VUŘTY NA PIVĚ je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Pivo je nejen vynikající nápoj, ale obsahuje i mnoho vitamínů a živin, které již od starověku naši předkové používali, aby posílily své jídlo. Ale věděli jste, že pivo dokáže divy, když se použije na vlasy? Ano, je to pravda, pivo doslova ztuží a rozzáří vlasy, ale předtím, než vyrazíte do sprchy se studenou láhví piva, abyste si ji vylili přes hlavu, je tu několik informací, které byste měli vědět.
Pivo na vlasy
I když je sporné, zda kukuřice, rýže, nebo pšeničný protein v pivu může skutečně proniknout do vlasů a vytvořit zde zpevňující film, tak není pochyb o tom, že po pivu vlasy vypadají hustší. Právě tento volumizující účinek může být přičítán proteinům zanechaných na vlasovém vláknu, ale patrně také bude souviset, že vlasy mírně nabobtnají po nanesení piva. Díky bobtnání vlasů po pivní masce, je proto pivo ideální právě pro jemné vlasy. Pivo jako péče na vlasy je i levná alternativa domácí péče, ve srovnání s komerčně prodávanými volumizéry – zahušťovací tonika, která jsou dostupná na trhu za pěti násobné ceny, než je lahev piva. Použijete li pivo na vlasy, tak zabije dvě mouchy jednou ranou. Jednak pivem přidáte svým vlasům na objemu a k tomu ještě současně potáhnete kutikuly se zářivým leskem. Je to díky tomu, že pivo dodá vlasům kromě vitamínů B i proteiny pocházející ze sladu a chmele, které opraví poškozené vlasy a posílí celkovou strukturu vlasu. Mezitím, maltóza a sacharóza, což jsou cukry v pivě, utáhnou vlasové kutikuly pro zvýšení lesku vlasů.
Pozor na alkohol! Dejte si raději trochu vína místo piva. Pivo je nápoj s vysokým obsahem purinů, který má přímý vliv na zvýšenou produkci kyseliny močové v krvi (díky kvasinkám). Jedna studie však odhalila, že víno nemá vliv na to, kolik kyseliny močové vaše tělo produkuje. Malé množství vína může mít i pozitivní vliv na váš systém. Takže na příštím večírku by bylo moudré zvolit víno místo piva. Ale skutečně jen menší množství. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinů je obsaženo právě v pivě (pivo obsahuje 13 až 14 mg kyseliny močové na 100 g), které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je pak kvasnicové pivo.
Doporučení: Pijte hodně vody, dva až dva a půl litru, protože kyselina močová prochází vaším tělem prostřednictvím moči. Pokud nepijete moc vody, můžete zvýšit hromadění kyseliny močové v těle.
Pivo obsahuje 13 až 14 mg kyseliny močové na 100 g. Vysoké množství purinu je obsaženo v kvasnicovém pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo vůbec konzumovat. Původně se pivo smělo vyrábět pouze z vody, ječmene a chmelu. Není překvapením, že se v zákoně o čistotě piva neobjevují jako jedna z ingrediencí kvasnice. V 16. století totiž nebylo známo, jak alkoholové kvašení probíhá, a pivo tak kvasilo spontánně.
Zásadní zlom byl však prý výsledkem experimentu, jehož výsledek nedovedl odhadnout ani sám Groll. V novém pivním stylu se prý spojily nejen unikátní české suroviny v podobě žateckého chmelu, měkké plzeňské vody a speciálně upraveného světlejšího sladu, ale také údajně záměrná chyba ve výrobním postupu. Na rozdíl od klasického bavorského ležáku totiž sládek Groll nenechal pivo tolik prokvasit, čímž získalo na plnosti. Do plzeňského piva stále nepatří nic jiného než voda, slad a chmel. Svou roli pak v pivu sehrají kvasinky. Díky nim se cukry mění na alkohol. A pak konečně probíhá ležení a zrání piva. Celý proces trvá více než pět týdnů a ve výsledku pivo obsahuje velké množství purinů.
Pivo je při dně nevhodná potravina ať už jde o pivo nepasterizované, pivo nefiltrované a nebo pivo kvasnicové.
Kvasnicové pivo obsahuje 30 mg purinů na 100 g výrobku = nevhodná potravina.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
Pivo obsahuje sice 30 mg purinů na 100 ml, ale vzhledem k množství, které se obvykle u piva spotřebuje, je dietně absolutně nevhodné. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy alkoholických nápojů obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo například v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je pak kvasnicové pivo. Ani volba nealkoholického piva (v nealkoholickém pivu) neznamená výhru. V nealkoholickém pivu jsou obsaženy guanosiny, ze kterých následně kyselina močová vzniká, proto tato alternativa není vhodná.
Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.
Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.
Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.
Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:
alkohol, cigarety
pečivo (výrazně okyseluje organismus)
rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
smažené a tučné výrobky, chipsy
vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
Ingredience: 14 ks nejlepších vuřtů, 7 cibulí, 1 sklenice beraních rohů, 1 malá sklenice Moravanky nebo jiné pikantní zeleniny, 1 lžíce cukru krystal, 10 kuliček černého pepře, ½ lžičky mleté červené papriky, 1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžíce kečupu, 300 ml octa, 8 kuliček nového koření, 3 bobkové listy, 1 lžička soli
Postup: Vuřty oloupeme ze střívek. Cibuli také oloupeme, nakrájíme ji na plátky a pokládáme do sklenice po vrstvách. Začneme vrstvou cibule, zaplníme jí dno, pak na ni položíme na půlku překrojené buřty, které jsme špičkou nože propíchali, aby se do nich dostal nálev rychleji. Na ně položíme beraní rohy a rozsypeme trochu Moravanky (nebo jiné sterilované pikantní zeleniny, kterou máte rádi). Poté vše opakujeme až do zaplnění sklenice. Až ji zaplníme, dáme nahoru špejle tak, aby zabraňovaly tomu, že by některé ingredience vyplavaly na hladinu. Poté nalijeme nálev z beraních rohů a Moravanky do hrnce, přilijeme 400 ml vody a 300 ml octa, přidáme všechno koření a vaříme na mírném ohni 5 minut. Pak odstavíme, necháme trošku vychladnout a přimícháme kečup a hořčici. Zamícháme a horkým nálevem zalijeme utopence. Pozor, aby sklenice nepraskla, nálev by měl mít tak 70 °C nebo méně. Necháme uležet a poté konzumujeme.
Ingredience: 8 špekáčků nebo vuřtů, 8 kuliček pepře, 2 lžíce cukru, ½ lžičky soli, 4 snítky rozmarýnu, 1 lžička mleté papriky, 6 lžic ajvaru (čalamády z paprik), 2 cibule, 3 červené papriky, 4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, 250 ml octa, 250 ml vody
Postup: Nejdříve rozkrájejte špekáčky nebo vuřty na kolečka a nakrájejte cibuli. Kolečka špekáčků a cibule promíchejte s ajvarem a nechte chvíli odležet. Připravte si nálev. Povařte v hrnci ocet s vodou a s veškerým kořením. Nezapomeňte na rozmarýn. Nakrájejte papriku. Dejte směs vuřtů s cibulí a ajvarem do sklenice, přidejte papriku a vše zalijte nálevem. Neprodyšně uzavřete a vyčkejte pět dní.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Na rozehřáté pánvi (s nepřilnavým povrchem) rozpustíme na oleji za stálého míchání droždí až do opětovného sražení. Přidáme vejce, osolíme a mícháme do zahoustnutí. Těsně před koncem přidáme kostičky z rohlíku. Směs klademe na talíř pokrytý listy salátu a zdobíme posypem sekané petrželky. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleným čajem.
Brambory uvaříme doměkka, oloupeme je a nastrouháme na jemném struhadle. Nejlépe, když jsou uvařené již den předem. K nastrouhaným bramborám přidáme olej, sůl (kdo může, tak i trochu pepře). Vše promícháme a dochutíme kečupem, sladkou paprikou, hořčicí. Pomazánku pořádně promícháme a můžeme podávat. Kdo snáší česnek, může přidat 2 stroužky. Recept je pro 4 osoby.
Blesková pomazánka
4 vajíčka vařená natvrdo, 25 dkg měkkého salámu, 2 větší kyselé okurky, 1 menší cibule, sůl, pepř, 1 malá majonéza
Vajíčka, salám, okurky a cibuli nastrouhat na hrubém struhadle, smíchat s majonézou, osolit, opepřit a namazat na plátky veky, ozdobit rajčetem, plátkem salátové okurky, zelenou petrželkou.
Pomeleme 50 dkg měkkého salámu (dietní, šunkový), případně nakrájíme na nudličky. Pokrájíme nadrobno 2 okurky a 1 cibuli. Přidáme vlastní majonézu (viz výše) a dochutíme (sůl, pepř, chilli). Podáváme na vece nebo jako jednohubky.
Dršťková polévka z hlívy
Na zpěněné cibulce podusíme nadrobno nakrájenou polévkovou zeleninu. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu. Podusíme doměkka. Zaprášíme sladkou červenou paprikou. Zalijeme 1–1,5 l vývaru z masoxu. Vše přivedeme k varu, ochutíme pepřem, rozetřeným česnekem a hlavně majoránkou. Můžeme a nemusíme zahušťovat jíškou.
Cuketová polévka
Polovina větší cukety, 3 papriky, 4–5 rajčat, kelímek zakysané smetany, balkánský sýr (asi 100 g), kousek feferonky, vegeta, sůl
Oloupanou cuketu nakrájíme na kousky, zalijeme vodou, přidáme trochu vegety, feferonku a mírně osolíme. Vaříme asi 10 minut. Přidáme papriku nakrájenou na menší kostičky, rajčata rozkrájená na osminky a povaříme. Přidáme zakysanou smetanu, na kostičky nakrájený balkánský sýr a necháme přejít varem. Doporučená příloha je rohlík nebo celozrnné pečivo.
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
DMSO je dimethylsulfoxid a je čistě přírodní látkou. Jedná se o sloučeninu se sírou, která se používá při výrobě MMS, CDS a CDS2 jako přenašeč účinné látky do kůže, tkání, svalů, kloubů a dalších orgánů v těle. DMSO se naváže na přítomný chlordioxid a po nanesení na kůži jednoduše vpraví chlordioxid do těla, kde napadá mikroorganismy přímo v rakovinových buňkách, takže jsou schopné přeměnit se zase na zdravé buňky. Některé organismus vyloučí a nahradí zdravými. K tomuto je zapotřebí 70 % DMSO 99,99% čistoty v tekuté formě. Lze však DMSO použít i samostatně na řadu aplikací. DMSO je známý nosič, od roku 1955 hojně užívaný lékaři jako způsob přímého vnášení účinných látek do těla kůží.
MMS je zkratka pro Master Mineral Solution (Mistrovský minerální roztok). Jedná se o přesnou koncentraci chloritanu sodného (MMS). MMS je okamžitě účinné na infekce či různé záněty, dokáže vyléčit i influenzu či prasečí chřipku (POZOR, ne nemoci vzniklé z naočkování vakcínou obsahující kromě jiných nebezpečných látek i nanočástice!). U dlouhodobých nemocí dochází k podstatnému zlepšení již během prvních dnů užívání MMS a mnohé „nevyléčitelné“ nemoci dokáže vyléčit v průběhu 3 týdnů. Pomocí MMS je možné léčit i taková onemocnění, jako je rakovina, malárie, leukémie, astma, cukrovka, roztroušená skleróza, AIDS, hepatitida (zánět jater), sucho, zánět plic, herpes (opar), zánět slepého střeva, zánět močových cest, revmatické záněty. MMS zlepšuje krevní oběh a umožňuje tak vyléčit více než 90 % známých civilizačních nemocí, snižuje tvorbu křečových žil, normalizuje srdeční rytmus, odstraňuje lupy, zjemňuje pleť, a podle toho, co řekl Jim Humble a odborníci zkoumající účinky MMS, může prodloužit lidský život až o 20 let. MSS2 je vhodné na vyléčení všech chorob, které léčí i MMS1. U těžkých nemocí se však osvědčila kombinace MMS1 a MMS2, díky níž se povedly vyléčit i ty nejtěžší případy nákazy HIV virem a úžasné výsledky jsou i při léčbě rakoviny. Tento přípravek je nesmírně účinná zbraň v podstatě proti všem známým nemocem.
Používá se:
na afty a opary
na AIDS/HIV virus
jako alternativa antibiotik (je účinnější, bez vedlejších účinků, nepoškozuje střevní mikroflóru)
Uprostřed řapíkatého celeru je takzvané srdíčko, které je nejkřehčí a má nejjemnější chuť. To se nejlépe hodí na vitamínový salát s řapíkatým celerem. Čím jsou stonky řapíkatého celeru světlejší (ideálně až bílé), tím bude jeho chuť jemnější.
Postup: Jablka oloupeme, stonky celeru oloupeme a pokrájíme. Smícháme majonézu a zakysanou smetanu, kápneme citron a opepříme, osolíme dle chuti. Smícháme s jablky a celerem. Necháme v chladu odstát.
Postup: Nahrubo nastrouhanou mrkev smícháme s nastrouhanou kedlubnou a na tenké plátky nakrájenými stonky celeru. Promícháme a posypeme semínky. Salát přelijeme zálivkou z mléka a pomerančové šťávy a ozdobíme lístkem celeru.
Salát z řapíkatého celeru s tuňákem
Ingredience: 1 menší řapíkatý celer, 1 vařené vejce, 3 rajčata, 3 stroužky česneku, citron, sůl, tuňák ve vlastní šťávě
Postup: Celer omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky, přidáme rajčata nakrájená na kostky, vejce také na kostičky a česnek na slabounké plátky. Pokud chceme mít salát „silnější“, dáme o stroužek nebo dva více. Nakonec vmícháme tuňáka, zakapeme citronem a osolíme. Tento recept je vhodný jako lehký oběd či večeře s tmavým pečivem.
Ingredience na zálivku: 1 kelímek kysané smetany, 125 g majonézy
Postup: Celer nakrájíme na nudličky. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky spolu s měkkým salámem. Ananasový kompot a sterilovanou kukuřici scedíme. Ananas můžeme pokrájet na drobnější kousky. Uvařená vejce a salám nakrájíme na kostičky. Kysanou smetanu smícháme v misce s majonézou. Všechny ingredience promícháme se zálivkou. Salát z řapíkatého celeru je chutnější, když jej vychladíme v lednici. Servírujeme do misek a jako přílohu podáváme pečivo.
Zeleninový salát s řapíkatým celerem
Ingredience: 1 červená paprika, 1 salátová okurka, 250 g řapíkatého celeru, 3 jarní cibulky, 1 rajče, 250 g červeného zelí, 250 g kuskusu, 250 ml vody, 1 zeleninový vývar, 1 lžička kari koření, 1 lžička mořské soli, trocha pepře, 5 lžic olivového oleje, 1 limetka, 4
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
