Vosa obecná (latinsky Vespula vulgaris) je blanokřídlý teplomilný hmyz, který se hojně vyskytuje v celé České republice. Žije v koloniích ve vosích hnízdech, která bývají v zemi nebo ve výše položených krytých dutinách a výklencích. Vosa obecná je velmi neoblíbený bodavý hmyz, jelikož na rozdíl od včely dokáže bodat opakovaně a způsobit stejně bolestivé rány a silné alergické reakce. Vosa je agresivní, dravý a teritoriální hmyz. Její aktivita a nebezpečnost se zvyšuje v teplém počasí a v blízkosti hnízda, které čítá až 2000 jedinců. Vosa bodne, pokud se cítí být ohrožená, nebo pokud na ni šlápnete nebo ji přitisknete k tělu.
Co se týká vos, tak u nich je jedovatá pouze samička. Zatímco včela může bodnout jen jednou, tak vosa může použít své žihadlo i několikrát. I vosy, pokud cítí ohrožení jejich hnízda, se spojí v jeho obraně.
Nebezpečí jejího bodnutí
Vosí jed patří mezi největší alergeny, které se vyskytují v naší přírodě. Tento jed se skládá ze tří toxikologických složek: biogenní aminy, aminokyseliny, enzymy a polypeptidy. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na vosí bodnutí. Enzymy se podílejí na alergických projevech bodnutí. Polypeptidy způsobují otok, lokální bolest kolem místa vpichu a zánětlivou reakci.
Průběh a léčba
Důsledkem vosího bodnutí bývá většinou zarudlá kůže, která svědí, případně mohou naskákat kopřivkovité pupeny. Tyto reakce ale většinou během několika hodin odezní. Pokud v ráně zůstalo žihadlo, je třeba ho odstranit. Pro zmírnění bolesti a otoku se doporučují ledové obklady. Na rozdíl od včelího bodnutí je u vosího bodnutí potřeba jed neutralizovat kyselinou, proto se dá využít i například cibule, ocet a citron. I zde se dá využít gelu Fenistil. Stejně jako u včelího bodnutí i zde může dojít i k dalším obtížím (nevolnost), opět by měla pomoci antihistaminika. Pokud by se ale stav zhoršoval (dušení, zvracení, průjmy, krvácení, horečka, bolesti hlavy, nižší krevní tlak), hrozí největší nebezpečí: anafylaktický šok, v takovém případě je potřeba se dostat co nejdříve do nemocnice.
Vosa je nepříjemná, její rozzlobení zjistíme tak, že nás štípne a v místě vpichu dojde k otoku a také v něm nenajdeme žihadlo. Většinou tak píchnutý jedinec ani neví, co ho vlastně štíplo. Kupříkladu včelí píchnutí můžeme vyloučit dedukcí, že včela se vyskytuje v trávě. Takže když například chodí někdo bos venku v trávě, tak je u něho velká pravděpodobnost toho, že na včelu šlápne a ta ho v sebeobraně bodne. Proti včelímu píchnutí se tedy nejlépe ubráníme, když nebudeme chodit bosi v trávě. Dále po včelím bodnutí zůstane v ráně žihadlo, což je další ukazatel pro identifikaci původce píchnutí. Rozlišit alergeny správným určením původce píchnutí je nezbytnou podmínkou pro správnou a rychlou léčbu případné alergické reakce. Bodnutí hmyzem patří k nejnebezpečnějším alergickým reakcím, to znamená, že člověk může třeba v krajním případě až zemřít. Takové alergické reakce pak mívají své specifické příznaky od těch lehčích až po ty právě nejzávažnější.
Vzhledem k tomu, že většina hmyzu může bodnout několikrát, může se stát, že dříve nasbírané zárodky zůstanou na žihadle a přenesou se na další oběť.
Například vosa, která předtím bodla prase, které se válelo v hlíně. Pokud vosa bodne znovu, tentokrát do lidí, může dojít k sepsi. Dochází k tomu tehdy, když na žihadle přežijí bakterie v dostatečném počtu, aby se vám zavrtaly pod kůži do vašeho masa a rozmnožily se a rozšířily se tam.
Vzhledem k tomu, že tyto bakterie lidský organismus nezná, může dojít k přetížení vlastní obranyschopnosti těla a k jejímu selhání.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
Místo, kde vás vosa bodla, nejdříve důkladně prohlédněte. Místo vpichu bude opravdu velmi bolestivé, mírně zarudlé, svědivé a objeví se mírný nebo rozsáhlejší otok. Pokud v místě vpichu zůstalo žihadlo, vezměte pinzetu a opatrně jej z rány odstraňte.
Místo po štípnutí vosou omyjte pod tekoucí studenou vodou. Větší otok po vosím bodnutí je velmi dobré chladit vodou, namočeným plátnem nebo kapesníkem, ale i kostkami ledu.
Pokud je otok větší a bolest, svědění a podráždění i nadále přetrvávají, na postižené místo lze nanést antihistaminikum, například Fenistil gel.
Doporučuje se podávat také vnitřně tablety Zirtecu, Zodacu nebo Claritinu v podobě antihistaminik.
Na žihadlo pomáhá cibule, a to zejména v případě, že se objeví nepříjemný otok. Plátky cibule přiložte na místo bodnutí a nechte působit minimálně 15 minut. Z cibule se uvolní šťáva, která pronikne až do podrážděné kůže a zbaví vás otoku a velmi nepříjemného svědění.
Na otok po štípnutí vosou pomáhá i obklad z čistého alkoholu, tedy lékárenský zředěný líh, ale klidně zkuste i čistý destilát, který najdete doma ve spíži. Vezměte si kapesník, polijte ho trochu přichystaným destilátem a přiložte na poraněné místo. Nechte alkohol působit alespoň po dobu 30 minut.
Stejně jako ošetření alkoholem funguje i léty prověřený ocet. Nalijte jej na kapesník a nechte půl hodiny působit v místě bodnutí.
Ránu můžete údajně ošetřit i banánem. Spařte banán nejprve nad horkou párou, pak jej oloupejte a počkejte, až vychladne. Pomocí vidličky jej následně rozmačkejte na hustou kašičku. Tu pak rozetřete na postižené místo, otok by měl během chvíle splasknout.
U nás se jedná v podstatě o včelu a vosu, patří tam ještě komár anebo okřídlený mravenec nebo čmelák, ten se hodně vyskytuje v Holandsku, kde je speciálně pěstují na opylování některých rostlin. A u nás je to většinou vosa, která se objevuje vedle odpadkových košů, nebo obchodů se zeleninou a ovocem. Právě zde se nejčastěji stává, že vosu, nechtíc, slízneme se zmrzlinou. Proto lidé, kteří mají trošku podezření nebo obavy, že by u nich mohlo dojít k prudké reakci po bodnutí hmyzem, by neměli jíst venku v létě cokoliv a hlavně ne sladké! To znamená zmrzlinu, sladké nápoje, ale i pivo. Je opravdu lepší tyto potraviny jíst v interiéru vevnitř a vyhýbat se vosám.
