Téma: 

hltan

Gastroezofageální reflux

Co je ezofagitida?

Ezofagitida je zánět vnitřní výstelky jícnu způsobený opakovanými epizodami gastroezofageálního refluxu.

Jaké jsou příznaky gastrorefluxní ezofagitidy?

  • Bolest nebo pálení v horní části břicha nebo hrudníku, někdy se rozšiřující až do zad (pálení žáhy).
  • Kyselý reflux může zasáhnout hltan (hrdlo) a ústa, což se projevuje kyselostí a pálením v dutině ústní.
  • Malý počet pacientů má potíže s dýcháním a trpí chrapotem, protože kyselá tekutina dráždí hrtan a dýchací cesty.
  • Běžné je nadměrné říhání.

Zdroj: Gastroezofageální reflux
Zveřejněno dne: 9.3.2013

Diskuze: Bolesti ucha

Dobrý večer, syna začalo bolet ouško a tak jsme na nic nečekali a vyrazili jsme v 8 večer na pohotovost. Doktor nám řekl, že nemá zánět středního ucha, ale že mu tam prosakuje rýma, proto to ouško bolí. Dle zprávy: růžový, kontur setřelých, bez refl. a vyklenutí, hltan klidný - otitis media catarrhalis 1. dx
Dostali jsme domů kapičky otobacid, které dle slov sestry máme uchovávat v lednici a kapat 3x denně plus paralen, i když ouško bolet nebude a teplotu také mít nebude a vydržet alespoň 3 dny. Nabrat více, neuvedla kolik kapiček, že prý stejně hodně vyteče. Učinila jsem tak dvakrát než jsem ráno si vezvedla v lékárně nové kapičky, kde jsem se dozvěděla, že do ucha studené přijít nesmí, že může vyvolat zvracení. A pouze 3 kapky. Proto bych se chtěla zeptat, zda jsem studený a velkým množstvím mohla synovi 2,5 roku ublížit? A máme zajít na nějaké ušní vyšetření, když ho už druhý den ouško nebolelo. Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Bolesti ucha
Odesláno dne: 17.3.2016 uživatelem Dana

Candida albicans

Candida albicans v krku

Moučnivka neboli orální kandidóza se může vyskytovat ve formě akutní jako takzvaný soor (moučnivka) – bělavé povláčky na sliznici, jazyku a patře s možností dalšího šíření na hltan a jícen – anebo chronické. Často se objevuje i u lidí se zubní náhradou, přičemž může docházet současně k postižení koutků. Moučnivka se objevuje i u novorozených dětí (asi tak desátý den po porodu). Přenáší se z těla matky, která byla postižena před porodem nevyléčenou vaginální mykózou. Riziko onemocnění moučnivkou se zvyšuje u předčasně narozených dětí, které mají nedostatečně rozvinutý imunitní systém.

Zdroj: Candida albicans
Zveřejněno dne: 17.5.2014

Funkce jícnu

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

  • pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
  • pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
  • pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Hlavové nervy

Názvy hlavových nervů

  • I. Nervus olfactorius – čichový nerv: přenáší čichové informace do mozku; vlákna začínají v čichové sliznici nosu.
  • II. Nervus opticus – zrakový nerv: přenáší vizuální informace do mozku; vlákna začínají v oční sítnici.
  • III. Nervus oculomotorius – okohybný nerv: inervuje 4 ze 6 okohybných svalů a zdvihač očního víčka.
  • IV. Nervus trochlearis – kladkový nerv: inervuje horní šikmý oční sval.
  • V. Nervus trigeminus, V/1 Nervus ophtalmicus, V/2 Nervus maxillaris, V/3 Nervus mandibularis – trojklanný nerv: nejsilnější z hlavových nervů inervující obličejovou část hlavy; dělí se na tři větve: V1 – 1. větev (nervus ophtalmicus) oblast očnice a čela, jde přes fissura orbitalis superior a sinus cavernosus; V2 – 2. větev (nervus maxillaris) oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus; V3 – 3. větev (nervus mandibullaris), z dolní čelisti jde z fossa infratemporalis pod bázi lební přes foramen ovale.
  • VI. Nervus abducens – odtahovací nerv: inervuje zevní přímý oční sval.
  • VII. Nervus facialis – lícní nerv: inervuje mimické svaly. Jádro leží ve Varolově mostu; nerv vstupuje ve vnitřním zvukovodu do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev.
  • VIII. Nervus vestibulocochlearis – sluchově rovnovážný nerv: přenáší informace o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb); vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí.
  • IX. Nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv: inervuje sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy; umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka.
  • X. Nervus vagus – bloudivý nerv: inervuje krční, břišní a hrudní dutiny.
  • XI. Nervus accessorius – přídatný nerv: inervuje hltan, hrtan, měkké patro, lichoběžníkový sval, kývač hlavy.
  • XII. Nervus hypoglossus – podjazykový nerv: inervuje svaly jazyka.

Zdroj: Hlavové nervy
Zveřejněno dne: 9.12.2016

Krční mandle

Krční mandle

Hlavní funkcí mandlí je zachycovat škodlivé viry a bakterie, které dítě může vdechnout ústy či nosem. Protilátky a buňky v mandlích odpovídající za imunitní reakci pomáhají tyto škodlivé látky zničit, čímž napomáhají prevenci vzniku onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Působí tedy jako filtr, jako první kontakt se škodlivými protilátkami (antigeny) virů a bakterií.

V krčních mandlích se mohou opakovat záněty, které někdy přecházejí v trvalý (chronický) zánět nebo se mandle mohou natrvalo výrazně zvětšit. Pak dochází k podobným dechovým potížím jako u zvětšených nosních mandlí (chrápání, noční přestávky v dýchání) nebo ke kombinaci obojího. Při chronickém postižení krčních mandlí je někdy nutné podstoupit operační výkon – tonsilektomii, při níž se mandle odstraní.

Hlavním příznakem zhoršené funkce krčních mandlí jsou opakované záněty – časté angíny. Angíny se mohou objevovat osmkrát ročně i častěji. U angíny bývají zduřelé krční mandle, na nich bělavé čepy, které mohou i krvácet. Bývá téměř vždy přítomna horečka, silné bolesti v krku, nemožnost polykání, celková únava a také zvětšené lymfatické uzliny.

Krční mandle rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let se pak postupně zmenšují. Během této doby se tak musí dítě vyrovnávat s častějším výskytem infekčních nemocí, které mohou způsobovat zvětšování krčních mandlí.

Krční mandle a nosní mandle jsou tvořeny tkání, která je velmi podobná lymfatickým uzlinám nacházejícím se například na krku, v podpaží nebo v tříslech. Krční mandle jsou dvě a najdeme je v místě, kde ústní dutina přechází v hltan. Nosní mandle je vysoko v krku za nosní dutinou. Běžnému pohledu je nepřístupná svým ukrytím za měkkým patrem a k vyšetření je potřebné speciální optické zařízení. Krční a nosní mandle jsou blízko vstupu do dýchacích cest, kde mohou zachytit infekční agens, které se snaží proniknout do těla. Lékaři jsou přesvědčeni, že mandle fungují jako součást imunitního systému tím, že filtrují cizorodé antigeny bakterií a virů, rozpoznávají je a pomáhají proti nim vytvořit protilátky. Tento proces probíhá hlavně během prvních roků lidského života a s vyšším věkem se stává méně významným. Děti, kterým musela být odstraněna nosní nebo krční mandle, neztrácejí obranyschopnost.

Člověk tedy má jednu nosní mandli a dvě mandle krční. Nosní mandle (též nosohltanová mandle, adenoidní vegetace) je lymfatická tkáň v nosohltanu, která má svou úlohu v budování imunity dítěte. V pubertě přestává tuto svojí úlohu plnit a postupně atrofuje, to znamená, že se zmenšuje. Na každou infekci (která se může, ale i nemusí projevit) reaguje zvětšením a produkcí látek a buněk pomáhajících imunitě. Po odeznění infekce se stáhne. Pokud je ale s infekcemi v častém kontaktu, tak se postupně po překonání infekce zmenšuje méně a méně, až nakonec zůstane zvětšená. A začne dělat problémy. Tím, že blokuje částečně nebo úplně nosohltan, zhoršuje, až zabraňuje dýchání nosem. A tedy vyřadí z funkce čisticí stanici těla – nos, neboť při dýchání nosem se vzduch v nose a nosních dutinách oteplí, očistí a zvlhčí. Pokud nos nefunguje tak, jak má, dýcháme ústy studený, neočištěný a suchý vzduch, což se může postupem času projevovat záněty hrdla a průdušek, takže děti bývají často nemocné. A rodiče si stěžují, že dítě vydrží ve školce maximálně týden a zase je nemocné.

Zvětšená nosní mandle se může projevovat i dlouhotrvajícím kašlem. Buď ze zatékajících hlenů z nosohltanu, které dráždí hrdlo a dítě se je snaží vykašlat. Nebo je to způsobeno tím, že dítě dýchá ústy, zadní stěna hrdélka se vysuší a to dráždí na suchý záchvatovitý kašel, který je nejsilnější většinou ráno. Ale nejčastěji je to kombinace obou případů, tedy suché hrdélko a zahlenění. Dýchání nosem podporuje růst nosních dutin, dýcháme-li jimi, zvětšujeme tím prostor na dýchání, což je dohromady velká čistící stanice. A je tím i ovlivněno naše vzezření. Ústní dutina nemá takovou kapacitu jako nos s nosními dutinami, a proto, aby se zvětšila velikost nádechu ústy, se mění tvar patra z pěkného plochého na takzvané gotické (má vysokou klenbu), což ovlivňuje tvar zubořadí a různé zubní problémy (předkus, špatný skus a podobně). Zároveň se zvyšováním klenby tvrdého patra toto patro vtlačuje do nosních dutin a zmenšuje jejich prostor. Dítě dýchá otevřenými ústy, což má mimo jiné za následek, že vypadá „přihlouple“. Správné je tedy dýchat nosem, pokud dýcháme ústy, nedostává tělo tolik kyslíku, jak by mělo.

Takto vypadají krční mandle.

Zdroj: Krční mandle
Zveřejněno dne: 26.6.2016

Anatomie břišní dutiny

Uložení orgánů v dutině břišní

Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:

  • peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
  • retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)

V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).

Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.

Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:

  • malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
  • velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy

Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.

Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva

Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha

Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.

Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.

Části žaludku:

  • česlo (kardie)
  • fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
  • tělo (corpus) a zakřivení
  • vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval

Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.

Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.

Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.

Anatomicky se dělí na 3 oddíly:

  • dvanáctník
  • lačník
  • kyčelník

Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.

Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.

Části tlustého střeva:

  • slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
  • vzestupný tračník (colon ascendens)
  • příčný tračník (colon transversum)
  • sestupný tračník (colon descendens)
  • esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
  • konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.

Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.

Části jater:

  • pravý lalok (lobus dexter)
  • levý lalok (lobus sinister)
  • jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
  • tepny a vrátnicové žíly
  • místo výstupu žlučových vývodů

Cévní zásobení jater:

  • jaterní tepna (a. hepatica)
  • portální žíla (v. portae)

Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.

Části slinivky: hlava, tělo, ocas

Činnost slinivky:

  • vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
  • zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)

Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.

Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.

Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.

Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.

Velké cévy a jiné orgány v dutině břišní:

  • aorta a její odstupy (a. mesenterica)
  • dolní dutá žíla
  • pánevní tepny a žíly
  • mízní cévy a uzliny

Zdroj: Anatomie břišní dutiny
Zveřejněno dne: 12.5.2016

Druhy antikoncepce

Obecné rozdělení komerční antikoncepce

Tablety

Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.

Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:

  • jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
  • dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
  • třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace

Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.

Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.

Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.

Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.

Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.

Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.

Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.

Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.

Nežádoucí účinky

Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.

Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, zvýšení počtu krevních destiček, alergická reakce, hormonální (endokrinní) poruchy, zvýšená chuť k jídlu, ztráta chuti k jídlu, neobvykle vysoká koncentrace draslíku v krvi, neobvykle nízká koncentrace sodíku v krvi, neschopnost dosáhnout orgasmu, nespavost, závratě, třes, problémy s očima, například zánět očního víčka, suchost očí, nezvykle rychlý srdeční tep, zánět žil, krvácení z nosu, omdlévání, zvětšení břicha, poruchy funkce střev, pocit plynatosti, břišní kýla, kvasinkové infekce v ústech, zácpa, sucho v ústech, bolest žlučovodu nebo žlučníku, zánět žlučníku, žlutohnědé skvrny na kůži, ekzém, vypadávání vlasů, záněty na kůži podobné akné, suchost kůže, záněty kůže s tvorbou zatvrdlin, nadměrný růst vlasů, poruchy kůže, strie na kůži, kožní záněty, zánět kůže citlivý na světlo, vyvýšená ložiska na kůži, obtížný nebo bolestivý pohlavní styk, zánět pochvy (vulvovaginitida), krvácení po styku, krvácení po ukončení užívání, zvýšený počet prsních buněk (hyperplazie), zhoubné bulky v prsou, neobvyklý růst povrchu sliznice děložního hrdla, sesychání nebo ztráta děložní sliznice, cysty na vaječníku, zvětšení dělohy, pocit nepohody, ztráta hmotnosti, škodlivé krevní sraženiny v žíle nebo tepně, například na noze (tj. hluboká žilní trombóza), v plicích (tj. plicní embolie), srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, malá cévní mozková příhoda nebo přechodné příznaky cévní mozkové příhody, známé jako tranzitorní ischemická ataka (TIA), krevní sraženiny v játrech, žaludku/střevech, ledvinách nebo očích.

Kdy neužívat? Tablety byste neměla užívat, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících zdravotních problémů:

  • máte (nebo jste v minulosti měla) krevní sraženinu v cévách na nohách (hluboká žilní trombóza, DVT), v plicích (plicní embolie, PE) nebo jiných orgánech
  • víte, že trpíte poruchou, která ovlivňuje srážlivost krve, například nedostatek proteinu C, nedostatek proteinu S, nedostatek antitrombinu III, Leidenská mutace faktoru V
  • máte antifosfolipidové protilátky
  • potřebujete operaci nebo jste dlouhodobě nepohyblivá
  • někdy jste utrpěla infarkt nebo cévní mozkovou příhodu
  • máte (nebo jste v minulosti měla) anginu pectoris (onemocnění, které způsobuje silnou bolest na prsou a může být první známkou infarktu) nebo tranzitorní ischemickou ataku (TIA ‒ přechodné příznaky cévní mozkové příhody)
  • trpíte některým z následujících onemocnění, které může zvýšit riziko vzniku sraženiny v tepnách: těžký diabetes s poškozením cév; velmi vysoký krevní tlak; velmi vysoká hladina tuku v krvi (cholesterol nebo triglyceridy); stav známý jako hyperhomocysteinémie
  • trpíte (nebo jste v minulosti trpěla) typem migrény nazývaným „migréna s aurou“
  • trpíte (nebo jste v minulosti trpěla) onemocněním jater a jaterní funkce dosud nemáte v pořádku
  • vaše ledviny nepracují dobře (selhání ledvin)
  • máte (nebo jste v minulosti měla) nádor v játrech
  • máte (nebo jste v minulosti měla) rakovinu prsu nebo rakovinu pohlavních orgánů, nebo je podezření, že takové onemocnění můžete mít
  • krvácíte z pochvy bez objasněného důvodu
  • máte alergii na ethinylestradiol nebo progestin obsažený v pilulce nebo na některou z dalších složek tohoto přípravku; může se to projevit svěděním, vyrážkou nebo otoky

Pokud tomu tak je, musíte to sdělit svému lékaři. Ten si s vámi pohovoří o tom, jaké formy antikoncepce by pro vás byly vhodnější.

Krevní sraženiny: Používání kombinované hormonální antikoncepce zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin oproti stavu, kdy tuto antikoncepci neberete. Krevní sraženina může ve vzácných případech blokovat cévy a způsobit vážné problémy.

Krevní sraženiny mohou vzniknout:

  • v žilách (hovoříme o „žilní trombóze“, „žilní tromboembolii“ nebo „VTE“)
  • v tepnách (hovoříme o „tepenné trombóze“, „tepenné tromboembolii“ nebo „ATE“)

Vyléčení krevních sraženin není vždy úplné. Vzácně mohou přetrvávat závažné účinky, velmi vzácně mohou být smrtelné. Je důležité si pamatovat, že celkové riziko vzniku škodlivých krevních sraženin vlivem tablety je malé.

Rakovina: U žen užívajících kombinované tablety byla o něco častěji pozorována rakovina prsu, ale není známo, zda to bylo v souvislosti s užíváním tablet. Je například možné, že u žen užívajících kombinované tablety bylo zjištěno více nádorů proto, že chodí k lékaři na kontrolu častěji. Po omezení kombinované hormonální antikoncepce se výskyt nádorů prsu postupně snižuje. Je důležité, abyste si pravidelně kontrolovala prsa. Pokud ucítíte nějakou bouličku, je třeba zajít k lékaři. U žen užívajících tablety byly vzácně zjištěny nezhoubné nádory jater, a ještě v menším počtu případů byly hlášeny zhoubné jaterní nádory. Pokud trpíte neobvyklou silnou bolestí břicha, poraďte se s lékařem.

Postkoitální antikoncepce

Jde o metodu, která zabrání těhotenství použitím antikoncepce až po pohlavním styku, nikoli před ním. Obsahuje vysokou dávku estrogenů, progestinů nebo jejich kombinace. Vede k narušení hormonálního cyklu a k nevolnosti. Velmi malá spolehlivost! Důležité je užít tento druh antikoncepce co nejdříve po pohlavním styku. Udává se, že do 72 hodin je účinnost velice vysoká.

Náplasti

V poslední době tento druh hormonální antikoncepce získává na popularitě. Aplikace se provádí jednoduchým nalepením náplasti na určité místo na těle (nejčastěji břicho, hýždě nebo nadloktí). Protože obvykle vydrží týden, obsahuje balení vždy 3 náplasti na jeden cyklus. Mezi cykly je stejně jako u pilulek týdenní pauza. Cena nejpoužívanějšího přípravku Evra se pohybuje kolem 1 000 Kč u balení na 3 měsíce, jedná se tedy o dražší druh hormonální antikoncepce než klasické pilulky.

Nitroděložní tělísko s hormonem

Nitroděložní tělísko s hormonem je malé tělísko ve tvaru T, zhotovené z měkkého pružného plastu. Do dělohy je zavádí lékař.

Účinnost: Po zavedení působí minimálně 3 roky podle toho, který typ si vyberete.

Spolehlivost: 2–3 ženy z 1000 otěhotní při doporučeném používání.

Hormonální působení: Nízké dávky hormonů se uvolňují do dělohy, působí hlavně lokálně v děloze.

Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.

Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.

Riziko trombózy: Obecně nehrozí žádné zvýšené riziko.

Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.

Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Použití: Lékař vám tělísko zavede do dělohy při běžném zákroku v ordinaci. Hned poté můžete jít domů. Hormony se pak uvolňují do dělohy a chrání vás před nechtěným otěhotněním.

Nežádoucí účinky

Velmi časté nežádoucí účinky (10 nebo více na každých 100 žen): bolest hlavy, bolest břicha/bolest v oblasti pánve, akné/mastná pokožka, změny krvácení včetně silnějšího a slabšího menstruačního krvácení, špinění, málo časté krvácení a vynechání menstruace (viz též následující kapitola o nepravidelném a málo častém krvácení), ovariální cysty, zánět vnějších pohlavních orgánů a pochvy (vulvovaginitida), genitální výtok.

Časté nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 100 žen): depresivní nálada/deprese, migréna, žaludeční nevolnost (nauzea), infekce horní části pohlavního ústrojí, bolestivá menstruace (dysmenorea), bolest prsou/nepohodlí, vypuzení tělíska (úplné a částečné), vypadávání vlasů, genitální výtok, nadměrné ochlupení na těle (hirsutismus), vaginální výtok, vypuzení nitroděložní antikoncepce (úplné a částečné), bolest zad.

Méně časté nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 1 000 žen): nadměrné ochlupení, ztráta vlasů (alopecie).

Vzácné nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 10 000 žen): protržení (perforace) dělohy.

Frekvence se může u jednotlivých přípravků lišit. Bolest zad se nevyskytuje u všech dostupných přípravků.

Alergické reakce: U podobných přípravků byly hlášeny alergické reakce včetně vyrážky, kopřivky, angioedému (projevujícího se náhlým otokem například očí, úst, krku) a zvýšení krevního tlaku. Riziko perforace dělohy je vyšší u kojících žen. Po zavedení nitroděložního tělíska byly hlášeny případy sepse (velmi závažné infekce, které mohou být smrtelné). U podobných přípravků byla ve spojitosti se zavedením nebo vyjmutím tělíska také hlášena bolest při zákroku, krvácení při zákroku, se zavedením související reakce se závratěmi nebo synkopou (mdloby) a záchvaty (křeče) u epileptických pacientek.

Mimoděložní těhotenství (těhotenství mimo dělohu): Při používání nitroděložního tělíska s hormonem je riziko nechtěného těhotenství minimální. Pokud však během užívání přesto otěhotníte, riziko, že by se těhotenství mohlo vyvíjet mimo dělohu (takzvané mimoděložní nebo ektopické těhotenství), je zvýšené. Vyšší riziko tohoto typu těhotenství je u žen, které je již prodělaly, které podstoupily operaci vejcovodů nebo měly pánevní infekci. Mimoděložní těhotenství je závažný stav, který musí lékař ihned řešit, a může ovlivnit budoucí plodnost.

Následující příznaky by mohly znamenat, že máte mimoděložní těhotenství. Je třeba ihned navštívit lékaře:

  • přestala jste menstruovat a pak jste začala vytrvale krvácet nebo mít bolesti
  • máte silné nebo vytrvalé bolesti v podbřišku
  • projevují se u vás normální známky těhotenství, ale zároveň krvácíte a cítíte závratě
  • máte pozitivní těhotenský test

Nepravidelné nebo málo časté krvácení: Nitroděložní tělísko s hormonem pravděpodobně ovlivní váš menstruační cyklus. Může změnit menstruaci tak, že budete špinit (krvácení malého rozsahu), budete mít kratší nebo delší menstruaci, budete krvácet méně nebo více, nebo nebudete krvácet vůbec. Můžete krvácet a špinit i v období mezi menstruacemi, zejména po dobu prvních 3 až 6 měsíců. Krvácení je zpočátku někdy silnější než obvykle. Celkově se pravděpodobně velikost a počet dnů krvácení bude postupně každý měsíc snižovat. U některých žen menstruace zcela vymizí. Působením hormonu nebude každý měsíc docházet k nárůstu děložní sliznice, a proto tam nebude nic, co by se mělo odloučit a odejít pryč formou menstruace. Neznamená to nutně, že jste dosáhla menopauzy nebo že jste těhotná. Vaše vlastní hladiny hormonů zůstávají normální. Po vyjmutí tělíska by se menstruace měla brzy vrátit k původnímu stavu.

Pánevní infekce: Trubička, kterou se nitroděložní tělísko s hormonem zavádí, a tělísko samotné jsou sterilní. Přesto však při zavádění a po dobu prvních 3 týdnů poté je zvýšené riziko pánevní infekce (infekce děložní sliznice nebo vejcovodů). Pánevní infekce u uživatelek nitroděložních tělísek s hormonem často souvisejí s výskytem pohlavně přenosných onemocnění. Riziko infekce je zvýšeno v případě, že vy nebo váš partner máte více sexuálních partnerů, nebo že jste již v minulosti měla pánevní zánětlivou nemoc. Pánevní infekce se musí rychle léčit. Infekce v oblasti pánve, například pánevní zánětlivá nemoc, mohou mít vážné následky a mohou poškodit plodnost a zvýšit riziko budoucího mimoděložního těhotenství. Nitroděložní tělísko s hormonem se musí odstranit, pokud se u vás vyskytne opakovaná pánevní zánětlivá nemoc nebo pokud je infekce těžká či nereaguje na léčbu.

Expulze (vypuzení tělíska): Stahy svalů dělohy během menstruace mohou někdy nitroděložní tělísko s hormonem posunout nebo vypudit. Může nastat vzácná, leč možná situace, kdy nitroděložní tělísko s hormonem vyjde ven během menstruace, aniž byste to zpozorovala. Může také dojít k částečnému vypuzení tělíska z dělohy, což znamená, že se tělísko posune, ale nevypudí (vy anebo váš partner si toho můžete všimnout během pohlavního styku). Dojde-li k úplnému nebo částečnému vypuzení nitroděložního tělíska s hormonem, nebudete dále chráněna před otěhotněním. V tomto případě navštivte lékaře.

Perforace dělohy: K perforaci (protržení nebo proděravění stěny dělohy) může dojít vzácně během zavádění nitroděložního tělíska s hormonem, přestože perforace nemusí být zjištěna hned, ale až po nějaké době. Pokud se nitroděložní tělísko nachází mimo děložní dutinu, nebrání účinně v otěhotnění. K odstranění nitroděložního tělíska s hormonem může být zapotřebí chirurgického zákroku.

Riziko perforace může být zvýšeno:

  • je-li nitroděložní tělísko s hormonem zavedeno krátce po porodu;
  • u žen s dělohou zakloněnou dozadu (směrem ke střevům);
  • u kojících žen.

Ovariální (vaječníkové) cysty: Vzhledem k tomu, že antikoncepční účinek nitroděložního tělíska s hormonem je dán hlavně jeho lokálním účinkem v děloze, ovulace (uvolňování vajíčka) obvykle během používání tělíska pokračuje. Někdy se může vytvořit vaječníková cysta. Ve většině případů se navenek nijak neprojeví.

Vaječníková cysta může vyžadovat pozornost lékaře, vzácněji i chirurgický zákrok, ale obvykle sama zmizí. Jestliže se u vás objeví nějaký nežádoucí účinek, poraďte se s lékařem nebo zdravotní sestrou. Pokud bude některý z nežádoucích účinků závažný nebo pokud zaznamenáte nějaký nežádoucí účinek, který zde není uveden, kontaktujte lékaře.

Nitroděložní tělísko bez hormonu

Nitroděložní tělísko bez hormonu je malé tělísko, které nejčastěji obsahuje měděný drátek. Do dělohy je zavádí lékař.

  • Účinnost: Po zavedení působí 5 let. Doba závisí na typu přípravku.
  • Spolehlivost: 2 ženy z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
  • Hormonální působení: Ionty mědi se uvolňují do dělohy, působí hlavně lokálně v děloze.
  • Ovlivnění cyklu: Je pravděpodobné silnější a delší krvácení; bez zmenšení bolesti.
  • Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
  • Riziko trombózy: Není žádné zvýšené riziko.
  • Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
  • Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
  • Použití: Lékař vám tělísko zavede do dělohy při běžném zákroku v ordinaci. Hned poté můžete jít domů. Přípravek obsahuje měděný drátek, který uvolňuje do dělohy měděné ionty.
  • Nežádoucí účinky: Bolest břicha (po krátkou dobu po zavedení nitroděložního tělíska), alergické kožní reakce, anémie (snížení množství železa v krvi) kvůli zvýšeným ztrátám krve při menstruaci.

Pánevní infekce u uživatelek nitroděložních tělísek bez hormonu často souvisejí s výskytem pohlavně přenosných onemocnění. Infekce v oblasti pánve se musí rychle léčit, protože mohou poškodit plodnost a zvýšit riziko budoucího mimoděložního těhotenství. Nitroděložní tělísko bez hormonu se musí vyjmout v případě, že dojde k opakovaným pánevním infekcím nebo infekcím děložní sliznice, nebo pokud má akutní infekce těžký průběh či během několika dní nezareaguje na léčbu. Ihned se poraďte s lékařem, trpíte-li stálou bolestí v podbřišku, máte-li horečku a bolesti při pohlavním styku, nebo krvácíte-li. Stahy svalů dělohy během menstruace mohou někdy tělísko posunout nebo vypudit. Možnými příznaky jsou bolest a abnormální krvácení. Pokud se nitroděložní tělísko bez hormonu posune, jeho účinnost se může snížit. Pokud dojde k jeho vypuzení, přestanete být chráněna před otěhotněním.

Nitroděložní tělísko bez hormonu může ve vzácných případech, nejčastěji během zavádění, protrhnout nebo proděravět stěnu dělohy, což může snížit ochranu proti otěhotnění. Riziko proděravění může být zvýšeno v případě, že se nitroděložní tělísko zavádí krátce po porodu, kojícím ženám nebo ženám s dělohou zakloněnou dozadu (směrem ke střevům). Pokud se nitroděložní tělísko dostane mimo děložní dutinu, není účinné a musí se co nejrychleji vyjmout.

Pokud otěhotníte při zavedeném nitroděložním tělísku bez hormonu, musíte je nechat co nejdříve vyjmout. Ponecháte-li nitroděložní tělísko bez hormonu během těhotenství na místě, riziko spontánního potratu, infekce nebo předčasného porodu bude zvýšeno. Pokud otěhotníte, bude relativně zvýšeno riziko, že se plod uhnízdí mimo dělohu (vaše těhotenství bude mimoděložní). Riziko je vyšší v případě, že jste již někdy prodělala mimoděložní těhotenství, chirurgický zákrok na vejcovodech nebo pánevní infekci.

Po zavedení nitroděložního tělíska bez hormonu se může změnit i charakter menstruace. Počet dnů s krvácením a špiněním (malými ztrátami krve) se může během několika prvních měsíců zvýšit a krvácení může být silnější. Nejčastějším důvodem ukončení používání nitroděložního tělíska bez hormonu je nepřijatelné poševní krvácení a bolest.

Antikoncepční implantát

Antikoncepční implantát je malá pružná plastová tyčinka, kterou vám lékař zavede pod kůži na paži. Implantát není na trhu v ČR.

  • Účinnost: Poté, co vám jej lékař zavede, působí až 3 roky.
  • Spolehlivost: 2 ženy z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
  • Hormonální působení: Hormony se uvolňují do celého těla.
  • Ovlivnění cyklu: Může způsobit nepravidelné krvácení.
  • Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
  • Riziko trombózy: Obecně nehrozí žádné zvýšené riziko.
  • Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
  • Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
  • Použití: Lékař vám implantát za místního umrtvení aplikuje do paže pomocí speciální jehly. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.

Nežádoucí účinky:

Častým nežádoucím účinkem používání antikoncepčního implantátu je změna menstruace. Může se změnit její frekvence (vymizení, méně častá nebo častější nebo neustálá), intenzita (snížená nebo zvýšená) nebo trvání. Krvácení vymizí přibližně u 1 z 5 žen, zatímco jiná 1 z 5 žen má krvácení častější a/nebo delší. Příležitostně bylo pozorováno velmi silné krvácení. V klinických hodnoceních byly změny v krvácení nejčastějším důvodem ukončení léčby (asi 11 %). Charakter krvácení, který se u vás projeví během prvních 3 měsíců, obecně naznačuje charakter krvácení budoucího. Tyto změny však nejsou známkou nefunkčnosti implantátu nebo jeho nevhodnosti pro vás. Pokud je krvácení silné nebo dlouhé, je třeba se poradit s lékařem. Pokud bude některý z nežádoucích účinků závažný nebo pokud zaznamenáte nějaký nežádoucí účinek, který zde není uveden, kontaktujte lékaře.

Velmi časté nežádoucí účinky (u více než 1 z 10 žen): akné, bolest hlavy, zvýšení tělesné hmotnosti, citlivost prsou, bolest a infekce pochvy.

Časté nežádoucí účinky (u více než 1 ze 100 žen): vypadávání vlasů, závratě, depresivní nálady, citová labilita, nervozita, snížený zájem o sex, zvýšená chuť k jídlu, bolest břicha, nevolnost, plynatost žaludku a střev, bolestivá menstruace, snížení tělesné hmotnosti, příznaky podobné chřipce, bolest, únava, návaly horka, bolest v místě implantátu, reakce v místě aplikace implantátu, vaječníkové cysty (malé váčky naplněné kapalinou, vznikající ve vaječnících; obvykle vymizí samy, ale někdy působí mírnou bolest břicha; vzácně mohou vést k vážnějším problémům).

Méně časté nežádoucí účinky (1 ze 100 až 1 z 1 000 žen): svědění, svědění v oblasti genitálií, vyrážka, nadměrné ochlupení, migréna, úzkost, nespavost, ospalost, průjem, zvracení, zácpa, infekce močových cest, poševní potíže (například poševní výtok), zvětšení prsou, sekrece z prsou, bolest zad, horečka, zadržování tekutin, obtížné nebo bolestivé močení, alergické reakce, zánět a bolest krku, rýma, bolest kloubů, bolest svalů, bolest kostí.

Upozornění: Přestože jedním z hlášených nežádoucích účinků bylo přibírání na váze, vědecké studie prokázaly, že ženy obecně v důsledku používání implantátu netloustnou. K dalším příležitostně pozorovaným účinkům patří zvýšení krevního tlaku a mastná pokožka. Pokud vám oteče obličej, jazyk nebo hltan, máte problémy s polykáním, vyrážku nebo se vám těžko dýchá, ihned kontaktujte svého lékaře.

Možné závažné stavy

Rakovina: Není známo, zda jsou výsledky studií týkající se rakoviny u žen, které denně užívají kombinovanou antikoncepci ve formě pilulek obsahující dva různé ženské hormony, použitelné i pro ženy, které užívají odlišnou hormonální antikoncepci, například implantáty obsahující pouze progestogen. Rakovina prsu byla nalezena o něco častěji u žen užívajících kombinované antikoncepční pilulky, ale není známo, zda je to způsobeno užíváním pilulek. Je například možné, že se nádory u žen s kombinovanými antikoncepčními pilulkami nacházejí častěji proto, že lékaři tyto ženy častěji vyšetřují. Po omezení kombinované antikoncepce ve formě pilulek se zvýšený výskyt rakoviny prsu postupně snižuje. Je důležité, abyste si pravidelně kontrolovala prsa, a pokud v prsu nahmatáte nějakou bulku nebo pokud nějaká vaše blízká příbuzná měla rakovinu prsu, je třeba se poradit s lékařem. U žen užívajících tablety byly vzácně zjištěny nezhoubné nádory jater, a ještě v menším počtu případů byly hlášeny zhoubné jaterní nádory. Jestliže budete mít silné bolesti břicha, je třeba ihned navštívit lékaře.

Trombóza: Krevní sraženina v žíle (známá jako žilní trombóza) může žílu ucpat. Může k tomu dojít v žilách na nohách, v plicích (plicní embolie) nebo jiných orgánech. Užívání každé kombinované hormonální antikoncepce zvyšuje riziko vzniku takových sraženin v porovnání s někým, kdo žádnou kombinovanou hormonální antikoncepci neužívá. Riziko není tak vysoké jako riziko vzniku krevní sraženiny během těhotenství. Panuje přesvědčení, že riziko u metod obsahujících pouze progestogen, například implantátů, je nižší než u žen, které užívají tablety obsahující také estrogeny. Pokud náhle pocítíte možné známky trombózy, je třeba jít ihned k lékaři.

Hormonální náplast

Je založená na ovlivnění hlenu děložního hrdla pomocí progestinu. Spermie tak nemohou pronikat do dělohy. Hormony se do krve dostávají pokožkou a málo zatěžují játra. Jedna náplast je na 3 týdny. Nevýhodou je alergická reakce nebo odlepení náplasti.

Injekce

Je založená na ovlivnění hlenu děložního hrdla pomocí progestinu. Spermie tak nemohou pronikat do dělohy. Aplikace je jednou za 3 měsíce. Na českém trhu je pouze jeden preparát. Až 70 % žen u této antikoncepce nemenstruuje. Návrat k plodnosti trvá 5–18 měsíců.

Zdroj: Druhy antikoncepce
Zveřejněno dne: 8.5.2017


SiteMAP