Jde o metodu ošetření a léčby zubního kazu, která umožňuje znovuobnovení anatomické formy a funkce zubu. Dochází k vyplnění defektů tvrdých tkání a dutin výplňovým materiálem. V současné době se využívá výplně fotokompozitní, amalgámové a skloionomerní – díky vysoké estetice je nejžádanější výplň fotokompozitní, která se používá jak v předním, viditelném úseku chrupu, tak u zubů postranních. Proces plombování zubů sestává z vyčištění a ošetření zubu poškozeného kazem, umístění izolační výplně a samotné plomby.
Při vrtání zubů se používají nejmodernější metody, během ošetření může dojít k částečnému znecitlivění zubu i okolních tkání, čímž se léčba stává naprosto bezbolestnou. Po místní anestezii je pečlivě odstraněn zubní kaz z postiženého místa – tato etapa je v průběhu léčby velice důležitá, protože v případě neúplného odstranění kazu může kazivý proces pokračovat i pod plombou. Dále je poškozené místo zubu vyplněno zvoleným výplňovým materiálem, který umožní znovuobnovení původního vzhledu a funkce zubu.
Umělá sklovina vyvinutá ve spolupráci vědců ze čtyř japonských výzkumných institucí je léčebnou technologií 21. století a dovoluje opravu bez předchozího „vrtání“. Jde o pastu z laboratorně připraveného hydroxyapatitu, který je přirozenou komponentou zubní skloviny. Pasta se nanese na poškozené místo ve sklovině a zub na tomto místě „zaroste“. Ošetření vykazuje podstatně lepší výsledky než stávající metody oprav narušené zubní skloviny. Kouzlo jejího úspěchu zřejmě spočívá v tom, že kyselá pasta při prvním kontaktu nejprve rozpustí krystaly hydroxyapatitu v narušeném místě, ale vzápětí navodí opětovný růst krystalů, takže se materiál pasty a zubu dokonale spojí. Celý proces netrvá déle než 15 minut. V takto vyspraveném místě je sklovina dokonce zesílena, takže návrat kazu na opravené místo je nepravděpodobný. Zubař musí jen dávat pozor, aby pasta nepřišla do kontaktu s dásní, protože je silně kyselá a mohla by naleptat sliznici dásní.
Otoky tváře souvisejí i s bolestí zubů po jejich vrtání či se stavem po extrakci (vytržení) zubu. Vytažení neboli extrakce zubu je základním stomatochirurgickým výkonem. Zručný a zkušený zubní lékař dovede tento výkon provést takřka bezbolestně, v injekčním znecitlivění.
Při aplikaci injekce nepocítí pacient větší bolest, než je tomu při píchnutí špendlíkem. V pooperačním období však mohou nastat různé komplikace spojené s otokem tváře. Po trhání osmiček je vhodné na otok tváře přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zánět zubního nervu bolí. Jedná se o bolest schovanou hluboko v zubu, která pulsuje a je doprovázená brněním. Nemocný nemá chuť k jídlu a jediné, na co dokáže myslet, je, jak moc ho zub bolí. Bohužel si za takový stav může člověk v drtivé většině případů sám.
Léčba zánětu zubního nervu (pokud se k ní člověk odhodlá) má skoro pokaždé stoprocentní úspěšnost. Vždy je nutné kaz vyvrtat, nerv vyndat. Zub se umrtví, ale zároveň zachová a otvor po vrtání se zadělá zubní výplní. Existuje ruční a strojové ošetření. Obecně se doporučuje strojové, protože po ručním má zánět tendenci se vracet. Pokud vám lékař nabídne znecitlivující injekci, rozhodně neodmítejte. Přece jen se bude jednat o práci s holým nervem.
Oteklá tvář souvisí s bolestí zubů po jejich vrtání či se stavem po extrakci (vytržení) zubu. Jak se zbavit otoku zubu? Většinou vám nezbyde nic jiného než navštívit zubního lékaře. Oteklou dáseň však někdy není třeba speciálně ošetřovat, neboť postupně dojde ke zmírnění a opadnutí otoku. Ovšem pokud pocítíte bolest, zvýšenou teplotu a objeví se hnis, bude návštěva lékaře opravdu nutná.
Na otok tváře je vhodné přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Pokud se dostane zubní kaz až do středu (dřeně) zubu, dochází k zánětu zubní dřeně (pulpitidě), který se může rozšířit na zánět ozubice (periodontidu). Od jakéhokoli zubu může vzniknout takzvaný kolemčelistní zánět, což je zánět od mrtvého nervu. Ten prostoupí skrze cévy, nervy a prostory mezi nimi až do hlubokých prostor v hlavě a do mozku. Tento proces je značně rychlý (v rámci hodin až dnů) a přímo ohrožuje člověka na životě. Zánět zubu po vrtání tak může u oslabených jedinců vyvolat fatální stav – smrt.
Novější fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice bez rtuti, tak zvané bílé plomby, jsou velmi oblíbené u lidí, kterým není lhostejná barva a vzhled jejich zubů. Kompozitní pryskyřičné výplně, aby byly dostatečně pevné, tak jsou vyrobeny z plastu smíchaného s práškovým sklem. Bílá fotokompozitní výplň na bázi pryskyřice nabízí pacientům několik výhod.
Výhody:
Výplně je v barvě zubů, takže není vůbec vidět;
Možnost jíst ihned po dokončení bílé výplně;
Při vrtání se může odstranit méně původního zubu, než je tomu třeba u amalgámových výplní;
Možnost vystavět / obnovit / rekonstruovat odlomené části zubu do původního stavu.
Bílé fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice mají také některé nevýhody.
Nevýhody:
Vyšší cena než amalgámové výplně, řádově tisíce Kč a pojišťovna nic nepřispívá;
Omezená schopnost bojovat proti patogenům;
Omezená schopnost odolávat sekundárnímu kazu (kaz pod plombou);
Vrstvené rozsáhlé plomby mohou trvat více než jednu návštěvu;
Bílá plomba vyžaduje více času na vytvoření než amalgámové výplně, protože se musí určitou dobu osvětlovat UV paprskem, který spouští vytvrzení;
Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho. Jediná kapka sliny vadí.
Jak dlouho vydrží bílá plomba?
Bílé výplně nevydrží tak dlouho jako ty tmavé amalgámové výplně. V průměru bílá plomba vydrží asi 7 až 10 let. Pokud je ale bílá plomba umístěna do oblasti mimo skus, například plomba na předním zubu, tak může vydržet i celý život. Bílé výplně jsou neuvěřitelně silnou a úspěšnou léčbou většiny dutin.
