Zajímá vás téma USKLADNIT? Tak právě pro vás je určen tento článek. Ocet má své uplatnění nejen jako pochutina v kuchyni a jako konzervant nejrůznějších jídel, ale i jako léčivý prostředek. Uplatní se jako přípravek pomáhající k redukci nadváhy, k posílení organismu při chřipce, nachlazení a zánětech horních cest dýchacích. Jeho užívání pomáhá k úpravě narušeného trávení a mikroflóry střev, vede ke snížení hladiny cholesterolu a upravuje vysoký krevní tlak.
Recepty
Tamago-su (vaječný ocet)
Ponořte celé syrové vejce do šálku octa. Vejce by mělo v octu zůstat po dobu 7 dní. Během této doby dojde k rozpuštění vejce a skořápky. Po sedmi dnech zůstává jen jedna část vejce a tou je transparentní membrána, kterou je zapotřebí z nádoby odstranit. Malé množství tohoto vaječného octa se smíchá se sklenicí teplé vody a užívá třikrát denně. Samurajové toto tonikum užívali jako zdroj síly a moci.
Ochucený ocet
Ochucené octy existují již tisíce let. Mezi nejčastější aromatické látky přidávané do octa patří bylinky – rozmarýn, bazalka a česnek. Také se mohou přidávat květiny, ovoce nebo zelenina. Nejčastěji se vyrábí malinový ocet. Výroba takového octa zahrnuje následující:
umytí malin;
rozehřátí octa, nesmí dojít k vaření;
přidání malin;
přelití do uzavíratelných sklenic;
po vychladnutí skladovat na chladném a tmavém místě po dobu nejméně šesti týdnů;
po uplynutí této doby ocet přecedit a uskladnit do sterilizovaných lahví.
Ochucený ocet se dá vyrábět i z borůvek, broskví nebo meruněk.
Destilovaný ocet
Destilovaný ocet se používá v mořicích a čisticích prostředcích. Na rozdíl od jablečného octa neobsahuje žádné živé kvasinky, z tohoto důvodu by neměl být považován za zdroj léčebných výhod.
Ocet a česnek
Česnek dodává obdivuhodnou sílu a vytrvalost. Lze ho použít i při přípravě zálivek. Zde je recept na přípravu dobré zálivky:
½ šálku rostlinného oleje;
¼ šálku octa;
1 stroužek mletého česneku;
3 lžíce citronové šťávy;
1 lžíce cukru.
Bór v octě
Bór je minerál, který je nezbytný jak pro život rostlin, tak i pro život živočichů. Pokud je v lidském těle nedostatek bóru, nedochází k tvorbě silných a rovných kostí. Bór je důležitý pro tvorbu kostí, protože hraje důležitou roli ve využívání vápníku. Ocet uvolňuje bór do těla a zároveň ovlivňuje uvolňování steroidních hormonů (estrogenu a testosteronu), jejich používání a životnost. Estrogen je jediným organickým lékem pro léčbu osteoporózy.
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběr a sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Potřebujete oloupanou a přebranou pohanku. Pohanku na pánvici opražte. Míchejte a pražte do té doby, než pohanka začne pukat. Pokud okamžitě nespotřebujete opraženou pohanku, je možné ji uskladnit v uzavřené nádobě a odložit na jindy. Na jeden hrnek čaje si připravte asi dvě lžičky pražené pohanky. Dejte ji do šálku a zalijte asi 200 ml vroucí vody. Jakmile odvar vychladne, slijte ho. Nápoj je připraven ke konzumaci. Pohanku lze použít opakovaně. Spaření je možné dokonce až dvakrát a stále bude mít nápoj velmi neobvyklou příchuť. Po spaření je možné pohanku sníst. Při přípravě tudíž nemáte žádný odpad.
Je praktičtější listy, řapíky i případné květy nejdřív nakrájet, to pro lepší skladnost. Nevadí však, když listy zůstanou celé, zmrazené se velice snadno krájí. Nevýhodou mrazení je, že je česnek medvědí velmi aromatický a máme-jej v boxu s jinými potravinami, předá jim své aroma.
Pokud máte hodně česneku medvědího (v řádu kilogramů), můžete jej spařit ve vroucí vodě, rychle zchladit a rozmixovat na pastu. Tu pak vložit do mrazicích krabiček a později využít stejně jako špenátový protlak. Takto připravený polotovar už mrazicí box nezamoří. Spotřeba rostlinného materiálu je ale velká.
Nejpoužívanější částí borovice jsou pupeny (Turio pini), které se sbírají před rozvitím v březnu a dubnu, a mladé výhonky. Jsou velmi dobrým zdrojem vitamínu C, navíc obsahují cenné minerály a silice, které pomáhají posílit obranyschopnost organismu.
Účinky
Sirup z pupenů borovice lesní podporuje tvorbu hlenů, napomáhá vykašlávání, působí močopudně. Má silné antiseptické a protizánětlivé účinky. Pomáhá pročišťovat organismus. Podává se i při angínách, které doprovází nepříjemné škrábání a bolest v krku. Užití i jako mírné sedativum. Účinnou látkou je silice, která obsahuje terpeny, pryskyřici, třísloviny, hořčiny.
Recept
Na neprašném místě daleko od civilizace si nasbíráme mladé výhonky borovic. Neměly by být delší než deset centimetrů. V ideálním případě je sbíráme z čerstvě pokácených stromků, ale to se moc často nepodaří. V rámci šetrnosti proto „neškubeme“ jeden strom, ale z každého si vezmeme jen pár výhonků. Doma je očistíme a zbavíme hnědých šupinek. Pokud možno je nemyjeme – proto si dáme záležet při výběru opravdu čistého místa sběru. Výhonky začneme ukládat po vrstvách do vyvařených a suchých sklenic, každou vrstvu prosypeme cukrem (můžeme použít klasický bílý, ale přeci jen je lepší třtinový). Nakonec ještě všechno pořádně udusáme, například paličkou od hmoždíře, a přikryjeme víčkem, nezašroubováváme ho, jde jen o to, aby nám tam nepadaly různé nečistoty. Sklenici vystavíme na slunečné místo, obden víčko utáhneme, protřepeme ji a pak znovu odvíčkujeme a necháme jen přikrytou. Čekáme, dokud výhonky nepustí šťávu a ta nezíská hnědou barvu (borovicový sirup vypadá přibližně jako čaj). Louhování by mělo trvat zhruba čtyři týdny. Pak už jen stačí sirup přecedit přes gázu, tu pečlivě vymačkat, sirup přelít do vyvařených sklenic a můžeme uskladnit. Vydržet by měl bez problémů až do dalšího jara.
Dávkování
Dávkování komerčně prodávaného výrobku:
Dospělí a děti od 12 let 10–15 ml 2x denně. Děti od 3 do 12 let 1–2x denně 10 ml (1 ml = 15 kapek). Podávejte v jedné fázi 5–6 dnů, pak přerušit na 2 dny. Takto postupujte 5–6 týdnů.
Dávkování domácího sirupu:
Pokud podáváme borovicový sirup jako prevenci, tak stačí jedna lžíce denně pro dospělého a jedna lžička pro dítě. V případě nemoci dávku ztrojnásobíme.
Je možné přidávat i do čaje, ale ten buď musíme vypít téměř okamžitě, anebo ho vmícháme až po částečném vychladnutí – borovicový sirup působením tepla velmi rychle ztrácí velkou část svých skvělých vlastností.
K výrobě likéru se využívají výhonky smrku ztepilého a kromě 2 hrstí těchto mladých výhonků potřebujeme tyto ingredience: 8 kuliček jalovce, 1/2 lžičky puškvorce, 500 ml alkoholu (80% konzumní líh), 5 lžic medu, 500 g cukru. Likér se připraví tak, že do nádoby dáme výhonky, jalovec, puškvorec a vše zalijeme alkoholem. Takto připravené necháme 2 měsíce louhovat. Poté se přecedí a přidá 500 g cukru rozpuštěného v 750 ml vody a přidá se ještě 5 lžic medu. Vše se důkladně promíchá, slije se do lahví a může se podávat nebo uskladnit.
Tato léčivka má zklidňující účinky především na podrážděnou pokožku, pomáhá při ekzémech a lupénce. Výborně se hodí i k ošetření citlivé pokožky vlasů, změkčuje a vyživuje délky vlasů, uhlazuje kutikulu a zjemňuje pokožku. Působí stimulačně a protizánětlivě. V případě poranění a zánětů ve vlasaté části podporuje hojení.
Měsíčková mast
Měsíčková mast pro svou přípravu vyžaduje dvě plné hrstě čerstvých květů, stonků a listů, které se na drobno nasekají. Dále budete potřebovat 500g vepřového nebo husího sádla. A nyní rozebereme téma měsíčková mast návod a výroba, sádlo necháme rozpustit a nasypeme do něj nasekaný měsíček lékařský, řádně zahřejeme a necháme rychle vzkypět, pak to zamícháme a odstavíme. Necháme jeden den odstát a pak slabě ohřejeme, aby se tuk ztekutěl a přefiltrujeme přes plátno do připravené nádoby. Měsíčková mast užití: pooperační jizvy, jizvy, křečové žíly, zánět žil, bércové vředy, omrzliny, spáleniny, vředy, akné, plíseň nohou, proleženiny, podlitiny, popraskaná kůže, řezné rány, hemoroidy a sluneční spáleniny.
Čaj z měsíčku lékařského
K přípravě čaje z měsíčku lékařského je zapotřebí jedna vrchovatá lžička usušeného květu, listu i stonku měsíčku lékařského na přípravu 1/4 litru čaje. Užívají se 1-2 šálky čaje denně pro dospělou osobu jako prevence. Větší množství čaje 3-4 šálky denně na dospělou osobu se pijí jako léčba, nejlépe dávkováno postupně během dne jednu polévkovou lžíci každou čtvrt hodinu. Léčebné účinky čaje z měsíčku lékařského: čištění krve, infekční žloutenka, onemocnění jater, škrkavky, průjmy, zánět tlustého střeva, zlepšení trávení, opožděná či bolestivá menstruace.
Měsíčková tinktura
Plnou hrst suchých květů měsíčku lékařského na 1 litr pálenky nebo vodky, necháme vylouhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20 °C. Pak je tinktůra hotová a můžeme ji rovnou užívat nebo ji přefiltrovat a uskladnit k delšímu používání. Zdravotní účinky tinktury z měsíčku lékařského: zesílení účinků čaje z měsíčku, jako obklad při ranách, pohmožděninách, výronu krve, přetažení svalů, na hnisavé vředy, otoky a také na nádory.
Ingredience: sůl, vejce, bílý pepř, 1 zakysaná smetana, citronová šťáva z jednoho citronu, celer, cibule
Postup: Oloupaný syrový celer jemně nastrouháme a ihned promícháme se zakysanou smetanou. Vmícháme nastrouhaná vejce a jemně nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme bílým pepřem a dochutíme trochou citronové šťávy.
Celer je velmi zdravá zelenina, která má údajně stejně jako petržel díky obsahu aminokyseliny asparagin i afrodiziakální účinky pro muže. U žen je tato zelenina oblíbená při dietách, protože není kalorická, ale dodává tělu mnoho důležitých látek.
Do Evropy se bulvový celer dostal na začátku 18. století, kdy byl do Anglie dovezen z Alexandrie. Ve větší míře se v Evropě celer začal pěstovat až po třicetileté válce, v českých zemích se objevil teprve ve druhé polovině 19. století. V té době se také v našich zemích původní pojmenování opich změnilo na celer, pocházející z původního německého Zeller. Celer se pěstuje pro bulvy i listy. Nejvíce využívaná část celeru je zdužnatělá kořenová bulva, která má kulovitý tvar. Povrch je drsný a hnědý, vnitřní část je bílá nebo krémová. Listy jsou upořádány do velké růžice, jsou silné a řapíkaté, na povrchu hladké a lesklé. Květní stonek dorůstá až do výšky 80 centimetrů.
Bulva celeru, aby byla kvalitní, by měla mít průměr minimálně 8 centimetrů a kořeny zkrácené na 3 centimetry. Dužina musí mít bílou nebo jemně krémovou barvu, nesmí na ní být rezavé skvrny a může mít jednu malou dutinu. Nať nesmí být oschlá.
Bulvy celeru se před uskladněním nikdy neomývají ani neočišťují. Nejvhodnější uskladnění je v písku v chladném sklepě nebo v zemině v pařeništi. Mohou se uskladnit i volně uložené, a to v teplotě od 0 do +2 °C. Při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží čerstvé až 5 měsíců.
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirup z rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
