Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve Střední Asii a na Blízkém východě. Pěstuje se pro oříšky, které známe pod názvem pistácie. Pistácie lze konzumovat čerstvé, pražené anebo jako součást různých potravin, například pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje například v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je „Kerman“.
Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou pistácie obsahovat jedovaté aflatoxiny, produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto je třeba při přepravě pistácií v lodní dopravě dodržovat zvláštní pravidla.
I malé množství česneku může aktivovat jaterní enzymy, které pomáhají vyplavovat toxiny z těla. Česnek obsahuje také dvě přírodní látky Allicin a Selen, které pomáhají v jaterním čištění.
Grapefruit k detoxikaci jater
Obsahuje vysoké množství vitaminu C a antioxidantů. Grapefruit zvyšuje přírodní čistící procesy v játrech. Malá sklenička čerstvě vymačkané grapefruitové šťávy vám pomůže zvýšit produkci enzymů při detoxikaci jater, což vede k odstranění karcinogenů a dalších toxinů.
Řepa a mrkev na očistu jater
Řepa a mrkev obsahují extrémně vysoké množství rostlinných flavonoidů a beta-karotenu. Jedení řepy a mrkve pomáhá stimulovat a zlepšovat celkovou funkci jater.
Zelený čaj pročistí játra
V zeleném čaji je obsaženo velké množství antioxidantů. Zejména obsahuje speciální antioxidant, kterým je katechina. Katechina pomáhá celkové funkci jater. Zelený čaj je nejen chutný ale je to také ideální způsob, jak zlepšit celkovou stravu.
Listová zelenina na detoxikaci jater
Listová zelenina patří mezi jeden z nejlepších způsobů v očistě jater. Listová zelenina je dobrá jak syrová, vařená nebo její šťávy. Obsahuje vysoké množství chlorofylu, díky čemuž neutralizuje toxiny z krevního oběhu. Také neutralizuje těžké kovy, chemické látky a pesticidy. Listová zelenina má silný ochranný mechanismus pro játra. Mezi ideální druhy listové zeleniny patří hořká tykev, rukola, pampeliška zelená, špenát, hořčice a čekanka. Tyto potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku, jelikož zvyšují tvorbu a tok žluči, látky, která odstraňuje odpad z orgánů a krve.
Avokádo k očistě jater
Avokádo pomáhá tělu produkovat glutathion, který je nezbytný pro jaterní očistu od škodlivých toxinů. Při pravidelném jedení avokáda se zlepšují játra.
Jablka na čistá játra
Jablka obsahují chemické složky, které jsou potřebné pro očistu těla. Díky těmto složkám uvolňují toxiny z trávicího traktu. Pro játra je jednodušší zpracovat toxické zatížení během čistícího procesu.
Olivový olej při detoxikaci jater
Olivový, lněný a konopný olej je vhodný pro játra. Tedy pokud je použit s mírou. Pomáhá tělu tím, že poskytuje lipidovou základnu, která odstraňuje škodlivé toxiny z těla. Olej odlehčí játra, protože rychleji zbavuje tělo toxinů, což je pro játra odlehčení.
Cereálie při detoxikaci jater
Zrna hnědé rýže jsou bohaté na B-komplex vitamínů a živin. Je známo, že zlepšují metabolizaci tuku, funkci jater a odlehčují játra. Pokud je to možné, tak se nedoporučuje jedení potravin s obsahem bílé mouky. Doporučuje se jedení celozrnné alternativní potravy.
Brukvovitá zelenina na detoxikaci jater
Brokolice a květák zvyšují množství glukosinolátů ve vašem organizmu. Zároveň produkují enzymy v játrech. Tyto přírodní enzymy pomáhají vypláchnout karcinogeny a další toxiny z těla. Díky tomu výrazně snižují riziko rakoviny.
Citrusové plody k detoxikaci jater
Citrusové plody obsahují vysoké množství vitaminu C, který pomáhá tělu při odstraňování toxinů z těla. Toxické látky mohou být absorbovány vodou. Pití čerstvě vymačkané šťávy z citronu nebo limetky pomáhá stimulovat játra. Tyto šťávy by se měly pít každé ráno.
Vlašské ořechy na přirozenou očistu jater
Vlašské ořechy drží vysoké množství aminokyseliny arginové. Také pomáhají játrům v detoxikaci amoniaku. Vlašské ořechy také obsahují vysoké množství glutathionu a omega-3 mastné kyseliny, které podporují normální činnost čištění jater.
Zelí čistí játra
Stejně jako brokolice a květák, tak i zelí pomáhá stimulovat enzymy jater během detoxikace a díky tomu pomáhá vypláchnout toxiny. Pokuste se jíst co nejvíce zelného salátu, zelných polévek a zelí.
Kurkuma na játra
Kurkuma je koření. Pokuste se ho přidávat do masa nebo vegetariánských mís pro okamžitou jaterní očistu. Kurkuma pomáhá zvýšit jaterní detox. Zvyšuje výskyt enzymů, které aktivně odstraňují karcinogeny.
Ovesné otruby pomáhají doplňovat vlákninu do stravy, která je složená převážně z rafinovaných potravin. Otruby snižují hladinu cholesterolu a pomáhají při některých onemocněních. Ovesné otruby vykonávají ve střevě tři základní činnosti: zadržují vodu a zvětšují objem stolice; zrychlují pohyb stolice ve střevech; zadržují dráždivé a jedovaté látky, cholesterol, žlučové soli a karcinogeny, které se nacházejí ve střevech, a zvyšují jejich vylučování stolicí. Zároveň pomáhají snižovat riziko některých závažných onemocnění, například divertikulitidy, karcinomu tlustého střeva, srdečních onemocnění a karcinomu prsu.
Rakovina jater má známé rizikové faktory. Mezi ně patří například ztvrdnutí jater. Dalším z významných rizikových faktorů je nákaza virem žloutenky typu B a C. Dlouhodobé zvýšení aflatoxinu rovněž zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater. Aflatoxiny jsou látky produkované plísní. Tyto látky jsou silně toxické, metabolizují v játrech na silné karcinogeny. Aflatoxiny často najdeme v obilninách, ořeších, olejninách a v koření. Taktéž mnoho dalších chemických výrobků, jako jsou pesticidy, insekticidy, nitráty, zvyšují rizika vzniku rakoviny. Hepatocelulární karcinom je primárním karcinomem jater. Vzniká přímo v játrech.
Podle Amerického institutu pro výzkum rakoviny je obezita známým rizikovým faktorem také pro vznik rakoviny. Důvodů je mnoho, mimo jiné je to skutečnost, že hormony podporující rakovinu a karcinogeny samotné jsou lipofilní, to znamená, že jsou závislé na tukové tkáni a těžko se metabolizují. Bylo prokázáno, že infračervená sauna pomáhá spalovat tuk a výrazně pomáhá při hubnutí. Studie z roku 2009 ukázala, že infrasauny poskytují významné výsledky při snižování hmotnosti a obvodu pasu za pouhé tři měsíce. A u jedinců, kteří mají kvůli sedavému zaměstnání kardiovaskulární nebo respirační problémy, byly výsledky ještě podstatnější. Dr. Stephen Sinatra, známý integrativní kardiolog, uvádí ve svém článku mnoho výhod infrasaun: „Jejich pronikající infračervené paprsky zvyšují krevní oběh, což pomáhá urychlit váš metabolismus a spalovat kalorie, a to až několik set kalorií za jedno sezení. Během 30minutové sauny se zvyšuje teplota jádra a tělo se tvrdě pracuje, aby se ochladilo, často během tohoto procesu spálí 300 až 500 kalorií.[4]
Otruby vykonávají ve střevě tři základní činnosti: zadržují vodu a zvětšují objem stolice; zrychlují pohyb stolice ve střevech; zadržují dráždivé a jedovaté látky, cholesterol, žlučové soli a karcinogeny, které se nacházejí ve střevech, a zvyšují jejich vylučování stolicí.
Pomáhají doplňovat vlákninu do stravy, která je složená převážně z rafinovaných potravin. Je však vhodnější konzumovat celozrnné výrobky než doplňovat stravu rafinovanými otrubami.
Otruby zabraňují zácpě. K dosažení požadovaného účinku je třeba užívat 20 až 30 g otrub denně po dobu jednoho týdne.
Otruby snižují hladinu cholesterolu (ovesné otruby jsou v tomto směru mnohem účinnější) a riziko některých závažných onemocnění: divertikulitidy, karcinomu tlustého střeva, srdečních onemocnění a karcinomu prsu.
Otruby mohou nicméně narušit sliznici střev, protože obsahují tvrdý lignin. Z tohoto důvodu se nedoporučují konzumovat pacientům s kolitidou nebo dráždivým tračníkem.
Obsahují také fytáty, které vytvářejí nerozpustné směsi železa, zinku a vápníku, čímž brání vstřebávání těchto minerálů ve střevech. Pokud se ale celozrnné obilniny konzumují vařené, naklíčené nebo vykynuté (chléb a jiné pečivo), k tomuto nežádoucímu účinku nedochází.
Pozor, mohou být kontaminovány pesticidy a těžkými kovy, protože jsou v kontaktu s ovzduším i půdou.
Rozlišuje se několik stupňů tohoto nádoru (dle histologické diferencovanosti buněk). Na základě klinického stadia (rozlišují se 4) se poté volí nejvhodnější terapie.
Podle klinického a histologického stadia, rychlosti a délky růstu, lokalizace a přítomnosti metastází se určuje prognóza pacienta.
Tumor tvoří žírné buňky – mastocyty, které obsahují četná granula s histaminem a heparinem. Histamin způsobuje svědění, otoky, zarudnutí, vředy duodena a žaludku. Heparin ovlivňuje krevní srážení a vyvolává krvácení.
Dále se provádí ultrasonografické a rentgenologické vyšetření na přítomnost metastází.
Metastáze je druhotné, dceřiné ložisko vyskytující se v určité vzdálenosti od původního nádoru. Vzniká nejen průnikem nádorových buněk do krevních a mízních cév, ale i šířením mezibuněčnými prostory (porogenně) a přichycením nádorových buněk na povrchy orgánů v břišní nebo hrudní dutině po jejich odloupnutí z mateřského nádoru. Pokud se tyto buňky dostanou do krevních cév, putují nejčastěji do jater a plic. Při průniku do cév mízních jsou zaneseny do nejbližších mízních uzlin. Rakovinné buňky jsou v cévách v malých shlucích či jednotlivě a běžnými diagnostickými metodami je nelze zjistit. Majitelé nejsou sami schopni rozeznat, zda daný uzlík je rakovina či ne. Panuje také mnoho mylných představ o rakovině.
Vlivem genetické mutace (vyvolané karcinogeny) dojde následně k nekontrolovatelnému růstu buněk. Klinické příznaky závisí na místě nádorového bujení a míře postižení daného orgánu. V počátečních stadiích nemoci nemusíme na psovi pozorovat žádné známky onemocnění, postupně dochází k progresivnímu snižování hmotnosti, často při zachovalé nebo i snížené chuti k jídlu, dále k celkovému chátrání, matné srsti a dle postižení různých orgánů k dalším příznakům.
Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.
Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.
Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.
100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.
Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.
