VČELA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Jaro je ročním obdobím, na které se většina lidí těší, protože se celá příroda probouzí k životu.
Všichni obdivujeme stromy a květiny, které zdobí zahrady a parky, radujeme se ze zvířat, která se v tuto dobu hojně rodí, ale nikdo z nás příliš nevítá bodavý hmyz, pro něhož se jaro stává začátkem jeho života. Je zjevné, proč si tento hmyz nezískal přílišnou oblibu, nejenže je jejich bodnutí nepříjemné, ale pro některé z nás může být i nebezpečné. Co dělat a jak bodnutí léčit vždy závisí na druhu bodavého hmyzu, který nás napadl.
Včela medonosná
Včely jsou snad jako jediný bodavý hmyz považovány za užitečné. Pro včely je typický velmi silný obranný pud. Včely si svůj úl velmi chrání, pokud se k jejich úlu přiblížíme zhruba na pět metrů, hrozí, že včely zaútočí. Pokud bychom manipulovali s jejich úlem bez ochranných pomůcek, musíme se připravit na obrovské množství útoků. Útok má jasně daná pravidla. Včely nejprve začnou nalétávat, výstražně bzučet a nakonec bodají. Agresivitu včel může ale vyprovokovat více věcí, třeba i těžba dřeva a sečení trávy.
Nebezpečí jejího bodnutí
Pokud nás včela opravdu bodne, problémem se stává její žihadlo. Neboť to ve většině případů zůstává v ráně a bodla žihadla se přibližně ještě minutu zavrtávají stále více do místa vbodnutí. Zároveň se jed z jedového váčku přenáší do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím mohou být následky větší. Vždy se doporučuje okamžitě žihadlo z rány odstranit (například nehtem nebo pinzetou) a dát u toho pozor, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla.
Průběh a léčba
V okamžiku, kdy jsme z rány dostali žihadlo, je vhodné ránu chladit studenou vodou, případně použít některý z přípravků k tomu určených. Z volně dostupných léků se osvědčil přípravek Fenistil gel, který zmírňuje svědění i tvorbu otoku. Po vpichu včelího žihadla je také třeba vypít dostatek tekutin a zůstávat pro jistotu ve stínu. Je důležité zároveň místo vpichu kontrolovat, jestli nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. Pokud by k něčemu takovému došlo, je nutné zavolat rychlou lékařskou pomoc. U většiny lidí ale dojde jen k zarudnutí kůže, svědění a otoku místa bodnutí. Neměli bychom se děsit, pokud by se otok zvětšoval, všeobecně se tvrdí, že otok může dosáhnout rozměrů až dvou mužských dlaní. Ve výjimečných případech může dojít ke zhoršenému zdravotnímu stavu i u lidí, kteří nejsou alergici. Většinou se taková situace projevuje například kopřivkou, závratěmi, nevolností. V takovém případě bychom měli navštívit lékárnu, kde nám poradí, která antihistaminika pomohou. Pokud by se ale stav výrazně zhoršoval, vždy je lepší navštívit lékaře, nebo zavolat rychlou lékařkou pomoc.
Vosa je nepříjemná, její rozzlobení zjistíme tak, že nás štípne a v místě vpichu dojde k otoku a také v něm nenajdeme žihadlo. Většinou tak píchnutý jedinec ani neví, co ho vlastně štíplo. Kupříkladu včelí píchnutí můžeme vyloučit dedukcí, že včela se vyskytuje v trávě. Takže když například chodí někdo bos venku v trávě, tak je u něho velká pravděpodobnost toho, že na včelu šlápne a ta ho v sebeobraně bodne. Proti včelímu píchnutí se tedy nejlépe ubráníme, když nebudeme chodit bosi v trávě. Dále po včelím bodnutí zůstane v ráně žihadlo, což je další ukazatel pro identifikaci původce píchnutí. Rozlišit alergeny správným určením původce píchnutí je nezbytnou podmínkou pro správnou a rychlou léčbu případné alergické reakce. Bodnutí hmyzem patří k nejnebezpečnějším alergickým reakcím, to znamená, že člověk může třeba v krajním případě až zemřít. Takové alergické reakce pak mívají své specifické příznaky od těch lehčích až po ty právě nejzávažnější.
U většiny lidí nastane po bodnutí hmyzem toxická rekce. Toxická reakce se projeví začervenáním kolem místa vpichu a malým otokem. Tato toxická reakce není nebezpečná. Toxická reakce v sobě skrývá nebezpečí jen v případě, že by došlo k píchnutí několika žihadel najednou, rámcově desítky až stovky, tak pak může dojít také k vážnému stavu ohrožující život, protože dochází až k hemolýze krve a může také docházet k poškození ledvin, díky jedu od bodavého hmyzu. Jed je přítomen v každém bodnutí, ale ve velmi malém množství, takže je v podstatě látka tělu neškodlivá. Nejvíce jedu předá ve svém píchnutí včela. U toxické reakce vyloženě nehrozí anafylaktický šok.
Alergická reakce po bodnutí hmyzem
Máme několik stupňů této alergické reakce. U lehkých alergických reakcí po bodnutí hmyzem někdy dojde ani k otoku, a někdy zas třeba máme jen různé červené fleky po těle, které svědí. Proti takovým reakcím a i proti svědění, pomůže nějaké antihistaminikum, které máme většinou od lékaře nebo dnes je už i volně prodejné, jako například Zirtec, Claritin, Fenistil gel, Dithiaden a spousta nových dalších. Při horší alergické reakci po bodnutí hmyzem se objevuje kašel a lehká dušnost, bronchospasmus, což může být nebezpečné hlavně pro astmatiky. Astmatici při těchto příznacích po bodnutí hmyzem použijí okamžitě nějaký inhalační sprej, který mají doma k dispozici. Dále se po bodnutí hmyzem dostavuje obluzené vědomí, dostavuje se průjem nebo i křeče v břiše. Je to stav podobný silné nevolnosti. Včelí bodnutí má také výrazný vliv na krevní tlak a po bodnutí včelou může dojít k dramatickému poklesu krevního tlaku. Tento pokles krevního tlaku po včelím bodnutí může přejít až v kolaps krevního oběhu, který pak odvrátí již jen většinou aplikace hydrokortizonu (glukokortikoid), což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci. Při nejsilnějším stupni průběhu alergické reakce po bodnutí hmyzem dochází i k inkontinenci, štípnutý jedinec se pomočí, pokálí, může být i v bezvědomí. K tomu ještě špatně dýchá, což může být umocněno žihadlem v dutině ústní, která se zduří a ještě více omezí možnost dýchání. Toto už je stav, kdy je potřeba volat rychlou záchrannou lékařskou službu. V této chvíli jde v postatě o život, a jde o minuty, takže je potřeba okamžitě jednat a na nic nečekat, volat záchranku! Pokud nastanou tyto poslední příznaky, tak zde již žádné antihistaminikum nepomáhá, tedy takové to běžné, které seženeme v lékárně. Zde již je potřeba zásah lékaře, protože štípnutému jedinci opravdu žádná tableta už nepomůže.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
Co se týká vos, tak u nich je jedovatá pouze samička. Zatímco včela může bodnout jen jednou, tak vosa může použít své žihadlo i několikrát. I vosy, pokud cítí ohrožení jejich hnízda, se spojí v jeho obraně.
Nebezpečí jejího bodnutí
Vosí jed patří mezi největší alergeny, které se vyskytují v naší přírodě. Tento jed se skládá ze tří toxikologických složek: biogenní aminy, aminokyseliny, enzymy a polypeptidy. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na vosí bodnutí. Enzymy se podílejí na alergických projevech bodnutí. Polypeptidy způsobují otok, lokální bolest kolem místa vpichu a zánětlivou reakci.
Průběh a léčba
Důsledkem vosího bodnutí bývá většinou zarudlá kůže, která svědí, případně mohou naskákat kopřivkovité pupeny. Tyto reakce ale většinou během několika hodin odezní. Pokud v ráně zůstalo žihadlo, je třeba ho odstranit. Pro zmírnění bolesti a otoku se doporučují ledové obklady. Na rozdíl od včelího bodnutí je u vosího bodnutí potřeba jed neutralizovat kyselinou, proto se dá využít i například cibule, ocet a citron. I zde se dá využít gelu Fenistil. Stejně jako u včelího bodnutí i zde může dojít i k dalším obtížím (nevolnost), opět by měla pomoci antihistaminika. Pokud by se ale stav zhoršoval (dušení, zvracení, průjmy, krvácení, horečka, bolesti hlavy, nižší krevní tlak), hrozí největší nebezpečí: anafylaktický šok, v takovém případě je potřeba se dostat co nejdříve do nemocnice.
