Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
První pomoc jak zahnat stres
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
V naší poradně s názvem PANE DOKTORE, MŮŽETE NÁM PORADIT OHLEDNĚ ARYTMIE U 65 LETÉHO MUŽE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Holásková.
Dobrý den, moc prosím o radu pro manžela. trpí extrasystolami( denně 16000) a AV blokádou, levá srdeční komora dle vyšetření pracuje pouze na 30%. Je objednán na upravení rytmu, ale právě o tom pan doktor Šula mluví, že jde vlastně o spálení části srdeční tkáně.Zdá se nám to velmi invazivní, ale v nynějším zdravotnickém systému zřejmě není jiné řešení. Mohl byste nám dát nějakou naději na jiné léčení, které skutečně povede k nápravě?
Moc děkujeme.. Holásková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady pomůže transplantace srdce a nebo výměna srdce za elektrickou pumpu. Další prostředky ve formě změny životního stylu, kdy se vyloučí stresa úzkost spolu se zákazem konzumace kofeinu, alkoholu a léků proti chřipce a alergii, mají skvělý podpůrný účinek. Doporučuji důvěřovat lékaři a podstoupit zákrok, který navrhuje.
Úzkost může způsobit mnoho velmi neobvyklých příznaků. Ve vzácných případech může deprese způsobit zduření lymfatických uzlin nebo zduření žláz. Oteklé lymfatické uzliny jsou jedním z nejkontroverznějších příznaků úzkosti. Skutečností je, že v mnoha případech to není tak jednoduché. Lymfatické uzliny samy o sobě nemohou být zvětšeny v důsledku stresu, protože jejich otok obvykle způsobí infekce. Přesto nelze popřít, že velké množství lidí s těžkým stresem a úzkostí má zduřelé lymfatické uzliny. Úzkost způsobuje mnoho velmi podivných reakcí v těle a mnoho lidí pociťuje úzkost jinak. Krk je asi nejčastějším místem k vyhledání oteklých lymfatických uzlin, mohou se však objevit i v jiných oblastech, jako jsou:
podpaží
břicho
třísla
Existuje jen velmi málo rychlých a snadných řešení úzkosti. Úzkost je dlouhodobou záležitostí, proto je důležité najít způsoby léčby, které snižují nejen míru úzkosti, ale také zmenšují otok lymfatických žláz. Naštěstí existuje několik efektivních způsobů, jak úzkost kontrolovat. Velmi účinné je cvičení, dostatečná konzumace vody a pravidelné dýchání.
V naší poradně s názvem NEPŘÍJEMNÁ ÚZKOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nejlepší by bylo dohodnout se se svým lékařem na změně léků, protože dosavadní léčba u vás nestačí. K dispozici jsou i další preparáty, které by mohly zmírnit vaše nepříjemné pocity. Když ucítíte lékařův nezájem, tak zajděte k jinému. Před návštěvou si sepište seznam léků, které jste doposud užíval a v jakém dávkování. Váš problém se určitě dá řešit.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Hofman.
Dnes si zkusím dám neurol a uvidím mám za to že tělo potřebuje tuto látku, není podle mě náhoda že neurol mě byl v září vysazen a na to jsem měl v říjnu silnou úzkost
Přechodný vzestup krevního tlaku, který nezpůsobila tělesná činnost, je projevem toho, že jedinec je silně emocionálně rozrušený a odpovídajícím způsobem se aktivuje jeho sympatický nervový systém. Silné city jako zuřivost, vztek nebo panická úzkost vyvolávají náhlé zvýšení tlaku, které nějakou dobu trvá. Postižení je interpretují jako životu nebezpečné, což má za následek další stoupání tlaku a ještě větší obavy. Postižení (obvykle mají zdravé srdce) by si buď měřili tlak nejraději pořád, nebo se naopak nechtějí znepokojovat, a tak si tlak neměří vůbec.
Vysoký krevní tlak vyvolávají i změny ve funkci ledvin. Mohou-li stoupání krevního tlaku opravdu vyvolat psychosociální faktory, může se to dít jedině tak, že zároveň ovlivňují činnost ledvin. Při akutním stresu stoupá v ledvinách cévní odpor, snižuje se průtok krve, sůl je vylučována jen v nevelkém množství - a tlak stoupá. Jestliže silný stres, zloba nebo úzkost trvají dostatečně dlouho, může nadměrná aktivita sympatiku (zvýšené vylučování stresových hormonů) a zároveň snížená aktivita parasympatiku (málo odpočinku a času na zotavení) vyvolat trvalé zvýšení tlaku. Dochází totiž mimo jiné ke dlouhodobě zvýšenému vylučování stresových hormonů (kortizolu), glukózy a inzulínu. Ve spojení se známými rizikovými faktory může rovněž psychosociální zátěž - silný pracovní stres, problémy v mezilidských vztazích, katastrofy - způsobit zvýšení krevního tlaku, ať už přechodné, nebo trvalé.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Kvalita potravin má obrovský vliv na to, jak dobře vaše tělo stres snáší. Vitamíny B1, B2, B6 a B12 jsou dobré pro pevné nervy a rovnováhu psychiky. Stres má pak menší šanci, aby vám znepříjemnil život. Během stresových období vaše tělo potřebuje vitamín C a hořčík, jejich nedostatek může vést k trvalým infekcím a napětí. Selen a zinek podporují funkci imunitního a nervového systému. Typicky je stres spojený s nevhodnou stravou. Často se tak stává, pokud se člověk stravuje například v takzvaném rychlém občerstvení, kde strava většinou obsahuje velké množství tuku a jen málo důležitých živin.
Pro posílení nadledvinek zkuste užívat následující bylinky:
Ženšen – červený ženšen má antioxidační a antidepresivní účinky, pomáhá přirozeně snižovat krevní tlak a hladinu cukru v krvi.
Bazalka posvátná (Tulsi) – tato rostlina pomáhá tělu lépe se přizpůsobit stresu. Bazalka posvátná přímo neovlivňuje psychické rozpoložení člověka, ale pomáhá tělu odolat stresu pomocí úpravy produkce stresových hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Stabilní hladiny kortizolu vedou k lepší paměti a jasnějšímu úsudku. Bazalka posvátná rovněž zmenšuje pocit neklidu a úzkosti.
Kořen lékořice – dodává energii a vytrvalost, posiluje imunitní systém a chrání nadledviny před poškozením kortizolem. Ale pozor na některé jeho výtažky, protože mohou snižovat krevní tlak.
Maca – je výborným zdrojem vápníku, vitaminu C, aminokyselin, fytonutrientů a zdravých mastných kyselin. Maca může pomáhat zmírnit stresa úzkost a zároveň zvýšit energii a zlepšit náladu.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – jedná se o silný adaptogen, který tlumí duševní a fyzickou únavu způsobenou stresem a jehož účinky jsou stále intenzivně zkoumány. Rozchodnice růžová obsahuje fytochemikálii známou jako salidroside, která pomáhá zmírňovat úzkost a bojuje proti stárnutí. Rozchodnice také potlačuje produkci kortizolu a zvyšuje hladinu bílkovin odolných vůči stresu.
V naší poradně s názvem NEPŘÍJEMNÁ ÚZKOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hofman.
Mám nepříjemnou úzkost scvrklého těla jak by mě ta úzkost chtěla celého pohltit, tiky v očích, slzení, bolesti na srdci pod srdcem, co mám udělat abych se nepříjemné úzkosti zbavit, abych to byl opět celý já, mám za sebou psychoterapie a myslím si že to mohlo vyvolat náhlé vysazení prášků citalec a neurol které jsem bral cca15 let, když jdu necítím vůbec své těle hlavně záda a je to velmi nepříjemné, i když rozum funguje normálně. Jiří Hofman Broumov dnes beru eliciu, derin, euthyrox, snažím choduit na procházky, jíst hodně ovoce, minerálky a stále nic nezabírá, úzkost stále vyvíjí od října lonského roku a je stále velmi nepříjemná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší by bylo dohodnout se se svým lékařem na změně léků, protože dosavadní léčba u vás nestačí. K dispozici jsou i další preparáty, které by mohly zmírnit vaše nepříjemné pocity. Když ucítíte lékařův nezájem, tak zajděte k jinému. Před návštěvou si sepište seznam léků, které jste doposud užíval a v jakém dávkování. Váš problém se určitě dá řešit.
U některých žen depresi způsobuje nízká hladina hormonů, nejčastěji progesteronu. Progesteron pomáhá k udržení serotoninové úrovně. Pokud dojde k velkému snížení, objevují se právě nepříjemné deprese. Lékaři mohou kontrolovat nízké hladiny progesteronu a předepsat léky, které ji navýší, ale je zde riziko vzniku rakoviny. Příznaky deprese a nedostatku progesteronu zahrnují opoždění menstruačního cyklu. Úzkost a deprese jsou někdy doprovázeny těžkými výkyvy nálad a nespavostí, některé ženy mohou trpět migrénami a bolestmi hlavy.
V naší poradně s názvem ROZDÍL MEZI ITAKEMEM A ASENTROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den,užívám itakem 10 a již asi 3 týden mám stavy úzkosti,zvýšila jsem si dávku na 2 tbl,ale bez zlepšení.Chci se zeptat,co si mohu přikoupit ke zlepšení stavu.Úzkost odezní během dopoledne,usínám a spím dobře.lék asentra je se stejným účinkem nebo silnější než itakem?Neměla bych itakem brát raději na noc?je mi 52 let,není úzkost možná tím,že jsem v přechodu?Hormonální antikoncepci mám vysazenou od srpna.děkuji za odpověd,Hrubá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odpověď budete muset získat od svého psychologa nebo psychiatra. Svěřte se mu s tím, jaké máte výsledky současné léčby. Sama ale medikaci neměňte. Lékař má k dipozici mnoho dalších léků, které vám mohou pomoci lépe než nyní. Neodkládejte to a běžte si to vyřídit co nejdříve.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Ženy často mají dojem, že jejich život ztrácí význam. Hormony ovlivňují opravdu všechno. Žena najednou přestane rozumět sama sobě. A někdy opravdu i mnohem dříve, než ji vůbec napadne, že jde o přechod.
Dochází ke stavům, že vás vše hodně dojímá, ale taky rozčiluje. Jste vznětlivá, ječíte na děti, na manžela, a pak si v duchu nadáváte. Ne, opravdu není chyba u vás, ale v hormonech. Psychické potíže zažívá 61 procent žen. Mezi nejčastější příznaky patří záchvaty úzkosti či paniky, nespavost, snížené sebevědomí, záchvaty plačtivosti a emocionální výlevy, výkyvy nálad a zapomětlivost.
V diskuzi KETILEPT 25MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alenka.
Mám již 4 roky deprese, nyní již jen ranní úzkosti a obavy. Během den se ztrácejí a večer a v noci je mi nejlíp. Co byste mi doporučili? Lékař vyzkoušel více přípravvku, jsem na ně imunní- nic. Na noc beru 1/2 ketileptu 25g a 1 waldosan 25g. Co s tím, nemůžu to mít od štítné žlázy? děkuji za odpověď, případnou radu. Alenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den, jsem 5 let po mozk. příhodě a skonil na vozíku, mohu si nechat napsat Ketilpet na úzkost apod. ? Mnohokrát děkuji za odpověd na email
Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.
V naší poradně s názvem CIPRALEX 10MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.
Dobrý den, chci se zeptat či Cipralex 10mg na úzkost můžu brát na antibiotika a ak ano tak jaký dávkovaní.
Děkuji
Simona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika Cipralexu nevadí a je možné je užívat současně. Dávkování Cipralexu v tomto případě zůstává beze změny tak, jak vám ho naordinoval váš lékař. Sama bez porady s lékařem Cipralex neužívejte a ani nepřerušujte naordinovanou léčbu.
Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se nemůžeme zbavit zcela, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Denně ho přijímáme z okolního vzduchu při dýchání (vzduch obsahuje 21 % kyslíku; pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu například 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na něm životně závislí a do několika minut bez něj umíráme. Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
