Polovina případů rozštěpů obličeje, kdy je zasažen ret, je diagnostikována již prenatálně okolo 20. týdne těhotenství pomocí ultrazvuku při cíleném vyšetření obličeje, zbytek je diagnostikován až po narození. Hned po porodu, ale i v dalších dnech je novorozenec podroben několika vyšetřením, kdy je mu zkontrolováno patro a celá ústní dutina. Submukózní rozštěpy (naznačené rozštěpy patra) často nejsou diagnostikovány ani v porodnici, ale až později. Tento typ rozštěpů mnohdy diagnostikuje až foniatr po té, kdy dítě absolvuje neúspěšnou logopedickou terapii. I tento typ rozštěpů je nutné léčit operativně.
V naší poradně s názvem SLUCHATKA DO UŠÍ PRO NESLYŠÍCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komendova Petra.
Dobry den,ted zjistili nasemu petimesicnimu synkovi stredne tezkou poruchu sluchu,zatim jeste nevim jake naslouchatka bude mit,ale jen pro zajimavost me zajima,jestli to u malych deti hradi pojistovna nebo platime sami.Maly je u VZP.Predem dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výši doplatku vám sdělí foniatr a zároveň nabídne vhodný přístroj. Existuje několik variant s různou cenou. Až budete znát cenu přístroje, tak se pro konkrétní možnosti financování obraťte na zdravotní pojišťovnu malého.
V ČR je léčba na velmi dobré úrovni. Soustředí se do dvou rozštěpových center, a to v Praze a v Brně, kde o pacienty pečuje celý tým lékařů – plastický chirurg, ortodontista, logoped, foniatr, lékař ORL.
Nejdříve se operativně řeší rozštěp rtu. O načasování operace rtu se v ČR vede zatím stále polemika. Jeden proud preferuje operace neonatální, tedy u novorozenců, druhý zastává operace od 3. měsíce, kdy je dítě již vyzrálejší. Obě načasování přinášejí velmi dobré výsledky. Operace patra se v současné době provádí mezi 6. až 12. měsícem věku dítěte. Tímto načasováním operací patra před nástupem řeči si dítě na nové poměry v ústech snadno zvykne a ve většině případů tak není nutná dlouhodobá logopedická náprava. Ranou operací patra se díky projizvení ovšem ovlivní růst čelisti, který je však dobře řešitelný ortodontickou léčbou. Ortodontická léčba začíná u části pacientů již na mléčném chrupu, u dalších na chrupu smíšeném a trvá až do dospělosti. V té době je již možné nahradit případné chybějící zuby (zubní můstek, implantát). Rozštěp čelisti je řešen spongioplastikou po 8. roce dítěte. Načasování je však individuální a řídí se fází růstu špičáků dítěte. Závěrečné korekční operace se provádí v dospělosti. Korekční operace se v některých případech provádějí i před nástupem růstového spurtu. Pacienti, kteří mají rozštěpem zasaženo patro, jsou sledováni logopedem a foniatrem. Také v ordinaci ORL (ušní, nosní, krční) pro časté komplikace se středouším v dětském věku.
V naší poradně s názvem PROC SVEDI USI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry Vecer...chci se zeptat co mam delat...trva to neskutecne dlouho...strasne me svedi usi a hlavne uplne dole vede to az k mandlim ja uz nevim co mam delat...usi si cistim kazdy den...a jak me svedi tak si do.nich delam klidne i hodiny...do te doby nez me prestanou svedit ale to uz mi pak z nich tece takova voda nebo co to je :/...sem hotova z toho..byla sem i u usniho doktora. a pani doktorka mi nato.rekla ze si vymislim ze me svedi az dole usi..a ze mam usi uplne v poradku..taak.ja uz nevim...prosim poradte mii :/ Dekuji Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto svědění uší vypadá, že souvisí s chronickým zánětem Eustachovy trubice. Je potřeba okamžitě omezit drbání v uchu a jeho časté čištění. Každodenní čištění uší není správné. Každopádně by vaši situaci měl zhodnotit lékař foniatr (ORL). Pokud neuspějete u jednoho, tak běžte k jinému.
Jako nouzovou domácí léčbu vám mohu doporučit výtěr ucha višněvského balzámem 2 krát denně a k tomu klokaní 3 denně lékem Stopangin.
Nastavitelné: Akustický obvod je analogový, s elektronickými součástkami, které umožňují jeho nastavení. Foniatr určí zesílení a ostatní charakteristiky naslouchadla potřebné pro pacienta. Poté nastaví naslouchadlo, a to buď pomocí malých ovladačů přímo na naslouchadle, nebo v laboratoři vybavené k nastavení naslouchadla. Tento typ obvodu je většinou nejméně flexibilní.
Programovatelné: Akustický obvod je analogový, ale s dalšími ovládacími elektrickými obvody, které lze naprogramovat, často víc než jedním programem. Ovládací obvod může být upraven během výroby anebo v některých případech foniatr může za pomocí počítače propojeného s naslouchadlem naprogramovat přídavné ovládací obvody. Pacient s naslouchadlem může měnit program pro různá akustická prostředí buď pomocí ovládání na samotném naslouchadle, dálkovým ovládáním, anebo v určitých případech ovládací obvody fungují automaticky. Tento typ obvodů je všeobecně více flexibilní oproti jednoduchým ovládacím obvodům.
Aby naslouchátko k něčemu bylo, musí vám foniatr nejprve změřit sluch. Vybrat správné naslouchadlo je docela věda – zkouší se slyšitelnost, kvalita zvuku pro každé ucho zvlášť, rozhodně není vhodné nakupovat jej jen tak. Dobré naslouchadlo stojí od 4 000 Kč výš, část z toho hradí zdravotní pojišťovna. Lékárna je nemá. Ta část naslouchadla, která je vsunuta do ucha, bývá zhotovena podle odlitku zvukovodu jednotlivce. Potom sedí perfektně v uchu a nevypadává ven, jako to dělala naslouchadla v dřívějších dobách. Naslouchátko by vám tedy měl předepsat lékař. Lékař vás také naučí, jak správně naslouchadlo nasazovat, pečovat o něj, vypínat ho.
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
