Účes je určitý způsob úpravy vlasů do jistého tvaru. Účesy jsou jedním z nejvýznamnějších prvků, jimiž se člověk prezentuje ve svém okolí. Jsou ovlivněné módou, kulturním prostředím, okolní společností.
Zdroj: článek Účesy
Stařecké bradavice, odborně označované jako seboroická veruka (verruca seborrhoica, senilní veruka), patří mezi nejčastější nezhoubné kožní útvary u dospělých a seniorů. Vznikají na zcela normální kůži a nejsou spojeny s virovou infekcí, na rozdíl od běžných virových bradavic.
Hlavní roli v jejich vzniku hraje věk a genetická dispozice. U osob mladších 30 let se objevují spíše výjimečně, zatímco po padesátém roce života jejich výskyt výrazně narůstá. Významným faktorem je také dlouhodobé působení slunečního záření, zejména na místech, která byla po léta vystavena UV paprskům.
Zpočátku se jedná o nenápadné, plošně vystouplé útvary barvy kůže či lehce nažloutlé. Postupně tmavnou do hnědých až šedočerných odstínů, jejich povrch se stává drsným, brázditým a jakoby „přilepeným“ ke kůži. Velikost se pohybuje od několika milimetrů až po 1–2 cm.
Seboroické veruky jsou benigní útvary a nikdy se nezvrhávají v rakovinu. Nejedná se o prekancerózu. Přesto je vhodné každou nově vzniklou nebo rychle se měnící kožní lézi konzultovat s dermatologem, zejména pokud krvácí, svědí nebo mění barvu.
Zdroj: článek Stařecké bradavice
Takzvané jaterní skvrny, odborně označované jako aktinická pigmentace nebo lentigo senilis, patří mezi nejčastější příčiny tmavých skvrn na noze. Navzdory názvu nesouvisí přímo s onemocněním jater, ale především s dlouhodobým působením slunečního záření a přirozeným stárnutím kůže.
Vznikají v důsledku nahromadění melaninu v kůži. Riziko zvyšuje genetická dispozice, opakované vystavování UV záření a vyšší věk. Skvrny se objevují nejen na obličeji a rukou, ale také na kůži nohou, zejména v oblasti bérců.
Pro vizuální představu si můžete prohlédnout fotografie zde: jaterní skvrny na nohou – obrázky
Úplné odstranění bývá obtížné. Používají se chemické peelingy, laserová terapie nebo kryoterapie. Domácí péče (např. citrusové kyseliny) může skvrny pouze zesvětlit. Klíčová je prevence – ochrana před sluncem a pravidelná péče o pokožku.
Zdroj: článek Hnědé skvrny na dolních končetinách
Stařecké skvrny (Lentigo senilis) patří podobně jako mateřská znaménka a pihy k pigmentovým skvrnám na kůži. Vznikají tehdy, když je v kůži dlouhou dobu vlivem UV záření přítomno příliš mnoho volných radikálů. Pak dochází k nahromadění voskovitého hnědého pigmentu lipofuscinu, kterému se často říká i pigment stáří nebo opotřebení. Jinými důvody vzniku stařeckých skvrn může být například nadměrná konzumace alkoholu nebo tabáku, používání některých léků nebo nadbytek nitrátů v potravě. Nahnědlé skvrny mohou být velké až několik centimetrů. Světlá pokožka a úžehy, ale i časté opalování napomáhají rovněž vzniku stařeckých skvrn. Změny nejsou zhoubné, pro postižené však většinou představují kosmetický, a tím i psychický problém. Stařecké skvrny vznikají zejména na místech, která jsou vystavena slunečnímu záření. Podle míry pobytu na slunci se mohou vyskytnout už po čtyřicítce; v Česku je jimi postiženo více než 90 % lidí starších šedesáti let. Na rozdíl od klasických letních pih jsou stařecké skvrny viditelné trvale. Nejčastěji se vyskytují na hřbetech rukou, předloktích, v obličeji a dekoltu.
Zdroj: článek Domácí triky na jaterní skvrny v obličeji
Stařecké pihy, odborně označované jako lentigo senilis, jsou ploché hnědé až tmavě hnědé skvrny na kůži. Nejčastěji se objevují po čtyřicátém roce života, ale u lidí s velmi světlou pokožkou nebo s vysokou expozicí slunečnímu záření se mohou objevit i dříve. Vznikají v důsledku nerovnoměrné produkce melaninu v kožních buňkách.
Na rozdíl od mateřských znamének nejsou nebezpečné, ale z estetického hlediska mohou být velmi rušivé. Typickými místy výskytu jsou obličej, hřbety rukou, ramena a dekolt – tedy partie, které jsou dlouhodobě vystaveny slunci.
Zdroj: článek Odstranění stařeckých pih: Jak se bezpečně zbavit pigmentových skvrn a
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Zde najdete fotografie, na nichž je vidět hypertrofie sítnice.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Oční pigmentace
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Zde najdete fotografie věnující se žloutence.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
Zde najdete fotografie týkající se hemolytické žloutenky.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Zde najdete fotografie zachycující příznaky obstrukční žloutenky.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Zde najdete fotografie vztahující se k hepatocelulární žloutence.
Chronické užívání alkoholu může vést k hepatitidě a cirhóze
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Stařecká žloutenka
Na fotografiích impetiga jsou nejčastěji viditelné:
Zdroj: článek Impetigo fotografie
Výskyt maligního melanomu je 20 případů na 100 000 obyvatel. Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu. Nejčastější výskyt melanomu je u mužů bělochů. Nejčastější výskyt je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí.
V jakých stádiích se může melanom objevit? Díky tomu, že se dělají preventivní akce proti melanomu, tak nejhorší případy už naši odborníci takřka objevili. Tentokrát se zaobírají menšími nádory, které mají větší šanci na vyléčení.
Melanomy lze rozdělit do těchto skupin:
Zdroj: článek Melanom, zákeřná rakovina kůže
Zdroj: článek Plíseň na nohou, nedílná součást každého léta
Zdroj: článek Účesy
Zdroj: článek Nežádoucí účinky Warfarinu: co očekávat, jak je rozpoznat a kdy jednat
Vzhled genitálních bradavic se liší podle pohlaví, lokalizace a fáze onemocnění. Právě proto lidé často vyhledávají fotky genitálních bradavic, aby mohli své potíže porovnat.
Ověřené fotografie genitálních bradavic najdete zde:
Zdroj: článek Genitální bradavice: jak vypadají, fotografie, příznaky a
Pinguekula je velmi častý, nezhoubný výrůstek na spojivce, obvykle na vnitřní straně oka blízko nosu. Vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření, větru, prachu a suchého prostředí.
Fotografie pinguekuly: Google Images – pinguekula
Odborná videa: YouTube – pinguekula
Pterygium je pokročilejší forma změny spojivky, která může přerůstat přes rohovku a ovlivňovat vidění. Často vzniká z neléčené pinguekuly.
Fotografie pterygia: Google Images – pterygium
Odborná videa: YouTube – pterygium
Cysta spojivky je tekutinou vyplněný váček, který se může objevit náhle. Často vzniká po podráždění oka, infekci nebo drobném poranění.
Fotografie cysty spojivky: Google Images – cysta spojivky
Odborná videa: YouTube – cysta spojivky
Zdroj: článek Bulka na bělmu: příčiny, fotografie, léčba a kdy může jít o vážný
Typické projevy opruzenin zahrnují zarudnutí, lesklou a citlivou pokožku, někdy i mokvání. Nejčastěji se vyskytují na hýždích, pod prsy, v kožních záhybech, v tříslech nebo v oblasti genitálií.
Pro lepší představu si lze prohlédnout ilustrační fotografie zde: opruzeniny – fotografie (Google Images).
Zdroj: článek Jak na opruzeniny kůže
Nejčastější medicínské indikace k obřízce souvisejí s onemocněními předkožky a žaludu. V těchto případech je zákrok považován za standardní a účinné řešení.
Fimóza znamená zúžení předkožky, které brání jejímu stažení přes žalud. Může být vrozená nebo získaná, často v důsledku zánětů či jizevnatých změn.
Balanoposthitis je zánět žaludu a předkožky, často spojený s bakteriální nebo kvasinkovou infekcí. Opakované formy mohou být prvním signálem cukrovky.
Akutní balanoposthitis – fotografie
Parafimóza vzniká při zaškrcení žaludu staženou předkožkou. Jde o akutní stav vyžadující rychlé řešení, někdy i chirurgický zákrok.
Zdroj: článek Obřízka