace organizmu, protože tento stav vlastně nastává tím, že máme nedostatečný přísun tekutin.
Úpal je konečná fáze přehřátí, ve které dochází k vzestupu tělesné teploty nad 40°C, termoregulace již nefunguje. Teplo se nahromadí v těle, které jej není schopno odvádět (například i z důvodu vysoké vlhkosti vzduchu), a začne se šířit tělesnými orgány. Postupně dochází ke snížení krevního tlaku, zrychlení srdeční akce (tachykardie) a k otoku mozku, který může způsobit smrt. Pokud k úpalu dojde na sluníčku, často se přidává i úžeh. Mezi první příznaky patří bolest hlavy, později pocit na zvracení, zmatenost a závratě. Jestliže nepřerušíte působení tepla, dochází k závažnějším změnám. Tělesná teplota stoupá nad 40 °C, kůže je horká, suchá, postižený postupně upadá do bezvědomí, někdy spojeného s křečemi. K přehřátí může přispět i dehydratace s nemožností tvorby potu jako hlavním termoregulačním opatřením.
Úpal vzniká následkem pobytu v horkém, silně nevětraném prostředí, kdy tímto mechanismem dochází k celkovému přehřátí organismu. Naproti tomu úžeh je stav vznikající přímým působením slunečních paprsků na nepokrytou hlavu, čímž dochází k přehřátí mozkových obalů a jejich překrvení. Hlavními příčinami úpalu je pobyt v horkém prostředí, dehydratace organismu či nesprávně zvolené oblečení. Příčina úžehu spočívá v dlouhodobém pobytu na otevřeném slunci bez ochrany. Jeho typickými příznaky jsou: snížení krevního tlaku (hypotenze), tachykardie (zrychlení srdeční frekvence, pulsu), bolesti hlavy, zmatenost, eventuálně až ztráta vědomí, nevolnost na zvracení a zvracení, svalové křeče, šokový stav, suchá kůže a žádný pot, zvýšená teplota nebo horečka, červené zbarvení kůže (erytém).
Úžeh od úpalu se někdy může lišit také tím, že příznaky přicházejí s určitým zpožděním (obvykle v noci po denním slunění).
Laikovi se úpal a úžeh u dětí mohou jevit jako jedno a totéž onemocnění, ale není to tak. Úpal může dítě dostat, i když ho úzkostlivě chráníme před sluncem. Úžeh vzniká kvůli přímému vystavení těla slunci. Rizikem je hlavně chybějící pokrývka hlavy. Pokožka na vrcholu hlavy je velmi tenká a krev proudící pod ní se tak snadno přehřeje a u malých dětí to platí dvojnásob. Děti do tří let by se na přímém slunci neměly objevovat vůbec. Škodí jim i obyčejné opalování. Starší děti pak musí mít vhodný klobouk nebo šátek, který je dobré čas od času namočit vlažnou vodou.
Úžeh se velmi často objevuje až po několika hodinách. Dítěti se tak neudělá špatně u rybníka nebo na hřišti, ale až poté, co přijde domů, nebo uprostřed noci, kdy se vzbudí s horečkou a nevolností.
Projevy:
vysoká teplota (i nad 40 °C)
zrychlený tep
malátnost
apatie
nevolnost
zvracení
trnutí šíje
dezorientace
Úžeh u dětí patří mezi život ohrožující stavy a neobejde se bez konzultace s lékařem. Není třeba ihned dítě vozit na pohotovost, vyžádejte si telefonickou konzultaci na nejbližší dětské pohotovosti. Dítě zároveň pečlivě ochlazujte – omývejte ho vlažnou vodou a přikládejte studené obklady na krk, zápěstí a kotníky. Snažte se také, aby hodně pilo. Doba trvání stavu je individuální a záleží na dehydrataci dítěte. Na pití se doporučuje – pokud ji dítě pozře – osolená voda, ale mnohem lépe se osvědčily rehydratační roztoky z lékárny. Pokud se vám dítě nepodaří k pití přinutit (třeba proto, že je příliš apatické), je nutné ho dopravit k lékaři a nechat zavést infuzi. Hospitalizace obvykle netrvá déle než 24 hodin a dítě se po ní zotavuje velmi rychle. Nezapomeňte, že děti do šesti let mají nárok na přítomnost rodiče v nemocnici, která je hrazena pojišťovnou.
Úžeh je typický při pobytu na přímém slunci, kdy si v postatě neuvědomujeme, že jsme vystaveni slunečnímu záření a ultrafialovým paprskům. Při letním úžehu dochází ke kombinaci zmíněného přímého oslunění a k přehřátí organizmu. Pokud se navíc ještě nechráníme ochrannými faktory, tak na pokožce dochází k zarudnutí, jakoby spálení pokožky.
Mdloba může nastat z řady jiných klinických důvodů, například při nějaké nemoci kardiovaskulárního aparátu. Mdloba také může být jen prostým následkem dehydratace organizmu u zcela zdravého člověka.
První pomoc u úpalu je jenom přemístit takového postiženého do stinného místa, zvednout mu dolní končetiny, a pokud možno, dát mu napít chladného nápoje.
Když teploty spadnou z tropických 34 stupňů například na 22 stupňů tak nám to žádné vážné zdravotní problémy nepřinese, ale spíš budeme subjektivně vnímat větší chlad. Je to proto, že naše adaptační mechanismy mají určitou setrvačnost. Je to asi tak, jako když v zimě odjedeme na dovolenou na Kanárské ostrovy někdy kolem vánoc, kdy je tam teplota 24 nebo 26 stupňů, a pak se vrátíme zpět, tak tu zdejší zimu pak také vnímáme mnohem mrazivěji, než ve skutečnosti je.
Aloe vera se nejčastěji používá na menší popáleniny. Léčivé účinky gelu spočívají v hydrataci, protizánětlivosti a uklidnění pokožky. Účinky pryskyřice se využívají jako projímadlo a pro obnovu trávení. Gel z aloe vera se aplikuje na akné, ekzémy, podráždění kůže, bodnutí hmyzem, vředy, opary, svědění, neurodermatitidu, psoriázu (lupénku), špatně se hojící rány, odřeniny, úpal a na zánět dásní. Naopak vnitřní užívání gelu je vhodné na léčbu ulcerózní kolitidy, diabetu, zvýšeného krevního tuku, kašle, syndromu dráždivého tračníku, dyspepsii, pálení žáhy a na posílení imunitního systému. Nejčastěji se používají listy rostliny, které obsahují vodu, aminokyseliny, minerály, vitamíny, enzymy, glykoproteiny, antrachinové a antracenové deriváty. Listy aloe vera se sklízí teprve tehdy, pokud dosáhnou určité velikosti, většinou jde o rostlinu rostoucí minimálně 2 roky.
Ujistěte se, že jste z pokožky důkladně opláchli citronovou šťávu před tím, než vyjdete ven na slunce, protože šťáva zvyšuje citlivost vaší pleti na UV záření.
Pokud máte citlivou pokožku, nepoužívejte na tvář citron. A vždy dávejte pozor, aby se citron nedostal do kontaktu s očima.
Domácí opravné prostředky by se neměly používat, pokud máte úpal nebo citlivou pokožku.
