Vrbovkamalokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji ovšem i v severní Africe a Asii. Roste především ve vlhčích oblastech, nejčastěji v okolí vod. Existuje hned několik různých druhů vrbovek, z nichž pozitivní účinky na zdraví má nejen vrbovkamalokvětá, ale též vrbovka růžová (Epilobium roseum), vrbovka horská (Epilobium montanum), vrbovka kopinatá (Epiloblum lanceolatum), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka chlumní (Epilobium collinum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka drchničkolistá (Epiloblum anagallidifolium), vrbka Fleischerova (Chamerion fleischeri).
Vrbovkamalokvětá je vytrvalá bylina, která dosahuje výšky kolem 1 metru (v průměru má však 30-80 cm na výšku). Lodyha je vzpřímená, hustě pokrytá jemnými chloupky zvláště ve spodní části rostliny. Listy vrbovky jsou protistojné, bez řapíku, kopinaté a mírně zubaté, u báze jsou mírně zakulacené, 5-10 centimetrů dlouhé. Květy vrbovky malokvěté jsou malé, barvou načervenalé, bledě růžové až téměř bílé, 6-8 mm široké se 4 květními lístky, 8 tyčinkami a 4 lalůčkatými bliznami. Kvete od června do srpna. Oboupohlavné květy vrbovky se buď samoopylují, nebo jsou opyleny pomocí hmyzu. Plodem vrbovky je zhruba 8centimetrová tobolka, která obsahuje velmi malá (asi 1 mm) černá semínka s jemnými bílými vlákny (česky chmýr), s jejichž pomocí se může pohybovat ve vzduchu.
Vrbovkamalokvětá preferuje spíše zastíněná stanoviště s dostatečnou vlhkostí. Upřednostňuje močály, rumiště, bažiny, mokřady, vlhké louky a úbočí lesů, lesních pasek a náspů. Má ráda kamenité půdy s vysokým obsahem dusíku. Na území České republiky se hojně vyskytuje takřka všude, nejvíce však v podhorských oblastech.
Pěstování doma ze semínek je nenáročné. Přímý výsev nebo přesazení vrbovky malokvěté se většinou provádí během května. K optimálnímu růstu vrbovky je vhodnější vlhké stanoviště, půda by měla být spíše hlinitá, těžká. Ke sběru listů by mělo docházet před nebo během kvetení vrbovky, tedy v mezidobí od června do září. Semena lze snadno předpěstovat doma. Při sběru je vhodné se soustředit pouze na horní část natě, aby rostlina mohla dále růst, prosperovat a tvořit semena. Pokud je vrbovka utržena v polovině (může se totiž sbírat celá, stonek, listy nebo květy), vytvoří se na rostlině boční výhonky. Sběr by měl probíhat co nejšetrněji, jelikož vrbovkamalokvětá může ještě několikrát znovu dorůst. Pokud zůstane kořenový systém nepoškozen, může další rok znovu vyrašit.
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovkamalokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Vrbovkamalokvětá (Epilobium parviflorum) je léčivá bylinka s vysokým obsahem biologicky aktivních látek (kaempferol, quercetin, myricetin, lektiny a sitosteroly). Aktivní látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší stavy, kdy se prostata projevuje bolestivostí, nutkáním k močení či drobným únikem moči. Vrbovkamalokvětá působí rovněž protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně. Je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organismu. Další užití vrbovky je možné při onemocněních ledvin a močového měchýře. Vrbovka upravuje pružnost močového měchýře a je účinná proti jeho otokům. Při zevním použití urychluje hojení ran. Uplatňuje se při zánětu prostaty, při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty. Příznivě působí na zánětlivé poruchy ledvin a močových cest. Může se používat při kožních chorobách a některých endokrinních poruchách v čajích konzumovaných k "čištění" krve. Vrbovek je několik druhů. Obecně řečeno mají všechny přibližně stejné účinky. Vrbovka velkokvětá neexistuje.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Červenková.
Dobrý den!
Chci se zeptat, zda je vhodné užívat v těhotenství čaj z kozlíku lékařského, případně jakou jinou bylinku lze využít? Předem děkuji za odpověď!
Ludmila Červenková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav Mazac.
Mam nemocne ledviny-uzivam vrbovku malokvetnou.Jak dlouho ji uzivat s prestavkami.Vadi vrbovce ,kdyz projde mrazem.Je mi 60 let a vrbovka mi velice pomaha.Jsou i jine byliny na ledviny.Dekuji .
Účinné látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty, což bylo potvrzeno i laboratorními studiemi v případě koncentrovaného a čištěného roztoku aplikovaného přímo na zmíněnou tkáň. V lidovém léčitelství má vrbovka schopnost řešit bolestivost při močení, časté nutkání k močení, drobné úniky moči nebo pomáhá zmírnit závažnější inkontinence. Lidoví léčitelé sahají po vrbovce při chorobách ledvin, zánětech močového měchýře a různých onemocněních prostaty, zvláště využívají jejího ochranného působení při benigní hyperplazii prostaty (zbytnění prostaty). Ohledně zánětů urologického traktu se doporučují bylinné směsi obsahující rovněž medvědici lékařskou (v ČR je bohužel sběr volně rostoucího keříku zakázán, jedná se o chráněnou rostlinu), brusinku, zlatobýl, truskavec ptačí, blešník, přesličku nebo břízu. Bylinné směsi by měly také upravit pružnost endotelu močové trubice a pomáhat proti vzniku otoků.
Účinné látky vrbovky malokvěté v silné koncentraci vykazují protizánětlivý efekt na určité kmeny bakterií, čímž lze předpokládat "úlevový efekt" při zánětech močových cest. Je prokázané, že účinné látky vrbovky mají antioxidační efekt. Lidová medicína doporučuje vrbovku malokvětou při potřebě pročištění krve, léčitelé ji volí jako vhodný doplněk při dietních opatřeních nebo k celkové očistě organismu (například během jara). Účinné látky v patřičné dávce pomáhají tišit menopauzální projevy u žen (výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna).
Zevně se užívá odvar z vrbovky malokvěté k podpoře hojení mokvavých i suchých nehlubokých ran, vrbovka by totiž měla urychlit proces hojení. V lidovém léčitelství se dočítáme, že je vrbovka vhodná ke zmírnění potíží zažívacího traktu, při krvácení konečníku, menstruačních potížích, poškození sliznice úst nebo proti tvorbě zánětlivých výpotků.
V naší poradně s názvem VRBOVKA ČAJ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František říha.
ZAHÁJIL JSEM UŽÍVÁNÍ LÉKU WARFARIN, BYL JSEM ZVYKLÝ UŽÍVAT RANNÍ ČAJ Z VRBOVKY JAKO PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ . MOHU TENTO ČAJ UŽÍVAT NADÁLE,ANIŽ BY VZNIKL PROBLÉM S WARFARINEM ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění není známa žádná interakce mezi Warfarinem a vrbovkou.
Doporučuje se asi 1 vrchovatá lžička (cca 5 g) sušené natě vrbovky, která se zalije 250 ml vařící vody a nechá se 10 až 15 minut luhovat. Čaj se popíjí po delší dobu, maximálně 2x denně a vždy nejlépe nalačno.
Vrbovkamalokvětá je dostupná i jako tinktura. Používá se jako léčebné kapky a dávkování je 2x 20 kapek denně mezi jídly či nalačno, nejlépe do sklenice vody. Tinktura obsahuje 10% výtažek z natě vrbovky malokvěté ve 40% lihu.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení často závislé na specifické léčbě.
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovkamalokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek neovlivňuje pozornost.
Důležité informace o některých složkách Ascorutinu
Přípravek obsahuje laktózu. Pokud Vám lékař sdělil, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, domluvte se se svým ošetřujícím lékařem dříve než začnete užívat tento přípravek.
3.JAK SE ASCORUTIN UŽÍVÁ
Vždy užívejte Ascorutin přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Nedoporučí-li lékař jinak, užívají dospělí 1 - 2 tablety 3-krát denně, děti od 3 let 1 - 2 tablety denně.
Jestliže jste užil(a) více Ascorutinu, než jste měl(a)
Při masivním předávkování (několik gramů) kyselinou askorbovou se může vyskytnout přechodný průjem. Při opakovaném podání velkých dávek a při současném poškození ledvin dochází k zvýšenému vylučování šťavelanů do moči s následnou tvorbou ledvinných kamenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množství vápníku v krvi;
perorální steroidy mohou snižovat množství vápníku v krvi;
orlistat (lék používaný k léčbě obezity), cholestyramin, laxativa, jako například parafínový olej, mohou snižovat množství vitamínu D3, které vstřebáváte;
fenytoin (lék na epilepsii) a barbituráty (léky, které vám pomáhají spát) mohou snižovat účinnost vitamínu D3;
kardioglykosidy (léky užívané k léčbě srdečních potíží) mohou vyvolávat více nežádoucích účinků, pokud užíváte příliš mnoho vápníku;
tetracyklinová antibiotika mohou snižovat vstřebávané množství, je třeba je užívat alespoň 2 hodiny před nebo 4 až 6 hodin po užití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3;
estramustin (lék užívaný při chemoterapii), hormony štítné žlázy nebo léky obsahující železo, zinek či stroncium mohou snížit vstřebávané množství, j třeba je užívat alespoň 2 hodiny před užitím přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 nebo alespoň 2 hodiny po něm;
bisfosfonáty (léčba kostních nemocí), fluorid nebo fluorochinolony (druh antibiotika) mohou snížit vstřebávané množství, je třeba je užívat alespoň 3 hodiny před užitím přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 nebo alespoň 3 hodiny po něm;
jiné léky obsahující vápník nebo vitamín D užívané po dobu, kdy užíváte přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3, mohou zvyšovat hladinu vápníku v krvi.
Užívání přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 s jídlem a pitím:
Dvě hodiny před užitím přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 byste se měli vyhnout potravinám obsahujícím kyselinu šťavelovou (například špenát nebo reveň) či kyselinu fytovou (například celozrnné cereálie), které mohou snížit vstřebávání vápníku.
Tento lék lze užívat v těhotenství, nicméně celkový denní příjem vápníku by neměl překročit 1 500 mg a denní příjem vitamínu D by neměl být vyšší než 0,025 mg. V případě těhotenství proto denní dávka přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 nesmí překročit jednu tabletu denně. Vyšší dávky mohou mít nepříznivé účinky na nenarozené dítě. Přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 můžete užívat během kojení. Vzhledem k tomu, že vápník a vitamín D3 přecházejí do mateřského mléka, musíte nejprve u svého lékaře zjistit, zda vaše dítě nedostává nějaké jiné přípravky obsahující vitamín D.
Pokud si Caltrate 600 mg necháte napsat na recept od lékaře, doplatek v lékárně je 46,64 Kč. Tato varianta se nevztahuje na produkt Caltrate Plus!
Caltrate Plus je kombinovaný přípravek s vápníkem, vitamínem D a dalšími důležitými minerály pro úpravu nedostatku vápníku, zvýšení hustoty kostí a prevenci úbytku kostní hmoty. Používá se k prevenci osteoporózy a na doporučení lékaře v průběhu léčby osteoporózy k doplnění vápníku a vitamínu D. Caltrate Plus je dále vhodný jako doplněk k hormonální léčbě v období klimakteria. V tomto případě se přípravek rovněž užívá pouze na doporučení lékaře. Tento přípravek mohou užívat dospělí a dospívající od 12 let.
Caltrate Plus vám dodává vápník, vitamín D a dalších 5 minerálů důležitých pro kosti:
Vitamín D je potřebný pro správné vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Vápník je nejdůležitější složkou kostní tkáně, do níž se zabudovává v průběhu celého života. Je nezbytný k zachování zdravých a silných kostí. Pomáhá rovněž při hojení ran a podporuje správnou funkci nervů a svalů.
Hořčík je nezbytný pro látkovou výměnu vitamínu D a pro funkci kostí.
Mangan hraje důležitou roli při formování kostí a chrupavek.
Měď je potřebná pro udržení zdraví pojivových tkání, skeletu a krevních cév.
Zinek je nezbytný pro správnou funkci a růst tkání.
Bór napomáhá organismu při využití vápníku.
Doporučená dávka u dospělých a dospívajících od 12 let je 1–2 tablety denně. Tablety se užívají ústy a zapíjejí se vodou. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety, pokud máte potíže ji polknout celou. Nepřekračujte doporučené dávkování.
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Užívání lecitinu není na závadu ani po delší dobu.
Dávkování:
Běžná dávka lecitinu je 1,2– 2,4 g denně.
Ke snížení hladiny cholesterolu se používá dávka 20–30 g denně.
Dávka 20–45 g denně se doporučuje při léčbě poruch paměti a demencí.
Kojící matka může užívat sójový lecitin v dávkování 1 tableta denně, dítěti tato látka uškodit nemůže.
Lecitin lze užívat po celou dobu těhotenství, při kojení i před otěhotněním. Není známa kontraindikace, protože lecitin je součástí skupiny vitamínů řady B běžně se vyskytujících v potravinách i v našem organismu. Jen se nesmí překračovat doporučené dávkování.
Užívání lecitinu nijak neovlivňuje antikoncepci. Naopak estrogeny snižují obsah cholinu v těle, a proto je třeba jej dodávat v dostatečném množství, aby nevznikla jeho karence.
U některých lidí může mít lecitin vliv i na spánek. Někdo jej dokonce užívá místo kofeinu, když potřebuje být delší dobu vzhůru. Doporučuje se tedy změna doby užívání.
Lecitin se nemusí užívat s jídlem, lze jej užívat i nalačno. Pro jeho lipotropní vlastnosti (lecitin obsahuje cholin a inositol – látky uváděné jako spalovače tuků – které urychlují mimo jiné přirozený proces spalování mastných kyselin v organismu) může být výhodné užívat jej při jídle, protože rovnou pomáhá spalovat tuky z potravy.
V naší poradně s názvem NEURITOGEN ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagbert Lukovský.
Neuritogen - zarazilo mne použití před jídlem: proč ? a jak dlouho před? Ď. Dag
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výrobce doplňku stravy Neuritogen udává, že se má užívat před jídlem. Pro správnou funkčnost každého léku je třeba dodržovat pokyny obdržené společně s ním.
Pro léky, které se mají užívat před jídlem obecně platí následující:
Některé léky je potřeba užívat před jídlem nebo na lačný žaludek. Je to proto, že jídlo a některé nápoje mohou ovlivnit účinek těchto léků.
Například užívání některých léků současně s jídlem může zabránit tomu, aby váš žaludek a střeva absorbovaly lék, což snižuje jeho účinnost.
Alternativně mohou některé potraviny interagovat s vaším lékem, a to buď zvýšením nebo snížením množství léku v krvi na potenciálně nebezpečnou úroveň, nebo na hladiny, které jsou příliš nízké na to, aby byly účinné.
Obecně platí, že léky, které se mají užívat před jídlem, by se měly užívat asi hodinu před jídlem nebo 2 hodiny po jídle.
nedodržení těchto pokynů ve ojedinělých případech pravděpodobně neuškodí, ale pravidelné užívání těchto léků s jídlem může znamenat, že nebudou fungovat.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut před jídlem. Poslouchejte proto pečlivě instrukce lékaře a lékárníka. Dobrou pomůckou je i příbalový leták, kde musí být způsob užívání také uveden.
Pokud jsou antibiotika v tobolkách, nevysypávejte je! Drtit můžete pouze taková antibiotika, která nemají ochranné potažení. Proč? Tobolky i potažení antibiotik má zajistit to, aby se léky rozpustily na potřebném místě. Daným místem však nemusí být vždy žaludek. Drcením a vysypáváním z tobolek tak můžete užívat antibiotika zcela zbytečně, protože účinnou látku v nich předem zničí žaludeční šťávy.
Pamatujte si, že antibiotika neničí pouze zlé bakterie. Ve skutečnosti antibiotika ničí vlastně veškerou flóru, která se nachází v našem trávicím traktu, případně ve vagíně (jedná-li se o poševní antibiotika). Proto je nutné vedle antibiotik užívat i probiotika. Ta sice nejsou hrazená pojišťovnou a lékař vám je tedy nepředepíše, jsou však běžně dostupná v každé lékárně. Výběr probiotik je dnes již široký a existují i speciální vaginální probiotika, která jsou určena k následnému užití po léčbě gynekologického zánětu. Probiotika je dobré užívat nejen v průběhu užívání antibiotik, ale ještě alespoň jeden týden po dobrání dávky.
Antibiotika neužívejte svévolně, ale pouze tehdy, když vám je předepíše a doporučí lékař!
Pokud se v průběhu užívání antibiotik objeví jakékoliv komplikace, jako například průjmy, zažívací potíže, dýchací obtíže, kopřivka anebo jiné problémy, okamžitě kontaktujte lékaře!
Předepsání antibiotik si rozhodně nevynucujte. Pokud vás trápí virová infekce, nepomohou vám.
Potahová vrstva: sacharóza, oxid titaničitý, sodná sůl karmelózy, tekutý parafin, koloidní bezvodý, oxid křemičitý, žloutková žluť, bílý a karnaubský vosk, bílý vosk, tuk z ovčí vlny (lanolin).
Indikační skupina: vitamíny skupiny B.
Charakteristika
Přípravek B-komplex forte Zentiva obsahuje vitamíny skupiny B, které patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě. Tyto vitamíny jsou nezbytné pro udržení chodu životních dějů v organismu, mají významnou úlohu v aktivitě enzymů podílejících se na výměně látkové - na buněčném dýchání, odbourávání uhlovodanů, tuků a aminokyselin, účastní se na procesech využití energie.
Jsou nezbytné pro normální funkci tkání - kůže, nervstva, zažívacího traktu, obranyschopnost organismu a podobně. V těhotenství, při kojení i ve stáří je potřeba vitamínů B zvýšena, vyšší potřeba je i při zvýšené tělesné námaze.
Indikace
B-komplex forte Zentiva mohou používat dospělí a mladiství jako prevenci a k léčbě stavů spojených s nedostatkem vitamínů skupiny B v organismu. Zvýšená potřeba vitamínů skupiny B je při dlouhotrvajících horečnatých stavech a infekcích, při zvýšené funkci štítné žlázy, po chirurgickém odstranění části žaludku, při vleklých onemocněních zažívacího ústrojí, při poruše vstřebávání ze střev, u alkoholiků, při chronických zánětech jater, při žloutence vzniklé blokádou odtoku žluči do střeva, při dlouhodobém duševním stresu, při prudkém váhovém úbytku u pacientů s jednostrannou výživou, při některých kožních a nervových onemocněních, dále při užívání některých léků, například při léčení tuberkulózy, při léčbě širokospektrými antibiotiky potlačujícími střevní mikroorganismy, které vytvářejí vitamíny skupiny B, u žen užívajících antikoncepci a podobně.
Vzhledem k vysokému obsahu vitamínů mohou přípravek B-komplex forte Zentiva užívat těhotné a kojící ženy a děti do 15 let pouze na doporučení lékaře.
Kontraindikace
B-komplex forte Zentiva se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na některou složku přípravku.
Nežádoucí účinky
Jen zcela ojediněle se při užívání vyšších dávek může dočasně objevit pálení žáhy či pocit na zvracení a jen zcela výjimečně kopřivka a zarudnutí kůže.
Při výskytu těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se poraďte o dalším užívání přípravku s lékařem.
Interakce
Při současném užívání vitamínů skupiny B ve vyšších dávkách a jiných léků může dojít ke vzájemnému ovlivnění účinku. Vitamín B6 může snížit účinky levodopy, jeho účinek je snižován isoniazidem a antikoncepčními pilulkami. Nikotinamid může zvýšit nežádoucí účinky některých léků snižujících hladinu tuků v krvi. V případě, že užíváte jiné léky, a to na lékařský předpis i bez něj, poraďte se o vhodnosti současného užívání přípravku B-komplex forte Zentiva s lékařem a bez porady s ním ho neužívejte.
V případě předepisování jiných léků upozorněte lékaře, že užíváte B-komplex forte.
Dávkování a způsob použití
Neurčí-li lékař jinak, dospělí a mladiství obvykle užívají 1 tabletu B-komplex forte Zentiva 1-3x denně po dobu nejdéle 3 týdnů.
Upozornění
O vhodnosti užívání přípravku B-komplex forte Zentiva delším než 3 týdny se poraďte s lékařem. Vitamíny rozpustné ve vodě se z organismu rychle vylučují ledvinami, jejich jednorázové předávkování nemá žádné následky, jen zcela vzácně může vzniknout předrážděnost.
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě 10-25 °C v původním vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkem.
Informace
Přečtěte si pozorně příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto jej však musíte užívat pečlivě podle tohoto návodu, aby vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky nezlepší, nebo se dokonce zhorší, navštivte neprodleně lékaře.
Jestliže zaznamenáte jakýkoliv nežádoucí účinek neuvedený v této příbalové informaci nebo jestliže považujete některý z uvedených nežádoucích účinků za vážný, oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
B-komplex forte lze na doporučení lékaře užívat v kombinaci s přípravky obsahujícími jednotlivé vitamíny skupiny B.
Varování
Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Přípravek musí být uchováván mimo dosah a dohled dětí.
Alergie na tento lék nebo jiné benzodiazepiny (například: diazepam, alprazolam, lorazepam) nebo na kteroukoli složku tohoto léku.
Myasthenia gravis (autoimunitní onemocnění, jehož příčinou je porucha přenosu vzruchu mezi nervem a svalem v oblasti nervosvalové ploténky).
Těžké onemocnění jater.
Těžkou respirační insuficienci.
Spánkovou apnoi nebo onemocnění plic.
Glaukom.
Lexaurin je také spojován se závažnými varováními a preventivními opatřeními. Může vést ke zneužívání, závislosti, fyzické závislosti a těžkému odvykání. Zneužívání a nesprávné užívání může vést k předávkování a smrti, zvláště pokud tento lék užíváte s opioidy, alkoholem nebo zakázanými drogami.
Užívání Lexaurinu s opioidními léky může způsobit: těžkou ospalost, snížené vědomí, problémy s dýcháním, kóma nebo smrt. Pokud užíváte Lexaurin, tak nikdy nepijte alkohol.
Než začnete užívat Lexaurin, informujte svého lékaře, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Lexaurin může poškodit vaše nenarozené dítě. Okamžitě informujte svého lékaře, pokud během užívání tohoto léku otěhotníte.
Také informujte svého lékaře, pokud kojíte nebo plánujete kojit. Lexaurin může přecházet do mateřského mléka. Vy a váš lékař byste se měli rozhodnout, jak budete krmit své dítě během užívání tohoto léku.
Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, včetně léků na předpis a volně prodejných léků, vitamínů a bylinných doplňků. Nezačínejte ani nevysazujte jiné léky, aniž byste si promluvili se svým lékařem. U tohoto léku jsou možné závažné lékové interakce.
Toto nejsou všechny informace, které potřebujete vědět o Lexaurinu pro bezpečné a efektivní použití a nenahrazují pokyny vašeho lékaře. Tyto informace by neměly být používány k rozhodování, zda tento přípravek užívat či nikoli.
Při vyšších dávkách se denní dávka rozdělí do dvou nebo více dávek. Rozmezí mezi jednotlivými dávkami musí činit 6 až 8 hodin. Pokud otok nemizí, je třeba Furon užívat dlouhodobě. Při dlouhodobé léčbě je někdy vhodné užívání přerušovat každý druhý nebo třetí den. Půl až celé dvě tablety, to je denní dávka, kterou vám předepíše lékař, pokud jde o stav spojený s otoky. Při léčení hypertenze (vysokého krevního tlaku) je maximem jedna tableta denně, ale obvykle se lék Furon kombinuje i s dalšími různými léčivy.
Rozmezí mezi jednotlivými dávkami musí činit 6–8 hodin. O tom, kdy smíte nebo nesmíte užívat tablety Furon, by měl rozhodnout v první řadě ošetřující lékař.
Zvýšenou pozornost při podávání Furonu je třeba věnovat pacientům s hypotenzí a také použití léku při výrazné hyperurikémii (zvýšená kyselina močová v krvi) nebo manifestní dně je možné jen v odůvodněných případech. U pacientů s jaterní cirhózou a ascitem (zvýšené množství volné tekutiny v dutině břišní) je nejlépe zahájit léčbu za hospitalizace, protože vlivem terapie může dojít k elektrolytové a vodní dysbalanci, a tím k rozvoji hepatálního kómatu. Ztráty draslíku, ke kterým během léčby dochází, je třeba hradit zvýšeným obsahem tohoto prvku v potravě, kombinací s diuretiky šetřícími draslík nebo substitucí draslíku. Množství dodaného draslíku by mělo přesahovat jeho ztráty diurézou. Při narůstající azotemii (množství nebílkovinného dusíku v krvi) a oligurii (snížená diuréza) je nutno léčbu furosemidem přerušit. Furosemid může vyvolat tinitus (pískání v uších) a může působit reverzibilně nebo ireverzibilně ototoxicky.
U manifestního diabetu může dojít ke zhoršení a u latentního diabetu k manifestaci této choroby.
Při dlouhodobém užívání furosemidu musí být pravidelně kontrolován kreatinin, kyselina močová, glukóza, kalium, natrium a kalcium v séru.
U pacientů léčených furosemidem, zejména u starších pacientů, pacientů užívajících další léky, které mohou způsobit hypotenzi, a u pacientů s jiným zdravotním stavem, který představuje riziko hypotenze, se může vyskytnout symptomatická hypotenze vedoucí k závratím, mdlobám nebo ztrátě vědomí.
Furon osahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Současné užívání Furonu se srdečními glykosidy zvyšuje jejich toxicitu vlivem hypokalémie a již při podávání běžných dávek se mohou objevit známky jejich předávkování.
Furon zvyšuje ototoxicitu aminoglykosidových antibiotik a cisplatiny (často je efekt ireverzibilní) a nefrotoxicitu některých cefalosporinů, aminoglykosidů, polymyxinů. Je-li zahájena léčba ACE-inhibitory u pacientů, kteří byli předtím intenzivně léčeni Furonem, může dojít k těžké hypotenzi a akutnímu selhání ledvin. Před léčbou ACE-inhibitory je nutno vyrovnat vodní a elektrolytovou rovnováhu.
Současné užívání Furonu s kortikoidy nebo laxativy vede ke snížení hladiny draslíku. V důsledku sodíkové deplece vyvolané furosemidem dochází k retenci lithia v organismu s rozvojem jeho toxických příznaků.
Furon může zvyšovat účinek kurareformních myorelaxancií, salicylátů a teofylinu a snižuje účinek presorických aminů, antidiabetik a antiuratik.
Při společném podávání Furonu s jinými hypotenzivy, tricyklickými antidepresivy a fenothiaziny může dojít k výrazné hypotenzi.
Nesteroidní antirevmatika inhibují působení Furonu na průtok krve ledvinami v důsledku inhibice tvorby prostaglandinů a snižují tak diuretickou účinnost Furonu.
Předávkování Furonem je spojeno s rychlým zmenšením objemu extracelulární tekutiny a eventuálně s rozvojem dehydratace. Dochází k poklesu krevního tlaku, průtoku krve ledvinami a glomerulární filtrace. Zvýšené vylučování draslíku bývá spojeno s rozvojem hypokalémie (nedostatek draslíku v krvi), která je nebezpečná zejména u pacientů se srdečním selháním léčených digoxinem a u nemocných s jaterní cirhózou. Zvýšené vylučování chloridů močí vede k rozvoji metabolické alkalózy.
Není známa koncentrace Furonu v biologických tekutinách, která vyvolává toxicitu a smrt.
