Osobní strážcové: čerstvá zelenina a ovoce a merlík vonný! Toto nízkotučné obilí funguje jako dokonalý multivitamin. Je vydatným zdrojem živin, které dokáží dlouhodobě vzpružit organizmus, jsou to proteiny, vitaminy skupiny B a železo. Merlík je navíc bohatý na komplexní karbohydráty, které přijmou naše tělo k vyšším výkonům. Doporučuje se jíst 1,5 hrníčku vařeného merlíku denně.
Nepřátelé: Cukr a kofein (z tzv. energy drinků a káva). Oba nabídnou okamžitou energii, ale vydrží jen krátce.
Merlík má vysoký obsah bílkovin, vlákniny, vyrovnané množství mastných kyselin i omega-3 kyselin, je plný vitaminů E a B2, draslíku i železa. Pomáhá při prevenci revmatických zánětů nebo při léčbě vysokého krevního tlaku, při vývoji neuronů a tvorbě mateřského mléka... Tímto způsobem popisuje úžasné vlastnosti malého světlého zrnka o velikosti 2,5 milimetru Rubén Miranda z univerzity v Oruru. Předkolumbovské civilizace oslavovaly merlík jako matku všech zrn nebo jako zlaté zrno. Merlík uctívali rovněž Inkové, a to natolik, že samotný panovník každý rok sázel první zrnko nářadím vyrobeným ze zlata. Jedná se o bezlepkovou pseudoobilovinu, která nepatří mezi trávy.
Quinoa představuje perfektní bezlepkovou alternativu rýže nebo kuskusu s celou řadou vitaminů, minerálů a vyváženým, velmi kvalitním zdrojem bílkovin. Můžete ji koupit zde.
Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.
Řada potravin, ovoce, zeleniny a bylin má nulový (nebo velmi nízký) obsah cholesterolu, a proto je vhodné je konzumovat při snaze snížit cholesterol v krvi.
Byliny vhodné na léčbu vysokého cholesterolu a k jeho snížení podle babských rad: zázvor,
Další vhodné potraviny jsou ryby, rostlinné tuky a oleje, libová masa.
Pro snížení cholesterolu je tedy dobré konzumovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny, s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin a s nižším obsahem tuku. Naopak je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem tuku (maso, sýry, uzeniny, smetany), fastfoodovým jídlům a jídlům s vyšším obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti, sladké pečivo).
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvinoa kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Jedná se o krátkodenní rostlinu, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí.
Merlíku čilskému vyhovují písčité, hlinité i těžší půdy s dobrým odvodněním. Není také náročný na kyselost půdy (6 až 8,5 pH ), nevadí mu ani určitá salinita. Klíčící semena a mladé rostliny potřebují vláhu a chlad, ale nesnesou přemokření. Naopak starším rostlinám před dozráváním nevadí ani sucho, ani vyšší teploty. Merlík čilský snáší také silný vítr, nemůže však růst ve stínu. Bez újmy pak přežije i mrazíky do −5 °C (kromě období kvetení). Při tradičním pěstování se vysévá po předplodině brambory s využitím zbytkových organických hnojiv. Mlátí se ručně a v takovém případě činí hektarové výnosy 1,5 t. Za příznivých podmínek, při dodání dusíku do půdy a při strojovém mlácení dosahují hektarové výnosy až 5 t, což je srovnatelné s výtěžností u obilovin.
Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny. Mladé rostlinky po vzklíčení rostou pomalu. Je nutné zabránit zaplevelení, speciální herbicidy však neexistují. Rostliny jsou napadány plísněmi, mšicemi a larvami hmyzu. Déletrvající déšť smývá z nedozrálých zrn vrstvu se saponiny a zrna se tak stávají oblíbenou potravou ptáků. Usychající rostliny se sklízí těsně po začátku dozrávání, protože zralá semena sama vypadávají. Dozrálá semena začínají již za 24 hodin po navlhnutí klíčit, proto je sklizeň během deště značně problematická.
Poněvadž quinoa obsahuje kvalitní bílkoviny a zároveň má vynikající chuť, je vhodná i pro nejmenší děti.
Quinoa koláč
Ingredience: 50 g pohanky lámanky, 50 g quinoy, 550 ml sušeného rýžového nápoje Zajíc, 25 g quinoa vloček, 25 g rýžových vloček, 5 čajových lžiček javorového sirupu, 1 vajíčko, hrst rozinek, hrst sušené kustovnice čínské (goji).
Postup: Pohanku lámanku a quinou rozmícháme v 300 ml rýžového nápoje Zajíc a dáme vařit na kaši. Necháme vychladnout. Rozinky a kustovnici na několik minut namočíme do teplé vody (každé zvlášť). Do kaše přimícháme rýžové a quinoa vločky, 1 vajíčko, javorový sirup, rozinky a nabobtnalou kustovnici. Přidáme 250 ml rýžového nápoje Zajíc a vše pořádně promícháme. Nalijeme na plech vystlaný pečicím papírem o rozměrech 20 x 20 cm a vložíme do trouby vyhřáté na 230 °C. Pečeme 35−40 minut. Vločky lze zaměnit i za pohankové či jáhlové, rýžový nápoj třeba za mandlové nebo pohankové mléko a javorový sirup může nahradit agáve. Zvolit můžeme i jiné ovoce. Koláč pak bude mít trochu jinou chuť. Tento koláč se výborně hodí na snídani, ale samozřejmě se dá jíst kdykoliv během dne:-) Je poměrně sytý.
Kaše z quinoy nasladko
Ingredience: hrnek quinoy (směs bílé a červené), 2 hrnky kokosového mléka, špetka soli, kousek celé skořice, strouhaný kokos, granátové jablko, med.
Postup: Quinou několikrát důkladně propláchneme horkou vodou (přes sítko) a pomalu 15−20 minut vaříme v osoleném kokosovém mléce, které jsme ochutili skořicí. Pak necháme pod pokličkou dojít, aby se mléko vstřebalo, a vyndáme skořici. Než se merlík uvaří, opražíme (jen dorůžova) na suché pánvi strouhaný nebo plátkovaný kokos a vyloupeme granátové jablíčko (nejlépe tak, že jej rozkrojíme a paličkou na maso nad hlubší miskou s řezem v dlani do slupky bušíme ze všech stran). Uvařenou quinou na talíři posypeme zrníčky granátového jablka a kokosem. Hotovou kaši můžeme rovněž polít medem nebo javorovým sirupem, i když to není nutné, neboť kvalitní kokosové mléko je krásně nasládlé.
Quinoa nákyp
Ingredience: 500 ml rostlinného mléka, 250 g syrové quinoy, 100 g másla, 3 vajíčka, 1 vanilkový cukr, cukr krupice dle chuti, skořice dle chuti.
Postup: Quinou propláchneme a dáme vařit spolu s cukrem, skořicí a mlékem. Necháme ji mírně rozvařit na kaši (v průběhu vaření můžeme přidat cca 200 ml vody). Po uvaření do kaše vmícháme 3 žloutky, vanilkový cukr a máslo. Na závěr vmícháme sníh ze 3 bílků. Zapékací mísu vymažeme máslem (kdo chce, může ji i vysypat kokosem) a dáme první vrstvu quinoy. Na ni poklademe kompotované ovoce (třešně nebo švestky) a opět dáme vrstvu kaše. Takto připravený nákyp dáme zapéct na 30−40 minut do trouby předem vyhřáté na cca 180−200 °C. Před podáváním můžeme nákyp posypat moučkovým cukrem, případně přelít šťávou z kompotu.
Jedná se o zevrubnou publikaci o rostlinách – je zde představeno celkem 88 druhů. Kniha je velice dobře zpracována, ale obsahuje i spoustu informací, které by stály za to rozvést blíže. Pak by však kniha měla neskutečný rozsah. Je to velmi dobrý domácí lékař a herbář rostlin, které nám pomohou, když bojujeme s nemocemi. Je přínosem pro každého, kdo si chce rozšířit svou knihovničku o opravdu dobrou knihu nebo herbář. Jsou zde srozumitelně shrnuté vlastnosti přírodních prostředků, které můžeme využít v boji proti mikroorganismům nebo plísním i virům či bakteriím.
První část knihy se věnuje problematice rezistence na antibiotika, což je velice zajímavé čtení, které člověku umožní lépe a kvalitněji se zajímat o své zdraví a hledat v rámci svých možností i jiné alternativy přírodní medicíny a důkladně promýšlet, jak si zachovat zdravý imunitní systém. Vedle historie zde naleznete poučení o imunitním systému, mikroorganismech a nemocích, o domácí výrobě různých čajů či tinktur. Najdete zde i porovnání se syntetickými antibiotiky, která mají vedlejší účinky neurotické, ale i zmínku o alergiích, poškození ledvin a jiné zajímavé informace.
Druhá část knihy je v podstatě seznamem 88 přírodních antibiotik, která můžeme s úspěchem použít pro přírodní léčení. Mnohá z nich jsou již pro své silné účinky dobře známa (med, křen, zázvor), jiné sice známe, ale netušíme, jak přesně je pro sebe využít (skořice, hřebíček, čekanka – cikorková káva, lopuch, merlík, papája). Je zde i řada rostlin, které jsou u nás skoro neznámé, především z Indie a Jižní Ameriky (mutanba, picao preto nebo parijata). Kniha je úžasným čtením pro každého milovníka rostlin a přírody, je tu množství zajímavostí i jiných způsobů využití rostlin. Navíc jednoduché recepty na tinktury nebo odvary se stručným návodem k použití přímo lákají k tomu, abychom opravdu ve chvíli nouze zkusili nejprve sáhnout do přírodní lékárny. Ať už ve formě mastí, čajů, koupelí, lihových nápojů, či svařeného červeného vína s kořením, ale třeba i v podobě vonných olejů.
Třetí část tvoří rejstřík, ve kterém snadno a rychle najdete nejen konkrétní nemoc, která vás trápí, ale také konkrétní mikroorganismus. Následně si v knize snadno zpětně dohledáte ty správné bylinky a přírodní prostředky, které můžete s úspěchem použít.
Publikace je tedy dokonalým domácím lékařem, s nímž se můžete poradit ve chvílích, kdy jste nemocní a hledáte nikoliv volbu poslední instance (chemická antibiotika), ale ještě je čas na nějakou jinou cestu. Uvedeným klasickým případem je třeba déletrvající kašel po nachlazení, který lékaři často řeší zbytečnou dávkou antibiotik, ale existuje mnoho dalších důvodů, proč se tak ve vašem těle děje.
Díky této knize získáte k antibiotikům respekt. Objevíte jejich nesmírnou cenu a účinnost, určenou jen pro zvláštní případy. Je škoda, že jich farmaceutický průmysl začal zneužívat pro svůj byznys. Také je škoda, že lidé nejsou ve svém základním vzdělání poučeni o fungování lidského těla. Svět přírodních antibiotik je srozumitelnou, strhující a čtivým způsobem napsanou knihou, která vám přinese pokoru a úžas nad fungováním lidského těla a působením léků, jak přírodních, tak i chemických.
Tento lexikon je k dostání v pevné vazbě. Je celkem objemný, a navíc jde o knihu, kterou budete listovat opravdu často, takže se díky pevným deskám, nebude tolik ničit. Už na obálce této knížky můžete najít přírodní léčiva, která se objevují kolem nás.
Pokud i vás zajímají bylinky, rostliny a jejich příznivé účinky pro náš organismus, rozhodně si tuto knihu pořiďte. Určitě ji využijete.
Uveďme si výběr potravin podle jiného kritéria, a sice podle toho, zda nás zasytí. Každý snáší pocit hladu jinak: někdo má teprve při něm pocit, že pro snížení své váhy něco dělá, a tak si jej užívá. A jiný zase z tohoto pocitu už sahá po čemkoli k snědku.
K nízkokalorickým potravinám, po jejichž konzumaci by pocit hladu neměl nastat dříve než za dvě tři hodiny, patří:
drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, meloun,
káva,
knäckebrot,
polévky (rozhodně ale ne ty „z pytlíčku“),
libové maso a některé ryby,
pečené brambory,
quinoa,
salát,
vejce,
řecký jogurt,
ořechy,
skořice.
1. Drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, vodní meloun
Ovoce má obecně vysoký obsah vody a vlákniny, a právě tím je dán pocit nasycení, který nám může vydržet až několik hodin.
Drobné ovoce (bobule nebo souplodí) – rybíz, angrešt, borůvky, jahody, maliny, ostružiny – je i velmi sladké. Když touhu po sladkém ukojíme např. jahodami, budeme mít kaloricky lepší skóre než např. po sušenkách.
Hrušky a jablka obsahují velké množství vody a ve slupce vlákninu. Proto je výhodnější jíst celé ovoce než loupané, nebo než pít jen ovocné šťávy. A navíc: žvýkáním spálíte více kalorií než jen polykáním.
Grapefruit zasytí s minimem kalorií, to proto, že obsahuje opravdu hodně rozpustné vlákniny, která se dlouho tráví. Navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi, jak jsme již zmínili výše, čili příznivě ovlivňuje látkovou výměnu (metabolismus).
Vodní meloun obsahuje 90 až 93 % vody, dále fruktózu, vitamin A a C, kyselinu listovou... Působí jako antioxidant. Vysoký obsah vody signalizuje tělu, že je nasyceno. Vynikající letní svačina.
Ovoce je nejpřínosnější jíst syrové, před konzumací je však vždy omyjte v čisté vodě.
2. Káva
Káva stimuluje metabolismus, a tím může přispět svou „trochou do mlýna“ při snižování nadváhy. Na druhou stranu, cukr a mléko opět doplní ztracené kalorie, a jsme zase na svém...
3. Knäckebrot
Knäckebrot jsou žitné celozrnné chlebíčky. Jsou bohaté na vlákninu a živiny rostlinného původu a neobsahují prakticky vůbec tuk. Důležité ovšem je nepřehnat to s konzumovaným množstvím. A také nemusí zahnat pocit hladu u každého. Je tedy třeba vyzkoušet, zda to bude zrovna nám s knäckebrotem fungovat.
4. Polévky
Polévka (vývar) je vlastně voda, která zasytí, a přitom je kaloricky níže než jakékoli hlavní jídlo. Před hlavním jídlem vás zaplní a vy pak nemáte potřebu toho sníst tolik. Polévky se však mohou stát jediným nízkokalorickým jídlem, obohatíme-li je např. o zeleninu, hrách či fazole, anebo rybí či kuřecí maso. Dobrá polévka dodá tělu i potřebné živiny.
5. Libové maso a některé ryby
Kuřecí křídla a libová svíčková obsahují méně než 4 gramy nasyceného tuku na jednu porci. Ještě lepší než kuřecí nebo hovězí maso jsou však ryby, jichž většina má velmi nízký obsah tuků, a když už se nějaký najde, jde o zdravý tuk – omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které chrání před nemocemi srdce a dalšími závažnými chorobami. Doporučit lze maso z lososa, sledě, tuňáka...
6. Pečené brambory
Brambory se dají jíst na nespočet způsobů; pečené brambory však mají tu výhodu, že se obejdou bez dalších doplňků na talíři. Kaloricky tedy mohou vyjít velmi příznivě, i když obsahují škroby. Navíc obsahují draslík, beta-karoten, vitamin C i vlákninu. A zasytí. A to je to, oč nám tu také běží.
7. Quinoa
Quinoa je tradiční jihoamerická plodina, česky merlík čilský. Má drobná kulovitá zrna a vypadá jako kuskus nebo jáhly. Obsahuje důležité prvky – železo, zinek, selen – a vitamín E, dále bílkoviny (má jich vysoký obsah) a vlákninu, díky níž je lehce stravitelná. Lze ji upravit na mnoho způsobů.
8. Salát
Salát obsahuje hodně vody, lehce tedy zasytí. Můžeme si ho vylepšit přidáním jiné zeleniny či ovoce, anebo do něj nastrouhat sýr. Ocet, kterým salát nejčastěji okyselíme, pomáhá rozkládat tuky.
9. Vejce
Jedno vejce obsahuje 7 gramů kvalitních proteinů a má pouze 75 kalorií. Pokud do své stravy zařazujeme bílkoviny v dopoledních hodinách, zasytí nás na delší dobu než sacharidy. Při potížích s vysokým „zlým“ cholesterolem však možná raději konzultujte se svým lékařem, zda můžete vejce jíst a kolik.
10. Řecký jogurt
Obsah bílkovin v řeckém jogurtu je dvakrát vyšší než v jiných jogurtech. A tělo spaluje trávením bílkovin více kalorií než trávením sacharidů.
11. Ořechy
Ořechy jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu a zdravé tuky. Podle výsledků výzkumů mohou výrazně podporovat snižování hmotnosti a hladiny cholesterolu. I zde však platí, že zkonzumované množství musí být přiměřené výdeji energie.
12. Skořice
Skořice má pravděpodobně stabilizující účinek na hladinu cukru v krvi, což by mohlo tlumit chuť k jídlu. Můžeme si ji přidat například do kávy, čaje, jogurtu. Díky ní se lépe obejdeme bez sladkostí, a tedy bez nějakých těch kalorií navíc.
