Operace žlučníku se provádí při výskytu kamenů, zánětu, nádoru nebo žlučového písku. Žlučové kameny, ale i celý žlučník se odstraňují pomocí laparoskopie. Laparoskopická cholecystektomie se provádí tak, že malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku. Po zákroku nejsou patrné velké jizvy. Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu. Do místa po žlučníku se zavádí drén, který se odstraňuje hned druhý den po operaci. Pacient je při nekomplikovaném pooperačním průběhu obvykle propuštěn čtvrtý den po operaci.
Výhodou laparoskopie je také kratší doba pracovní neschopnosti (cca 3 týdny) oproti klasické hernioplastice (5–6 týdnů) a je možno začít dříve zatěžovat břišní svaly. Nevýhodou je umístění cizorodého materiálu v těle, ale komplikací z tohoto důvodu je minimum. Kýla sama od sebe nikdy nezmizí, nošení podpůrných kýlních pásu nemá velký efekt. Nebezpečí z prodlení je vedle postupného zhoršování velikosti kýly jediné, a to riziko uskřinutí (zaškrcení) obsahu kýlního vaku. Pak se jedná o akutní život ohrožující stav, který je nutno operačně a do několika hodin vyřešit. Pacientům po operaci tříselné kýly se doporučuje 6 týdnů klidový režim, potom může plně zatížit břišní svaly.
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Laparoskopická operace má jednu velikou výhodu - je šetrná. Do dvou týdnů po výkonu budete mít venku stehy a budete moct sexuálně znovu fungovat bez rizika otěhotnění. Přesnější časy rekonvalescence vám sdělí váš gynekolog s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
Neplodnost mužů se zjišťuje analýzou spermatu; test hodnotí kvantitu a kvalitu spermatu. Krevní test se používá na kontrolu hladiny testosteronu a dalších mužských hormonů. Pokud se jedná o ženskou neplodnost, lékař vás může odeslat k několika testům, včetně:
Hysterosalpingografie – jde o ultrazvukové nebo rentgenové vyšetření, které poskytne lékaři informace o stavu reprodukčních orgánů. Barva nebo fyziologický roztok bývají vstřikovány do děložního čípku a sleduje se jejich cesta k vejcovodům, ultrazvuk nebo rentgen odhalí, zda jsou vejcovody průchozí nebo blokované.
Laparoskopie – při této metodě je laparoskop (štíhlá trubička opatřená fiberoptickou kamerou) vložen do břicha přes malý řez v pupíku. Laparoskop umožňuje lékaři prohlédnout si dělohu, vaječníky a vejcovody, aby byly detekovány abnormální výrůstky (endometrióza). Lékař rovněž může zjistit, zda se vejcovody otevírají ve stejnou dobu.
V naší poradně s názvem ROZBÍJENÍ ŽLUČNÍKOVÝCH KAMENŮ ULTRAZVUKEM LERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zbyněk Pacovský.
Dobrý den, ve svém článku se zmiňujete o možnosti rozbíjení žlučníkových kamenů ultrazvukem (LERV).
Nedaří se mi ani po rozsáhlém hledání nalézt pracoviště, které se tímto způsobem léčby zaobírá.
Můžete mě někam nasměrovat pro radu?
S pozdravem Pacovský
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Metoda LERV je vhodná pouze pro 20% případů žlučníkových kamenů. Ostatní pacienty je třeba léčit jinými metodami, nejefektivněji pomocí laparoskopie. Zeptejte se svého lékaře, zda-li je pro vás metoda LERV vhodná vzhledem k typu a umístění vašeho kamínku. Teprve pak se zaměřte na vyhledání vhodného pracoviště, kde zákrok LERV provádějí. Je to například oblastní nemocnice Kolín, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, FN Ostrava, Nemocnice Havlíčkův Brod, Krajská nemocnice Zlín, Krajská nemocnice Liberec a mnoho dalších.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Příznaky intraabdominální (nitrobřišní) lymfadenopatie mohou být jak akutní, tak chronické. Někdy se projeví jako postupně narůstající potíže v dutině břišní, jindy způsobí akutní břišní příhodu z plného zdraví. Objem břišní dutiny se může volně zvětšovat, takže postupně se zvětšující uzliny v dutině břišní či v retroperitoneu se klinicky projeví až tehdy, když naruší průběh střevem nebo zamezí odtoku moči z ledviny. Lymfatické uzliny jsou běžně zvětšené u dětí.
Zvětšení mezenteriálních uzlin provází všechny zánětlivé procesy střev, divertikulitidy, salmonelózu, kampylobakteriózu, yersiniózu, karcinomy a lymfomy střev. Příznaky postižení břišních uzlin mohou být dlouho nespecifické: tupé bolesti zad vyzařující do hýždí nebo dolních končetin, bolesti břicha s pocity nadýmání, nauzeou, obtížné vyprazdňování stolice až střevní obstrukce, eventuálně poruchy močení. U dětí bývá nejčastější nespecifická mezenteriální lymfadenitida, ale někdy mohou být její projevy natolik dramatické, že imitují akutní apendicitidu a vedou až k provedení laparoskopie nebo chirurgické revizi. Protrahované obtíže však nelze bagatelizovat, protože v dětském věku až polovina lymfomů postihuje abdominální uzliny.
Pánevní uzliny jsou sběrné zejména pro pohlavní orgány a oblast tříselních uzlin. K jejich postižení dochází u všech pohlavních nemocí, prostatitidy, tumorů malé pánve, testikulárního nebo ovariálního karcinomu. Průkaz lymfadenopatie se provádí zobrazovacími metodami (sonografie, CT). V dětském věku, u asteniků nebo při značném zvětšení lze někdy uzliny nahmatat přes břišní stěnu.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.
Vaginální hysterektomie
Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.
Laparoskopická hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:
první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).
Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.
Ženská operace dělohy video
Zde jsou videa s hysterektomií dělohy provedenou laparoskopicky, abdominálně a vaginálně: ženská operace dělohy video.
