Cirhózu jater u mužů způsobí pravidelný příjem 80 g alkoholu denně po dobu 20 let, což odpovídá 3–4 skleničkám (0,2 dcl) vína, (0,5 l) piva či „panákových skleniček" (0,05 l) destilátu. Pro ženy je škodlivá dávka až o 2/3 nižší. Pokud se k pravidelnému popíjení připojí i infekce virem hepatitidy B a C, podvýživa nebo dědičné faktory (přítomnost jaterní cirhózy u blízkého rodinného příslušníka), nebezpečí je již při poloviční dávce. U nadměrného pití může dojít ke vzniku cirhózy jater již během 18 měsíců.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.
Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.
Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundární biliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.
Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.
Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
Jisté zvýšení jaterních testů je normální po zátěži, jinak ovšem signalizuje některé z mnoha možných onemocnění jater. Může se jednat o onemocnění infekční, nejčastěji o některou z virových hepatitid (či nesprávně infekční žloutenku) nebo o mononukleózu. Dále připadají v úvahu postižení z metabolických příčin, například steatóza jater (ztukovatění) při poruše metabolismu tuků. Hepatotoxicky (toxicky pro játra) působí mnohé jedy, především alkohol v nadměrných dávkách (souvisí se vznikem jaterní cirhózy), dále jedy některých rostlin a především hub (onemocnění probíhá pod obrazem akutní otravy). Zmínit musíme i pseudonádory a nádory jater. Jde zejména o jaterní cysty (dutiny vyplněné tekutinou) a nezhoubné nádory (adenomy, jaterní hemangiomy), případně o nádory zhoubné (například hepatocelulární karcinom, který často souvisí s cirhózou jater).
Normální hodnoty
Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= 1 terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (=1 giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= 1 mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.
Nebyly prokázány škodlivé účinky kávy na činnost jater. U jaterní diety se doporučuje káva instantní, ale slabá s mlékem a pokud možno bez cukru. Dále můžete použít Caro, Vitakávu a jiné kávoviny. Umělá sladidla jsou u jaterní diety nevhodná.
V diskuzi NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip.
Došel si někdo z Vás co to užívá na jaterní testy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věr.
Proč bychom chodili na jaterní testy?Vy si myslíte, že by si někdo dovolil PRO ZVÍŘATA vyrobit něco s vedlejším účinky, jak se to běžně dělá pro lidi? To by si rozmysleli! Majitel drahého výstavního psa nebo dostihového koně, u kterých by se projevilo něco jiného než uzdravení nebo velká úleva, by určitě nemlčel, tak jako musíme mlčet my lidé a věřit, že to, čím nás zdravotnická loby cpe, nám pomůže. Jo, tak leda do hrobu. Jsme jenom prostředky pro jejich větší a větší zisky. Nemocné z lidí vyrábějí, pacienty si udržují, pořád jenom léčí léčí léčí. Ale vyléčilo naše zdravotnictví=pohřebářství vůbec někoho za posledních 30 sametových roků? Jsme jenom pokusní králíci a dárci orgánů za živa. A jsou tak bezohlední, že se tím ani netají!!!!!!! Léků pro zvířata se bát nemusíme, dokud nevyjde najevo, že čím dál víc lidí jim věří a dá jim přednost. Pak teprve se můžou majitelé drahých zvířat začít bát...Vy jste asi fanda našeho zdravotnictví nebo přímo pan dochtor uplácený farm.výrobci, že ano?
Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.
Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
Při jaterní dietě se jídla nesmí výrazně kořenit. Doporučuje se používat neostré koření, například bazalku, oregano, tymián, majoránku, bobkový list. Ostré koření při jaterní dietě by se nemělo používat vůbec, tudíž koření jako pepř, chilli, ostrá paprika, ostré omáčky, masox, bujóny, ocet, sůl se musí během jaterní diety vynechat.
Normální rozsah jaterních testů se může občas lišit mezi různými laboratořemi, takže není vždy možné porovnat výsledky přímo, pokud byly přijaty na různých místech. Také běžné rozsahy hodnot pro jaterní testy jsou často odlišné pro muže a ženy.
V diskuzi PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Taky s tím zápasím, prošla jsem si 6 chemo a beru tamoxifen (hormonální terapie) a X gevu..injekce jednou za měsíc na bolesti (prý bioléčba) v březnu to bude již 2 roky od ukončení chemoterapie.... nelze operovat, metastáze v játrech a kostech, tak nějak se s tím člověk naučí "žít" sice nemohu dělat nic, ale aspoň jsem tady pro své malé děti. Každý den je dar :-)
Jaterní testy znamenají laboratorní vyšetření stavu jater. Stanoví se 4 jaterní enzymy, které se mohou doplnit o vyšetření bilirubinu. Jaterní enzymy jsou sloučeniny vyskytující se v jaterních buňkách, konkrétně to jsou:
V naší poradně s názvem MODRE SKVRNY NA TELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Mam malu holcicku a ma fialovy tecky a krvacani pod kuzi. Chtela by som jse zeptat ci je to smrdelne ji je dve mesice a je v nemocnici na jip ke prosim poradte mi jsem zufala a mam oni strach dekuju .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podkožní krvácení u takto malých dětí může mít různé příčiny. Pokud je vaše dcera na jednotce intenzivní péče, tak určitě ošetřující lékař zná bližší informace o příčinách jejího onemocnění, takže se musíte zeptat tam co je příčinou a jaká je prognóza.
Mezi příznaky typické pro toto onemocnění v pokročilé fázi patří následující: trávicí potíže, nesnášenlivost některých jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka břicha hrudníku (takzvané pavoučkové névy), zežloutnutí kůže. V posledních stadiích nemoci pak krvácení z jícnu (vychází ústy jako chrlení či zvracení velkého množství krve), projevy encefalopatie (snížení mozkové kapacity), konstrukční apraxie (porucha prostorového vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek), třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze (vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites), jaterní kóma (náhlé zhoršení cirhózy vedoucí k bezvědomí často končícímu smrtí).
Jaterní hemangiom je většinou objeven náhodně, zejména při vyšetření počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí. Nejčastějšími příznaky jsou bolesti břicha a pocit tlaku v pravém horním kvadrantu. Klasická vyšetření ukazují občasně citlivá játra, krevní testy ale nenaleznou žádné změny.
Jaterní testy jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaterní testy, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
Játra patří mezi nepostradatelné orgány. Podílejí se na metabolismu sacharidů, což je látková přeměna cukrů, účastní se látkové přeměny tuků a odbourávají z těla škodliviny. V mnoha případech končí onemocnění jater smrtí. Může tomu zabránit jaterní dieta. Nejhorší vliv na funkci jater má kouření (ať už aktivní, nebo pasivní) a pití alkoholu.
Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.
Normální hodnota
Děti a dospělí: 5–13 U/I.
Co znamená vysoká hodnota
Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.
