Téma

Zánět sleziny: příznaky, rizika a kdy rychle k lékaři

Zánět sleziny je lidové označení pro bolestivou nebo infekčně postiženou slezinu, nejčastěji při jiné infekci, zvětšení sleziny nebo vzácně při slezinném abscesu. Typicky se může projevit bolestí pod levým žebrem, horečkou, zimnicí, únavou, tlakem v levém nadbřišku nebo bolestí vystřelující do levého ramene. Pokud se přidá vysoká horečka, schvácenost, bolest po úrazu, zvracení nebo zhoršující se stav, je nutné vyšetření lékařem.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
zánět sleziny
zánět sleziny

Když pacient řekne „mám asi zánět sleziny“, jako sestra zbystřím, ale zároveň se vždy ptám dál. Slezina totiž nebývá orgán, který by se „nachladil“ jako průdušky. Leží hluboko vlevo pod žebry, filtruje krev, pomáhá imunitě a reaguje na infekce, krevní choroby, záněty i úrazy. Bolest v místě sleziny proto může znamenat několik různých věcí: zvětšení sleziny při infekci, podráždění pouzdra sleziny, vzácný slezinný absces, cévní problém, ale také bolest žaludku, slinivky, žeber, svalů nebo levé plíce.

V praxi domácí péče jsem opakovaně viděla, že lidé si slezinu začnou spojovat hlavně s bolestí „pod levým žebrem“. Jeden muž po viróze říkal: „Když se nadechnu nebo se otočím na bok, píchne mě vlevo nahoře.“ U něj nakonec šlo o svalově-žeberní bolest po kašli, ne o slezinu. Jiná mladá žena po infekční mononukleóze popisovala tlak vlevo v břiše a únavu tak silnou, že nezvládla běžnou chůzi do schodů. Tam už dávalo smysl myslet na zvětšenou slezinu, protože při mononukleóze může být slezina křehčí a riziková při nárazu. Třetí pacient, diabetik po opakovaných infekcích, měl horečky, zimnici a neurčitou bolest levého nadbřišku; u něj už lékaři řešili podezření na hlubší infekční ložisko.

Praktické pravidlo: samotná mírná bolest vlevo pod žebry ještě neznamená zánět sleziny, ale kombinace bolesti, horečky, zimnice, slabosti a zhoršování stavu už vyžaduje lékařské vyšetření.

Patofyziologicky je slezina citlivá hlavně proto, že je bohatě prokrvená. Filtruje krev a zachytává staré krvinky i část mikroorganismů. Když tělo bojuje s infekcí, imunitní tkáň ve slezině se může aktivovat a orgán se zvětší. Zvětšená slezina napíná své pouzdro, a právě to může vyvolat tlak nebo bolest. Pacient to často nepopisuje jako ostrou bodavou bolest, ale spíš jako plnost, tah, tlak nebo nepříjemný pocit při hlubokém nádechu. Pokud je slezina výrazně zvětšená, může tlačit na žaludek, takže člověk řekne, že se nasytí po pár soustech.

V diskuzích se opakují tři vzorce. První: „Bolí mě vlevo pod žebry, bojím se sleziny.“ Často jde o nejistotu, protože člověk neví, kde přesně slezina leží. Druhý: „Mám mononukleózu, kdy můžu sportovat?“ Tady je důležité nepodcenit riziko poranění zvětšené sleziny. Třetí: „Mám horečku a píchání vlevo, pomohou bylinky?“ U horečky a zhoršování stavu je nebezpečné ztrácet čas domácími pokusy. Běžná pacientská věta zní: „Nechci plašit, ale je to jiné než běžné píchání.“ Právě slovo „jiné“ bývá v ošetřovatelské praxi důležité.

Konkrétní klinické scénáře ukazují rozdíl. U mladého sportovce po mononukleóze je hlavní otázka, zda není slezina zvětšená a zda nehrozí poranění při sportu. U starší ženy s horečkou, bolestí vlevo a nechutenstvím je potřeba myslet na infekci v břiše, zápal plic vlevo dole nebo absces. U pacienta po úrazu břicha je zásadní vyloučit krvácení ze sleziny, i když zpočátku vypadá „jen naraženě“. U člověka s krevní chorobou nebo jaterní cirhózou může být slezina zvětšená dlouhodobě a bolest se objeví při napětí pouzdra nebo komplikaci.

Mezi zkušenostmi pacientů se často objevuje únava, strach ze skryté nemoci a nejistota, zda jet na pohotovost. Jedna typická zkušenost: člověk má tři dny teplotu, tlak vlevo a čeká, protože „břicho ještě není tak hrozné“. Druhá: po viróze se rychle vrátí ke sportu a bolest se zhorší při běhu. Třetí: pacient bez sleziny podcení horečku, přitom právě u něj může infekce postupovat rychleji. Odborný fakt tedy zní: slezina je součást imunity a krevního systému. Potvrzení z praxe: pacienti obvykle nepřicházejí s jasnou diagnózou, ale s kombinací bolesti, horečky, únavy a obav. Praktické shrnutí diskuzí je jednoduché: nepanikařit při každém píchnutí, ale nepřehlédnout horečku, zimnici, schvácenost, bolest po úrazu a rychlé zhoršování.

Čtěte dále a dozvíte se:

Co může způsobit zánět nebo bolest sleziny

Příčiny je vhodné rozdělit na méně nebezpečné a vážné, protože pacient sám doma často cítí jen „bolest vlevo“. Klinicky ale rozhoduje souvislost: proběhla viróza, mononukleóza, úraz, horečky, krevní nemoc, operace, infekce srdce, oslabená imunita nebo dlouhodobé onemocnění jater? Slezina může bolet proto, že je zvětšená a napíná pouzdro, nebo proto, že v ní vznikl vzácný hnisavý zánět. Praktický dopad je zásadní: u nataženého svalu stačí klid a sledování, u abscesu nebo poranění sleziny může jít o urgentní stav.

Méně závažné nebo přechodné příčiny

  • Reakce sleziny při běžné infekci – při některých infekcích se aktivuje imunitní systém a slezina může být přechodně citlivější nebo mírně zvětšená. Pacient cítí tlak vlevo, únavu a nechutenství, ale nemusí jít o samostatný zánět sleziny.
  • Infekční mononukleóza – typický příklad, kdy se slezina může zvětšit a být křehčí. Prakticky to znamená vyhnout se kontaktním sportům a nárazům do břicha, dokud lékař nepotvrdí bezpečný návrat.
  • Svalově-žeberní bolest po kašli nebo námaze – často napodobí bolest sleziny. Příklad: po týdnu kašle bolí mezižebří vlevo při otočení trupu, ale bez horečky a bez celkového zhoršení.

Vážné příčiny

  • Slezinný absces – hnisavé ložisko ve slezině, obvykle spojené s horečkou, zimnicí, bolestí levého nadbřišku a celkovou schváceností. Vyžaduje lékařskou diagnostiku, antibiotika a někdy drenáž.
  • Poranění nebo prasknutí sleziny – po pádu, autonehodě nebo úderu do břicha může bolest znamenat krvácení. Varovná je slabost, bledost, kolapsový pocit a bolest vystřelující do levého ramene.
  • Krevní, jaterní nebo nádorová onemocnění – slezina může být zvětšená dlouhodobě. Někdy se přidává žluté zbarvení bělma očí – fotografie, drobné krvácivé tečky na kůži – fotografie nebo nápadná bledost.
Rozhodovací věta: bolest sleziny bez horečky po námaze může být méně nebezpečná, ale bolest s horečkou, zimnicí, úrazem nebo slabostí patří k lékaři.

Z ošetřovatelské zkušenosti vím, že největší chybou bývá záměna „píchání v boku“ za něco, co stačí mazat mastí. Když pacient řekne, že má teplotu, potí se, je mu na omdlení a bolest je hluboká, nehodnotím to jako běžné píchání. Prakticky doporučuji sledovat teplotu, charakter bolesti, souvislost s jídlem, dýcháním, pohybem a úrazem. Konkrétní příklad: bolest jen při otočení trupu po práci na zahradě je jiná situace než horečka 39 stupňů, zimnice a bolest, která se zhoršuje i v klidu.

Doporučuji také podívat se na článek Bolest sleziny může být příznakem nemoci.

Kdy je podezření na zánět sleziny důvodem k rychlému vyšetření

U sleziny platí, že opatrnost je lepší než hrdinství. Ne proto, že by každé píchnutí pod levým žebrem bylo nebezpečné, ale proto, že vážné stavy sleziny mohou začínat nenápadně. Hluboký absces, poranění sleziny nebo rychle postupující infekce se doma nedají bezpečně vyloučit. Klinicky sledujeme hlavně kombinaci příznaků: horečka, zimnice, bolest vlevo nahoře v břiše, slabost, zrychlený tep, zvracení, bolest po úrazu, dušnost nebo kolapsový pocit. Praktický dopad: pokud se příznaky skládají do celkového zhoršení, nečeká se na „ráno po víkendu“.

  • Okamžitě volejte záchrannou službu, pokud bolest začala po úrazu břicha nebo žeber a přidá se slabost, motání hlavy, bledost, studený pot, dušnost nebo mdloba.
  • Rychlé lékařské vyšetření je vhodné při vysoké horečce, zimnici, schvácenosti a bolesti pod levým žebrem, která se zhoršuje nebo trvá déle než jeden den.
  • Neodkládejte vyšetření, pokud máte oslabenou imunitu, cukrovku, nádorové onemocnění, onemocnění krve, umělou srdeční chlopeň nebo jste po odstranění sleziny.
  • Po mononukleóze nebo podezření na zvětšenou slezinu se poraďte s lékařem před návratem ke kontaktním sportům, posilování a aktivitám s rizikem pádu.

Jako sestra se ptám velmi konkrétně: „Máte teplotu? Třesavku? Bolí to při nádechu? Spadl jste? Zvracíte? Jste slabší než včera? Máte modřiny, krvácení z nosu nebo výraznou bledost?“ Tyto otázky nejsou formalita. Například bolest vystřelující do levého ramene může vznikat podrážděním bránice při problému ve slezině. Horečka a zimnice zase ukazují na systémovou zánětlivou reakci. Zrychlený tep, nízký tlak a zmatenost jsou varovné známky, že tělo nezvládá infekci nebo krvácení.

Critical trust block: pokud je bolest vlevo pod žebry spojená s horečkou, třesavkou, úrazem, slabostí nebo zhoršováním celkového stavu, neřešte ji jen domácí léčbou.

Konkrétní příklad z praxe: pacientka volala, že má „asi slezinu“, protože ji bolelo vlevo po viróze. Byla bez horečky, jedla, bolest se měnila s pohybem a při pohmatu mezi žebry byla citlivost. Lékař pak potvrdil spíše bolest svalů a žeber. Jiný pacient měl ale horečku, potil se, bolest byla hluboká a nereagovala na běžný klid; tam už bylo nutné vyšetření v nemocnici. Rozdíl není v tom, že jeden člověk je statečnější. Rozdíl je v klinickém obrazu. Praktická rada tedy zní: sledujte vývoj po hodinách. Stav, který se zhoršuje, přidává horečku nebo slabost, nemá čekat.

Za přečtení také stojí článek Rady na domácí léčbu jater a sleziny.

Jak se zjišťuje, zda jde opravdu o slezinu

Diagnostika začíná rozhovorem a vyšetřením, ale u sleziny se lékař nemůže spolehnout jen na pohmat. Normální slezina se u dospělého obvykle nehmatá. Pokud je hmatná, může být zvětšená, ale ani to ještě neříká proč. Lékař posuzuje, zda bolest odpovídá levému nadbřišku, zda je přítomná horečka, jak dlouho potíže trvají, zda předcházela infekce, cestování, úraz, operace, onemocnění srdce, krevní choroba nebo oslabená imunita. Praktický dopad: správná diagnóza se skládá z příběhu pacienta, fyzikálního vyšetření, laboratorních testů a zobrazovacích metod.

Krevní testy často zahrnují krevní obraz, zánětlivé parametry, jaterní testy a někdy krevní kultury, pokud jsou horečky a podezření na bakterie v krvi. Krevní obraz může ukázat anémii, nízké destičky, zvýšené bílé krvinky nebo změny typické pro virovou infekci. Zánětlivé parametry pomáhají odhadnout, zda v těle probíhá významný zánět. U mononukleózy se doplňují testy na EBV podle rozhodnutí lékaře. U podezření na hnisavé ložisko mohou být důležité hemokultury, protože původce infekce pomáhá zacílit antibiotika.

  • Ultrazvuk břicha může ukázat zvětšení sleziny, některá ložiska, tekutinu v břiše nebo jiné příčiny bolesti v okolí.
  • CT břicha je velmi důležité při podezření na absces, poranění, krvácení nebo nejasnou nitrobřišní infekci.
  • Rentgen nebo CT hrudníku se může doplnit, pokud bolest vlevo souvisí s dýcháním a je podezření na zápal plic nebo pohrudnici.
  • Specializovaná vyšetření se volí u krevních nemocí, jaterních chorob, poruch imunity nebo podezření na nádorové onemocnění.

Co má pacient očekávat? Nejprve otázky, měření teploty, tlaku a pulzu, pohmat břicha a poslech plic. Potom odběry a podle stavu zobrazovací vyšetření. U vážnějšího podezření může být nutná hospitalizace, protože se sleduje vývoj, podávají se nitrožilní léky a čeká se na výsledky kultivací. Praktický příklad: pacient s horečkou a bolestí vlevo dostane odběry a ultrazvuk; pokud nález není jasný nebo je stav vážný, následuje CT. U pacienta po pádu se postupuje rychleji, protože se hledá krvácení nebo trhlina sleziny.

Důležité: domácí pohmat břicha není spolehlivý test sleziny. Silné mačkání levého podžebří navíc není vhodné, zvlášť po úrazu nebo při podezření na zvětšenou slezinu.

Diferenciální diagnostika je široká. Bolest může vycházet ze žaludku, slinivky, tlustého střeva, levé ledviny, mezižeberních svalů, páteře, levé plíce nebo pohrudnice. U žen se někdy bolest břicha mísí s gynekologickými potížemi, u starších pacientů může být obraz méně typický. Proto je prakticky lepší neříkat si „je to určitě slezina“, ale popsat lékaři přesně příznaky: kde bolest začala, kam vystřeluje, zda je horečka, jaká je stolice, moč, dech, jídlo, úraz a celková slabost. Takový popis diagnostiku výrazně urychlí.

Článek Zahlenění organismu by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Léčba zánětu sleziny: co pomůže doma a co patří do rukou lékaře

Léčba závisí na příčině. To je u sleziny nejdůležitější věta. Pokud jde o bolest svalů po kašli, řeší se klid, šetrný režim a léčba kašle. Pokud jde o zvětšenou slezinu při infekční mononukleóze, hlavní je klid, tekutiny, kontrola u lékaře a vyhnutí se nárazům do břicha. Pokud jde o slezinný absces, domácí léčba nestačí: potřebná jsou antibiotika, sledování a někdy drenáž nebo operační řešení. Praktický dopad je jasný: „něco na slezinu“ neexistuje jako univerzální domácí recept.

Co můžete dělat doma, pokud stav není akutní

  • Klidový režim – při podezření na zvětšenou slezinu se vyhněte sportu, posilování, skákání, kontaktním aktivitám a zvedání těžkých věcí, dokud situaci neposoudí lékař.
  • Sledování teploty a vývoje bolesti – zapisujte teplotu, zimnici, únavu, zvracení, dechové potíže a intenzitu bolesti. Prakticky to pomůže lékaři rozhodnout, zda jde o zhoršování.
  • Dostatek tekutin a šetrný režim při infekci – u virových onemocnění tělo potřebuje čas. Alkohol a velká fyzická námaha mohou stav zhoršit, zvlášť pokud jsou zatížená játra nebo slezina.
  • Nemačkat břicho a nezkoušet „nahmatat slezinu“ – při zvětšené nebo poraněné slezině to není bezpečný domácí test.

Lékařská léčba

U bakteriální infekce se nasazují antibiotika podle pravděpodobného nebo prokázaného původce. U podezření na absces bývají často nutná nitrožilní širokospektrá antibiotika, později upravená podle kultivace. Pokud je v dutině hnis, může lékař zvážit perkutánní drenáž pod kontrolou zobrazovací metody. To znamená, že se ložisko vypustí tenkou hadičkou přes kůži. U některých komplikovaných, mnohočetných nebo špatně přístupných abscesů může být nutná operace, vzácně i odstranění sleziny. Po odstranění sleziny je zásadní očkování a poučení o rychlém řešení horeček, protože člověk je náchylnější k některým těžkým infekcím.

Bezpečné shrnutí: domácí opatření mohou pomoci u lehčích stavů a rekonvalescence, ale horečka, zimnice, absces, úraz nebo zhoršování patří do lékařské péče.

Z praxe vím, že pacienti často hledají bylinky, teplé obklady nebo „čištění sleziny“. U mírného nepohodlí bez horečky může teplo uvolnit svaly, ale pokud je příčinou infekce, obklad ji nevyřeší. Bylinky také nenahradí antibiotika ani drenáž hnisavého ložiska. Konkrétní příklad: člověk po viróze s lehkým tlakem a normální teplotou může klidově sledovat stav a objednat se k praktickému lékaři. Člověk s horečkou 39 stupňů, třesavkou a bolestí vlevo potřebuje vyšetření rychle. Rozhodující není odvaha vydržet bolest, ale bezpečně poznat, kdy tělo hlásí vážný problém.

Podívejte se také na článek Dieta při onemocnění sleziny, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k zánětu sleziny, bolesti pod levým žebrem a slezinnému abscesu

U dotazu zánět sleziny je důležité hned na začátku říct, že v běžné medicíně se tímto lidovým názvem může myslet několik různých stavů. Někdo tím myslí bolestivě zvětšenou slezinu při viróze nebo mononukleóze, jiný vzácný, ale vážný slezinný absces, tedy ložisko hnisu ve slezině, a další člověk může popisovat bolest, která se slezinou vůbec nesouvisí. Proto jsem vybírala zdroje tak, aby pokryly jak infekční příčiny, tak praktickou diagnostiku, varovné příznaky a léčbu.

  • Odborný přehled slezinného abscesu, diagnostiky a léčby je klíčový zdroj pro pochopení situace, kdy se za „zánětem sleziny“ skrývá absces. Zdroj zdůrazňuje, že příznaky bývají nenápadné: horečka, bolest v levém horním břiše, zimnice, schvácenost, někdy bolest vystřelující k levému rameni. Pro běžného člověka je cenné hlavně sdělení, že samotné „čekání, zda to přejde“, může být rizikové, protože hluboký absces se nedá bezpečně poznat pohledem ani pohmatem doma. Praktický přínos je jasný: pokud je přítomná horečka, bolest pod levým žebrem a celková slabost, má smysl vyšetření, krevní testy a zobrazovací metoda, často CT.
  • Merck Manual k nitrobřišním abscesům a významu CT vyšetření jsem zařadila proto, že slezinný absces patří mezi hluboké nitrobřišní infekce. Zdroj vysvětluje typickou logiku medicíny: hluboké abscesy se projevují horečkou, bolestí břicha a malátností, ale jejich přesné místo se obvykle potvrdí až zobrazovacím vyšetřením. Pro pacienta je důležité pochopit, že antibiotika sama někdy nestačí, protože dutina s hnisem může potřebovat drenáž. To dobře vysvětluje, proč lékař může poslat člověka nejen na odběry, ale i na ultrazvuk, CT nebo chirurgické pracoviště.
  • Mayo Clinic k příznakům a příčinám zvětšené sleziny pomáhá odlišit zánět od častější situace, kdy je slezina zvětšená kvůli jiné nemoci. Zdroj uvádí bolest nebo tlak v levém horním břiše, pocit plnosti po malém jídle, anémii, častější infekce nebo snadné krvácení. Pro laika je užitečné, že bolest sleziny nemusí znamenat samostatnou nemoc sleziny, ale může být ukazatelem infekce, jaterního onemocnění, krevní choroby nebo poruchy imunity. Prakticky z toho plyne: neléčit jen „slezinu“, ale hledat příčinu.
  • NHS Inform k bolesti sleziny a problémům po odstranění sleziny je vhodný zdroj pro srozumitelné vysvětlení, kde slezina bolí a proč je opatrnost namístě. Popisuje bolest za levými žebry a upozorňuje, že může souviset s poškozením, prasknutím nebo zvětšením sleziny. Pro pacienta je tento zdroj praktický v tom, že pomáhá nepodcenit bolest po úrazu, po pádu nebo při infekci. Zvlášť důležité je i poučení o lidech bez sleziny, kteří mají vyšší riziko závažných infekcí.
  • Johns Hopkins ABX Guide k antibiotické léčbě a drenáži slezinného abscesu doplňuje klinický pohled na léčbu. Zdroj zdůrazňuje, že optimální postup často zahrnuje antibiotika a podle nálezu také drenáž, zatímco menší nebo mnohočetná ložiska mohou někdy reagovat na samotnou antibiotickou léčbu, pokud je znám původce. Pro běžného člověka je přínos v realistickém očekávání: léčba se neřídí pocitem „bolí mě slezina“, ale velikostí ložiska, stavem pacienta, krevními výsledky, zobrazovacím nálezem a rizikem komplikací.

Celkové ponaučení z těchto zdrojů je praktické: zánět sleziny není diagnóza k domácímu potvrzení. Pokud je přítomná horečka, zimnice, bolest pod levým žebrem, zhoršující se stav, bolest po úrazu nebo známky celkové infekce, je potřeba lékařské vyšetření. Slezina je hluboko uložený orgán, a proto se její zánětlivé, hnisavé nebo cévní komplikace bezpečně rozpoznávají hlavně kombinací klinického vyšetření, krevních testů a zobrazovacích metod.

FAQ k zánětu sleziny, bolesti pod levým žebrem a rizikovým příznakům

Jak poznám zánět sleziny od obyčejného píchání v boku?

Jistě to doma nepoznáte, ale varovná je kombinace bolesti vlevo pod žebry s horečkou, zimnicí, výraznou slabostí nebo zhoršováním stavu. Obyčejné píchání bývá častěji vázané na pohyb, kašel, námahu nebo mezižeberní svaly.

Pokud bolest vznikla po sportu, práci, kašli nebo špatném pohybu a nemáte horečku, může jít o svalově-žeberní příčinu. Jestliže se ale bolest nemění s polohou, je hluboká, přidá se třesavka, nechutenství, zvracení nebo celková schvácenost, je potřeba lékařské vyšetření. Slezina je hluboko uložený orgán a její vážnější postižení se potvrzuje hlavně odběry a zobrazovacími metodami.

Může zánět sleziny souviset s mononukleózou?

Ano, při infekční mononukleóze se slezina může zvětšit a být citlivější. Neznamená to vždy hnisavý zánět, ale zvětšená slezina může být křehčí, proto je důležitý klid a vynechání rizikových sportů.

U mononukleózy je typická únava, bolest v krku, uzliny, někdy jaterní testy mimo normu a zvětšení sleziny. Prakticky je důležité nevracet se předčasně ke kontaktním sportům, posilování nebo aktivitám s rizikem pádu. Lékař může podle nálezu doporučit kontrolu, ultrazvuk a postupný návrat k zátěži. Největší riziko není bolest samotná, ale poranění zvětšené sleziny.

Pomohou na zánět sleziny antibiotika?

Antibiotika pomohou jen tehdy, když je příčinou bakteriální infekce, například slezinný absces. U virových infekcí, svalové bolesti nebo zvětšení sleziny z jiné příčiny antibiotika nepomáhají a mohou zbytečně uškodit.

Proto se antibiotika nemají brát naslepo. Lékař rozhoduje podle teplot, krevních testů, zobrazovacího nálezu a celkového stavu. U hnisavého ložiska může být kromě antibiotik nutná drenáž, protože uzavřená dutina s hnisem se nemusí dobře vyléčit pouze tabletami. Léčba se tedy neřídí názvem „zánět sleziny“, ale skutečnou příčinou potíží.

Kdy jet s bolestí sleziny na pohotovost?

Na pohotovost jeďte při bolesti vlevo pod žebry po úrazu, při mdlobě, bledosti, studeném potu, dušnosti, vysoké horečce, zimnici, zvracení nebo rychlém zhoršení. Tyto příznaky mohou ukazovat na vážný stav.

Zvlášť opatrní mají být lidé s oslabenou imunitou, cukrovkou, krevním onemocněním, po operacích, s umělou srdeční chlopní nebo bez sleziny. U nich může infekce postupovat rychleji a nemusí mít od začátku učebnicové příznaky. Pokud váháte, pomůže praktická otázka: jsem celkově horší než před několika hodinami? Pokud ano, nečekejte na samovolné zlepšení.

příběhy k tomuto tématu
zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


balikova mast
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
rakovina mandlí foto
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.