Pásový opar je bolestivé virové onemocnění, které dokáže výrazně narušit každodenní život. Objevuje se nečekaně, často v době oslabené imunity, a projevuje se typickým pálením, puchýřky i nepříjemnou bolestí nervů. Včasná diagnostika a správná léčba však mohou průběh onemocnění výrazně zmírnit a zkrátit dobu hojení. V tomto článku se podíváme na to, proč pásový opar vzniká, jak jej rozpoznat a jaké možnosti léčby skutečně fungují.
Příznaky
Pro pásovýopar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky naplněné tekutinou, seskupené do tvaru pásku. Napadená místa červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože by potom po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být trýznivé. Včasná léčba onemocnění může předejít bolestem. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva.
U nakažených pacientů probíhá onemocnění zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se vytvoří pásovýopar na obličeji, což je označováno za takzvanou obličejovou růži, a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postiženy také oči, vzniká riziko, že budou zasaženy spojivky a rohovky očí a může dojít až k úplnému oslepnutí. Pásovýopar se může vyskytnout také na krku, na zádech nebo i jako vnitřní pásovýopar. Průběh onemocnění se různí dle lokalizace onemocnění.
Pásovýopar se nejčastěji objevuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí o pravděpodobném oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.
Pásovýopar je virové onemocnění způsobené stejným virem jako neštovice – Varicella zoster virus, ale když se jedinec poprvé setká s tímto virem, vznikají neštovice. Poté daný virus celoživotně zůstává v těle jedince , v jeho nervových buňkách, a může způsobit (například při oslabení organismu) pásovýopar. U nemocných pásovýopar probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. V několika málo případech se ale pásovýopar tvoří na obličeji (mluví se o takzvané obličejové růži) a může následně vést k ochrnutí obličejových nervů. Pokud jsou postiženy také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a že dojde k úplnému oslepnutí.
U dětí se spíše vyskytují neštovice než pásovýopar, jakož i vnitřní pásovýopar.
Neštovice se projevují postupným výsevem vyrážky (na těle lze vidět všechna stadia neštovic), ta má podobu nejprve drobných skvrnek, pak vodnatých pupínků a posléze se tekutina zakalí. Nakonec pupínek zasychá a mění se v hnědavý strup, který se bez dalšího poškození pokožky hojí. Inkubační doba neštovic je 2–3 týdny. Vyrážka obvykle svědí.
Pásovýopar se projevuje i několik dní před výsevem pupínků, a to bolestmi (někdy i velmi silnými) či svěděním místa, kde se infekce usadila. Nejčastěji je to na obličeji, na čele v krajině trojklaného nervu nebo v mezižebří podél mezižeberního nervu. Zde se pak přísně jednostranně vysejí skupiny různě velkých puchýřků uspořádaných v pásu.
Po zhojení vyrážky mohou bolesti a slabost přetrvávat i několik týdnů do zhojení příslušných nervů. Pásovýopar, podobně jako neštovice, zanechává téměř stoprocentní celoživotní imunitu. Dvakrát a vícekrát se vyskytuje jen naprosto výjimečně u extrémně oslabených jedinců.
Je to podobné jako při oparu na rtu. Pocítíte svědění, trnutí nebo bolest v místě, kde se pak objeví lehké zarudnutí a vytvoří se skupinka puchýřků. Ty obvykle brzy prasknou, místo mokvá. Tkáňový mok zaschne do stroupku, do kterého se může přimísit i trocha krve. Časem se stroupek odloupne a kůže pod ním je zhojená. Opar na rtu je malinký a rovněž obtíže, které způsobí, jsou malé. Pásovýopar ale obvykle postihne nesrovnatelně větší plochu, je doprovázen bolestí, která může i po zhojení přetrvávat, a celkově se cítíte jako při těžké chřipce, mohou být i teploty. Pásovýopar je vždy jen na jedné polovině těla. Nejčastějším místem pásového oparu jsou oblasti kůže na hrudníku o šířce odpovídající vzdálenosti mezi žebry a v délce od páteře po střed hrudní kosti. Dalším místem, které bývá často postiženo, je polovina čela a okolí.
Onemocnění tradičně začíná jen malou skupinkou puchýřků na několika místech pásu, který bude postižen, když se nezačne včas s léčbou. V rozvinuté fázi nemoci její rozpoznání nečiní obtíže, protože puchýřky se zánětlivým lemem, které se slévají do větších puchýřů, přibývají asi týden, pak poschnou a utvoří se strupy, které se během dalších dvou až tří týdnů odloučí. Pro nemocného je ale nejdůležitější, aby k lékaři přišel už na začátku výsevu. Čím dříve se podají účinné léky proti této nemoci, tím je efekt léčby výraznější. U pacientů bez snížené obranyschopnosti totiž nasazení účinné léčby po 72 hodinách od prvních kožních známek pásového oparu už nepřináší zásadní zlepšení. U pacientů s oslabenou obranyschopností má i pozdní nasazení těchto léků určitý význam, ale léčebný účinek je mnohem menší. Proto, aby pacienti lépe rozpoznali vznikající pásovýopar a věděli, jak vypadá pokročilejší onemocnění, jsou zde fotografie.
Opar pod nosem je vysoce infekční onemocnění, které je vyvoláno herpes simplex virem. Vir přetrvává v organismu po celý život a pouze čeká na svou příležitost, kdy znovu propukne. Typická je pro něj tvorba vodnatých puchýřků, přenáší se přímým kontaktem s nemocným, ale i používáním společných věcí denní potřeby, jako jsou ručníky nebo kuchyňské nádobí.
Léčba oparu je založena na přípravcích s protivirovým účinkem, jejichž působení je lokální. Doba hojení je 7–10 dnů, než dojde k postupnému vymizení infekce. Pro jedince s dlouhodobým snížením imunity představuje výrazně vyšší riziko, protože opar se může snadno rozšířit na další části těla. Opar je sám o sobě pro svého nositele velmi nepříjemný, ale existuje ještě daleko nepříjemnější varianta, a tou je pásovýopar. Jde opět o vysoce infekční onemocnění, tentokrát však způsobené virem varicella zoster.
Primární infekce probíhá obdobně jako planých neštovic. U starších lidí, stejně jako u těch velmi oslabených, se může pásovýopar objevit. Jakmile je jednou prodělána infekce planých neštovic, virus je trvale usazen ve vašem těle v nervových uzlících, které jsou kolem páteřní míchy. Když se vaše obranyschopnost sníží, virus vycestuje podél nervových vláken a dochází k výsevu puchýřků v místě, kudy prochází.
Pásovýopar se tedy opravdu může objevit i pod nosem nebo v jeho okolí, jeho léčba je výrazně delší a vyžaduje jednoznačně lékařskou pomoc, jen je dobré pamatovat si, že je způsoben jiným virem než běžný opar. S největší pravděpodobností se objeví – alespoň u většiny lidí – jen jednou za život. Pouze jedinci s trvale oslabenou imunitou se s ním bohužel mohou potrápit víckrát.
Léčba je založena na podávání virostatik, tedy léků, které urychlují průběh hojení a předcházejí dalším komplikacím. Podávají se většinou v tabletách. Léčba probíhá v domácím prostředí, pouze v případech, kdy jde o velká ložiska, je pacient hospitalizován. Léčba většinou trvá 3–4 týdny. Bolestivost v místě výskytu pásového oparu přetrvává mnoho měsíců po vyléčení.
Pásovýopar nevzniká z jediné příčiny. Ve většině případů jde o kombinaci několika faktorů, které dohromady oslabí schopnost organismu udržet virus v klidovém stavu.
Oslabená imunita jako klíčový faktor
Pásovýopar a oslabená imunita spolu úzce souvisejí. Oslabení obranyschopnosti může mít mnoho podob – od akutního onemocnění až po dlouhodobé přetížení organismu. Riziko je vyšší u lidí po operacích, při chronických onemocněních nebo při užívání léků, které tlumí imunitní systém. V takových případech imunita ztrácí schopnost držet virus „pod kontrolou“ a dochází k jeho opětovné aktivaci. Právě proto se pásovýopar častěji objevuje u seniorů, u nichž s věkem přirozeně klesá účinnost imunitní odpovědi.
Stres a psychická zátěž
Pásovýopar a stres jsou velmi často spojovány nejen lékaři, ale i samotnými pacienty. Dlouhodobý psychický tlak, úzkost, pracovní přetížení nebo silné emoční zážitky mohou výrazně oslabit imunitní reakce. Mnoho lidí popisuje, že pásovýopar propukl po náročném období v práci, po vyčerpávající péči o blízké nebo po zásadní životní změně. Stres zvyšuje hladinu stresových hormonů, které tlumí obranyschopnost a dávají viru prostor k opětovnému množení.
Každý, kdo měl plané neštovice, může mít pásovýopar. Pokud jste starší 50 let nebo pokud máte slabý imunitní systém, je u vás šance na vznik pásového oparu větší. Lidem nad 50 let je nabízena vakcína proti pásovému oparu. Pokud se u vás objeví pásovýopar i přesto, že jste byli očkováni, je velmi pravděpodobné, že budete mít menší bolesti a vyrážka se rychleji uklidní.
Fotografie pásového oparu
Zde jsou pěkné fotografie, na kterých je vidět pásovýopar: pásovýopar foto.
Pásovýopar je v podstatě druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu vrací jen ojediněle. Nemoci v zásadě nelze stoprocentně předcházet. Pásovýopar se vyskytuje na obličeji v oblasti trojklanného nervu a v oblasti očí. Pokud se pásovýopar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů.
U dětí se v ústech vyskytují plané neštovice nebo takzvaná herpetická gingivostomatitida, což je infekční onemocnění způsobené herpes simplex virem, které nejčastěji postihuje malé děti od 1 roku do 5 let, vzácněji i adolescenty a mladší dospělé. Onemocnění je provázeno výsevem puchýřků přecházejících v bolestivé eroze, vysokou horečkou, sliznice v ústech je křehká, zarudlá a může krvácet. Postiženy bývají rty, dásně, jazyk, patro a vnitřní část tváří, u mladistvých pak krční mandle.
Léčba je u lehčích forem pouze symptomatická (tlumení bolesti, snížení teploty, podávání lokálních antiseptik a podobně), v těžších případech spočívá v podávání antivirotik.
Mezi možné komplikace herpetické gingivostomatitidy patří dehydratace a šíření infekce do oblasti očí, na prsty či kůži. Vzácnou komplikací je postižení centrálního nervového systému, ke kterému dochází spíše u osob s narušenou funkcí imunitního systému.
Nákaza virem planých neštovic proběhne často před dlouhou dobou. Pásovýopar pak vznikne následkem oslabení imunity vnějšími (stres, slunce, fyzická námaha) nebo vnitřními faktory (léčba oslabující imunitní systém, nemoc). V ČR je ročně hlášeno přibližně 6 500 případů. Jiná herpetická onemocnění (opar na rtech, genitáliích) jsou způsobena odlišným původcem (Herpes simplex). Průběh je takový, že před objevením puchýřků je 1–5 dní kůže napnutá, zarudlá, svědí a může i bolet. Výsev puchýřků se objevuje nejčastěji na jedné straně těla v průběhu nervů na hrudníku, bedrech a v obličeji a může být i v očích a uchu, ústní dutině a podobně. Puchýřky brzy prasknou a jejich obsah je velmi infekční. Po zaschnutí se pod krustou obnovuje kůže. Onemocnění může být doprovázeno zimnicí, zažívacími potížemi a někdy zvýšenou teplotou, svěděním, především však velkou bolestivostí na celé ploše výsevu. Výsev puchýřků bývá jednostranný, po jejich vyléčení (obvykle 2–4 týdny) zůstává někdy krutá bolest podél nervů po dobu týdnů až měsíců. Výsev na obličeji pak může vést k slepotě. Intenzivní bolest může přetrvávat i několik měsíců až let po odeznění vyrážky, často vede k intoleranci oblečení nebo nemožnosti se sprchovat.
Včasná léčba onemocnění může předejít krutým bolestem v místě výsevu oparu po odeznění onemocnění. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva. Chronická bolest (bývá popisována jako elektrické šoky), kterou pásovýopar zanechává, snižuje významným způsobem kvalitu života postižené osoby, která pod vlivem utrpení ztrácí radost ze života, přichází o koníčky. V současnosti existuje možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi. Pokud daná osoba plané neštovice v minulosti neprodělala nebo si tím není jistá, aplikace vakcíny Zostavax poskytne imunitu proti planým neštovicím i proti pásovému oparu současně. Od poslední epizody herpes zoster do očkování musí uplynout nejméně 6 měsíců a nesmí být přítomna porucha imunity. Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Vakcína Zostavax sice funguje jako prevence neuralgie, tedy silných postherpetickcýh bolestí, nemá ale terapeutický účinek, a proto již proti bolesti nepomůže. Je nutné užívat silná analgetika.
Správná chvíle, kdy začít s účinnou léčbou pásového oparu, je poměrně krátká, proto se ihned poraďte s lékařem!
Pásovýopar je virové onemocnění, které nevzniká náhodně ani jako nová infekce. Jeho původ souvisí s virem, který v těle přetrvává od dětství nebo mládí a za normálních okolností o sobě nedává vědět.
Souvislost s virem planých neštovic
Příčina pásového oparu úzce souvisí s virem varicella zoster, který způsobuje plané neštovice. Po jejich prodělání virus z těla nikdy úplně nezmizí, ale přechází do klidového stavu a ukrývá se v nervových gangliích. Po mnoho let nemusí způsobovat žádné obtíže. Jakmile však dojde k oslabení obranyschopnosti, virus se může znovu aktivovat. Právě tato reaktivace je podstatou vzniku pásového oparu. Nejde tedy o novou nákazu, ale o „probuzení“ starého viru. Tento mechanismus vysvětluje, proč pásovýopar postihuje pouze osoby, které v minulosti prodělaly plané neštovice.
Proč se virus znovu aktivuje
Otázka, proč vznikápásovýopar, souvisí především s aktuálním stavem imunitního systému. Pokud je imunita oslabená, virus má ideální podmínky k opětovné aktivitě. Nemusí jít pouze o vážná onemocnění, ale i o běžné situace, jako je dlouhodobý stres, vyčerpání nebo nedostatek spánku. Virus se šíří podél nervových vláken a způsobuje typickou jednostrannou bolest, pálení nebo brnění, na které následně navazuje kožní vyrážka. Tento průběh bývá pro pacienty velmi nepříjemný a často bolestivý.
Postižené místo ochlazujte ledem. Lze také zmrazit použitý sáček zeleného čaje v mrazáku a pak ho přikládat na opar. Na zmírnění bolesti u pásového oparu můžete opar polévat silným nálevem ze zeleného čaje. Nechte zaschnout a pak přetřete tekutým pudrem nebo mastí.
Na postižené místo přiložte plátky ze stroužků česneku. Česnek působí proti virům. Užívejte jej i vnitřně.
Lékořice lysá hubí virus způsobující opar. Posypání práškem z kořene lékořice by mělo hojení oparů urychlit.
Yzop lékařský zabraňuje růstu viru oparu na rtech nebo pohlavních orgánech. Na obklad použijte 30 g sušeného yzopu, přelijte 0,5 l vroucí vody, 15 minut nechte vyluhovat, pak sceďte a nechte vychladnout. Do nálevu namočte čistou látku a přiložte na opar.
Smíchejte 50 g kořene proskurníku lékařského a 25 g semene lnu setého. Směs dejte do 0,5 l vroucí vody, povařte 2 minuty. Nechte vychladnout a sceďte. Svědivá místa jemně potírejte vatou namočenou v odvaru.
Listy podbělu lékařského působí příjemně chladivě. Naklepejte list střenkou nože, aby se uvolnila šťáva, a přiložte ho na opar. Po hodině vyměňte.
Opary potírejte mastí z měsíčku lékařského. Ve vodní lázni (tj. v nádobě s vroucí vodou, do níž vložíte nádobu s rozpouštěnou ingrediencí) rozpusťte 100 g čerstvého vepřového sádla a přidejte 5 g měsíčkového květu. Vyjměte z vodní lázně a nechte pět dnů přikryté vyluhovat, dokud se sádlo nezbarví oranžově. Směs znovu zahřejte na vodní lázni, až sádlo zkapalní a květy měsíčku klesnou ke dnu. Přefiltrujte přes jemný filtr a přelijte do kelímku s víčkem. Skladujete v chladničce.
Stejně můžete připravit i mast z meduňky lékařské, která obsahuje rostlinnou antivirovou látku a působí příznivě na opary.
Opar potírejte zubní pastou.
Pokud se chcete zbavit oparu rychle, postižená místa na ústech potřete ušním mazem. Opar vyschne v průběhu jednoho dne. Začněte hned při prvních příznacích.
Opar potřete mírně rozředěným droždím. Opar vyschne s droždím a zázračně rychle se uzdraví. Je to vyzkoušené. Vliv na léčbu mohou mít i vitamíny skupiny B, které jsou v droždí obsažené.
Smíchejte po 10 g meduňky lékařské, kořene lopuchu plstnatého, kořene pýru plazivého, listu kopřivy dvoudomé a 5 g listu ořešáku královského: 1 čajovou lžičku směsi přelijte 200 ml studené vody. Nechte odstát 2 hodiny, potom ohřejte k bodu varu, 1 minutu vařte, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 2–3 šálky denně. Směs má uklidňující účinek.
Nebo se připravte směs 30 g kořene proskurníku lékařského a 30 g kořene kostivalu lékařského: 2 čajové lžičky směsi večer přelijte 3 šálky studené vody. Nechte přes noc macerovat. Ráno přiveďte k varu, ale nevařte. Půl hodiny luhujte, poté sceďte. Pijte před každým jídlem půl šálku.
Obklady na opar:
Postižené místo ochlazujte ledem. Lze také zmrazit použitý sáček zeleného čaje v mrazáku a pak ho přikládat na opar. Na zmírnění bolesti u pásového oparu můžete opar polévat silným nálevem ze zeleného čaje. Nechte zaschnout a pak přetřete tekutým pudrem nebo mastí.
Na postižené místo přiložte plátky ze stroužků česneku. Česnek působí proti virům. Užívejte jej i vnitřně.
Lékořice lysá hubí virus způsobující opar. Posypání práškem z kořene lékořice by mělo hojení oparů urychlit.
Yzop lékařský zabraňuje růstu viru oparu na rtech nebo pohlavních orgánech. Na obklad použijte 30 g sušeného yzopu, přelijte 0,5 l vroucí vody, 15 minut vyluhujte, sceďte a nechte vychladnout. Do nálevu namočte čistou látku a přiložte na opar.
Smíchejte 50 g kořene proskurníku lékařského a 25 g semene lnu setého. Směs dejte do 0,5 l vroucí vody a povařte 2 minuty. Nechte vychladnout a sceďte. Svědivá místa jemně potírejte vatou namočenou v odvaru.
Listy podbělu lékařského působí příjemně chladivě. Naklepejte list střenkou nože, aby se uvolnila šťáva, a přiložte ho na opar. Po hodině vyměňte.
Mazání a masti na opar:
Opary potírejte mastí z měsíčku lékařského. Ve vodní lázni rozpusťte 100 g čerstvého vepřového sádla a přidejte 5 g měsíčkového květu. Vyjměte z vodní lázně a nechte pět dnů přikryté vyluhovat, dokud se sádlo nezbarví oranžově. Směs znovu zahřejte na vodní lázni, až sádlo zkapalní a květy měsíčku klesnou ke dnu. Přefiltrujte přes jemný filtr a přelijte do kelímku s víčkem. Skladujete v chladničce.
Stejně můžete připravit i mast z meduňky lékařské, která obsahuje rostlinnou antivirovou látku a působí příznivě na opary.
Opar potírejte zubní pastou.
Pokud se chcete zbavit oparu rychle, postižená místa na ústech potřete ušním mazem (cerumenem). Opar vyschne v průběhu jednoho dne. Začněte hned při prvních příznacích.
Kopřivka se obecně označuje slovem vyrážka. Jedná se o alergickou reakci, která vypadá jako odřeniny či šrámy. Kopřivka obvykle svědí a někdy ji doprovází i píchání a pálení. Velikostně se liší: jednotlivé vyrážky se mohou spojovat do rozsáhlejších ploch. Projevy kopřivky se mohou vyskytnout kdekoli na těle a mohou trvat od několika minut až po několik dní. Kopřivku mohou způsobit léky, potraviny a pochutiny, teplotní výkyvy a infekční onemocnění (i například bolest v krku). Jestliže je vyrážka nepříjemná a přetrvává, mohou pomoci antihistaminika.
Lupénka
Lupénka je chronické neinfekční kožní onemocnění, které se projevuje zpočátku svědivým výsevem drobných červených pupínků, jež později splývají ve větší ložiska pokrytá stříbřitými šupinami. Příčina lupénky není zatím známa, značný význam má v této souvislosti dědičnost a imunitní procesy v kůži (imunitní systém při propuknutí nemoci vytváří nové kožní buňky příliš rychle). Léčba zahrnuje medicínské přípravky aplikované na kůži, světelné terapie, léky podávané perorálně (ústy), injekce nebo infuze. Lupénka se však může vracet celý život.
Ekzém
Ekzém je povrchový, nenakažlivý zánět kůže. Na kůži se objevují četné svědivé změny, puchýřky, mokvání, nebo naopak kůže zhrubne a vyskytnou se na ní barevné změny a šupinky. Kůže při ekzému svědí. Na vzniku tohoto zánětu se může podílet nevhodné mýdlo, které podráždí kůži, různé alergeny, klima, a dokonce i stres, ale přesná příčina ekzému není známa. O konkrétní léčbě rozhoduje ošetřující lékař, nejčastěji dermatolog.
Zárodek nádoru na kůži
Obvykle se jedná o hnědý nebo černý útvar, jenž se vyskytuje samostatně nebo je součástí skupiny. Některé typy se vyvíjejí pomalu a mění v průběhu let. Většina není riziková, avšak část může představovat hrozbu v podobě nádorového onemocnění. Záleží na vývoji, zda zárodek svědí, krvácí a podobně.
Pityriasis rosea
Tímto názvem se označuje výsev plochých, oválných, narůžovělých skvrnek, které se drobounce olupují. Onemocnění se vyskytuje nejčastěji na postranní části trupu a není nakažlivé, postižená místa mohou pouze svědit. Ani v tomto případě není jeho původ znám, ví se však, že postihuje spíše mladší osoby (ve věku 10–35 let). Pityriasis rosea nezřídka zmizí bez léčby během 6–8 týdnů.
Mykóza
Opruzeniny pod prsy mohou být způsobeny i náhlým přemnožením kvasinek či plísněmi. Takto vzniklé opruzeniny se pak léčí jako klasická kožní mykóza. Mezi nejúčinnější léčiva patří krémy Clotrimazol, Canesten, Canespor a Candibene.
Pásovýopar
Počínající pásovýopar se projevuje pálením, brněním nebo velmi citlivou pokožkou.
Pásovýopar lze léčit antivirotiky a léky na bolest. Léčba antivirotiky zabírá na vyrážku okamžitě, dochází k rychlejšímu hojení a ztlumení bolesti. Pokud se tedy domníváte, že máte pásovýopar, navštivte svého lékaře, který vám předepíše vhodné léky. Důležitá je také správná domácí péče. Puchýřky neškrabejte, udržujte je čisté. Užívejte léky dle pokynů. Pokud vás nadále trápí bolesti, sdělte to svému lékaři, který vám jistě předepíše jiné léky na ztlumení bolesti.
Pásovýopar nastane, když se virus způsobující plané neštovice, který „dřímal“ ve vašem těle, znovu aktivuje. Virus planých neštovic je uschován v nervových kořenech. U některých lidí může zůstat neaktivní po celý život, aniž by jevil nějaké příznaky. Naopak u jiných lidí dojde k jeho „probuzení“, příčinou bývá například nemoc, stres nebo stárnutí, tedy faktory, které oslabují imunitní systém. Rovněž některé léky mohou virus reaktivovat. Není objasněno, proč virus znovu nezpůsobí neštovice, ale pásovýopar. Ten není nakažlivý, i když existuje nepatrná šance, že člověk s pásovým oparem může šířit virus na osoby, které nikdy neměly plané neštovice nebo nikdy nedostaly vakcínu proti planým neštovicím.
