Zpočátku bylo doporučené očkovacíschéma 3+1, zjistilo se však, že dobře funguje i 2+1. To znamená, že se první rok aplikují 3 nebo 2 vakcíny a v druhém pak další. Pokud chcete očkovat druhým způsobem, je nutné se domluvit s pediatrem.
Schéma 2+1 není sice legislativní, ale je doporučené výrobcem této vakcíny, proto má pediatr možnost toto schéma použít, ale zase závisí na dohodě s rodiči. Takže je na rodičích, jak se domluví s pediatrem, zda je ochotný akceptovat 2+1, a to i s razítkem pro přijetí do školky.
Jak se očkuje? Nejdřív po ukončeném třetím měsíci (lépe až po půl roce) první dávka, poté po 2 měsících další, booster klasicky po dalším půlroce. Rozestupy mezi prvními dvěma dávkami musí být 2 měsíce a déle.
Prevenar 13 je pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína určená k očkování proti invazivním pneumokokovým infekcím u dětí ve věku od 6 týdnů do 17 let a dospělých osob starších 18 let. Prevenar pomáhá chránit proti takovým onemocněním, jako jsou meningitida (zánět mozkových blan), sepse nebo bakterie (bakterie v krevním oběhu), u dětí pak i pneumonie (zánět plic) a infekce ucha, způsobené 13 typy bakterie Streptococcus pneumoniae.
Vakcína obsahuje části z 13 různých typů (polysacharidových obalů) bakterií pneumokoka Streptococcus pneumoniae: 7 typů, které obsahoval původní Prevenar, a navíc šest dalších typů bakterie. Význam Prevenaru 13 tkví tedy v tom, že oproti původnímu Prevenaru sedmivalentnímu chrání proti dalším šesti typům pneumokoků. Prevenar 13 byl vyvinut na vědeckém základě vakcíny Prevenar. I proto mohou děti, které byly očkovány původním Prevenarem, být přeočkovány Prevenarem 13.
Podle výzkumů provedených v Evropě před zahájením očkování Prevenarem se ukazuje, že 13 různých typů bakterie obsažených v Prevenaru 13 (tedy typy 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 23F) vyvolává v závislosti na konkrétní zemi 73–100 % případů závažných onemocnění u dětí mladších 5 let. I když se díky očkování výskyt pneumokokových infekcí v mnoha zemích snížil, objevily se závažné infekce způsobené novými typy pneumokoků. Jde především o typ 19A, který je oproti původnímu Prevenaru v Prevenaru 13 novinkou.
Prevenar 13 se doporučuje očkovat společně hexavakcínou podle následujícího schématu, někdo preferuje každé zvlášť:
Očkovacíschéma
2 měsíce (od 9. týdne) věku dítěte: hexavakcína 1. dávka a Prevenar 13 1. dávka
3 měsíce věku dítěte: hexavakcína 2. dávka a Prevenar 13 2. dávka
4 měsíce věku dítěte: hexavakcína 3. dávka a Prevenar 13 3. dávka
Hexavakcína se podává intramuskulárně (do svalu) a první dávka ze tří se aplikuje mezi 9. a 12. týdnem. Hexavakcína pomáhá chránit proti 6 nemocem a aplikuje se ve 4 dávkách. Důležité je, aby dítě bylo při aplikaci zcela zdrávo. Pokud není, tak se očkování odkládá. Také je možné se domluvit s pediatrem na odkladu očkování o několik týdnů či měsíců, někdy je ale nutné na tom dost razantně trvat. Mnoho maminek se domnívá, že je pak zátěž pro tělo menší.
Kdy nejpozději očkovat? Zde je základní očkovacíschéma dle vyhlášky č. 299/2010 Sb. u hexavakcín spočívá v podání čtyř dávek:
1. dávka se očkuje v době od započatého 9. týdne. U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování hexavalentní očkovací látkou provede od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze.
Druhá a třetí dávka se podává v průběhu prvního roku života dítěte, přičemž interval mezi dávkami je nejméně jeden měsíc.
Čtvrtá dávka se podává nejméně 6 měsíců po 3. dávce, nejpozději však před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Povinnost očkovat u nás stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb., konkrétně § 46, který odkazuje na prováděcí vyhlášku (537/2006 Sb.). Ta určuje, co se má očkovat. O hexavakcíně se dočteme v § 4. Očkování má proběhnout hexavalentní látkou – konkrétně o Infanrixu hexa zde není ani zmínky. Dle § 47 zákona o ochraně veřejného zdraví má pacient právo na volbu vakcíny. Hexavalentní látka má být naočkována od 9. týdne do 18. měsíce. Není tu přesná specifikace, kdy máte očkovat, jen odkdy dokdy má očkování proběhnout. Tudíž abyste stihli naplnit vyhlášku, můžete klidně odložit očkování do pozdějšího věku. Pokud vám na naplnění vyhlášky opravdu záleží, a chcete očkovat v normě, můžete začít „až“ mezi 6–10. měsícem věku dítěte (starší děti vakcínu lépe snášejí). Pediatr vás musí poslechnout, spíše vás bude ale zastrašovat tak dlouho, až vás zastraší. Už při hledání pediatra je dobré si s ním popovídat o jeho postoji k očkování, zda nemá problémy s vámi na toto téma komunikovat bez vyhrožování.
V diskuzi OČKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nasťa.
Ahojky. Na ten webík jsem mrkla a dobrý. Už jste se někdo nechal zaočkovat na ten očkovací průkaz? nevíte jak to v praxi vypadá? To by mi jako pravidelně posílali připomínku na co se mám nechat očkovat? nebo jak? Hodně mě to zajímá ale nechci se registrovat všude možně.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vakcína Rotarix se podává ve dvou dávkách přímo do úst, tedy bez nutnosti vpichu, což je pro děti šetrné. Očkování lze provést od šestého týdne věku dítěte a je důležité, aby druhá dávka byla podána před ukončeným 24. týdnem. Vakcínu Rotarix plně hradí rodiče a jedno očkovacíschéma stojí asi 3 700 Kč. Některé pojišťovny na očkování přispívají.
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magnolie.
mám také dceru ve věku 14 ti let a naše paní doktorka nám doporučila cervarix, ael vím, že jsou názory takové, a to i od odborníků z řad lékařů, že to očkování nedoporučují, neboť látak byla testována pouze 5 let, což je málo, dále, že těch virů, co způsobují rakovinu děl. čípku je dalkeo víc a toto očkování je jen proti snad dvěma z nich a dále, že ten účinek není takový, jak se propaguje. Dále zmiňuji i ta úmrtí, která skutečně po podání očkovací látky byly, údajně i u nsá byly zaznamenány nějaké vedlejší účinky. Nicméně známá paní doktorka mi vzkazovala, že v žádném případě nemám dítě nechat očkovat....nicméně zase se bojim ji oočkovat ji nedat.....tak nevím. Jsem na pochybách. Ale recept na cervarix doma máme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Terí.
Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.
Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovacíschéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.
Základním doporučeným očkováním pro kočky je takzvaná trojkombinace. Toto očkování působí proti dvěma virům způsobujícím „kočičí rýmu“ a proti virovému průjmu koček. Součástí vakcíny může být i vzteklina. Někdy je vakcína kombinovaná ještě s chlamydiózou, která způsobuje výtoky z očí.
Očkovacíschéma této trojkombinace:
1. dávka ve 2. měsíci věku kotěte;
2. dávka ve 3. měsíci věku kotěte (může být spojena se vzteklinou);
dále se očkuje vždy po roce pouze jednou ročně.
Další možná očkování jsou proti plísňovému onemocnění kůže a je možno také očkovat proti borelióze. Existují i vakcíny proti některým z virových chorob (FIP, FIV, FeLV), ale před tímto očkováním se doporučuje kočky otestovat, zda tyto viry již v organismu nemají.
Hexavakcína je určena pro ty nejmenší. Podává se ve třech dávkách a chrání proti šesti nemocem (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae, dětská obrna). Vzhledem k tomu, že se jedná o očkování proti šesti onemocněním, není účinných látek zrovna málo. Podívejte se na složení:
Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum (polyribosylribitoli phosphas)
Conjugata cum tetani anatoxinum (nosný protein)
Pomocné látky:
Prášek Hib: bezvodá laktóza
Suspenze DTPa-HBV-IPV: chlorid sodný (NaCl), kultivační médium 199 obsahující hlavně aminokyseliny, minerální soli, vitamíny; voda na injekci.
Obsah hliníku (celkem 0,82 miligramů Al3+, vyrobeno pomocí rekombinantní DNA technologie na kultuře kvasinkových buněk, pomnoženo na VERO buňkách – buňky ledvin kočkodana afrického) je ve vakcíně proto, aby vakcína vůbec fungovala. Jeho účelem je nabudit imunitní reakci.
Hexavakcína je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ji kupujete jako samoplátce, tak se jedná o cenu 1 500 Kč za jednu dávku.
Při zapojení domácí vodárny je nutné vždy postupovat podle schématu přiloženého u vodárny. Schéma zapojení domácí vodárny by u přístroje nemělo chybět. Schéma zapojení domácí vodárny celý proces velmi zjednoduší. Abyste domácí vodárnu zapojili správně, musíte myslet na několik faktorů. V balení domácí vodárny (nebo její součástí) by mělo být čerpadlo na vodu, ovladač regulace tlaku vody (ten ovládá elektromotor), zpětná klapka a tlaková expanzní nádoba.
Při zapojení domácí vodárny, ať už ho budete dělat sami nebo s pomocí, vždy dbejte na pokyny v návodu.
Řešením nežádoucích reakcí na očkování není neočkovat. Nemoci, které jsou zvládnutelné vakcinací, způsobují neléčitelná, rychle probíhající onemocnění s hromadnými úhyny. Příkladem takových chorob je mor králíků nebo pseudomor drůbeže či holubů. U koček má podobný efekt panleukopenie, trefně označovaná jako mor koček. U psa je například očkování proti vzteklině základním očkováním, které bylo zavedeno především pro ochranu lidí, protože kdysi to byl pes, ne liška, kdo byl hlavním hostitelem vztekliny a přenašečem této smrtelné nemoci na člověka. Psi se také očkují proti psince a parvoviróze, což je rovněž obávaný zabiják. Správně zvolené očkovacíschéma a očkovací látky pro konkrétní zvíře vždy přináší víc výhod než rizik spojených s vakcinací.
Kvůli minimalizaci nežádoucích reakcí by mělo být každé zvíře očkováno hlavně proti nemocem, které mu reálně hrozí, což záleží na jeho životním stylu i způsobu chovu. Zvíře musí být při očkování zdravé, mimo stres a zátěž a také schopné očkování. Relativní překážkou je trvalé oslabení imunitního systému, v tom případě jsou kontraindikované živé očkovací látky a použijí se inaktivované vakcíny. Úplnou překážkou je jen autoimunitní choroba, protože očkování může minimálně teoreticky příznaky autoimunitní nemoci zhoršit nebo způsobit opětovné vzplanutí.
U koček se riziko rozvoje postvakcinačního sarkomu dá omezit na minimum použitím vakcín bez obsahu dráždivých nosičů či aspoň aplikací na taková místa na těle, kde se případné nádorové bujení dá jednoduše a zcela odstranit chirurgicky.
Tento typ odpuzovače není úplně vhodný pro plašení krtků, protože se vyrábí v provedení zapojení do elektrické zásuvky. Tento typ navíc nemá žádný kabel k připojení, zástrčka je vyrobena přímo na přístroji.
Přístroj je tak spíše k vnitřnímu využití. Jeho působení je maximálně cca 11 m od umístění v domě, takže pokud máte menší zahradu, mohl by vám pomoci. Pro představu působení se můžete podívat na jeho účinné schéma.
Je nutno přesně dodržovat dávkovací schéma určené předepisujícím lékařem, tím je obvykle psychiatr. Dávkování u dospělého se většinou začíná jednou tabletou denně o síle 10–20 miligramů a může se časem zvýšit až na 40 miligramů denně.
Při předávkování nebo náhodném požití léku dítětem se poraďte s lékařem. Symptomy předávkování mohou zahrnovat nevolnost, závratě, rychlé bušení srdce, třes, únavu, ospalost.
Očkování je jediný, ale naštěstí spolehlivý způsob, jak psa proti nákaze psinkou ochránit. S očkováním se začíná u štěňat od 6. týdne věku, potom následují jedna až dvě revakcinace. Poslední očkování by mělo proběhnout až po 12. týdnu věku štěněte. Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování každý rok. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) a její imunologické komise stačí po provedení správného štěněčího očkování očkovat proti psince každé tři roky. Toto nové očkovacíschéma je již možné s vakcínami značky Nobivac. Jde o očkování, které chrání, jak má, ale přitom nezatěžuje tělo víc, než je nutné.
Neměli bychom opomenout ani očkování starých psů, často je slyšet názory, že oni už to nepotřebují. Naopak, starší pes, stejně jako štěňata, je rizikovou věkovou kategorií. Štěňata očkovaných matek, která pila mlezivo, přijala i protilátky proti psince a ty je ochrání 6–10 týdnů proti infekci. Proto se u novorozených štěňat nemusíme nákazy psinkou bát. Na druhou stranu protilátky z mleziva trochu překáží při očkování. Štěňata, která se napila mleziva málo nebo vůbec, potřebují být naočkována už v šesti týdnech, jinak by se mohla nakazit, ale štěňata, která měla mleziva dost, si po očkování v šesti týdnech ještě neudělají žádné svoje protilátky, mají jich dost od matky. Proto se štěňata očkují tolikrát, aby si nakonec protilátky vytvořila všechna a nenakazilo se žádné.
Psinka je součástí všech kombinovaných vakcín proti infekčním psím onemocněním, včetně prvních štěněčích, takzvaných puppy-vakcíny. Na nálepce od očkovací látky je psinka vyznačena velkým tiskacím písmenem D.
Dříve se očkovalo dítě postupně (stačí se jen podívat do vašeho očkovacího průkazu) a nyní se malému děťátku aplikují očkovací látky najednou proti 6 nemocem, což malý organismus moc nepotěší.
Vakcíny mají nežádoucí účinky, které jsou uvedeny v příbalovém letáku. V případě reakcí vyhledejte neprodleně lékaře a nahlaste reakci pediatrovi.
Alergické reakce jsou po podání injekce časté (vyrážky, otok obličeje a kolem očí, problémy s dýcháním a polykáním, pokles krevního tlaku, ztráta vědomí).
Po 2–3 dnech po očkování může nastat kolaps, stav bezvědomí, ztráta vědomí, záchvaty (s možnou horečkou).
Další nežádoucí účinky
Velmi časté (více než 1 z 10): pocit únavy, ztráta chuti k jídlu, teplota 38 °C a vyšší, plačtivost, pocit podráždění, neklid, otoky, bolest a zarudnutí v místě vpichu
Časté (méně než 1 z 10: průjem, nevolnost – zvracení, horečka nad 39,5 °C, nervozita, otok v místě vpichu (větší než 5 cm), zatvrdnutí v místě vpichu
Méně časté (méně než 1 ze 100): kašel, ospalost, rozsáhlý otok končetiny, kde se aplikovala vakcína
Vzácné (méně než 1 ze 1 000): vyrážka
Velmi vzácné (méně než 1 z 10 000): zduření uzlin (krk, podpaží, slabiny), delší pauzy během dýchání u předčasně narozených, apnoe, otoky obličeje a s tím spojené obtíže při polykání a dýchání, svědění kůže, puchýřky v místě vpichu
Za jak dlouho se objeví reakce? Tak to je individuální. Výrobce uvádí, že zvláštní opatrnosti při použití hexavakcíny je zapotřebí, pokud vaše dítě mělo již dříve zdravotní problémy po předchozím očkování vakcínou Infanrix hexa nebo jinou vakcínou proti černému (dávivému) kašli, jako jsou zejména:
vysoká teplota (přes 40 °C) během 48 hodin po očkování;
kolaps nebo šokový stav během 48 hodin po očkování;
neustupující pláč trvající déle než 3 hodiny během 48 hodin po očkování;
záchvaty s vysokou teplotou nebo bez teploty během 3 dnů po očkování.
ARNICA MONTANA se začíná brát 6 týdnů před porodem. Homeopatikum připraví tělo na porod, ale nevyvolá ho. Homeopatikum se užívá i po porodu pro lepší hojení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH při přípravě na porod: 5 granulí denně 14 dní před porodem. Použití: pro dobrou funkci svalů a cév, prevence vzniku krvácení.
Dávkování homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH po porodu: 5 granulí 2x denně. Použití: urychlení hojení, vstřebání hematomů, odstranění pocitů zhmoždění; lék má specifický účinek na svaly a kapiláry. Užívání arniky při kojení má navíc příznivý vliv i na novorozence.
Léčebné schéma určuje gynekolog nebo lékař homeopat, pokud je průběh těhotenství fyziologický.
