Nekrolog je jedním z nejdůležitějších textů, které se v životě píší – zachycuje životní příběh člověka, který odešel, vyjadřuje úctu, poděkování i osobní vzpomínky. Mnozí lidé však v takto těžké chvíli nevědí, kde začít nebo jak správně formulovat věty, aby byly pietní, důstojné a přirozené. Tento článek vysvětluje, jak nekrolog sestavit krok za krokem, jaké informace do něj patří, jak se vyhnout nevhodným formulacím a jak vyjádřit emoce citlivým způsobem. Součástí textu je také několik praktických rad a kompletní vzor nekrologu, který můžete upravit podle konkrétní situace.
Nekrolog není encyklopedický životopis. Je to shrnutí toho podstatného.
Doporučuje se zahrnout:
Je lepší vybrat několik důležitých momentů než uvádět vše chronologicky. Nekrolog je pietní text, ne seznam životních událostí.
Zdroj: článek Jak napsat nekrolog při pohřebním rozloučení
Michail Tombak, profesor a habilitovaný doktor, je členem Ruské akademie věd, absolvent Katedry biologie a chemie Ruské státní univerzity K. Ciolkovského. Několik let byl ředitelem Centra výzkumu zdraví v Moskvě a přednášejícím v Ruské akademii přírodních léčebných metod. Je autorem knih, které jsou přeloženy do 12 jazyků a k dostání jsou v 67 státech. Michail Tombak patří do světové elity specialistů přírodních metod léčení.
Michail Tombak nesní jenom o prodloužení života, ale jde mu o zlepšení kvality života. Věří, že léčebné síly našeho organismu jsou nesmírně silné. Někdy stačí dát jim prostor, podpořit je potravinami z opravdové biofarmy a nezapomínat, že všude kolem nás najdeme léčivé byliny.
Zdroj: článek Michail Tombak
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Alzheimerovou chorobou.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta po CMP.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s hypertenzí.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s diabetem.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s CHOPN.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Parkinsonovou chorobou.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s demencí.
Zdroj: článek Kazuistika pacienta
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Tradiční čínská medicína a léčba západních diagnóz
Vzorová smuteční řeč slouží jako opora pro ty, kteří si kladou otázku, jak napsat smuteční řeč. Nejde o mechanické čtení textu, ale o strukturu, která pomůže myšlenkám plynout a zachovat důstojnost projevu.
Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté,
dnes se loučíme s člověkem, který zanechal hlubokou stopu v našich životech. Jeho laskavost, pracovitost a lidskost zůstanou navždy součástí našich vzpomínek. Děkujeme mu za vše, čím nás obohatil, a v tichosti mu přejeme klidný odpočinek.
Zdroj: článek Smuteční řeč a její ukázky
Smuteční proslov na pohřbu je slovním vyjádřením úcty, lásky a vděčnosti k zesnulému. Je součástí pohřební promluvy a bývá klíčovým momentem celého obřadu. Právě v této chvíli zaznívá to, co se říká na pohřbu, když už není možné mluvit přímo se zesnulým, ale lze mluvit o něm, k němu a za něj.
Smuteční řeč může mít různé podoby – od krátkého osobního proslovu až po formální řeč profesionálního řečníka. Často obsahuje stručný životopis, připomenutí důležitých okamžiků života a osobní charakteristiku. Proslov k zemřelému může být veden v první osobě a působit velmi intimně, zejména pokud jej pronáší rodinný příslušník.
Zdroj: článek Smuteční řeč a její ukázky
Nekrolog je písemné shrnutí života zesnulého, které slouží k uctění jeho památky. Může být čteno přímo na pohřbu, zveřejněno na parte, v novinách, na webu nebo předneseno během smutečního obřadu jako součást rozloučení. Nekrolog by měl být pravdivý, citlivý a vyvážený – nejde o životopis, ale o pietní připomenutí toho nejdůležitějšího.
Zdroj: článek Jak napsat nekrolog při pohřebním rozloučení
Nekrolog nemusí být dlouhý, ale měl by být srozumitelný a strukturovaný. Zpravidla zahrnuje:
Nekrolog může být formální, osobní, poetický nebo velmi stručný – podle situace a přání rodiny.
Zdroj: článek Jak napsat nekrolog při pohřebním rozloučení