Činnost srdce je řízena tzv. převodním systémem srdečním. Jedná se o specializované buňky myokardu, které mají autonomní schopnost vytvářet elektrické vzruchy a vést je po celém srdci. Tyto vzruchy slouží jako signály, které říkají, kdy a jak se má srdce stahovat. Při správné funkci převodního systému se srdce kontrahuje přibližně 70krát do minuty, při zvýšené tělesné námaze stoupá srdeční akce až nad 100 tepů za minutu. Poškození tohoto automatického systému vede k chybné tvorbě vzruchů nebo k poruše jejich šíření po srdečním svalu – vznikají poruchy srdečního rytmu neboli srdeční arytmie. Arytmie často vzniká při poškození srdeční svaloviny hypoxií (nedostatek kyslíku) a ischémií (odumírání buněk v důsledku hypoxie). Příčinou může být i zánět srdečního svalu a jeho následné zjizvení. Poruchy rytmu nejsou vzácné ani u vrozených anatomických vad srdce. Kromě poškození samotné srdeční svaloviny může arytmie vyvolat i požití některých léků, alkoholu a dalších návykových látek a změny hladin hormonů či pokles obsahu důležitých iontů v krvi (například nedostatek draslíku).
Arytmie se projevuje bušením srdce nebo silnými údery, chvěním v hrudi nebo v krku, únavou, pocity na omdlení, dušností, bolestí na hrudi, záchvatem mdloby.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
V diskuzi LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Protože je levný..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Hlavsa.
Prosím, o sdělení, zda Xarelto má účinky na snížení tepu k srdci. Užívám tento lék a tem se mně snížuje až na 80. Mám pro to něco udělat a zvýšit tep? Děkuji Hlavsa
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V diskuzi ZÁNĚT DĚLOHY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Hackerová.
Dobrý den, je to moc dobře zpracovaný článek.Děkuji. Můžu se zeptat na názor na kastraci feny staré 13 a půl roku? Byla jí diagnostikována cystická hyperplazie. Hárá již 2 měsíce, lehce zvýšená teplota. Jinak bez příznaků, normálně vyměšuje, normálně jí. Jen velmi špatně snáší narkózu. Na srdíčku lehká šelest, bez meditace asi vzhledem k věku normální.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Ohnemichlová.
Naší fence bude 11 let,si rok bere léky na srdce,asi mpřes měsíc ji léčíme na počínající zánět dělohy,kolik je běžná cena operace v tomto věku a je naděje,že bude vše v pořádku, a kolik nás bude stát pooperační léčba, nyní má za sebou 2 dobrání antibiotik, a pořád trochu krvácí,trochu více pije.
Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 údery za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu, například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.
V diskuzi MUŽE SELHAT SRDCE Z NÁDORU VARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika duždova.
dobri den muj manžel je po operaci srdce má defibrilator fukčnost srdce má na 30°°procent tet je po operaci nádoru varlete je možné aby ten nádor bránil k zlepšeni funkčnosti srdce jestli nějak muže škodit tomu srdíčku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ke zrychlenému tepu dítěte dochází během cvičení. Na puls má vliv i teplota a emoce. V důsledku toho se může srdeční frekvence zvýšit až 3,5krát, ovšem tato hodnota není považována za onemocnění. Zvýšený puls se u dětí může objevit i při odpočinku, což může být způsobeno únavou, nedostatkem energie, vzácně i patologickými procesy v srdečním svalu.
V diskuzi DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: en.wikipedia.org/wik…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
V diskuzi MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
Ještě dodatek:na srdeční arytmii beru lék,ten nesmím vynechat a ten mě nedělá problémy.Jestli berete na bušení srdce,nebo cokoliv na srdce a tlak,tak to brát!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Lidé zlatí,
jak to tady čtu, napadá mě jediné, věřím, že pro mnohé z Vás správné řešení. S velkou pravděpodobností tyto problémy pramení z parazitární zátěže organizmu! Kdo jste blíž Praze nebo Hradci Králové, kontaktujte paní Ivetu Polly Belušovou, je to vynikající terapeutka alternativní medicíny a jsem si jistá, že mnohým z Vás dokáže pomoci.Kdo jste blíž Brnu, kontaktujte paní ing. Hanu Bláhovou.
Obě jsou republikové špičky v oboru a mají i klienty ze zahraničí. Paní Belušová dokáže pomoci navíc i s psychickými problémy.
Já v žádném případě nezatracuji klasickou medicínu, ale v těchto případech, co zde čtu, by alternativa mohla být velmi platná. Upozorňuji ale, že je potřeba makat na sobě, dodržovat doporučení, být trpělivý a pozitivně smýšlející člověk.
Tak to pošlete dál, ať se může pomoct hodně lidem.
Moc Vám všem držím palce, teda vlastně pěsti :-) . Eva
( www.bioara.cz - Iveta Polly Belušová, www.medicelo.cz - Ing. Hana Bláhová)
Vhodným a přirozeným dýcháním, kdy necháváme pracovat bránici, dýcháme nosem a máme uvolněný obličej, můžeme získat více než jen nízký tep. Správné dýchání podpoří uvolnění od bolesti, podpoří regeneraci, zklidní mysl, zlepší trávení, zesílí dobrou náladu. Umění uvolnění je totiž základem u všech sportovců, meditačních technik, i přirozeného porodu. Uvolněním necháváte v těle pracovat jen ty procesy, které mají. A správným prováděním dechu, jeho zpomalením a podobně, můžete určité procesy v těle zdárně podpořit.
Doporučení:
Pravidelné cvičení: plavání, rychlá chůze nebo cyklistika jsou vhodné aktivity pro dlouhodobé udržování kondice i správné tepové frekvence.
Omezení stresu: pravidelná relaxace, meditace a další techniky, které potlačují stres, pomáhají v boji s rychlým tepem.
Redukce nadváhy: kila navíc zatěžují srdce a zvyšují tepovou frekvenci, snížením nadváhy se tep upravuje.
Vyhýbání se cigaretám: kuřáci mají v klidovém stavu rychlejší tep než nekuřáci, po trvalém odložení cigaret se tep postupně vrací k normálním hodnotám.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
Obecná doporučení:
cvičení – zlepšuje kondici;
rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
V diskuzi LÁZNĚ PO VÝMĚNĚ CHLOPNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Marik.
Dobrý den, manžel se v 25.4. podrobil v Brně výměně aortální chlopně, po operaci bohužel nastala komplikace a manžel musí být 4 týdny v nemocnici na antibiotikách. Proto nemohl být odeslán na časnou kardiorehabilitaci, je možné nastoupit do lázní ihned po propuštění do nemocnice, jak to zařídit, aby nastoupil do týdne od propuštění z nemocnice , jde to vůbec? Prý může absolvovat komplexní lázeňskou péči na tu kardiorehabilitaci už nemá nárok. Poradíte ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava Nováková.
Dobry den chci se zeptat.Mam syna v nemocnici na operaci srdce má přšitou srdeční chlopen a je mu navrhnutá lazenská lečba,Je v nemocnici na homolce v Praze a má nastoupit lazenskou lečbu ma tam byt hospitalizovan přimo z lužka a ja se chci zeptat zda bude něco platit a kolik děkuji s přaním hezkého dne s pozdravem Nováková
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Zrychlený tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Zrychlený tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Calonova.
Dobrý den,
je mi 64 let jsem ročník 1957. Do telefonu jsem si nainstalovala aplikaci na měření tlaku a tepu. 110/80/50. Někdy se mi stává jako bych pociťovala arytmii,
slabost a cítím se dost unavená. S ničím se neléčím.Co stím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tlak 110/80 a pulz 50 je v pořádku. S pocitem arytmie a únavy se budete muset obrátit na svého praktického lékaře, protože bude třeba odhalit příčinu dalšími vyšetřeními.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
V diskuzi BIOLOGICKÉ HODINY VNITŘNÍCH ORGÁNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kaňková Šárka.
Dobrý den,
prosím vysvětlit pojem "obal srdce" a krev, není to srdce jako takové, co je to ten obal. Tělo by mělo mít od 19 hod do 21.hod večer aktivní právě obal srdce a krev, co se děje v našem těle. Od 21. hodiny jsou v provozu tzv. ohřívače těla. Co to znamená. Mám přítele, kterému se po 9 hodině večerní začlo ozývat srdce, zvýší se mu tlak na 170/91 /a zvýší se mu hodně tep. Už byl u kardiologa a srdce má prý v pořádku. Děkuji Š.Kaňková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V horku je srdce extrémně zatěžováno, neboť kvůli rozšířeným cévám klesá krevní tlak. Srdeční tep stoupá z 60 až na 90 tepů v klidovém stavu. V horku mohou být ohroženi i lidé s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují velkou zátěž pro kardiovaskulární systém. Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanismů. Jedním z nich je rozšíření cév, které zajišťuje odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. Pak dojde ke zrychlení tepu nebo zesílení kontrakcí srdečního svalu, proto se musí v horku pít víc než obvykle.
Zdravý člověk to zvládá, ale například u nemocného s ischemickou chorobou srdeční dojde k nedostatečnému okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech i infarkt myokardu.
Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
Doporučení
Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, stejně jako celá populace, dodržovat pitný režim.
Vyhýbat byste se měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Pozor si dejte na klimatizaci. S náhlým přechodem z horka do chladu a naopak se organismus špatně vyrovnává a rychlá změna teplot může způsobit řadu zdravotních komplikací. Ideální je teplota kolem 24 °C.
Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.
Pulz je tedy ukazatelem celkového stavu člověka. Pokud máme klidový srdeční tep ve vyšších hodnotách (u mužů je průměrný tep 75, u žen 82), tak naše tělo pracuje v klidu na vyšší výkon. Jsou zde vyšší nároky na prokrvení. To poznamenává srdce, které se tím rychleji vyčerpává a můžou se pak objevit problémy se srdcem a arytmie.
Zrychlený tep se pojí se sníženým okysličením těla a jeho nedostatečnou výživou. Tím dochází i ke zkracování života. Vysoký tep neohrožuje život okamžitě, ale hlásí nějaký problém v těle. Kvůli němu pak může dojít k postupnému zkracování života a jeho znehodnocení.
Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci a dodržovat, aby tepová frekvence při pohybu nepřesáhla 70 až 75 % této hodnoty.
Náš mozek zaznamenává všechny aktivity těla. Na jakékoliv vzruchy reaguje pohotově stažením. Je to způsob obrany a přípravy k akci, útoku. Pokud tedy reagujeme velice citlivě na vjemy z okolí, tak se často můžeme dostávat do stavu sevření a zrychlení nejen tepu – procesy v těle jsou propojené a tělo funguje i reaguje jako celek.
Snížit tep lze prostřednictvím nižší reaktivnosti na podněty, které by stimulovaly tělo k akci. A zároveň je důležité podpořit uvolnění organismu. To jde nejlépe pomocí dechu, protože tělo je sestrojeno přesně tak, že správným zapojením a uvolněním svalů si umí navodit pocit uvolnění. Důležité je toto v sobě pěstovat a pravidelně cvičit.
Klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepová frekvence rychle stoupne.
Maximální tepová frekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximální tepová frekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Strava významně ovlivňuje, zda kardiovaskulární systém běží hladce, a to i ve stáří. Obsah soli v rychlém občerstvení zvyšuje krevní tlak. Tuky z potravin živočišného původu zaplaví tělo cholesterolem, který se ukládá v tepnách. Srdce pak musí zvýšit tlak, aby krevní oběh fungoval, vyvíjí tedy mimořádné úsilí. Je-li zvýšena tělesná hmotnost, vede to k nadváze, která je způsobena nedostatkem pohybu, což srdce opět oslabuje. Nebezpečný kolotoč je tak uveden do pohybu a následkem může být infarkt.
