Vyhněte se všem jídlům, která nadýmají a mohou způsobit podráždění žaludku i střev. Také je potřeba se vyhýbat ovoci, které má jadérka a pecky (maliny, ostružiny). Meloun sám o sobě neškodí, ale pozor na pecky!.
Je potřeba se vyhýbat uzeninám, špeku, mastným jídlům, bílému pečivu, sladkostem, tučným mléčným výrobkům a pod. Z ovoce a zeleniny vylučte všechno, co nadýmá, naopak švestky, jablka, mandarinky a podobně jsou přijatelné.
Podrobnosti o dietě na slinivku se dočtete v našem článku Dieta na slinivku.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: www.tomasvanek.cz/im…
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivanka Kučerová.
Mooooc děkuji za váš názor a radu.Také jsem dnes uvažovala, když stále křoupu mandle a meruňková hořká jadérka, zda-li by to nemohl být nějaký druh plísně.Na vaše doporučení budu pokračovat s jiným lékařem v odstranění problému. Zdravím neznámou zpřízněnou duši Cempírka , Ivča.
Česnek nakrájejte pokud možno co nejrychleji na tenké plátky. Použijte na to nejlépe nekovový nůž, abyste omezili oxidaci a ztrátu žádoucích látek. Z chilli papričky odstraňte jadérka. Do čisté skleničky vložte nejprve česnek, papričku můžete nakrájet na menší kousky a přidat je k česneku. Nakonec přisypte asi tři gramy cukru, tedy necelou malou lžičku. Nakonec směs pořádně protřepejte. Česnek nechte louhovat čtyři dny v temnu při teplotách 18–20 °C. Dvakrát denně směs protřepejte. Pak můžete tinkturu přelít do vymytých lékovek od kapek. Lék se užívá tak, že do malé sklenice vody kápnete dvě kapky česnekové vodky a užíváte dvakrát denně na lačný žaludek. Po pěti dnech postupně přidáváte o dvě kapky víc, až dosáhnete množství 16–20 kapek. Sledujte přitom reakce svého organismu a v případě obtíží dávky snižte.
Umytá rajčata po odstranění hrubší části u stopky pokrájíme na kostky. Z papriky vyjmeme jadérka, vykrojíme žebra a pokrájíme na pásky. Do většího rendlíku dáme rozpálit olej a papriku na něm pár minut restujeme. Osolíme a přidáme rajčata. Za občasného míchání dusíme, dokud paprika nezměkne a rajčata nepustí šťávu. Pokud je třeba, ještě osolíme.
Plníme do čistých sklenic, otřeme vrch, zavíčkujeme. Sterilizujeme 20 minut od bodu varu na mírném ohni.
Cibule se může přidat až při otevření leča, pokud je třeba.
Postup: Očištěné krůtí medailonky opláchneme, osušíme, nakrájíme na medailonky, osolíme, opepříme a každý medailonek zabalíme do ruličky a sepneme párátkem. Rajčata spaříme ve vroucí vodě, pak prudce ochladíme studenou vodou, oloupeme, odstraníme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. V pánvi na rozehřátém oleji medailonky opečeme, pak je vyndáme a uchováme v teple. Ve výpeku osmahneme oloupanou, na osminky nakrájenou cibuli. Opečené maso vrátíme zpět, přidáme rajčata, najemno nasekaný tymián a vše ještě společně prohřejeme. Podáváme s dušenou rýží. Pokud chcete recept uvařit zdravě, tak na rozpálené pánvi zatáhněte maso a dejte do parního hrnce dusit.
Ingredience: 600 g listového špenátu, 200 g masitých rajčat, 2 menší stroužky česneku, 30 g piniových semínek, 2 lžíce olivového oleje, čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek, černý pepř, sůl
Technologický postup: Špenát propereme a rozebereme. Silné stonky odstraníme. Necháme okapat. Rajčata nařízneme do kříže a spaříme vroucí vodou. Pak je oloupeme, vyndáme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. Česnek oloupeme a jemně nasekáme. Piniová semínka opražíme na suché pánvi do zlatova. Špenát po částech svaříme ve vroucí osolené vodě, zchladíme ledovou vodou a necháme velmi dobře okapat. Ve velkém kastrolu rozpálíme olej a česnek v něm krátce osmahneme. Přidáme špenát a kostky rajčat, promícháme a prohřejeme. Ochutíme solí, pepřem a muškátem. Vmícháme piniová semínka a podáváme.
Ingredience: 400 g krůtích medailonků, hrst nasekané petrželky, sůl, pepř, šťáva z jednoho citronu, trochu oleje, trochu másla, 2–3 papriky
Postup: Na pánvi rozpálíme olej a zprudka opékáme nejprve po jedné straně (přibližně 3–4 minuty, poznáte to tak, že maso zbělí cca do poloviny tloušťky). Mezitím nakrájíme papriku a vyndáme jadérka. Když se maso otočí (a pečením se zmenšilo), do ušetřeného místa na pánvi dáme opékat papriky. Moc dobré je k nim přihodit i oloupané stroužky česneku, ty jsou pak také výborné. Opékáme zhruba 3–4 minuty, pak maso vyndáme a výpek s paprikami zalejeme citronovou šťávou, nasypeme petržel, pokud zbyla, a dolijeme trochou vody, osolíme, případně dle chuti dokořeníme pepřem. Vyndáme papriky (případně česnek), odstavíme z tepla a do „omáčky“ vmícháme kousek tuhého másla (1–2 cm malé kostky na jedno větší prso), které výpek zahustí a zjemní. Na talíř servírujeme maso, papriky a zalijeme omáčkou. Komu jako příloha nestačí papriky, lze použít i jinou zeleninu, případně opečené brambory, chleba a podobně.
Ingredience: 250 g šalotky, 2 žluté a červené papriky, 700 g malých cuket, 4 lžíce olivového oleje, 1 menší snítka rozmarýnu, 1 bobkový list, 3 lžíce octa Balsamico, 2 lžíce portského červeného vína, 1 stroužek česneku, 1 menší svazek bazalky, pepř, sůl
Postup: Papriky opláchneme a opečeme v troubě při 250 °C, až se na slupce začnou tvořit puchýřky. Během grilování jednou obrátíme. Papriky vyjmeme, osolíme a necháme vychladnout pod vlhkou utěrkou. Cukety opereme, špičky odřízneme. Šalotky oloupeme a oba druhy zeleniny podélně rozpůlíme. Na plechu smícháme olej, jehličky rozmarýnu, sůl, rozdrcený bobkový list a pepř. V této směsi obalíme šalotky a cukety. Poté je naskládáme na plech tak, aby šalotka byla pokrytá. Zasuneme do střední části trouby vyhřáté na 220 °C a 30 minut zapékáme, dokud zelenina nezhnědne. Papriky oloupeme, jadérka a stopku odstraníme. Šťávu z paprik smícháme s octem, portským, solí a pepřem. Česnek a bazalku nasekáme. Papriku pokapeme šťávou, opepříme, posypeme bazalkou a česnekem, dáme stranou do tepla. Na servírovací mísu naaranžujeme všechnu zeleninu a podáváme.
Grapefruitová jadérka pocházejí z plodu grapefruitu. Extrakt z grapefruitových jader je jedním z nejstarších přírodních antibiotik. Extrakt obsahuje bioflavonoidy a brání množení bakterií, virů a plísní! Je výborný v boji proti volným radikálům, posiluje stěny cév, brání shlukování krevních destiček a vzniku krevních sraženin. Ulehčuje i trávení, pročišťuje organismus, pomáhá předcházet nachlazení, infekcím, zápalům, zlepšuje krevní oběh a odolnost sliznic. Extrakt z jader grapefruitu je také velmi silný antioxidant. Tento extrakt patří mezi oligomerické proantokyanidiny, to jsou látky vyskytující se v řadě rostlin a nejvíce právě v jádrech grapefruitu. Tyto látky jsou významné pro své antioxidační účinky. Klinické studie potvrzují, že extrakt z jadérek grapefruitu coby významný antioxidant může být 50krát účinnější než vitamin E a 20krát účinnější než vitamin C.
Využití extraktu z grapefruitových jader:
Záněty
Nemoci z nachlazení (chřipka, rýma, kašel, bolesti v krku, hlavy a podobně)
Žaludeční a střevní infekce (průjmy, bolesti břicha, nevolnost a zvracení)
Plísně a mykózy – experti je považují za „spolutvůrce“ takových onemocnění, jako jsou poruchy srdce a cév, revma, artritida, dna, alergie, tuberkulóza, a dokonce nádorová onemocnění. Plísně produkují jeden z nejsilnějších jedů – alfatoxin, který způsobuje onemocnění jater. K plísním se přidávají kvasinky. Nejznámější je Candida albicans, která způsobuje celou řadu potíží: nadýmání, vředy v žaludku, menstruační či hormonální potíže, migrény
Paraziti – jsou nejjedovatější organismy v našem těle, oslabují náš imunitní systém a jsou také příčinou mnoha onemocnění
Extrakt z jader grapefruitu dnes najdeme ve formě tobolek nebo kapek. Příkladem je přípravek Grefit, který je navíc obohacen o vitamin C. Běžně je k dostání v našich lékárnách za cenu 182 Kč a výborně poslouží jako prevence vůči chřipkám, nachlazením a různým dalším infekcím. Na trhu najdeme také Grepofit spray, bioinformační přípravek s obsahem extraktu z grapefruitových jadérek, česneku setého a propolisu. Působí proti širokému spektru virů, bakterií a plísní (Candida albicans). Sprej se hodí proti zánětům v krku.
Špaldová mouka se s oblibou používá na vaření a pečení. Zdravé pečení ze špaldové mouky se týká třeba koláčů a buchet. V receptech se obvykle doporučuje až polovinu množství klasické bílé mouky nahradit právě moukou špaldovou. Moučník pak bude zdravější a také vás na delší dobu zasytí. V porovnání s běžnou moukou je ta špaldová stejně energetická.
Celozrnná mouka je chuťově výraznější. Proto pro ty, kteří se ji teprve chystají zařadit do svého jídelníčku, doporučuji smíchat celozrnnou mouku s hladkou moukou v poměru minimálně 30 % celozrnné mouky. Takto se dá postupně zcela přejít na celozrnnou mouku. Špaldová mouka je oproti pšeničné mouce o něco hustší. Chleba ze špaldové mouky je tak nižší, hustší. Pšeničný chléb, respektive koláče nakynou víc. I proto je vhodné tyto mouky v receptu smíchat. V koláčích se doporučuje kombinovat hladce namletou mouku s takzvanou polohrubou moukou, respektive s celozrnnou moukou. Když totiž použijeme pouze čistě hladkou mouku, těsto je hustší, těžší. Pokud však přidáme například 30 % celozrnné mouky, která je namletá středně, získáme nadýchanější, lehčí těsto a doma se nám po koláči jen zapráší. Ze špaldové mouky, ať už hladké, nebo celozrnné, můžeme plnohodnotně vařit a péct stejně jako z pšeničné mouky.
Základem receptu bývá špaldová mouka, kvásek, respektive kvasnice, sůl, ostatní si už lidé přidávají podle vlastní chuti, například brambory, kmín, semínka, jadérka a podobně. Někteří rádi pečou i špaldový chléb s jogurtem. V kuchyni také můžeme využít celé špaldové zrno, které se skvěle hodí jako zdravá příloha či jako přísada do špaldota.
Ačokča (latinsky Cyclanthera pedata, lidově paprikookurka) je rostlina patřící do čeledi tykvovitých. Pochází z Jižní Ameriky, pěstuje se nejen tam, ale i v Peru a v částech jihovýchodní Asie. V Evropě je ačokča téměř neznámá. Tato jednoletá, popínavá rostlina má plody připomínající svým tvarem lusk, které chutnají jako paprika s okurkou a hráškem dohromady. Je třeba ji pěstovat u plotu, zdi nebo u opory, protože má tenké stvoly, roste bujně a v našich podmínkách dosahuje výšky 3–5 metrů. Lze ji pěstovat všude tam, kde se daří melounům, okurkám a tykvím. Pro rodinu běžně vystačí 4 rostliny. Rodí od konce června až do zamrznutí. Rostlina je prvním větším mrazem zničena.
Ačokča kvete drobnými bílými, nažloutlými nebo nazelenalými květy, které rostou ve skupinách po deseti až dvaceti. Rostlina je oboupohlavní, nejdříve se objeví počátkem července samčí květy a o něco později samičí, z nichž se potom vytvoří očekávané „okurčičky“. Plody dozrávají od konce července a jsou světle zelené, ukryté v paždí listů. Konzumují se ve velikosti 3–10 cm, větší jsou už tuhé. Denně lze sklidit z jedné rostliny 10–12 plodů. Plody ačokči připomínají lusk nebo papriku, jsou ovšem větší (zralé mohou být 10–20 cm dlouhé) a na konci zašpičatělé. Hranatá, černá a drsná jadérka se nacházejí ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Jakmile začnou smetanově zbarvená semena tmavnout, plody již nekonzumujte. Plně uzrálá semena slouží na jaře k předpěstování sazenic, nebo je můžete v teplejších polohách vysévat koncem dubna přímo na záhon. Listy mají velikost 6 až 14 cm, jsou laločnaté, s pěti až sedmi eliptickými lístečky, na okrajích vroubkované, dají se konzumovat obdobně jako špenát. Plody se používají do čerstvých salátů, podobně jako okurka, vaří se, dusí, pečou, grilují a také je lze sterilovat, optimální je sladkokyselý nálev, nebo sušit (využití v léčitelství). Plody ačokči můžete několik dní uchovávat v chladu (v lednici).
