Kvalita potravin má obrovský vliv na to, jak dobře vaše tělo stres snáší. Vitamíny B1, B2, B6 a B12 jsou dobré pro pevné nervy a rovnováhu psychiky. Stres má pak menší šanci, aby vám znepříjemnil život. Během stresových období vaše tělo potřebuje vitamín C a hořčík, jejich nedostatek může vést k trvalým infekcím a napětí. Selen a zinek podporují funkci imunitního a nervového systému. Typicky je stres spojený s nevhodnou stravou. Často se tak stává, pokud se člověk stravuje například v takzvaném rychlém občerstvení, kde strava většinou obsahuje velké množství tuku a jen málo důležitých živin.
V naší poradně s názvem HLAVOVÉ NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Široký.
Jak se dá vyšetřit toto nervové složení zda funguje dobře když trpím závratí a na nic se nepřišlo.nervovou soustavu mi nikdo nevyšetřoval.kdo a jak to vyšetří? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlavové nervy, ale i všechny ostatní vyšetřuje a lečí lékař neurolog. Neurologie má mnoho vyšetřovacích metod, které odhalí případné anomálie ve funkčnosti.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Ze středního mozku vycházejí první 4 nervy. Z Varolova mostu vychází pátý – trojklaný nerv. Ostatní hlavové nervy mají začátek v prodloužené míše. Jsou to nervy párové a člověk má těchto párů 12. Hlavové nervy jsou to proto, že se rozvětvují převážně v oblasti hlavy a krku. Jejich úprava je o dost složitější, než tomu je u nervů míšních. Některé hlavové nervy obsahují pouze dostředivá vlákna, jiné zase pouze odstředivá a některé jsou povahy smíšené. K nervům dostředivým řadíme čichový, zrakový a předsíňohlemýžďový nerv. Mezi odstředivé hlavové nervy patří okohybný, kladkový, odtahující, lícní, přídatný a podjazykový nerv. Nerv trojklaný, jazykohltanový a bloudivý obsahuje nervy smíšené povahy. Hlavové nervy mají většinou smíšená vlákna, kromě čichového, zrakového a sluchového, které mají pouze senzorická vlákna. Všechny začínají (motorické a autonomní) nebo končí (senzitivní) v jádrech hlavových nervů v mozkovém kmeni.
V diskuzi BOBKOVÝ LIST - NA NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Hezký článek, zrovna se totiž zajímám o pozitivní účinky bobkového listu. Na terase si pěstuji vavřín a plánuji menší sklizeň :) Na vsestihnu.cz/media/b… jsem se dočetla, že se dá bobkový list použít i jako lék na nervy, jelikož zklidňuje nervovou soustavu, tudíž bych si z něho ráda udělala čaj. Nemáte někdo návod, jak se dělá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Prosím vás mám se zeptat čaje zbobko čeho listů jak se to mure pita kolikrát dene
Mozkové či hlavové nervy, latinsky nervi craniales, jsou nervy periferní nervové soustavy, které na rozdíl od spinálních nervů vycházejících z míchy, vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku). Z mozkového kmene vystupuje třetí až dvanáctý hlavový nerv, první a druhý hlavový nerv jsou vývojově výchlipkami mozku. U člověka existuje 13 párů hlavových nervů, tradičně jich je ale rozlišováno pouze 12, označovaných číslicemi od I do XII. Zbývající pár, objevený později, nervus terminalis, je ve skutečnosti první. Aby nebylo nutné měnit tradiční číslování, označuje se číslem 0. Většina nižších obratlovců má 17 párů hlavových nervů (oproti blanatým mají navíc nervy postranní čáry). Společně s míšními (spinálními) nervy tvoří mozkomíšní (cerebrospinální) nervy. Jedná se o párové struktury vystupující z mozkového kmene, výjimku tvoří I. a II. hlavový nerv.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO OPERACI KŘEČOVÝCH ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Jsem 3 a půl měsíce po operaci křečových žil a stále mám místa i velikosti dlaně i s prsty,která vůbec necítím.připadne mi to jako přeříznuté nervy.Je prosím něco co by půsbilo aby se nervy spojily?Necitlivá místa mám na bérci a na vnitřní straně stehna. Děkuji za radu. Ludmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení a masáže. Musíte něčím stimulovat nervová zakončení, aby se mohla obnovit vazba vedoucí do mozku. Zkuste zajít na neurologii a dohodněte s lékařem další postup vaší rehabilitace.
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy (periferní neuropatie), které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů a které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány (autonomní neuropatie). Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické, což je například neuropatie dolních končetin.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Tik v oku se objevuje, když ve svalech vznikne větší napětí, začne se v nich tvořit příliš mnoho kyseliny mléčné a svaly nemohou dobře pracovat. Tehdy nastávají křečové stahy. Tik ve víčku může být způsoben jak iritací nervů, tak například i zánětem, stresem a tak dále. Projevuje se jemným, ale častým a intenzivním škubáním ve víčku oka. Způsobuje ho nejčastěji přepracování, nevyspání, nepřiměřený stres (nervy) nebo konzumace lehkých drog. Můžeme k tomu přidat i nevhodný monitor, nevhodné osvětlení, vnější rušivé elementy (hluk a podobně) a častá práce u počítače. Trvání tohoto problému je různé, odhadem je to od 2 do 8 týdnů.
Didaktická pomůcka k zapamatování názvů hlavových nervů vychází z prvních písmen latinských názvů a je dána do slovní hříčky. Vypadá takto: Oh Oh Oh, To Touch And Feel Virgin Girl's Vagina And Hymen:
n. olfactorius
n. opticus
n. oculomotorius
n. trochlearis
n. trigeminus
n. abducens
n. facialis
n. vestibulocochlearis
n. glossopharyngeus
n. vagus
n. accessorius
n. hypoglossus
Didaktická pomůcka pro funkci hlavových nervů je: Some Say Marry Money, But My Brother Says Big Breasts Matter More:
Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ PRSTŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Zedlová.
Dobrý den,
může mě někdo poradit jak vyléčit brnění a sníženou citlivost na prstech rukou a nohou po chemoterapii?
Nechci hned brát zase léky. Chtěla bych poradit nějakou mast, pokud má někdo s nějakou mastí dobrou zkušenost, prosím o radu.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brnění a snížená citlivost končetin souvisí s nervy, které vedou z páteře - míchy. Tyto nervy je třeba uvolnit vhodnými masážemi a speciálními tlaky po celé jejich dráze. S tímto nejlépe pomůže fyzioterapeut, který se zabývá dornovou metodou. Dornova metoda už mnohokrát v podobných případech pomohla. Fyzioterapie je lékem podobně jako masti nebo prášky. Zkuste to.
Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
V diskuzi BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nada.
Můj sameček se začal chovat stejnê. Jen ležel u dna, občas vystřelil k hladinê nebo ke žrádlu. Nakonec umřel. Nemyslím, že stářím. Slyšela jsem, že jsou choulostiví na stres. Asi mu vadilo vyčistění akvárka, manipulace.
Jeho hodnota je individuální u každého člověka a je ovlivněna věkem, pohlavím, tělesnou strukturou i výškou. Energetický výdej je nejvyšší během dětství a dospívání, v průběhu těhotenství a kojení. S rostoucím věkem hodnota bazálního metabolismu klesá, a právě proto přibýváme na váze. Ovlivňují ho však i další faktory jako například stres. Takže odpověď na otázku zda-li má na přibírání váhy vliv stres, zní odpověď ano. Organismus totiž pod vlivem negativních emocí a stresu produkuje hormon kortizol, který má vliv na ukládání tuků a samozřejmě ovlivňuje i cévní systém (způsobuje stahování cév). Součástí správného fungování je dostatek životně důležitých látek – vitaminů, minerálů, vlákniny, stopových prvků atd.
V diskuzi ČÁSTEČNÁ HORNÍ PROTÉZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Nevrlková.
V lednutohoto roku jsem dostala můstek na 2 čepy na horní 4 přední zuby za cca5500,- po pár týdnech mi zuby spadli, paní zubařka nalepila a zase spadli, dokonce se ulomil i kousek zubu v kterém byl čep, tak zuby pořád padají , paní zubařka plánuje vytržení 2 kořenů co jsou v nich čepy a zhotovení protézy částečné, budu něco platit. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
za sebe Vám můžu doporučit si udělat zubní implantáty a ušetřit si nervy.
Dělala jsem si v 55 v www.dsmile.cz/servic… a jsem spokojená. Cítím se jak za mlada :)
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se nemůžeme zbavit zcela, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Denně ho přijímáme z okolního vzduchu při dýchání (vzduch obsahuje 21 % kyslíku; pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu například 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na něm životně závislí a do několika minut bez něj umíráme. Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
