Téma: 

norma

Erytrocyty

Příznaky

Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).

Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.

Hodnoty erytrocytů – norma:

  • počet erytrocytů muži: 4,3–5,7 x 1 012/l
  • počet erytrocytů ženy: 3,8–4,9 x 1 012/l
  • hematokrit muži: 0,39–0,51
  • hematokrit ženy: 0,33–0,47
  • hematokrit novorozenec: 0,45–0,60

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

Erytrocyty

Erytrocyty v moči

Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.

Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.

Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.

Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).

Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).

Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.

U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i prvotním příznakem zhoubných nádorů ledvin a močových cest.

Hematurie se může vyskytnout i po intenzivní fyzické zátěži nebo po úrazu močových cest.

Hematurie se může objevit jako důsledek antikoagulační či antiagregační (protisrážlivé) léčby.

Příčinou krvácení z močové trubice je nejčastěji poranění, zaklíněný kámen, karunkula (slizniční výrůstek u zevního ústí močové trubice) u žen nebo vzácně nádor močové trubice.

Hematurie z ledviny nebo horních močových cest může být vyvolána nádorem ledviny, ledvinné pánvičky, kameny, zánětem ledviny. Zdrojem krvácení může být také úraz ledviny, vrozená hydronefróza (městnání moče v pánvičce) nebo vezikorenální reflux (návrat moči z močového měchýře do ledviny).

Zdrojem hematurie z dolních močových cest bývá i nádor, zvětšená prostata, záněty dolních močových cest, kámen v měchýři, úraz nebo cizí těleso.

Účinek léků – některé medikamenty, které člověk užívá proti srážlivosti krve (léky na ředění krve), mohou při užívání způsobit přítomnost krve v moči. Někdy se tento jev vyskytuje i při užívání aspirinu, který působí na srážlivost krve. Tyto léky narušují působení krevních destiček (trombocytů). Příznaky zpravidla odezní s vysazením léků. Umožňuje-li to stav pacienta, lékař může dávku léků snížit.

Močové kameny – jestliže vzniklé močové kameny procházejí močovým ústrojím, mohou je mechanicky poranit. Následkem je krvácení, které se projeví jako krev v moči. Pacient většinou prožívá velmi krutou bolest, což je závislé na velikosti kamene. Tomuto stavu se obecně říká kolika.

Infekční onemocnění močových cest – výskyt krve v moči obvykle provází i nepříjemné až bolestivé příznaky, jako je pálení, řezání a bolest. Při tomto onemocnění má pacient obvykle vyšší nebo i vysoké horečky.

Diabetes a vysoký krevní tlak (hypertenze) patří k nejčastějším příčinám poškození ledvin a mohou někdy vést k hematurii.

Léčba erytrocytů v moči je vždy závislá na příčině výskytu a je vždy specifická.

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

Bakterie v moči

Bakterie v moči – hodnoty

Hlavním nálezem v případě infekce močových cest je přítomnost bakterií v kultuře moči. Obecně udávaná norma je menší nebo rovna 105 bakteriím na mililitr moči. Tato norma byla původně zvolena proto, aby došlo k rozlišení mezi infekcí močového měchýře a možnou kontaminací při odběru metodou středního proudu. Takzvaný urikult představuje nejspolehlivější metodu určení přítomnosti bakterií a jejich množství v moči. Výsledek je udáván v množství bakterií na mililitr moči.

Zdroj: Bakterie v moči
Zveřejněno dne: 16.1.2016

Nedostatek sodíku v těle

Zdravá spotřeba soli

Norma soli je 1 až 3 g na osobu a den, při vysokém krevním tlaku asi 1 g denně. Pro srovnání: jedna kávová lžička kuchyňské soli obsahuje přibližně dva gramy sodíku.

Zdroj: Nedostatek sodíku v těle
Zveřejněno dne: 26.9.2015

Fyziologická hladina cukru v kapilární krvi

Hladina cukru v kapilární krvi – tabulka

  • Glykemie mmol/l (zdravý člověk) mmol/l (diabetik)
  • Nalačno a před jídlem < 6,0  > 7,0
  • Dvě hodiny po jídle < 7,8  > 11,1

Norma hladiny cukru v kapilární krvi nalačno je < 5,6 mmol/l. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni (asi mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny. Když klesnou hodnoty na 60, 70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší budou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne, kratičkou dobu se cítíme lépe, ale pak zase hladina cukru klesne na ještě hlubší hodnotu než dříve a příznaky se ještě zhorší.

Zdroj: Fyziologická hladina cukru v kapilární krvi
Zveřejněno dne: 14.5.2016

Fyziologická hladina cukru v kapilární krvi

Hyperglykemie

Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.

Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:

  • žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
  • někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
  • močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
  • dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.

Zdroj: Fyziologická hladina cukru v kapilární krvi
Zveřejněno dne: 14.5.2016

Nedostatek sodíku v těle

Význam soli v lidském organismu

Sodík se podílí na přenosu nervových impulsů. Je přítomen ve všech potravinách jako přírodní součást nebo jako ingredience přidávaná v průběhu jejich zpracování. Hlavním zdrojem je pro nás kuchyňská sůl, zpracované potraviny, sýr, chleba a výrobky z obilné mouky, uzené, nakládané a konzervované maso a ryby. Velké množství sodíku se také nachází v nakládané zelenině, bramborových lupíncích a olivách. Také je obsažen ve změkčené vodě. Norma soli je 5 až 15 g na osobu a den, při vysokém krevním tlaku asi 1 g denně. V létě a při značném pocení je potřeba větší, protože například při velkém fyzickém zatížení je ztráta potu až několik litrů, a tudíž se ztráta NaCl, ovšem i jiných stopových prvků, výrazně zvýší. Sodík se z těla vylučuje především močí (asi 90 %) a potem. Hodně soli se ztrácí také silnými průjmy, krvácením, při horečkách se současným pocením, při nemocích srdce a tak dále. Nedostatek soli může být nebezpečný. Velký nadbytek soli v potravě zase přispívá k vysokému krevnímu tlaku, k některým chorobám srdce, k nemocím ledvin, k rakovině žaludku a podobně. Zvýšený obsah soli ve stravě kojenců dokonce už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění. Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle.

Zdroj: Nedostatek sodíku v těle
Zveřejněno dne: 26.9.2015

Trombocyty

Hemokoagulace

Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.

Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).

Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.

APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40  s.

Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.

D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016


SiteMAP