Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Zúžení krční tepny je postižení cévy odpovědné za zásobování mozku krví. K zúžení dochází nejčastěji v důsledku aterosklerózy, typicky je céva postižena v krčním úseku. Ucpaná krční tepna a nerovný povrch aterosklerotického plátu vedou k nepravidelnostem proudu krve a k tvorbě drobných sraženin (trombů) a embolů (vmetků). Pokud se tyto dostanou dále do mozkového řečiště, mohou uzavřít některou menší cévu a mozková tkáň trpí nedokrvením (ischemií).
Zdroj: Krkavice
V diskuzi UCPANÉ KORONÁRNÍ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Dvořáček.
Jsem po srdečním selhání s 5 denním pobytem na Interně v nemocnici.Při ergometrii
zjištěn blok cém v určité zátěži.Jsem objednán na FN Olomouc na zjištění,která
céva je ucpaná.Bolí mne často na hrudi,jsem slabý a unavený a mám obavy.ěkám ny pozvání FH na zjištění a zákrok.Co mohu dělat pro zmenšení rizika než budu pozvání na FN Olomouc.Libor Dvořáček.P.s.Mám3násobny Bypass z roku 2004
r
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Ucpané koronární cévy
Žlučové kameny jsou buď ve žlučníku nebo ve společném žlučovodu. Přítomnost kamenů ve žlučníku se označuje jako cholelitiáza, z řeckého chol - (žluč) + lith - (kámen) + - iasis (proces). Přítomnost žlučových kamenů ve společném žlučovodu se nazývá choledocholitiáza, z řeckého chol - (žluč) + docho - (vývod) + lith - (kámen) + iasis - (proces). Choledocholitiáza je často spojena s obstrukcí žlučových cest, což může vést k cholangitidě, z řečtiny: chol - (žluč) + ang - (céva) + itis - (zánět), závažná infekce žlučových cest.
Zdroj: Zvracení zelené šťávy
V naší poradně s názvem HEMATOM? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Dobrý den, naší fence čivavy se udělala jakoby modrá bulka (lišta) okolo jednoho struku. Vystouplá je jen minimálně, ale poměrně velká v porovnání s velikostí těla (na počátku 3x3,5 cm, poté cca 2,7x3 cm, nyní zase o něco menší). Prozatím byla s vetem dohodnuta léčba pomocí nějaké mastičky, asi po týdnu se to zmenšilo (viz rozměry uvedené výše). Nicméně veterinář si není diagnózou úplně jistý, neboť už je to cca tři týdny a stále je "hematom" viditelný. Nevíte náhodou, o co by se mohlo jednat? Jestli je to opravdu pouze hematom? Fenku to vůbec nebolí, v podstatě o tom ani neví. Kastrovaná není. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle obrázku to vypadá jako modřina nebo prasklá céva. Každá prsní žláza má pomerně velkou žílu, která ji živí. Když pak fenečka od někud spadne nebo si jinak namůže tuto oblast, nebo její žíla je nevhodně umístěná, tak se může stát, že praskne a vytvoří se hematom. Pokud toto přišlo náhle a je to nebolestivé, pak se téměř jistě jedná o prasklou prsní cévu. Pro zrychlení ústupu hematomu můžete použít ledování po dobu 10 minut několikrát denně. Když by i po dalších týdnech modřina nezmizela, tak bude potřeba vyšetření cév v oblasti bradavky a podle výsledků se stanoví další postup.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Hematom?
Otok jednoho kotníku může mít cévní příčinu (ucpaná céva může být závažný stav, tudíž je vhodné toto konzultovat s lékařem) nebo mohl vzniknout jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Zdroj: Příčiny otékání kotníků
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ WOBENZYMU PO MOZKOVÉ MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Mozková mrtvice odborně cévní mozková příhoda může mít dvě příčiny. Buď se ucpe céva a nebo praskne. V prvním případě je třeba rozpustit sraženinu a v druhém případě naopak srážení krve podpořit. Wobenzym může pomoci předcházet krevním sraženinám, které by mohly znovu ucpat cévu v mozku, protože aktivuje enzymatický rozklad fibrinu v krevních sraženinách. Mohl by tak přispět v prevenci opakování mrtvice, která byla způsobena ucpáním cévy - tak zvaná ischemická cévní mozková příhoda.
Neexistují žádné výzkumy, ani z lékařské praxe nejsou k dispozici žádné důkazy o přínosech Wobenzymu v následné léčbě cévní mozkové příhody. Rovněž nejsou široce známy ani následky takového užívání. Každá cévní mozková příhoda má svou následnou léčbu. U ischemické cévní mozkové příhody, kde by mohl být Wobenzym přínosem, se tato léčba týká prodloužení srážení krve - tak zvané léky na ředění krve. Wobenzym má také vliv na krevní sraženiny, proto by jeho případné zavedení do léčby mělo být konzultováno s neurologem, který vede léčbu po mrtvici.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Re: Užívání Wobenzymu po mozkové mrtvici
I zde platí to, co bylo popsáno výše, otok jednoho kotníku může způsobovat ucpaná céva (nutná konzultace s lékařem) nebo otok vznikl jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Zdroj: Příčiny otékání kotníků
Tepenné zásobení vytvářejí rr. dentales – vystupují z horní čelisti z arteria alveolaris superior posterior (větev arteria maxillaris) + arteriae alveolares superiores anteriores (z arteria infraorbitalis – větev arteria maxillaris), v dolní čelisti z arteria alveolaris inferior (větev arteria maxillaris).
Cévy vyživují jednotlivé zuby.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Špatné zuby a dásně nezpůsobují jen problémy v ústech, ale mají vliv na zdraví celého těla. Přispívají totiž také k rozvoji nemocí srdce a cév či zvyšují na náchylnost k infekcím dýchacích cest. Lidé, kteří měli více specifických bakterií způsobujících onemocnění dásní, měli také více zkornatělou krční tepnu. S aterosklerózou podle mínění vědců souvisejí jen bakterie, o nichž se ví, že způsobují onemocnění dásní, ne jiné bakterie nacházející se v ústech. Odborníci to vysvětlují tak, že tyto bakterie zřejmě putují v těle krevním řečištěm, dráždí imunitní systém a způsobují zánět, který pak končí ucpáváním tepen.
Zdroj: Zub anatomicky
Jedná se o tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které jsou charakteristické pro aterosklerózu. Tyto usazeniny vytvářejí spolu s pěnovými buňkami takzvaný ateromový plát, přičemž dochází k fibrotizaci a nekrotizaci tkáně. Průsvit cévy se zužuje, její stěna zbytňuje a céva se stává méně pružnou. Následně dochází k mikroskopickým poraněním stěny tepny, k aktivaci mechanismů srážení krve a může dojít ke zvředovatění poraněné tkáně. Toto je pak základní příčinou vzniku trombů. Ateromový plát se nejčastěji vytváří v místech, kde se tepny rozvětvují. Tok krve není v těchto místech laminární, ale dochází k jejímu víření a proudění se stává turbulentní. Tepenná stěna je vystavena mnohem většímu zatížení, častěji dochází k mikroskopickým poraněním a následná zvýšená produkce vaziva vytváří podmínky pro vznik ateromu.
Jako aterom se také označuje tuková kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy se současnou nadprodukcí mazu. Takový aterom může dosáhnout průměru až několika centimetrů a velkou komplikací se může stát jeho hnisání.
Zdroj: Aterom
Vysoký krevní tlak (hypertenze) není sám o sobě onemocněním, ale závažným faktorem, který zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Srdeční infarkt nastává tehdy, pokud se céva zcela a trvale uzavře nebo zúží. Pak dochází k velice silným a nepřestávajícím bolestem v hrudníku, s vyzařováním do levé ruky nebo do lopatky, k nimž se připojí i strach ze smrti. Může se však stát, že srdeční infarkt probíhá bez příznaků nebo jsou příznaky velmi mírné. Komplikací infarktu se smrtelnými následky je srdeční arytmie, respektive selhání srdce, kterému se však dá předejít včas začatou odbornou léčbou. V případě srdečního infarktu je tedy životně důležité, aby se postižený dostal okamžitě do nemocnice, kde mu bude odstraněno ucpání cévy. Následkem srdečního infarktu může dojít i k náhlé srdeční smrti. Zanedbaný vysoký krevní tlak poškozuje koronární cévy a urychluje proces kornatění cév. Většinou se vysoký krevní tlak ohlásí v pokročilejším věku, ale může být vyvolán i genetickou predispozicí, nadváhou a konzumací příliš slaných jídel. Pokud snížíme vysoký krevní tlak, uděláme významný krok k prevenci srdečního infarktu.
Zdroj: Jaký je tlak při infarktu
Lidské tělo má systém varovných příznaků, jež souvisejí s ucpanými žílami a cévami vedoucími k srdci (cévy k srdci, ucpaná céva k srdci). Tyto příznaky však v některých případech mohou být velmi nenápadné.
Bolest nohou a necitlivost: Bolest nebo znecitlivění v lýtkách při chůzi může znamenat ucpané tepny. Dalším znakem tohoto stavu je úleva od bolesti či znecitlivění, když si dáte nohy nahoru k odpočinku. Tento příznak se nazývá klaudikace.
Erektilní dysfunkce: Erektilní dysfunkce u mužů může být rovněž indikátorem blížícího se kardiovaskulárního onemocnění. Je proto vhodnější místo užívání modré pilulky zajít k lékaři a hledat prvotní příčinu potíží.
Ztráta vlasů: Vypadávání vlasů, i když je pravidelně přičítáno stárnutí, může znamenat vysokou hladinu triglyceridů v krevním řečišti. A právě vysoké hladiny triglyceridů nebo špatný tuk v krvi mohu bránit cirkulaci krve, což může způsobit plešatost u mužů i žen.
Zvrásnění ušního lalůčku: Úhlopříčné zvrásnění ušního lalůčku sice není definitivním znamením ucpané tepny – stejně snadno se s tímto úkazem můžete i narodit –, nicméně spolu s dalšími ukazateli, jako je věk, hmotnost a pohlaví, je prokázáno, že tento stav je spojen s vyšším rizikovým faktorem pro koronární arteriální kalcifikace, což je lékařský termín pro ucpané srdeční tepny.
Zdroj: Ucpané žíly na nohách
Blokáda AO skloubení je jedním z častých problémů, které mohou způsobovat nepříjemné bolesti hlavy. AO skloubení je skloubení mezi prvním krčním obratlem a lebkou. Tuto blokádu způsobují přetížené svaly a měkké tkáně v oblasti horní krční páteře a je nutné toto napětí povolit a tím docílit i nenásilného uvolnění bloku.
Dlouhodobé statické držení krční páteře vede k výraznému přetěžování svalů v oblasti zátylku a horní krční páteře. Vzpřimovače jsou pro své přetížení často na dotyk velmi citlivé (nalezneme je na spodní části lebky). Ne náhodou máme často pocit, jako by bolest vystřelovala odspodu hlavy dopředu na čelo či za oči a do uší. Toto způsobuje jejich zvýšené napětí a nedokrvenost. Při dlouhodobém sezení u počítače je nutné hlavu držet zpříma, tím pádem jsou vzpřimovače v nepřerušovaném zatnutí. Do každého svalu vede céva, která daný sval vyživuje. Při dlouhodobém zatětí svalu je průtok cévy omezen a sval není dostatečně okysličován a vyživován, toto neprokrvení vede po určité době ke vzniku bolesti, kdy nás tělo upozorňuje, že něco není v pořádku. Bolest se pak objevuje častěji a obtíže hůře se odstraňují (léky již nemají takový efekt). Dlouhodobě neřešený problém vede k tomu, že se velké napětí ve svalech přenáší i na samotný skalp. Napětí ve skalpu vede k velkým celistvým bolestem hlavy a dlouhodobému zalehnutí uší od krční páteře.
Zdroj: Zalehlé uši od krční páteře
Jak již bylo popsáno víše, otoku může mít různé příčiny, například z cévních příčin, ucpaná céva může být závažný stav, což by bylo vhodné konzultovat s lékařem, v tomto případě vzniká otok kotníku bez úrazu. Nebo otok jedné nohy vznikl jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Příčin může být celá řada od ploché nohy až po vyhřezlou meziobratlovou ploténku. Doporučuje se ortopedické, cévní či neurologické vyšetření, které určí další postup. Ledvinný původ u zcela ohraničeného a jednostranného otoku je velmi nepravděpodobný. Je-li nárůst otoku vlivem alkoholu, který má jednak vasodilatační účinky a jednak zvyšuje objem krevního řečiště, dochází v obou případech k přesunu tekutin z cév do podkoží a ovlivňuje to i hladina kyseliny močové.
Otoky nohou se obvykle léčí lokálně analgetiky (gely- Ibalgin, Dolgit apod.), studenými obklady, klidem (neznamená to ovšem celodenní ležení na lůžku, ale obecně nepřetěžovat končetinu, nenosit těžká břemena, nechodit na dlouhé vzdálenosti). Přes noc otok většinou "oplaskne" (přece jen je více času noha v horizontální poloze), a přes den (zvláště v tomto horkém počasí) se otok postupně opět objevuje. Na léčbu otoků je vhodná lokální léčba, například 3 x denně Reparil gel, který velmi dobře snižuje otoky a regeneruje cévní systém.
Zdroj: Otok jednoho kotníku
Lymfatická obstrukce známá také jako sloní nemoc nebo lidové označována jako sloní noha, je ucpání lymfatických cév, které odvádějí tekutinu z tkání v celém těle a umožňují imunitním buňkám cestovat tam, kde jsou potřeba. Lymfatická obstrukce může způsobit lymfedém, což znamená otok v důsledku zablokování lymfatických cest.
Lymfatický systém je síť cév, které rozvádějí lymfatické tekutiny bohaté na bílkoviny po celém těle. Je to součást imunitního systému. Lymfatické uzliny fungují jako filtry a obsahují buňky, které bojují s infekcí a rakovinou.
Lymfatická tekutina je tlačena přes lymfatické cévy svalovými kontrakcemi, které vznikají při pohybu, při vykonávání běžných denních úkonů a také pomocí malých pump ve stěně lymfatických cév. Lymfedém nastává, když lymfatické cévy nejsou schopny adekvátně odvádět lymfatickou tekutinu, obvykle z paže nebo nohy.
Když lymfatická tekutina dlouho neodtéká, vzniká elefantiáza, což je nemoc, která je charakterizována ztluštěním kůže a podkoží jako následek ucpání lymfatických cév a uzlin. Toto ucpání může být způsobeno několika faktory mezi které patří infekce vlasovcem mízním (filariáza). Další příčinou elefantiázy může být podokonióza nebo odstranění či ucpání mízních uzlin. Při ucpání dojde ke zvětšení té části těla, kde je mízní céva ucpána. Typickým příkladem je např. sloní noha, nebo obří paže.
Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko rozvoje lymfedému, patří:
Nejzávažnější a zároveň život ohrožující komplikací je prasknutí výdutě (ruptura aneuryzmatu), která vzhledem k tomu, že bývá většinou na velké tepně, ohrožuje akutně psa na životě – je zde možnost vykrvácení z prasklého aneuryzmatu, a to buď do dutiny břišní, nebo do mozkové tkáně.
Další možnou komplikací je vznik trombů, tedy krevních sraženin. Krev se obvykle začne srážet v místech, kde je zpomalen její proud. Normální hodnota rychlosti proudu krve brání před vytvořením krevních sraženin. V případě aneuryzmatu nebo disekce se krev dostává do prostor, kde může proudit někdy i svou původní rychlostí, častěji je však zpomalena, v horším případě se úplně zastavuje, to hlavně tehdy, vznikne-li vakovité aneuryzma vyplněné krví, které je s původní cévou spojeno jen tenkou stopkou. V takovém případě se krev vysráží a tromby se mohou dostat do cirkulace, kde jsou příčinou mnohdy i masivní embolie.
Embolie je vmetení krevní sraženiny do jiného místa oběhu, nejčastěji do plic, kde způsobuje ucpání krevního řečiště.
Je důležité ověřit si diagnózu mozkového krvácení na CT, popřípadě na magnetické rezonanci, protože stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková mrtvice“, tedy stav, kdy se nějaká cévka ucpe a vytvoří se ložisko nezásobené kyslíkem a dojde k ischemické cévní mozkové příhodě. Je nutné odlišit příčinu příznaků, protože podle toho se volí léčba. Ještě je nutno zmínit, že takzvaná cévní mozková příhoda je z 80 % ischemické povahy, tedy že se ucpe přívodní céva, a z 20 % se jedná o krvácení.
Zdroj: Výduť na mozku u psa
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Zdroj: Výduť na mozku
U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
Zdroj: Krkavice
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný a většinou se snadno odliší od lymfedému. Hlavním problémem diferenciální diagnostiky je při chronické žilní nedostatečnosti rozlišení mezi lymfedémem a edémem.
Nežádoucí účinky některých léků mají za následek mimo jiné i otoky dolních končetin.
Hormonální léčba vede k tvorbě otoků dolních končetin.
Otoky způsobují pouze lipofilní BKK – dihydropyridiny (amlodipin).
Steroidy mohou také způsobovat otoky dolních končetin.
Moderní antidepresiva a inhibitory monoaminooxidázy (MAO) ve většině případů otoky nezpůsobují.
U pacientů léčených NSAID byly hlášeny otoky a retence tekutin, je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost a péči pacientům s poruchou srdeční, poruchou renálních funkcí, hypertenzí, starším pacientům a těm, kteří jsou léčeni diuretiky nebo přípravky, jež mohou významně poškodit funkci ledvin, dále pacientům, u nichž z jakéhokoliv důvodu dochází k úbytku extracelulární tekutiny, například před a po větších chirurgických výkonech. V těchto případech je nutné z bezpečnostních důvodů monitorování renálních funkcí. Po přerušení léčby následuje návrat do předléčebného období.
Z perorálních antidiabetik způsobují otoky například glitazony, nelze je tedy předepisovat osobám se srdečním selháním nebo anginou pectoris.
Zdroj: Příčiny otékání kotníků
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.