Zajímá vás téma VIBRACE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Masážní podložka je asi nejvyužívanější masážní přístroj. Masážní podložka pomáhá zmírňovat bolest zad a beder, léčí neurózu, odstraňuje únavu, stimuluje svaly, krevní oběh a zlepšuje celkovou vitalitu. Masážní podložky nabízejí shiatsu masáž, vibrační i rolovací masáž. Jejich motory jsou rozmístěny rovnoměrně tak, aby splňovaly účel masáže celých zad nebo jednotlivých částí těla, jako jsou hýždě, oblast beder a další.
Masážní podložka na židli
Univerzální masážní podložka je výkonná elektronická masážní podložka s možností využití na běžné kancelářské židli nebo v autě. Masážní hlavice nabízejí 3 typy masáží – masáž horní oblasti zad, masáž bederní oblasti zad a celková masáž zad. Součástí masážních hlavic je také výhřevné těleso zajišťující lehké prohřívání masírovaných svalů pomocí paprsků Blue-ray a infračerveného záření. V sedací části masážní podložky jsou umístěny vibrační hlavice nabízející 3 typy vibrací – levo-pravá vibrace, přerušovaná vibrace, nepřetržitá vibrace. Součástí masážní podložky je přehledný tlačítkový ovladač s indikačními diodami, doplněný o odkládací kapsu pro ovladač, dále odnímatelná poduška s malým polštářkem a popruh pro upevnění masážní podložky na židli či autosedačku. Masážní podložka nabízí zapojení do standardní elektronické zásuvky i do 12V zásuvky autozapalovače. Díky snadné instalaci, jednoduchému ovládání a vysoké účinnosti se tak nabízí všestranná masážní podložka domů, do práce i na dlouhé cestování autem. Je možné koupit i masážní sedák, který je účinný pouze na sedací oblast hýždí.
Galvanický proud vytváří ve všech vrstvách pokožky elektromagnetické pole, tím se rozproudí lymfa, vzniknou vibrace a za podpůrné činnosti ultrazvuku se uvolní nečistoty, které se žehličkou vytáhnou ven z těla. Navíc tato žehlička jako jediná kromě čištění a vyhlazování pleti efektivně odbourává podkožní tuk, a to na základě vysokofrekvenčních ultrazvukových vln, které pronikají hluboko do podkožní tkáně. Hlavním účelem žehličky je ovšem detoxikace, omlazení pokožky a vyhlazení vrásek. Silná ultrazvuková vibrace generovaná na špičce lžíce odstraňuje podkožní maz, toxické substance a bakterie. Pokožka se zahřívá, následuje silné odpaření těchto složek a i díky ultrazvuku žehlička odstraní všechny neduhy pokožky. Pomáhá proti ekzému, lupénce a dalším nemocem kůže. Při aplikaci se rozproudí lymfa, zmírní se podráždění pokožky a zprůchodní se póry až k buňkám. Již po prvním žehlení se obličej očistí od černých teček a omladí se. Pro účinné žehlení doporučujeme podpůrně použít čisticí gely, které transformují do buněk potřebné látky. Gel na obličej, celulitidu a vlasy lze zakoupit v jakémkoliv obchodě s kosmetikou.
Prvotní infekce viru varicella zoster způsobuje plané neštovice. Herpes v uchu vede k reinfekci a reaktivaci viru v těle. Tyto viry se objevují podél nervových vláken míšních nervových uzlin, kde se udržují a mohou se znovu objevit po uplynutí několika let. Viry poškozují spinální ganglie, což vede k akutní bolesti. Mohou vyvolat výkyvy nebo poklesy imunity v důsledku věku nebo potlačení imunitního systému, a to zejména u pacientů s transplantacemi, poruchami imunitního systému nebo u pacientů s onemocněním HIV. Příčinou mohou být nadměrné vibrace částí těla vyvolané rentgenovými paprsky, UV zářením, jedovatými (toxickými) látkami nebo jinými infekčními onemocněními, jako je například vzteklina. Virus může být přenesen na nechráněný opar, ze kterého se mohou vytvořit plané neštovice. Je to podobné jako u nemocného dítěte, které může přenést plané neštovice na dospělého a ten následně dostane herpes ucha.
Propolis je pryskyřičná směs, kterou včely sbírají z pupenů stromů nebo jiných rostlinných zdrojů. Surovina k tvorbě propolisu je sbírána včelami na rostlinách produkující pryskyřičné látky. Při zpracování se mísí nasbíraná hmota s výměškem hlavových žláz. Včely propolis používají jako stavební a ochranný materiál. Pro včely má velký vliv, jelikož posiluje strukturální stabilitu úlu, snižuje vibrace, udržuje utěsnění úlu, je prevencí proti nemocem a parazitům a zároveň inhibuje růst bakterií a zabraňuje hnilobě v úlu. Propolis má mnoho různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé, což je odvislé od jeho stáří a původu.
Nadýmání je stav, kdy se ve střevě zvýšeně tvoří plyny. Nadýmání může mít lehkou formu, může být ale i závažnější a vyvolat křeče v břiše. Příčin nadýmání existuje hned několik: zvýšené polykání vzduchu, činnost střevních bakterií, složení potravy, trávicí obtíže různého původu, neprůchodnost střeva a podobně. V důsledku nerovnováhy střevní mikroflóry či vinou některých potravin může ve střevě docházet ke kvasným nebo hnilobným procesům. Na složení plynu se nejvíce podílí dusík, vodík, oxid uhličitý, ale i metan, sirovodík a kyslík. Náhlá a velká plynatost může vznikat zvýšeným průnikem krevních plynů do střeva nebo omezeným vstřebáváním plynů ze střeva do krevního řečiště. Meteorismus může být rovněž jediným projevem funkční poruchy tlustého střeva (funkční kolopatie) nebo vážného organického onemocnění trávicí trubice (zánětlivé nebo nádorové stenózy, tedy abnormální zúžení). Břicho může být až nezvykle vzedmuté, lehce citlivé. Větry buď neodcházejí (závažnější varianta), nebo odcházejí nadměrně. Při zástavě uvolňování plynů (a stolice) je nutné vyhledat lékaře. Zvýšenou tvorbu plynů doprovází nadmutí, napětí a vyklenutí břicha.
Jen pro zajímavost: větry jsou většinou tvořeny 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku. Uvedené složení plynů je orientační a platí pro zdravého člověka s vyváženým složením potravy. Individuální odchylky závisejí na převažujícím typu bakterií, jež žijí ve střevě, a na konkrétním složení potravy. V případě nevhodného bakteriálního osídlení tlustého střeva dochází ke zvýšené tvorbě střevních plynů, tento stav se nazývá dolní dyspeptický syndrom. Směs plynů je kvůli obsahu metanu a vodíku hořlavá. Pach větrů je dán sulfanem, který obsahuje síru. Teplota plynů až do jejich úniku odpovídá tělesné teplotě, tedy asi 36,5 °C. Stav, kdy před sebou střevní plyn tlačí i střevní obsah, jenž pak nekontrolovaně opouští střevní trakt, se nazývá průjem. Zvuk při větrech vyvolává především vibrace análního svěrače či okolí vaginy.
Pálení v krku po ránu může být způsobeno po nočním chrápání. Chrápání je zvuk způsobený omezeným proudem vzduchu kvůli zúženým dýchacím cestám v oblasti hltanu. Vzniká z vibrace měkkého patra a stěny hltanu v důsledku abnormálně turbulentního toku vzduchu. Obvykle se objevuje při vdechování, ale může se také týkat fáze výdechu. Chrápání je spojeno s anatomickými a mechanickými vlastnostmi hltanu a sliznice, což vytváří povrchovou lepkavou vrstvu na tkáních hltanu. Jde o fyziologický jev, který je velmi rozšířený u celé populace a je zvláště rušivý pro příbuzné člověka trpícího chrápáním. Na úpravu tohoto nepříjemného pocitu jsou vhodné spreje, které vytvářejí pěnu s příchutí máty, pokrývají tkáně v krku a zajišťují promazání stěn sliznice hltanu. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o chrápání. Další možností pálení v krku po ránu je při alergii. Tento stav nepodceňujte a vyhledejte svého ošetřujícího lékaře, který vám od potíží pomůže.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Tantrické milování nezahrnuje pouze milostné spojení, ale jedná se o neuvěřitelně komplexní nevýslovné umění, vnímané skrze prožitky dvou hluboce propojených bytostí v intimní milostné hře. Na úrovni samotného milování je v tantře kladen důraz mimo jiné i na milostné polohy, hluboce uvolněnou relaxační atmosféru, používání afrodiziak či na provádění rituálních gest, která během milostného spojení navozují posvátnost a pomáhají páru spolu s kontrolou dechu a tvořivou vizualizací kontrolovat své sexuální energie. Níže najdete tantrické polohy, které se během milostné hry používají nejčastěji.
Pět základních skupin poloh duchovního milování jsou:
žena nahoře
muž nahoře
polohy na boku
sedící polohy
polohy, kdy žena sedí zády k muži
K těmto základním polohám existuje samozřejmě nepřeberné množství variací, jako jsou polohy ve stoje, obrácené polohy, „na všech čtyřech“ a další.
V umění tantrického propojení se obvykle objevuje také pět dalších poloh. Jedná se o polohy pro orální milování.
Typy poloh
žena ve stoje, v podřepu nebo v sedě na muži, čelem k němu, vagina se dotýká jeho úst
muž ve stoje, v podřepu nebo v sedě, žena na kolenou nebo v sedě, čelem k němu, věnuje pozornost jeho lingamu
muž leží nebo sedí, žena sedí nebo klečí zády k němu, čelem k jeho nohám
Žena potřebuje k dosažení orgasmu více času než muž, je vhodné začínat takovými pozicemi, které jí poskytují co největší stimulaci, takže je třeba za pomoci praxe zjistit, které polohy to jsou. Muž se obecně vzruší velmi rychle a dosáhne rychle i orgasmu. Má se proto snažit na počátku milování naopak volit takové polohy, které jsou pro něj co nejméně dráždivé, aby mohl dokonale kontrolovat svou sexuální energii.
Většina mužů přechází obvykle do dominantní role a doufá, že takto svoji milenku skrze mohutné pronikání lépe uspokojí. Často tak však u nich pouze dojde k ejakulaci dříve, než úplně uspokojí svoji partnerku, anebo vůbec ještě před dosažením orgasmu.
V tantrickém milování uspokojení ženy však představuje skutečný základový kámen. Někteří tantrici navrhují, aby na počátku spojení muž poskytl ženě orální stimulaci. K tomu lze použít některou z popsaných poloh. Muž má vášnivě líbat ohanbí své milé a ta mu má ochotně sdělovat, jaký způsob laskání se jí líbí nejvíce, a vést ho, aby mohli společně dosáhnout na vrchol milostného vzrušení. K dokonalé souhře během erotické hry se mohou milenci čas od času dívat vzájemně do očí, aby&nb
Mužská spermie v těle ženy dokáže vydržet v oplození schopném stavu asi 3–5 dní, ale to už musí doputovat dělohou až do vejcovodu a tam si třeba na vajíčko počkat. V pochvě vydrží pohyblivá spermie sotva několik hodin, vadí jí totiž kyselé prostředí. Mužské zárodečné buňky jsou velice citlivé a může je poškodit kdeco. Obtížně se hledá látka, ve které by se spermie cítily příznivě a neztrácely schopnost pohybu. Dokonce už i mírně zvýšená teplota se na nich nepříznivě podepisuje. Skutečnost, že varlata jsou umístěna v šourku mimo tělesné dutiny, má svůj významný důvod. Právě tato o dva až tři stupně nižší teplota je pro život spermií důležitá. Snad na tom byla založena i prastará čínská antikoncepční metoda, kdy si muži pravidelně máchali šourek v horké vodě. Takovéto ohřívání varlat sice působí jako významná brzda pohybu spermií, k opravdu účinné antikoncepci má však daleko. Různé typy moderních oděvů, přiléhavé spodní prádlo a pevně padnoucí džíny dovedou varlata přitlačit na tělo a tím zahřívat. Při dlouhodobém holdování takové přiléhavé módě se může projevit snížením mužské plodnosti. Nepříznivé jsou i pracovní podmínky, kdy při některých zaměstnáních si muži na svých varlatech dlouhé hodiny sedí. Klasickým příkladem takovéhoto pracovního zařazení jsou třeba řidiči dálkových kamiónů, u nichž ještě jako další rizikový faktor mohou přistupovat trvalé otřesy a vibrace. Naopak působení chladu může pohyblivost spermií zlepšovat. Nadarmo se při poruchách mužské plodnosti nedoporučují studené sprchy šourku.
Kapesní naslouchadla: Kapesní naslouchadla se skládají z pouzdra a ušního závěsu. Pouzdro je obvykle velikosti balíčku hracích karet, obsahuje zesilovač, baterii a ovládací prvky, zatímco na závěsu je umístěn miniaturní reproduktor. Kapesní naslouchadlo může poskytnout velké zesílení a dlouhou životnost baterie za nižší cenu.
Závěsná naslouchadla (BTE): Jsou vhodná především pro těžké sluchové ztráty anebo tehdy, je-li zavedení sluchadla do zvukovodu velmi obtížné z důvodu úzkého zvukovodu. Skládají se z pouzdra, které obsahuje elektronický obvod, ovládání, baterii, mikrofon/y a často také reproduktor. Pouzdro je umístěno za ušním boltcem s propojením vedeným dolů do ucha. Zvuk z naslouchadla je do ucha přenášen akusticky tenkou plastovou trubičkou.
S reproduktorem ve zvukovodu (RIC): Na rozdíl od sluchadel závěsných (BTE) je ve sluchadlech RIC umístěn reproduktor přímo v ušní koncovce, ve zvukovodu, namísto v pouzdře sluchadla. Model RIC se skládá z pouzdra umístěného za uchem, tenkého drátku spojujícího pouzdro s reproduktorem a vlastního reproduktoru, který je vložen přímo do zvukovodu. Reproduktor je uložen v silikonovém pouzdře, které je ve formě špuntu zafixováno do ucha pacienta.
Zvukovodová sluchadla (ITE): Jsou umístěna ve vnějším zvukovodu. Občas mohou být spatřena, pokud člověk stojí tváří v tvář člověku s ITE. Naslouchadla ITE jsou vyrobena individuálně přímo podle ucha pacienta a navržena tak, aby pohodlně pasovala do ucha pacienta. Jsou vhodná pro lehké až těžké sluchové ztráty. Ventilace u těchto naslouchadel může způsobovat zpětnou vazbu. Ventilaci umožňuje tenká trubička, která poskytuje vyrovnání tlaku a její provedení má také vliv na zpětnou vazbu. Zpětná vazba (svištění či pískání) je způsobena prosakováním zvuku (většinou na vyšších frekvencích), který je znovu zesílen a může způsobovat problém u těžkých ztrát sluchu.
Kanálová sluchadla (CIC): Kanálová sluchadla jsou nejmenším modelem naslouchadel. Tento druh naslouchadla tvarem kopíruje ušní kanál a nenechává téměř žádnou viditelnou stopu po naslouchadle. To je způsobeno tím, že se vkládá hlouběji do ušního kanálu než ostatní naslouchadla, takže není vidět ani při přímém pohledu na ucho. Skořepina kanálových sluchadel je vyrobena přímo dle ucha pacienta, a proto její nošení není nepohodlné. Je v ní obsažena veškerá elektronika. Naslouchadla typu CIC mají odvětrávání a jejich hluboké umístění v ušním kanálu poskytuje přirozenější poslechový zážitek. Na rozdíl od ostatních typů naslouchadel toto naslouchadlo nezakrývá žádnou část ušního boltce plastovou skořepinou. To způsobuje, že zvuk je přijímán přirozeněji tvarem ušního boltce a je přenášen do&n
Lidé s větší ztrátou sluchu, zvláště ve vyšším věku, mají ve většině případů dva problémy, které zjednodušeně nazývají „špatně slyším televizi“. Pokud si tito lidé koupí běžná sluchátka, ať už ta nejlevnější nebo ta nejdražší, a je lhostejno zda drátová nebo bezdrátová, tak ta jim zvuk sice zesílí a oni začnou skutečně lépe slyšet, ale bohužel neodstraní druhý problém, kterým je špatná srozumitelnost slova v televizním pořadu. To znamená, že pokud ve filmu do dialogů vstoupí hudba nebo ruch ulice, případně současně mluví více osob nebo herci mluví příliš rychle, tito lidé přestávají rozumět. Pokud se jedná o člověka s velkou ztrátou sluchu, tak ten s běžnými televizními sluchátky obvykle rozumí velmi špatně, i když herci mluví v klidném prostředí.
Pro nedoslýchavé jsou vhodná níže uvedená sluchátka na televizi...
KTS10 nejsou obvyklá bezdrátová sluchátka pro poslech televize, ale jsou to kompenzační televizní sluchátka. Kompenzační televizní sluchátka jedničkové řady jsou určena pro nedoslýchavé osoby s menší sluchovou vadou nebo s počínající sluchovou vadou. KTS10 jsou určeny pro zákazníky, kteří již mají pozorovatelný úbytek srozumitelnosti televize, který musí vyrovnávat její zvýšenou hlasitostí, ale ne vždy jim to pomůže. KTS10 určitě vyřeší problém těm lidem, kteří jinak v běžném životě velký problém se srozumitelností nemají, ale při poslechu televize úbytek srozumitelnosti vnímají jako rušivý. Sluchátka KTS10 jsou vhodná i pro jedince, kteří už sami zjišťují, že hůře slyší, a kterým již běžná sluchátka pomohla jen velmi málo. A pokud jim trochu pomohla, tak zjišťují, že „to pořád není ono“.
KTS12 jsou rovněž kompenzační televizní sluchátka, tudíž nejde o obvyklá bezdrátová sluchátka. Kompenzační televizní sluchátka jedničkové řady jsou určena pro nedoslýchavé osoby s menší sluchovou vadou nebo s počínající sluchovou vadou. KTS12 jsou vhodná pro zákazníky, kteří již mají výrazný úbytek srozumitelnosti televize, který ani při zvýšení hlasitosti nelze účinně vyrovnat. Tito lidé v běžném životě nepřekonatelný problém se srozumitelností sice nemají, ale při poslechu televize ho začínají vnímat jako velmi omezující. A pokud si zakoupí v obchodě běžná sluchátka, v drtivé většině případů jim se srozumitelností televize nepomohou a rozumí s nimi stále velmi špatně. Těmto zákazníkům tedy doporučujeme koupit si rovnou KTS12, v žádném případě si nemusí kupovat dražší, případně jiné modely sluchátek různých výrobců, protože výsledky se srozumitelností budou podobné jako u těch levnějších. Problém totiž není v kvalitě běžných sluchátek, která bývá na dobré úrovni, ale je ve stavu sluchu.
Léčba teplem: Teplo je u svalových kontraktur na prvním místě. Zvyšuje prokrvování a uvolňuje svaly. Vazivo se stává elastičtějším a kloubní maz tekutějším. Jako zdroj tepla se dají použít zábaly, teplé koupele (s přísadami, které uvolňují svaly, například jalovec), sauna, infračervené světlo, náplasti nebo masti obsahující látky, které zvyšují prokrvování (k dostání v lékárně).
Chiropraktická opatření: Vykazují dobré výsledky, jsou-li přítomny nějaké blokády páteře nebo chybné držení zad, které jsou příčinou svalového přepětí. Chiropraktické zásahy ovšem musí být – zvláště v oblasti krku a krční páteře – prováděny velice pečlivě řádně vyškoleným chiropraktikem.
Masáže: Masáže uvolňují svalové kontraktury a zvyšují elastičnost vazů. Existuje mnoho různých technik masírování. Masáže se však nehodí při poruchách krevní srážlivosti nebo při čerstvém zranění.
Chladivý sprej: Tato metoda se u svalových kontraktur hodí velice dobře. Chladivý sprej se nastříká přímo na bolestivé partie. Tím se sval stane necitlivým a může být natažen. Nakonec následuje znovuohřátí svalu, aby mohl být dobře uvolněn.
Ultrazvuk: Ultrazvukové vlny proniknou zhruba do hloubky 8 cm pod kůži. Jimi vyvolané vibrace podporují prokrvování a uvolňují i hlubší části svalů. Předpokládá se, že ultrazvuk ovlivňuje také vodivost nervů, které přenášejí signály bolesti.
Transkutánní elektrická nervová stimulace – TENS: Při této metodě jsou elektricky stimulována nervová zakončení buď ve spouštěcích, nebo v akupunkturních bodech. Tím dojde ke zmírnění bolesti. Tato metoda působí na podobném principu jako lokální anestezie.
Cvičení: Cvičení spojuje cviky na uvolnění svalů s cviky k jejich posílení.
Autogenní trénink: Pomocí pravidelného autogenního tréninku se můžete naučit vědomému uvolňování svalů.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
