ZARDENKY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Tento článek pojednává o onemocněních, která je obvykle lepší prodělat v dětství, protože v dospělosti mohou člověku způsobit různé problémy.
ZARDĚNKY
Zarděnky zvané také rubeola či růžovka je virové onemocnění, pro které je typická vyrážka na kůži.
Příznaky a průběh
Inkubační doba je zhruba 17 dní. Toto onemocnění se projevuje vyrážkou, která obvykle začíná v oblasti obličeje a šíří se na celé tělo, zároveň k ní patří i zduřování mízních uzlin. Součástí nemoci mohou být průjmy a zimnice.
Obrázek zarděnek
Příznaky této nemoci si můžete prohlédnout zde: zarděnky foto.
Léčba
Přesná léčba této nemoci neexistuje. Pokud se jedná o mírnou formu onemocnění, není ani výrazná léčba nutná. Pokud se ale objeví horečka či záněty kloubů, tak se tyto příznaky musí mírnit.
Zarděnky v těhotenství
Pokud se těhotná žena dostane do kontaktu s tímto onemocnění, je třeba, aby se podrobila testu, který ukáže, jestli je chráněná před touto nemocí, pokud by žena nebyla chráněná, hrozí infekce a postižení plodu.
Zarděnky u dospělých
I dospělí lidé mohou touto chorobou onemocnět, u nich je průběh této nemoci často komplikován právě průjmy a zimnicí.
Potničky – věk: kojenci, výjimečně starší děti: Obáváte se, aby nebyla dítěti zima, a tak přidáváte další vrstvy oblečení? Je pravda, že děti do 1 roku nemají dobrou termoregulaci, ale čeho je moc, toho je příliš. Na rozdíl od nás dospělých si nemohou říct, že už to v těch všech svetříčcích, dekách a fusacích nemohou vydržet. Signálem, že jsme to přehnali, jsou pak drobné růžové pupínky na trupu, krku či hlavičce. Někdy svědí. Za potničky může občas i horečka a třeba některé mastné krémy. „Zastavíte-li“ včas pocení, obtíže trvají krátce, ale protáhnout se mohou i na několik dní. Oblékejte dítě adekvátně situaci a teplotě v místnosti či venku. Přednost dávejte přírodním materiálům. K lékaři se vypravte, pokud se objeví hnis, zánět, zarudlé pruhy či horečka.
Šestá nemoc – věk: kojenci a batolata: Podle některých údajů se s ní setká většina dětí mladších než dva roky. Jako první přijde vysoká horečka. Trvá asi tři dny. Teprve když klesá, se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Je růžová, může být dokonce až fialová. Inkubační doba trvá i 2 týdny. Šestá nemoc bude dítě trápit několik dní. Dopřejte mu klid na lůžku. Nezbytná je izolace, při teplotě paralen, při vysoké horečce můžete zkusit zábaly. O tom, co dál, se domluvte s pediatrem. Pokud se vám něco nezdá, raději se tam s dítětem vypravte.
Zarděnky – věk: neomezeně, u kojenců mohou být vrozené – přenos z matky: Udělaly se dítku „boule“ za ušima? Pravděpodobně půjde o zarděnky. Kromě boulí můžete počítat s drobnými vyvýšenými flíčky. Vyrážka bývá načervenalá, nesplývající. Je světlejší než u spalniček, méně hustá, ale větší než u spály. Začíná v obličeji a za ušima a šíří se na tělíčko. Nesvědí. Dítě může, ale nemusí mít horečku. Poměrně běžné je zduření šíjových uzlin, bolest v krku a kloubů. Inkubační doba? Dva až tři týdny. Děti jsou očkovány. Pokud je zarděnky postihnou, sklátí je na několik dní. Léčba se neobejde bez klidu na lůžku. Kamarádi by se mohli nakazit. K lékaři zajděte určitě. Pozor, zarděnky jsou nebezpečné pro nastávající maminku a miminko v bříšku!
Pro zarděnky je typická červená vyrážka. Jde o nesplývající drobné skvrny, které mohou být na některých místech i vystouplé. Charakteristický je prvotní výsev v oblasti obličeje a na krku, pak se postupně šíří dále na hrudník a končetiny. Na končetinách bývají vyrážky méně výrazné. Dalším znakem zarděnek jsou drobné červenofialové skvrnky, a to na sliznici patra v dutině ústní. Tomuto jevu se odborně říká Forscheimerovy skvrny a je důležité, aby lékař na toto myslel při vyšetřování zarděnek, obzvlášť pokud si není jistý, o jaké onemocnění jde. Výsev vyrážky bývá doprovázen zvětšením lymfatických uzlin, které tak reagují na přítomnost viru v organismu. Nejnápadnější bývají uzliny v oblasti krku a tváří, kde mohou dosahovat velikosti až 3 cm. Uzliny bývají na dotek bolestivé, měkké a pohyblivé od spodiny. Kromě vyrážky a zvětšení uzlin se většinou objevuje také zvýšená teplota, součástí může být i nachlazení a kašel. Tyto nespecifické příznaky se mohou vyskytnout už v inkubační době, kdy ještě není patrná vyrážka.
Zarděnky bývají často zmiňovány v souvislosti s těhotenstvím, protože rubeola patří mezi onemocnění, která mohou velmi poškodit plod. Nejzávažnější je nákaza v prvních čtyřech měsících těhotenství. Plod je v tomto období velmi citlivý a v této době může dojít k potratu nebo k poškození plodu. U miminka s vrozenými zarděnkami se vyskytuje takzvaný Gregův syndrom. To je soubor příznaků, které se u těchto dětí objevují. Velmi častá bývá hluchota a vývojové vady oka až po slepotu. Závažné je poškození srdce – vývojové srdeční vady mohou být různé, od méně závažných až po neslučitelné se životem. Objevuje se také postižení mozku a míchy se všemi svými důsledky, jako jsou poruchy hybnosti a citlivosti a mentální retardace. Méně vážné jsou změny tvaru zubů. Na kůži bývají různé skvrny a podlitiny jako důsledek sníženého počtu krevních destiček, které jsou nezbytné pro krevní srážlivost. Mezi pozdní následky patří vznik cukrovky v dětském věku, hormonální poruchy a zánět mozku. U těhotné ženy, která se setká se zarděnkami a hrozí riziko, že by se mohla nakazit, je nutné provést odběr krve a zjistit přítomnost protilátek, popřípadě zvážit ukončení těhotenství.
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Vyrážka doprovází některé dětské infekční nemoci. Známe spíš ty, proti kterým je možné, nebo dokonce povinné se nechat očkovat – zarděnky, spalničky, neštovice. Očkování proti spále, páté a šesté dětské nemoci však neexistuje. U dětí většinou tyto nemoci probíhají lehce, lze je však zaměnit, a i proto je třeba jim věnovat pozornost. Kůže je největší orgán lidského těla a řada nemocí, s kterými se běžně potkáváme, se projeví právě na kůži. Jak? Vyrážkou. Máme-li malé dítě s teplotou a vyrážkou, pak nás jako rodiče nejčastěji napadne, zda naše ratolest nemá některou z typických dětských nemocí. Ale kterou? Spalničky, zarděnky, spálu, neštovice? Očkováním se lze chránit proti spalničkám a zarděnkám – je to jedno z povinných očkování v dětském věku. Ovšem je třeba vzít v úvahu, že i přes velkou proočkovanost se v České republice tyto nemoci ojediněle objevují. Dalším onemocněním, které sem spadá, jsou plané neštovice. Těmi ročně onemocní desítky tisíc dětí. Toto onemocnění většinou probíhá lehce, ale i proti němu je možné očkovat – na přání rodičů.
Pokud se těhotná žena nakazí a onemocní zarděnkami v prvních měsících těhotenství, hrozí až 50% riziko poškození plodu. Dítě v těle matky infikované virem zarděnek může přijít na svět s těžkým postižením sluchu nebo zraku (šedý zákal, poškození sítnice), se srdeční vadou, špatně vyvinutým mozkem a psychomotorickými vadami. Někteří odborníci dávají do souvislosti dětský autismus a zarděnky prodělané těhotnou ženou.
Do 16. týdne těhotenství jsou zarděnky důvodem k umělému ukončení těhotenství (jestliže žena sama spontánně nepotratí, což se při zarděnkách často stává). S přibývajícími měsíci těhotenství riziko poškození plodu sice klesá, ale stále existuje.
Droserin je bioinformační regenerační krém s vyváženým bylinným komplexem a vysokým obsahem termální vody z vřídla Podhájska. Součástí krému jsou vysoce účinné látky jako lipozomy, AHA kyseliny, vitamíny či výtažky z rašeliny. Droserin je vyhledávaný pro svůj silný antibakteriální a antivirový efekt.
Droserin ovlivňuje a harmonizuje především energetickou dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, srdce, jater a žaludku.
Jednou z hlavních oblastí, kde se Droserin výborně uplatní, je oblast hrdla a průdušek při kašli, škrábání v krku, prochladnutí nebo zánět horních cest dýchacích. Droserin zmírní palčivý pocit v hrdle a vzhledem k obsahu zázvoru a tymiánu prokrví a prohřeje postižená místa. Díky divizně, podbělu a lékořici usnadní vykašlávání. Droserin v podstatě působí jako „antimikrobiální mast“, kterou je vhodné použít především ihned v počátcích bakteriální nebo virové infekce, ale zároveň je možné používat jej i preventivně, zvláště při pohybu ve společnosti většího počtu lidí.
Kuřáci by měli Droserin (ideálně v kombinaci s Ruticelitem) používat preventivně vždy při potížích s dechem. Chemické látky z cigaretového kouře plíce velmi zatěžují, a proto je vhodné soustavně podporovat právě jejich regeneraci.
Při celoroční nebo chronické rýmě a při hrozícím nebezpečí, že by se zánět mohl rozšířit i do dutin (tzv. sinusitida), je třeba aplikovat Droserin na tváře a okolo nosu (respektive nad všechny obličejové dutiny). Droserin má díky yzopu a islandskému lišejníku protizánětlivé účinky a obsahuje éterické oleje, které usnadní dýchání. Lze jej využít i při horečce, neboť přítomné výtažky z kurkumy a chininovníku mají vliv na snižování teploty. Zima ale nemusí obtěžovat jen prostřednictvím rýmy a nachlazení, často nepříjemně dráždí pokožku na tvářích, které jsou mrazu a změnám počasí vystaveny neustále a většinou bez větší ochrany. Chladem podrážděná pokožka se následně projevuje vysušenými červenými skvrnami zvláště na tvářích. Právě na ty působí Droserin velmi dobře. Především u malých dětí se Droserin osvědčuje v počátečních stadiích onemocnění horních cest dýchacích. Aplikuje se na oblast průdušek (stejně jako dříve používané psí sádlo), regeneraci je vhodné doplnit vnitřním používáním Drags Imunu (u dětí spíše Vironalu). V počátečních stadiích všech typicky dětských virových onemocnění (neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, ...) je vhodné aplikovat Droserin opakovaně. Zmírní a zkrátí průběh onemocnění, předejde vysokým teplotám i následkům na kůži a umožní tělu vytvořit si dostatečné množství protilátek, které zabezpečí přiměřenou obranyschopnost v dospělosti.
U většiny lidí není známa příčina vrozených srdečních onemocnění. Jsou však známy faktory zvyšující možnost výskytu vrozených srdečních vad. Mezi tyto rizikové faktory patří:
genetické nebo chromozomální abnormality u dítěte (Downův syndrom);
užívání léků, alkoholu nebo drog během těhotenství;
mateřská virová infekce (zarděnky) v prvním trimestru těhotenství.
Riziko, že se dítě narodí s vrozenou srdeční vadou, může být zdvojnásobeno existencí vrozené srdeční vady v rodinné anamnéze.
Skvrnitá vyrážka je příznakem celé řady infekčních onemocnění, například dětských nemocí (zarděnky, spalničky, neštovice, pátá a šestá (6) nemoc, spála), ale objevuje se také u neinfekčních onemocnění, zejména u alergických reakcí, atopického ekzému, akné, perorální dermatitidy, krvácivých stavů a dalších. Vyrážka se může vyskytnout i u běžného nachlazení a při průjmových onemocněních. Červené skvrny na kůži mají různé příčiny:
Často jsou způsobené intenzivním slunečním zářením. V tomto případě je důležité se vyhnout slunečnímu záření. V opačném případě riskujete poškození kůže, které může být nevratné. Nejčastěji se používají opalovací krémy určené na daný typ pleti.
Chladné počasí. V tomto případě je vhodné používat krémy s obsahem tuku, protože zabraňují přímému kontaktu s kůží. Zároveň lze využívat parní lázeň z heřmánku, která má velice pozitivní vliv na pokožku a je i protizánětlivá.
V případě růžovky dochází k tvorbě červených skvrn na obličeji. Tady se doporučuje návštěva a konzultace s lékařem (dermatologem), který vám doporučí vyhnout se spouštěcím faktorům. Mezi spouštěcí faktory patří kořeněná jídla, alkohol, pobyt na slunci, pobyt v extrémním chladu.
Příčinou tvorby červených a svědivých skvrn mohou být i určité potraviny. Je důležité vyhnout se potravinám způsobujícím toto podráždění, jelikož se jedná o alergii.
Jsou v dětském věku nekomplikovaným virovým onemocněním. Nebezpečí zarděnek spočívá v nákaze těhotné ženy. Onemocní-li žena v prvních třech měsících těhotenství, může dojít k poškození plodu. Dnes takové komplikaci předcházíme pravidelným povinným očkováním proti zarděnkám.
Nebezpečné je celkové zarudnutí kůže těla (takzvaná erytrodermie), ke kterému došlo rychlým rozšířením z jednoho zarudlého místa nebo splynutím více zarudlých míst. Jedná se o zánětlivý proces vyvolaný různými kožními infekcemi, ekzémem, lupénkou, alergickou nebo toxickou reakcí na léky a podobně, rozšířenými (a tedy zkomplikovanými) na celé tělo. Pacientovi hrozí ztráta iontové a proteinové rovnováhy, je proto nutné být pod dohledem v nemocnici. Většina vyrážek je však pouze lokálního a méně závažného charakteru. Mohou být od sluníčka, poštípání hmyzem, roztoči a jinými parazity, po poranění holicím strojkem. Takové vyrážky brzy samy vymizí a není třeba je nijak ošetřovat. Pro zklidnění pokožky po opalování nebo popálení můžete použít například mléko nebo sprej s panthenolem. Proti sviluškám (sametkám), které trápí především zahrádkáře, doporučujeme požívat repelenty nebo Tea tree oil i preventivně v místech, kde nejvíce přiléhá oblečení. Řada vyrážek může být infekčního původu (bývá většinou horečka), zvláště u dětí se doposud setkáváme s planými neštovicemi, proti dalším exantémovým nemocem jsou totiž děti již od raného věku očkovány, a tak zarděnky nebo spalničky patří téměř do minulosti. Při oslabení imunitního systému nelze však ani tyto nemoci zcela vyloučit. Tato onemocnění ohrožují člověka hlavně svými komplikacemi (zápal plic, zánět mozkových blan a podobně). Pravé neštovice dostat určitě nemůžeme, tato zákeřná choroba byla ze světa díky očkování vymýcena.
Hlavní prevencí spalniček je plošná vakcinace obyvatelstva. V případě, že se dítě navzdory očkování nakazí, zabraňuje vakcinace plnému rozpuku choroby a zmírňuje její projevy. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky. Očkuje se ve dvou dávkách pomocí injekce. Poprvé v 15. měsíci života dítěte. V 15. měsíci proto, že dítě přestávají ochraňovat protilátky získané od matky. Druhá dávka se pak očkuje 6 měsíců po té první. Někdy se může po očkování objevit trochu zvýšená teplota, kašel či náznaky vyrážky. Tyto symptomy se projeví v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí. Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě později nakazí. V případě objevení nemoci je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
